Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Výraz „Ctrl-C, Ctrl-V“ se nám stal jakýmsi synonymem pro kopírování dat, nejčastěji textu. A co já, který u textu tuto technologii kopírování téměř nepoužívám?
Já jsem vždycky totiž kopíroval text prostředním tlačítkem myši a nikdy jsem moc nedělal na systémech, co tuto možnost nemají. Nejsem si ani jistý, jestli bylo tehdy možné kopírovat jinak. Klávesovou zkratkou Ctrl-C jsem většinou zabíjel proces na popředí, případně kopíroval obrázek.
Ale konkurenční způsob kopírování textu se ke mně dostává čím dál více. V zásadě ze dvou směrů.
Jednak některé aplikace už nechápou prostřední tlačítko jako plnohodnotný způsob kopírování a domnívají se, že jakmile přestanu mít text označený, už ho není třeba mít uložený ke kopírování. Tuto vlastnost mají kupříkladu textové editory mousepad, gedit, oowriter (naštěstí je nepoužívám), poprvé jsem se s tím setkal u gimpu. Takový inkscape dokonce zcela odmítá pomocí prostředního tlačítka kopírovat/vkládat text uvnitř obrázku. Tedy nevím, jak tenhle trend zapomínání na standardní způsob kopírování textu bude pokračovat. Jestli bude takto zlobivých aplikací přibývat nebo naopak ubývat.
A druhý směr, jakým potkávám Ctrl-C, Ctrl-V, je lidský. Například potkám vtip: „Z deníku studenta: Již třetí den píši diplomku, klávesy Ctrl, C a V začínají pomalu mizet.“ A já si řeknu, proč ten hlupka nekopíruje prostředním tlačítkem? Nebo obecně, když někdo chce říct, že někdo něco zkopíroval/zkopíruje, často nepoužije slovo zkopírovat, ale místo toho řekne Ctrl-C, Ctrl-V. A co když zrovna mluví o mně? Mám vysvětlovat, že já tuto technologii kopírování považuji za složitý potupný způsob kopírování, převzatý odkudsi, nebo říct: „Jasně, Ctrl-C, Ctrl-V“, a myslet si svoje?
Mne by docela zajímalo, jak vidí kopírování textu ostatní, navrhoval jsem ohledně toho na abclinuxu anketu, ale nevypadá to, že by se ta anketa ještě někdy objevila.
Tiskni
Sdílej:
nebo druhý nejpopulárnější desktopový OS, kde myší mají s počtem tlačítek dlouhodobý problémPrave naopak, funguju skvele aj s jednym tlacidlom.
Shift+Ins; Ctrl+Ins - to si zkus na notebooku nebo na jine kompaktni klavesnici, v 90% se napoprve netrefis, kdyz je tma. To radsi teda ctrl+c/v, to zvladnu poslepu. Mysitko je ale stejne nejlepsi, kdyz uz vyjimecne zrovna mys v ruce mam.
Zaujímavé. To som ešte nikde nevidel.
KPDF, Firefox, Evince,... (většina programů pod MS Windows)
A asi by som to ani nepoužíval, keby mi to niekde fungovalo. Na zoomovanie používam hlavne Ctrl + +/-
Tak to už není můj problém...
V anketě mi chybí možnost "používám obojí, protože to jsou dvě rozdílné věci"
Ono je fajn mít "2 schránky" :Dxclip -out -selection primary | xclip -in -selection clipboard
a presun naopak logicky xclip -out -selection clipboard | xclip -in -selection primary
. Takze kdyz neco zkopiruju na cmd radce v xtermu a pak to chci vlozit do FF pomoci CTRL-V, tak nejdriv zkopiruju primary do clipboardu.
Jinak v primary zustava posledni vybrany text, ikdyz neni uz vybrany, nesmi ho ovsem nejaka aplikace prepsat, napr. kdyz ve FF kliknete do nejakeho pole s textem a pomoci JS se ten text vybere, tak se uz bohuzel text prepise.
clear mod4 clear lock keycode 116 = doublelowquotemark leftdoublequotemark keycode 66 = doublelowquotemark leftdoublequotemark
klavesa INS byla odstrcena nekam pryc do rohu(?)Protože Word si lidé často omylem (netrefí se do delete) přepnou do over módu a pak „jim to samo maže písmenka“
Pak kdyz mam delat ve win, pokazdy rostu jak nefunguje oznaceni a prostredni tlacitko, jak sou ve firefoxu v dialozich obracene tlacitka ok/storno a dalsi libustky.