Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Výraz „Ctrl-C, Ctrl-V“ se nám stal jakýmsi synonymem pro kopírování dat, nejčastěji textu. A co já, který u textu tuto technologii kopírování téměř nepoužívám?
Já jsem vždycky totiž kopíroval text prostředním tlačítkem myši a nikdy jsem moc nedělal na systémech, co tuto možnost nemají. Nejsem si ani jistý, jestli bylo tehdy možné kopírovat jinak. Klávesovou zkratkou Ctrl-C jsem většinou zabíjel proces na popředí, případně kopíroval obrázek.
Ale konkurenční způsob kopírování textu se ke mně dostává čím dál více. V zásadě ze dvou směrů.
Jednak některé aplikace už nechápou prostřední tlačítko jako plnohodnotný způsob kopírování a domnívají se, že jakmile přestanu mít text označený, už ho není třeba mít uložený ke kopírování. Tuto vlastnost mají kupříkladu textové editory mousepad, gedit, oowriter (naštěstí je nepoužívám), poprvé jsem se s tím setkal u gimpu. Takový inkscape dokonce zcela odmítá pomocí prostředního tlačítka kopírovat/vkládat text uvnitř obrázku. Tedy nevím, jak tenhle trend zapomínání na standardní způsob kopírování textu bude pokračovat. Jestli bude takto zlobivých aplikací přibývat nebo naopak ubývat.
A druhý směr, jakým potkávám Ctrl-C, Ctrl-V, je lidský. Například potkám vtip: „Z deníku studenta: Již třetí den píši diplomku, klávesy Ctrl, C a V začínají pomalu mizet.“ A já si řeknu, proč ten hlupka nekopíruje prostředním tlačítkem? Nebo obecně, když někdo chce říct, že někdo něco zkopíroval/zkopíruje, často nepoužije slovo zkopírovat, ale místo toho řekne Ctrl-C, Ctrl-V. A co když zrovna mluví o mně? Mám vysvětlovat, že já tuto technologii kopírování považuji za složitý potupný způsob kopírování, převzatý odkudsi, nebo říct: „Jasně, Ctrl-C, Ctrl-V“, a myslet si svoje?
Mne by docela zajímalo, jak vidí kopírování textu ostatní, navrhoval jsem ohledně toho na abclinuxu anketu, ale nevypadá to, že by se ta anketa ještě někdy objevila.
Tiskni
Sdílej:
. Tedy v textovém editoru by to vůbec nemělo smysl. Teď sice používám kde s Klipperem, ale ve fluxboxu kdysi mi to dělalo to samé, text bylo možno vkládat, dokud se aplikace nevypla. Jiné chování taky považuju za divné.
Já osobně to nejraději kombinuji -- jedna schránka v prostředním myšítku a druhá na klávesnici (bez synchornizace).
nebo druhý nejpopulárnější desktopový OS, kde myší mají s počtem tlačítek dlouhodobý problémPrave naopak, funguju skvele aj s jednym tlacidlom.
Shift+Ins; Ctrl+Ins - to si zkus na notebooku nebo na jine kompaktni klavesnici, v 90% se napoprve netrefis, kdyz je tma. To radsi teda ctrl+c/v, to zvladnu poslepu. Mysitko je ale stejne nejlepsi, kdyz uz vyjimecne zrovna mys v ruce mam.
Zaujímavé. To som ešte nikde nevidel.
KPDF, Firefox, Evince,... (většina programů pod MS Windows)
A asi by som to ani nepoužíval, keby mi to niekde fungovalo. Na zoomovanie používam hlavne Ctrl + +/-
Tak to už není můj problém...
V anketě mi chybí možnost "používám obojí, protože to jsou dvě rozdílné věci"
Ono je fajn mít "2 schránky" :D
. Používám to celkem často - třeba adresu webu přes CTRL+C,V a text z toho webu přes prostřední tlačítko, abych nemusel 2x přepínat okna
.
xclip -out -selection primary | xclip -in -selection clipboard a presun naopak logicky xclip -out -selection clipboard | xclip -in -selection primary. Takze kdyz neco zkopiruju na cmd radce v xtermu a pak to chci vlozit do FF pomoci CTRL-V, tak nejdriv zkopiruju primary do clipboardu.
Jinak v primary zustava posledni vybrany text, ikdyz neni uz vybrany, nesmi ho ovsem nejaka aplikace prepsat, napr. kdyz ve FF kliknete do nejakeho pole s textem a pomoci JS se ten text vybere, tak se uz bohuzel text prepise.
. Já jsem takhle využil klávesu s vlajkou mezi Ctrl a Altem a klávesu Caps Lock.
.
clear mod4 clear lock keycode 116 = doublelowquotemark leftdoublequotemark keycode 66 = doublelowquotemark leftdoublequotemark
klavesa INS byla odstrcena nekam pryc do rohu(?)Protože Word si lidé často omylem (netrefí se do delete) přepnou do over módu a pak „jim to samo maže písmenka“
.
Pak kdyz mam delat ve win, pokazdy rostu jak nefunguje oznaceni a prostredni tlacitko, jak sou ve firefoxu v dialozich obracene tlacitka ok/storno a dalsi libustky.