Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rozsáhlá modernizace hardwarové infrastruktury Základních registrů měla zabránit výpadkům digitálních služeb státu. Dnešnímu výpadku nezabránila.
Čínský startup Kimi představil open-source model umělé inteligence Kimi K2.5. Nová verze pracuje s textem i obrázky a poskytuje 'paradigma samosměřovaného roje agentů' pro rychlejší vykonávání úkolů. Kimi zdůrazňuje vylepšenou schopnost modelu vytvářet zdrojové kódy přímo z přirozeného jazyka. Natrénovaný model je dostupný na Hugging Face, trénovací skripty však ne. Model má 1 T (bilion) parametrů, 32 B (miliard) aktivních.
Výraz „Ctrl-C, Ctrl-V“ se nám stal jakýmsi synonymem pro kopírování dat, nejčastěji textu. A co já, který u textu tuto technologii kopírování téměř nepoužívám?
Já jsem vždycky totiž kopíroval text prostředním tlačítkem myši a nikdy jsem moc nedělal na systémech, co tuto možnost nemají. Nejsem si ani jistý, jestli bylo tehdy možné kopírovat jinak. Klávesovou zkratkou Ctrl-C jsem většinou zabíjel proces na popředí, případně kopíroval obrázek.
Ale konkurenční způsob kopírování textu se ke mně dostává čím dál více. V zásadě ze dvou směrů.
Jednak některé aplikace už nechápou prostřední tlačítko jako plnohodnotný způsob kopírování a domnívají se, že jakmile přestanu mít text označený, už ho není třeba mít uložený ke kopírování. Tuto vlastnost mají kupříkladu textové editory mousepad, gedit, oowriter (naštěstí je nepoužívám), poprvé jsem se s tím setkal u gimpu. Takový inkscape dokonce zcela odmítá pomocí prostředního tlačítka kopírovat/vkládat text uvnitř obrázku. Tedy nevím, jak tenhle trend zapomínání na standardní způsob kopírování textu bude pokračovat. Jestli bude takto zlobivých aplikací přibývat nebo naopak ubývat.
A druhý směr, jakým potkávám Ctrl-C, Ctrl-V, je lidský. Například potkám vtip: „Z deníku studenta: Již třetí den píši diplomku, klávesy Ctrl, C a V začínají pomalu mizet.“ A já si řeknu, proč ten hlupka nekopíruje prostředním tlačítkem? Nebo obecně, když někdo chce říct, že někdo něco zkopíroval/zkopíruje, často nepoužije slovo zkopírovat, ale místo toho řekne Ctrl-C, Ctrl-V. A co když zrovna mluví o mně? Mám vysvětlovat, že já tuto technologii kopírování považuji za složitý potupný způsob kopírování, převzatý odkudsi, nebo říct: „Jasně, Ctrl-C, Ctrl-V“, a myslet si svoje?
Mne by docela zajímalo, jak vidí kopírování textu ostatní, navrhoval jsem ohledně toho na abclinuxu anketu, ale nevypadá to, že by se ta anketa ještě někdy objevila.
Tiskni
Sdílej:
. Tedy v textovém editoru by to vůbec nemělo smysl. Teď sice používám kde s Klipperem, ale ve fluxboxu kdysi mi to dělalo to samé, text bylo možno vkládat, dokud se aplikace nevypla. Jiné chování taky považuju za divné.
Já osobně to nejraději kombinuji -- jedna schránka v prostředním myšítku a druhá na klávesnici (bez synchornizace).
nebo druhý nejpopulárnější desktopový OS, kde myší mají s počtem tlačítek dlouhodobý problémPrave naopak, funguju skvele aj s jednym tlacidlom.
Shift+Ins; Ctrl+Ins - to si zkus na notebooku nebo na jine kompaktni klavesnici, v 90% se napoprve netrefis, kdyz je tma. To radsi teda ctrl+c/v, to zvladnu poslepu. Mysitko je ale stejne nejlepsi, kdyz uz vyjimecne zrovna mys v ruce mam.
Zaujímavé. To som ešte nikde nevidel.
KPDF, Firefox, Evince,... (většina programů pod MS Windows)
A asi by som to ani nepoužíval, keby mi to niekde fungovalo. Na zoomovanie používam hlavne Ctrl + +/-
Tak to už není můj problém...
V anketě mi chybí možnost "používám obojí, protože to jsou dvě rozdílné věci"
Ono je fajn mít "2 schránky" :D
. Používám to celkem často - třeba adresu webu přes CTRL+C,V a text z toho webu přes prostřední tlačítko, abych nemusel 2x přepínat okna
.
xclip -out -selection primary | xclip -in -selection clipboard a presun naopak logicky xclip -out -selection clipboard | xclip -in -selection primary. Takze kdyz neco zkopiruju na cmd radce v xtermu a pak to chci vlozit do FF pomoci CTRL-V, tak nejdriv zkopiruju primary do clipboardu.
Jinak v primary zustava posledni vybrany text, ikdyz neni uz vybrany, nesmi ho ovsem nejaka aplikace prepsat, napr. kdyz ve FF kliknete do nejakeho pole s textem a pomoci JS se ten text vybere, tak se uz bohuzel text prepise.
. Já jsem takhle využil klávesu s vlajkou mezi Ctrl a Altem a klávesu Caps Lock.
.
clear mod4 clear lock keycode 116 = doublelowquotemark leftdoublequotemark keycode 66 = doublelowquotemark leftdoublequotemark
klavesa INS byla odstrcena nekam pryc do rohu(?)Protože Word si lidé často omylem (netrefí se do delete) přepnou do over módu a pak „jim to samo maže písmenka“
.
Pak kdyz mam delat ve win, pokazdy rostu jak nefunguje oznaceni a prostredni tlacitko, jak sou ve firefoxu v dialozich obracene tlacitka ok/storno a dalsi libustky.