Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Od svého vánočního přechodu z Debianu na Gentoo (o kterém jsem nepsal, protože jsem předpokládal kritiku ve stylu "Další Gentooista se chlubí"
a také z důvodu nedostatku času) jsem tak trochu začal přemýšlet o přechodu na jiný desktop.
Sice to asi nikoho nebude zajímat, ale stejně pro vysvětlení napíšu trochu své historie (a takříkajíc hodím špínu sám na sebe
)
Kdysi, když jsem měl nainstalovanou svou první distribuci - Ubuntu Dapper - mi přišlo Gnome docela neohrabané a oproti KDE i nedodělané. Nějakého čtvrt roku jsem na něm fungoval docela bez větších problémů, i když trochu nerad, ale potom se mi povedlo svého Dappera docela sesypat, když jsem podle jakéhosi návodu instaloval fglrx drivery na svého Radeona 9200 (rozbitá Xka, já jako začátečník bez šance opravit...). Inu, začátky byly těžké. Stará praxe Widlí pravila zálohovat a přeinstalovat. V tu chvíli jsem si do Ubuntu dal KDE a na Gnome jsem kašlal. A taky jsem se naučil na Fluxbox, ke kterému mám doteď kladný vztah 
(Je to pro mě sice záhadou, ale na něm se mi povedlo rozjet Counter-Strike 1.6 ve wine na indirect rendering dost plynule
)
Jeden z dalších důvodů, proč chci přejít, je - nevím, zda je to bug nebo moje hloupost - že asi poslední dva měsíce se pokouším nainstalovat kdebluetooth (blíže neurčený v podstatě nedohledatelný problém...) a Kicker s USE flagem "kickoff" (nekompatibilita s posledním KDE 3.5.8)
Ale k historii to snad stačí. Po tom, co jsem viděl screeny z nového Gnome a všechny ty programy pro Gnome, které v Portagi jsou :-P si říkám: Proč ne?
Jedna z důležitých věcí je pro mě možnost pracovat (synchronizace a připojení k internetu @ bluetooth, popř. hotsync kabel) se svým Palmíkem (jmenovitě Treo 650)
Nakonec bych rád podotknul, že bych nerad vyvolával nějaké flamy, taky jsem se trochu zdráhal postnout to, ale věřím, že abclinuxu alespoň z 90% navštěvují myslící a vyspělé bytosti
Rád bych slyšel pouze a jenom objektivní doporučení a důvody... Díky
Tiskni
Sdílej:
proste v GNOME som produktivnejsi :).V GNOME sa dá byť produktívnejší len vtedy, keď nevyužívaš pokročilé funkcie KDE typu dcop, kparts, kio, atď. Netvrdím, že ich potrebuješ, takže GNOME je pre teba ideálne, ale kto raz začne využívať mocné nástroje KDE, pre toho je ťažké používať Gnome alebo Windows.
(Hlavně se nenech zastrašit těmi kecy o nějakém GNOME fašismu a podobnými nesmysly. Já jsem se před třemi lety zastrašit nechal, šel jako nováček ke KDE a pak jsem zcela náhodou zkusil GNOME a už u něj zůstal.)
chápu ale, že Xfce a Gnome se nedá srovnávat.)