Společnost System76 vydala beta verzi Pop!_OS 24.04 LTS s novým desktopovým prostředím COSMIC. Videoukázky na YouTube.
Komunitní Wikikonference 2025 aneb setkání s tvůrci české Wikipedie plné přednášek, diskuzí a novinek ze světa Wikimedia, proběhne v sobotu 8. listopadu 2025 v Didaktikonu Kampusu Hybernská v Praze. Hlavním tématem letošního setkání je otázka, která hýbe nejen komunitou, ale i širší společností: „Je Wikipedie jenom pro boomery?“
Konsorcium devíti evropských bank zakládá novou společnost, která bude vydávat vlastní stablecoin navázaný na euro. Cílem projektu je posílit evropskou pozici v odvětví digitálních financí a omezit dominanci amerických firem na kryptoměnovém trhu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 20.04 OTA-10, tj. desáté stabilní vydání založené na Ubuntu 20.04 Focal Fossa. V plánu bylo také vydání Ubuntu Touch 24.04-1.0. To bylo ale odloženo. Vyjde ještě jedna RC verze.
Společnost Qualcomm na Snapdragon Summitu 2025 představila nové čipy: Snapdragon 8 Elite Gen 5 pro mobily a Snapdragon X2 Elite Extreme a Snapdragon X2 Elite pro PC. Do LKML (Linux Kernel Mailing List) byly odeslány příslušné patche (Snapdragon 8 Elite Gen 5 a Snapdragon X2 Elite).
Byla vydána verze 32.0 svobodného softwaru OBS Studio (Open Broadcaster Software, Wikipedie) určeného pro streamování a nahrávání obrazovky počítače. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byl vydán PostgreSQL 18. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
NFS (Network File System) má letos 40 let. Jeho tvůrci zavzpomínali na MSST Conference. Sun Microsystems vydal v prosinci 1985 zdrojové kódy NFS vývojářům mimo Sun.
Po Canonicalu oznámilo také SUSE, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.27.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly funkce pro přerazítkování datových zpráv systémem ISDS. Uživatel muže zvolit zprávy, jejichž časová razítka má aplikace sledovat. Aplikace jej upozorní na časová razítka, která lze přerazítkovat. Uživatel pak může
… více »PATH
?
Jak moc budou kompatibilní mezi sebou binární soubory z různých hlavních větví GNU/Linuxu ?Moc ne a časem by jste se mohl dostat až k nefunkčnímu systému. Můžou vadit věci jako:
a)libc knihovny oproti kterým byly programy slinkovány(je vůbec zázrak, že to jede) a možná i různé verze GCC
b)Každá distribuce má po svém řešené různé inicializační skripty a nastavovací soubory
c)Programy můžou mít při kompilaci různé volby a můžou být různě patchované
Jsou to sice věci, které štvou i mě, ale bohužel s tím nemůžu dělat nic jiného jen se podřídit.
Chybí nějaká libXm (ne xml)zypper umí hledat i podle symbolů poskytovaných balíky a mezi těmi sdílené knihovny obvykle jsou. Takže pro hledání balíku poskytujícím
libXm
stačí v konzoli napsat
zypper search -C libXm.soA ten je v balíčku openmotif22, takže budeš potřebovat openmotif22-devel.
ilfirin@ilfbook:~> webpin libXm.so ... performing request on http://api.opensuse-community.org/searchservice/Search 11 results (9 packages) found for "libXm.so" in openSUSE_103 * openmotif-devel: Include Files and Libraries mandatory for Development. - 2.3.0 [suse-oss] >> /usr/lib/libXm.so ...
time zypper se -C libXm.so ... real 0m4.938s user 0m2.004s sys 0m0.488scož není pro 14 repository vůbec špatný výsledek. BTW: každopádně bys měl donutit Marka, ať tam přidá i toto
ilfirin@ilfbook:~> webpin webpin ... performing request on http://api.opensuse-community.org/searchservice/Search 2 results (1 packages) found for "webpin" in openSUSE_103 * webpin: Command-Line Client for the openSUSE Package Search Web Service - 0.9.0 [BS::openSUSE:/Tools] >> /usr/bin/webpinPoznej.
