Co to jsou ty registry?

22.11.2005 12:23 | Přečteno: 2138× | poslední úprava: 22.11.2005 23:02

Ve Windows to vypadá jasně. Je definována hierarchie proměnných a listy mají zapsány konstantní hodnoty typu string, číslo atd. Program napsaný v některém podporovaném programovacím jazyce si pomocí knihovního volání může přečíst hodnotu některé registrované proměnné. Taky může v registrech něco měnit. Kdesi jsem čtl, že výhoda linuxu je, že žádné registry nemá a konfigurační soubory si může editovat každý jak chce, ne nějakým přiblblým regeditem. Pro programátora to rozhodně výhoda není - kromě svojí aplikace si musí naprogramovat ještě syntaktickou analýzu a diagnostiku konfiguráku. Není to výhoda ani pro nevinného uživatele, protože diagnostika konfiguráku je samozřejmě vždy odfláknutá, chyby to neohlásí a udělá to něco jiného.

Něco by to chtělo. Náhodou moc neprogramuju, a když tak v Pythonu. Tím pádem nemám problém. Místo ad hoc vymyšleného konfiguračního souboru si můžu napsat pythonský modul a v něm pěkně přiřazovacími příkazy hodnoty parametrů. Celou syntaktickou analýzu za mě potom udělá interpret jazyka. Může to být i naopak, hodnoty parametrů si vypíšu, jak mi je dává pythonský __repr__(), do souboru a je to.

Stejně by to něco chtělo. Něco jako API k nějakému pěknému programovacímu jazyku. Jazyk by byl dán, dejme tomu, a API z každého skutečného programovacího jazyka by se k němu muselo postavit, jak by umělo. Tak vidíte, základní problém je organizační. Když někdo tenhle jazyk navrhne, implementuje a vytvoří API do C, co dál? Kdo to bude propagovat, kdo to bude používat, kdo napíše API do dalších jazyků.

Tak jak jsem to napsal, tomu chybí hybná síla. Škoda že nemám nějakou skutečnou myšlenku. Budeme se dál trápit s chybami v ručně psaných konfiguračních souborech, nebo se budeme zavile proklikávat uživatelskými rozhraními ke konfiguraci aplikací tak dlouho, až uvěříme, že tohle je ta správná cesta.

       

Komentáře

[Michal Vyskočil]

Na tohle téma už tu proběhlo mnoho flamů. Hledej elektra.

Jenom ve zkratce. Každá aplikace má jiné nároky na konfiguraci. Opravdu netuším, jak by někdo vymyslel snadno použitelný (to slovíčko je důležité) univerzální formát pro konfiguraci takového sendmailu, apache, DNS serveru, loggeru, iptables, KDE, jednoduchého grafického klikátka, bashe, emacsu, vimu, ...! Ten nový jazyk musí být stejně mocný, jako stávající jazyky, ale zároveň musí být srozumitelný pro člověka, lehce strojově zpracovatelný. Pokud se podaří vyřešit tohle, tak přesvědčit autory, aby tento formát přijali už imho bude hračka.

[debko]

Odkedy vymysleli xml, uz nemusime pouzivat triedicku diernych stitkov.

vyhody xml
• Da sa editovat rucne (ak je pouzity rozumny format)
• Da sa editovat nastrojmi
• Takmer vsetky jazyky xml podporuju
• Da sa do neho zapisat cokolek (Treba vsak poznat mieru)

nevyhody:
• Holt sa s tym treba naucit robit.
• Niekedy sa v nom ani diva svina nevyzna.

Nie ze by som bol proti klasicky textovym konfigurakom, ale v niektorych jazykoch sa klasicke textaky parsuju trochu drevenne. Proti klikatkam som osobne zaujaty, lebo clovek si tam naklika nevie co a ani nevie ako. Treba pisat extra gui... Ked je zle nakonfigurovane gui a nespusti sa, co potom s nim ?

Registre sa cele natahuju do pamate, a programy si ich navzajom rady babru, potom vznikaju neprijemnosti ...

[Josef Kufner]

Zrovna XML na konfiguraky moc rad nemam, protoze je to pro cloveka celkem osklivy format... Spoustě prográmků stačí klíč=hodnota (wmpiki), další spoustě stačí přidat členění do nějakých sekcí (apache, proftpd) a ten zbytek jsou scripty v jazyce toho či onoho programu (bash, vim). Pak je ještě taková malá skupina, kde je konfigurák v podobě tabulky (fstab, crontab).

[Spike]

Co se struktury týče, nevidím žádný problém v XML fstab...

[Yin]

XML je: Strom, ktorého uzly majú svoj menný priestor, sadu atribútov (párov kľúč, hodnota). Uzol môže byť aj text a <? ?> a <! > tagy, to je špeciálny prípad.

Kvízová otázka: Je nasledujúci text XML?

#xml version="1.0"

apache(xmlns = "http://apache.org/httpd-config.xsl", xmlns:rewrite = "http://apage.org/httpd/mod_rewrite.xsl") {

  load_module(name="mod_rewtire");
  
  rewrite:rule(test = "/old", replace="/new", redirect="true");
  
  directory(path = "/") {
    deny() "*";
  }
  
  directory(path = "/var/www/html") {
    allow() {
      "index Exec"
    }
  }
}

Odpoveď znie áno, je to XML, aj napriek tomu, že to nemá jeho lexiku. Iná lexika by mohla byť ešte jednoduchšia a vobec nemusí podporovať plnú štruktúrovateľnosť XML.

Použitie XML znamená len sa obmedziť na takú úroveň štruktúrovateľnosti, akú umožnuje XML. Netreba využiť jeho formát a ani všetky semantické pravidlá, čo náramne urýchli parser. Pritom stále môžeme použiť DOM API.

