Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
Výraz „Ctrl-C, Ctrl-V“ se nám stal jakýmsi synonymem pro kopírování dat, nejčastěji textu. A co já, který u textu tuto technologii kopírování téměř nepoužívám?
Já jsem vždycky totiž kopíroval text prostředním tlačítkem myši a nikdy jsem moc nedělal na systémech, co tuto možnost nemají. Nejsem si ani jistý, jestli bylo tehdy možné kopírovat jinak. Klávesovou zkratkou Ctrl-C jsem většinou zabíjel proces na popředí, případně kopíroval obrázek.
Ale konkurenční způsob kopírování textu se ke mně dostává čím dál více. V zásadě ze dvou směrů.
Jednak některé aplikace už nechápou prostřední tlačítko jako plnohodnotný způsob kopírování a domnívají se, že jakmile přestanu mít text označený, už ho není třeba mít uložený ke kopírování. Tuto vlastnost mají kupříkladu textové editory mousepad, gedit, oowriter (naštěstí je nepoužívám), poprvé jsem se s tím setkal u gimpu. Takový inkscape dokonce zcela odmítá pomocí prostředního tlačítka kopírovat/vkládat text uvnitř obrázku. Tedy nevím, jak tenhle trend zapomínání na standardní způsob kopírování textu bude pokračovat. Jestli bude takto zlobivých aplikací přibývat nebo naopak ubývat.
A druhý směr, jakým potkávám Ctrl-C, Ctrl-V, je lidský. Například potkám vtip: „Z deníku studenta: Již třetí den píši diplomku, klávesy Ctrl, C a V začínají pomalu mizet.“ A já si řeknu, proč ten hlupka nekopíruje prostředním tlačítkem? Nebo obecně, když někdo chce říct, že někdo něco zkopíroval/zkopíruje, často nepoužije slovo zkopírovat, ale místo toho řekne Ctrl-C, Ctrl-V. A co když zrovna mluví o mně? Mám vysvětlovat, že já tuto technologii kopírování považuji za složitý potupný způsob kopírování, převzatý odkudsi, nebo říct: „Jasně, Ctrl-C, Ctrl-V“, a myslet si svoje?
Mne by docela zajímalo, jak vidí kopírování textu ostatní, navrhoval jsem ohledně toho na abclinuxu anketu, ale nevypadá to, že by se ta anketa ještě někdy objevila.
Tiskni
Sdílej:
. Tedy v textovém editoru by to vůbec nemělo smysl. Teď sice používám kde s Klipperem, ale ve fluxboxu kdysi mi to dělalo to samé, text bylo možno vkládat, dokud se aplikace nevypla. Jiné chování taky považuju za divné.
Já osobně to nejraději kombinuji -- jedna schránka v prostředním myšítku a druhá na klávesnici (bez synchornizace).
nebo druhý nejpopulárnější desktopový OS, kde myší mají s počtem tlačítek dlouhodobý problémPrave naopak, funguju skvele aj s jednym tlacidlom.
Shift+Ins; Ctrl+Ins - to si zkus na notebooku nebo na jine kompaktni klavesnici, v 90% se napoprve netrefis, kdyz je tma. To radsi teda ctrl+c/v, to zvladnu poslepu. Mysitko je ale stejne nejlepsi, kdyz uz vyjimecne zrovna mys v ruce mam.
Zaujímavé. To som ešte nikde nevidel.
KPDF, Firefox, Evince,... (většina programů pod MS Windows)
A asi by som to ani nepoužíval, keby mi to niekde fungovalo. Na zoomovanie používam hlavne Ctrl + +/-
Tak to už není můj problém...
V anketě mi chybí možnost "používám obojí, protože to jsou dvě rozdílné věci"
Ono je fajn mít "2 schránky" :D
. Používám to celkem často - třeba adresu webu přes CTRL+C,V a text z toho webu přes prostřední tlačítko, abych nemusel 2x přepínat okna
.
xclip -out -selection primary | xclip -in -selection clipboard a presun naopak logicky xclip -out -selection clipboard | xclip -in -selection primary. Takze kdyz neco zkopiruju na cmd radce v xtermu a pak to chci vlozit do FF pomoci CTRL-V, tak nejdriv zkopiruju primary do clipboardu.
Jinak v primary zustava posledni vybrany text, ikdyz neni uz vybrany, nesmi ho ovsem nejaka aplikace prepsat, napr. kdyz ve FF kliknete do nejakeho pole s textem a pomoci JS se ten text vybere, tak se uz bohuzel text prepise.
. Já jsem takhle využil klávesu s vlajkou mezi Ctrl a Altem a klávesu Caps Lock.
.
clear mod4 clear lock keycode 116 = doublelowquotemark leftdoublequotemark keycode 66 = doublelowquotemark leftdoublequotemark
klavesa INS byla odstrcena nekam pryc do rohu(?)Protože Word si lidé často omylem (netrefí se do delete) přepnou do over módu a pak „jim to samo maže písmenka“
.
Pak kdyz mam delat ve win, pokazdy rostu jak nefunguje oznaceni a prostredni tlacitko, jak sou ve firefoxu v dialozich obracene tlacitka ok/storno a dalsi libustky.