Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Open source router Turris Omnia NG Wired je v prodeji. Jedná se o Turris Omnia NG bez Wi-Fi. Je připraven pro zamontování do racku.
Výraz „Ctrl-C, Ctrl-V“ se nám stal jakýmsi synonymem pro kopírování dat, nejčastěji textu. A co já, který u textu tuto technologii kopírování téměř nepoužívám?
Já jsem vždycky totiž kopíroval text prostředním tlačítkem myši a nikdy jsem moc nedělal na systémech, co tuto možnost nemají. Nejsem si ani jistý, jestli bylo tehdy možné kopírovat jinak. Klávesovou zkratkou Ctrl-C jsem většinou zabíjel proces na popředí, případně kopíroval obrázek.
Ale konkurenční způsob kopírování textu se ke mně dostává čím dál více. V zásadě ze dvou směrů.
Jednak některé aplikace už nechápou prostřední tlačítko jako plnohodnotný způsob kopírování a domnívají se, že jakmile přestanu mít text označený, už ho není třeba mít uložený ke kopírování. Tuto vlastnost mají kupříkladu textové editory mousepad, gedit, oowriter (naštěstí je nepoužívám), poprvé jsem se s tím setkal u gimpu. Takový inkscape dokonce zcela odmítá pomocí prostředního tlačítka kopírovat/vkládat text uvnitř obrázku. Tedy nevím, jak tenhle trend zapomínání na standardní způsob kopírování textu bude pokračovat. Jestli bude takto zlobivých aplikací přibývat nebo naopak ubývat.
A druhý směr, jakým potkávám Ctrl-C, Ctrl-V, je lidský. Například potkám vtip: „Z deníku studenta: Již třetí den píši diplomku, klávesy Ctrl, C a V začínají pomalu mizet.“ A já si řeknu, proč ten hlupka nekopíruje prostředním tlačítkem? Nebo obecně, když někdo chce říct, že někdo něco zkopíroval/zkopíruje, často nepoužije slovo zkopírovat, ale místo toho řekne Ctrl-C, Ctrl-V. A co když zrovna mluví o mně? Mám vysvětlovat, že já tuto technologii kopírování považuji za složitý potupný způsob kopírování, převzatý odkudsi, nebo říct: „Jasně, Ctrl-C, Ctrl-V“, a myslet si svoje?
Mne by docela zajímalo, jak vidí kopírování textu ostatní, navrhoval jsem ohledně toho na abclinuxu anketu, ale nevypadá to, že by se ta anketa ještě někdy objevila.
Tiskni
Sdílej:
. Tedy v textovém editoru by to vůbec nemělo smysl. Teď sice používám kde s Klipperem, ale ve fluxboxu kdysi mi to dělalo to samé, text bylo možno vkládat, dokud se aplikace nevypla. Jiné chování taky považuju za divné.
Já osobně to nejraději kombinuji -- jedna schránka v prostředním myšítku a druhá na klávesnici (bez synchornizace).
nebo druhý nejpopulárnější desktopový OS, kde myší mají s počtem tlačítek dlouhodobý problémPrave naopak, funguju skvele aj s jednym tlacidlom.
Shift+Ins; Ctrl+Ins - to si zkus na notebooku nebo na jine kompaktni klavesnici, v 90% se napoprve netrefis, kdyz je tma. To radsi teda ctrl+c/v, to zvladnu poslepu. Mysitko je ale stejne nejlepsi, kdyz uz vyjimecne zrovna mys v ruce mam.
Zaujímavé. To som ešte nikde nevidel.
KPDF, Firefox, Evince,... (většina programů pod MS Windows)
A asi by som to ani nepoužíval, keby mi to niekde fungovalo. Na zoomovanie používam hlavne Ctrl + +/-
Tak to už není můj problém...
V anketě mi chybí možnost "používám obojí, protože to jsou dvě rozdílné věci"
Ono je fajn mít "2 schránky" :D
. Používám to celkem často - třeba adresu webu přes CTRL+C,V a text z toho webu přes prostřední tlačítko, abych nemusel 2x přepínat okna
.
xclip -out -selection primary | xclip -in -selection clipboard a presun naopak logicky xclip -out -selection clipboard | xclip -in -selection primary. Takze kdyz neco zkopiruju na cmd radce v xtermu a pak to chci vlozit do FF pomoci CTRL-V, tak nejdriv zkopiruju primary do clipboardu.
Jinak v primary zustava posledni vybrany text, ikdyz neni uz vybrany, nesmi ho ovsem nejaka aplikace prepsat, napr. kdyz ve FF kliknete do nejakeho pole s textem a pomoci JS se ten text vybere, tak se uz bohuzel text prepise.
. Já jsem takhle využil klávesu s vlajkou mezi Ctrl a Altem a klávesu Caps Lock.
.
clear mod4 clear lock keycode 116 = doublelowquotemark leftdoublequotemark keycode 66 = doublelowquotemark leftdoublequotemark
klavesa INS byla odstrcena nekam pryc do rohu(?)Protože Word si lidé často omylem (netrefí se do delete) přepnou do over módu a pak „jim to samo maže písmenka“
.
Pak kdyz mam delat ve win, pokazdy rostu jak nefunguje oznaceni a prostredni tlacitko, jak sou ve firefoxu v dialozich obracene tlacitka ok/storno a dalsi libustky.