[Yin]

Inak Gnome má gconf, ktorý nastavenia ukladá do XML a navyše, zmena nastavení sa okamžite prejavuje na spustených aplikáciách.

[trancelius]

(lehce off-topic)

Mezi jeho nedostatky patří to, že to je démon - musí se spustit a to vyžaduje čas. Jako sdílená knihovna, poskytující API pro přímý přístup, by to bylo možná i lepší (pro ty, kteří nepoužívají gnome-based desktop).

Píše do syslogu ... mám syslog vyvedený na plochu (superkaramba) a spuštění aplikace, která gconfd používá, vede k odscrollování důležitých informací nahoru nesmysly o tom, kde se nachází jeho soubory a kdo používá jakou g-aplikaci. Ono to z počátku vypadalo jako pitomost, ale když 50% z logů serveru (mj. LTSP) je od gconfd, tak se důležitější chyby snadno přehlédnou (třeba PAM atd)

[krnoha]

XML je: Strom, ktorého uzly majú svoj menný priestor, sadu atribútov (párov kľúč, hodnota). Uzol môže byť aj text a <? ?> a <! > tagy, to je špeciálny prípad.

Použitie XML znamená len sa obmedziť na takú úroveň štruktúrovateľnosti, akú umožnuje XML. Netreba využiť jeho formát a ani všetky semantické pravidlá, čo náramne urýchli parser. Pritom stále môžeme použiť DOM API.

Jsem v šoku. Jdu se učit DOM. Problém je jen v tom,že už jsem se ho učil 3x a nikdy nenaučil.

[trancelius]

Sice nejsem zrovna milovník Registrů, ale někdy to konfigurační soubory se svojí originalitou až přehání - nechci se učit de facto nový jazyk, když si chci jen nastavit jednu featurku programu. Textové konfigy bashovského typu (PROMENNA="hodnota") jsou asi nejčastější a nejpřehlednější (ale pochopitelně omezeně použitelné).

Občas uvažuju o použití lokální SQL databáze jako konfiguračního serveru ... ale pro jedinou aplikaci by to bylo trochu hardcore. Podobný (a použitelnější) řešení je SQLite nebo - moje oblíbená - technologie EDB, se kterou mám skvělý zkušenosti ... už se jen těším na python bindings (na celý EFL) :)

[Luk]

Podle mého názoru je to nejlépe uděláno v Javě. Tam je abstraktní třída Preferences, přes kterou se dá pracovat s konfigurací dle libosti. Absolutně přitom nezáleží na back-endu (což může být třeba XML soubor, registry, SQL databáze atd.), ten programátora prakticky nemusí zajímat (zajímá jen programátora back-endu, který poskytne příslušnou implementaci).

Něco takového by to chtělo napsat i v jiných jazycích, tím by se vyřešila spousta problémů.

[#Tom]

Velmi jednoduchý zápis nastavení se ukrývá ve starších Woknech v souborech s příponou .ini. Wine ukazuje, že je možné takto ukládat i registry. Naprogramování je snadné a rychlé.

[Michal Kubeček]

Toho člověka, který jako první přeložil anglické slovo registry do češtiny jako (ty) registry, bych opravdu strašně rád potkal, abych to s ním mohl proinzultovat. Co to je, proboha, za nesmysl? Termín registry je přeci jednotné číslo a znamená to něco jako registratura nebo registrační databáze. Překládáte snad někdo zkratku LIR jako (ty) lokální internetové registry?

Asi je to o nějaký pokus o zvrácenou rovnováhu - když se může množné číslo Windows překládat do češtiny jako jednotné - (ten) Windows…

[#Tom]

Anglické registry vypadá jako české registry, takže asi proto. V českém MS to přeložili jako registr. Pokud jde o Windows, tak kdekdo ví, že jde o číslo množné, přesto lze často slyšet kromě ty Windows taky ten Windows a ty Windowsy. Proč ne - Microsoft jde příkladem, když všude píše, že Windows is ....

[David Jaša]

Opaváci říkají verzím onoho OS důvěrně "devadesátosmička" a "ikspéčko".

[#Tom]

Já jsem před pár lety v šalině slyšel nějaký malý kluky, jak mluvili o "osmadevadesátce".

[Michal Kubeček]

Jste si jistý, že to nebylo to jiné číslo? :-)

[Spike]

Až na to, že podle Microsoftu je Windows (název jejich produktu) jednotné číslo. Příště se to třeba povede. ;)

[Spike]

Prostě je to název jednoho produktu. A v angličtině je možné (skoro) cokoli. :)

[Luk]

I v češtině. Je to totiž (operační systém) Windows, tedy "ten" Windows.

[moriquend]

Pro programátora to rozhodně výhoda není 
- kromě svojí aplikace si musí naprogramovat 
ještě syntaktickou analýzu a diagnostiku konfiguráku.

Hmmm... ja by som povedal, že dôležitejšie ako trápenie sa programátora nad parsermi, je prístupnosť a jednoduchá úpravu konfigurákov pre užívateľa. IMHO je podľa mňa textový konfigurák stále lepší ako nejaké registre, aj keby tvorba syntaktického analyzátora pre konigurák mala programátorovi trvať viac ako tvorba samotného programu.

[krnoha]

Na tuto námitku jsem se snažil odpovědět hned v původním textu. Když uživatel udělá syntaktickou chybu v konfiguráku, dostane velmi často nesprávnou reakci, např. řádka bude vynechána nebo interpretována nesmyslně.

[Spike]

Napadá mě libconf, ale zkušenosti s tím nemám.