function webin { zypper install $(webpin ${1} | grep '^\*' | cut -d ':' -f 1 | tr -d ' *:') }
Pacmana mám rád. Mimochodem, kdybys mi R zabalil (míním tím moduly), proč je do Pacmana nehodíš?Já to do packmana hodím
ip a s | egrep "inet6.*scope global"
vzeisek@igwe162:~$ ip a s | egrep "inet6.*scope global" vzeisek@igwe162:~$ ifconfig eth0 Link encap:Ethernet HWaddr 00:13:20:85:EB:17 inet addr:134.184.49.162 Bcast:134.184.49.255 Mask:255.255.255.0 inet6 addr: fe80::213:20ff:fe85:eb17/64 Scope:Link UP BROADCAST RUNNING MULTICAST MTU:1500 Metric:1 RX packets:71330 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0 TX packets:67896 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0 collisions:0 txqueuelen:1000 RX bytes:18029154 (17.1 MB) TX bytes:16957943 (16.1 MB) lo Link encap:Local Loopback inet addr:127.0.0.1 Mask:255.0.0.0 inet6 addr: ::1/128 Scope:Host UP LOOPBACK RUNNING MTU:16436 Metric:1 RX packets:56 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0 TX packets:56 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0 collisions:0 txqueuelen:0 RX bytes:3708 (3.6 KB) TX bytes:3708 (3.6 KB) vzeisek@igwe162:~$ Ale podpora pro to asi je... ;) vzeisek@igwe162:~$ locate ipv6 2>/dev/null /opt/acl81_express/doc/variables/socket/s_ipv6_s.htm /opt/acl81_express/doc/operators/socket/ipv6.htm /opt/acl81_express/doc/operators/socket/ipv6-address-p.htm /lib/modules/2.6.22-14-generic/kernel/net/ipv6 ... usr/src/linux-headers-2.6.22-14-generic/include/linux/netfilter_ipv6.h /usr/src/linux-headers-2.6.22-14-generic/include/linux/netfilter_ipv6 /etc/ppp/ipv6-up /etc/ppp/ipv6-down.d /etc/ppp/ipv6-down /etc/ppp/ipv6-up.d /etc/kde3/ipv6blacklist vzeisek@igwe162:~$ ifconfig
Mne sa pouzivanie binarok, ktore neboli skompilovane na konkretnu distribuciu zda uplne _normalne_. Ved takto mozte stahnut jdk , firefox , GoogleEarth, UFO Alien Invasion , flash plugin od Adobe ( viem, tak sa ten plugin aj sprava ) , hry z http://demofiles.linuxgamepublishing.com/
Ano mate pravdu, je to "neaktualizovatelne" z pohladu balickovacieho systemu je to "nevyditelne" ( preto sa neoplati takto instalovat kniznice)
I kdyz, v tomhle pripade by to melo byt spis /neznam_configure_make_make_install - vsadim boty, ze vetsina potrebnych veci pujde na cilovem stroji hrave zkompilovat a usetri tak mnoha prekvapeni a mozna i osklive padyAle komu by se chtělo instalovat těch 30 a více devel balíků
A nejradsi mam lidi, co delaji tohle, a pak jeste hlasi bugy na sve distribucni balicky. Bohuzel to delaji i nekteri "experti v Linuxu"Rofl.
potom som si jedneho dna povedal dost a rozhodol som sa prejst na distro ktore bude mat najvacsi pocet balickov v repo. To bolo jedine kriterium.A která to je, smím-li se zeptat? A jak zjistíte počet balíků dostupných pro distribuci? Synaptic to vypíše, ale u ostatních nevím...
Tiskni
Sdílej: