Binárky z jiných disribucí

11.3.2008 18:14 | Přečteno: 1130× | Distribuce

Po dlouhých zimních večerech píšu a zkouším všelijaké skripty pro FTP, zálohování a najednou potřebuju provést úkol na který nemám vhodný program a tak vyvstává otázka
- stáhnout a přeložit zdroják a ....nebo ... spásná myšlenka...
pohledat v binárkách a knihovnách které jsem si prozřetelně uložil z dříve používaných dister, nakopírovat do /usr/bin/ a spustit ?
V adresáři se zálohama výše uvedených souborů píšu :

find | grep ncftpput

a hle soubor nalezen - ihned jej kopíruju do /usr/bin/ a spouštím - běží....
Tuto metodu jsem několikrát otestoval (streamripper, grub, axel, ycalc, links, iptraf ....) a to i na programech pro GUI.
Pokud chyběla nějaká knihovna tak jsem ji našel v adresářích /lib/ nebo na netu a bylo hotovo.
Pokládám tedy otázku do blogu:
Máte s tímto způsobem přidávání programů někdo zkušenosti ? A nebo je to jen taková moje partizánština jak s tím vydrbat?
Jak moc budou kompatibilní mezi sebou binární soubory z různých hlavních větví GNU/Linuxu ?
Mám tedy na mysli spíše programy pro CLI.
Ještě dodávám že binárky pocházejí z dister jako je PCL, Suse, Kubuntu a používám je v distru založeném na Slackware.

Za Vaše zkušenosti předem děkuji.        

Komentáře

[Zdeněk Burda]

Dobrý způsob jak si rozdrbat systém tak, že ti to jednou klekno úplně.

Programy a knihovny, které jsou do systému přidané tímto partyzánským způsobem strkej do zvláštního adresáře a nastav si správně cesty.

[xindl]

už ti takhle někdy klekul systém? myslím že takovejhle systém je udržitelnej možná víc než lecjaký balíčkovací systémy... Osobně bych se toho nebál kdžy to funguje tak to funguje a čistý způsoby mužou jít doprdele protože to jsou čistý způsoby jenom z pohledu honiče zlatých pomníků bez škrábanců...

[otasomil]

Prave kupodivu ne, ale Zdenda radi davat tyto binarky do zvlastniho adresare a udelat na ne link v /usr/bin/. Teda jestli jsem ho dobre pochopil tak by to byl velice dobry kompromis. Zatim jsem takto pridaval jen OpenOffice a Picasa do adresare /opt/ a udelal link na soubor soffice resp picasa v adresari /usr/bin/. Jinak ze souborovych spravcu pro GUI me takto skvele chodi i oblibeny ROX-Filer - tez pouze jedna binarka kterou volam prikazem rox .

[KS]

Spíš upravit PATH.

[Käyttäjä 11133]

A proč symbolické odkazy? Není lepší přidat tyto adresáře do PATH?

[xindl]

Vůbec bych se nebál to dávat i do adresářů /usr/local napříč tomu ře tenhle adresáč je pro tvoje kompilovaný binárky a u většiny programů už je nastavenej prefix už rovnou na /usr/local.

[Zdeněk Burda]

Potkal jsem dost systémů v různém stadiu rozkladu.

Když se naučíš takhle prasit a časem se staneš adminem v nějaké firmě (nebo třeba někde na kolejích), tak lituji uživatele případně kolegy/nástupce.

Jakmile totiž začneš do systému podobným stylem dosazovat různě postahované binárky, tak se po čase stane ten systém neaktualizovatelný. Závislosti jednotlivých binárek ti přerostou přes hlavu, začne se ti to pěkně prát a bude to zralé na přeinstalování.

Když už musím instalovat nějaký SW, který je mimo distribuci tak to řeším následujícími způsoby:

1. Zkusím najít balíček pro danou distribuci
2. Zkusím vytvořit balíček pro danou distribuci
3. Když nedělám balíček, tak se rozhoduji jestli instalaci provedu do /usr/local, /opt/program nebo do svého domácího adresáře. Když je to do /usr/local tak to jsou většinou nějaké jednoducé programy s jasnou strukturou adresářů, které jsem schopný kdykoliv i ručně ze systému vykopnout. Do /opt/program cpu vše co je složitější/větší. V obou případech mám nastavenou správně $PATH a upraven /etc/ld.so.conf. To platí pro programy které má používat víc lidí. Když používám program sám tak ho mám v domácím adresáři.

Pokud si kompiluji programy sám, tak si ukládám informace o tom jak byl program kompilován, někdy se to docela hodí Když dělám balíček tak samozřejmě schovávám info o tom jak byl sestavován.

Podobná pravidla jsem dodržoval i při tvorbě "vlastní" distribuce (to když jsem se na SPŠE chvílemi nudil, po maturitě jsem už podobné blbosti nedělal ).

[Zdeněk Burda]

Ještě k bodu 3, někdy si dělám spouštěcí skripty, které kompletně připraví prostředí pro spuštění programu (správné nastavení PATH, LD_LIBRARY_PATH, LD_PRELOAD, vytvoření/promazání dočasných souborů, su, chroot...)

[xindl]

jako naprosto souhlasím že si tím rozprasíš balíčkovací systém, a z pohledu admina je to neudržitelný. Mě šlo o to že ten systém prostě bude fungovat dál akorát prostěbudeš mít bordel v tom co tam máš a co tam nemáš...

[R]

Jeden taky server som zdedil pri nastupe do firmy (nastastie len jeden, ostatne servery na tom boli nastastie podstatne lepsie). Bola tam Fedora a v nej apt-get, nainstalovanych milion veci, proste uplny bordel. Nedavno som to konecne preinstaloval na Debian.

[tsLnox]

tak toto jsem se v životě neodvážil...

[xindl]

naprostá pohoda... ať žije LINUX prasení!

[Grunt]

Jak moc budou kompatibilní mezi sebou binární soubory z různých hlavních větví GNU/Linuxu ?

Moc ne a časem by jste se mohl dostat až k nefunkčnímu systému. Můžou vadit věci jako:

a)libc knihovny oproti kterým byly programy slinkovány(je vůbec zázrak, že to jede) a možná i různé verze GCC
b)Každá distribuce má po svém řešené různé inicializační skripty a nastavovací soubory
c)Programy můžou mít při kompilaci různé volby a můžou být různě patchované

Jsou to sice věci, které štvou i mě, ale bohužel s tím nemůžu dělat nic jiného jen se podřídit.

[Nuphar]

Zdravím, docela by mě zajímalo, zdali myslíte, že je schůdné dostat do openSUSE celé repozitáře Ubuntu nebo Debianu. Potřebuji z nich jen jednotlivé programy, ale takové, co se v RPM blbé shání (spousta věcí okolo R, různé blbinky pro biology, ...). Říkal jsem si, jestli by šlo nějak zjednodušit proceduru stahování aptem, konverze alienem a instalace. Párkrát jsem to zkoušel ručně a buď to chodilo, nebo to řvalo kvůli verzím knihovnám (verze i úplně chybějící), což pak byl dost problém...

[Käyttäjä 11133]

Ty věci okolo R bych ti i zabalil.... Blbinky pro biology? Udělej balíčky, stanu se jejich maintainerem. (Balíčky pak budou v repozitory packman)

[Nuphar]

To je slovo do pranice.
Ohledně R mi jde o to, že Debian a Ubuntu mají v repozitářích jednotlivé balíky pro všechny doplňky. Ono to lze kompilovat přes rozhraní R, ale často to hází chyby (knihovny v tomto případě nechybí) a nedaří se mi doplňky zaintegrovat do Rkwardu a modulu R pro OO.org. Z blbinek pro biology jsem teď zkoušel uvést do chodu NCBI a Clustalx. Neúspěšně. Chybí nějaká libXm (ne xml) a pokusy s ní z http://rpm.pbone.net/ hrozí závislostním peklem. Taky přiznávám, že se toho trochu bojím. Arb snad funguje. Víceméně. Chybí nějaká grafická knihovna, ale program běží.
Doufal jsem, že by stačilo to postahovat a prohnat alienem. Nestačí. Krom toho neumím programovat. Pokuším se učit s perlem, leč velice extenzivně. S Linuxem už trošku umím :) Překlad ze zdrojáků? Kdysi jsem se pokoušel vytvořit balíky pomocí nějakého klikadla z KDE. Ovšemže to nešlo ;)
Pacmana mám rád. Mimochodem, kdybys mi R zabalil (míním tím moduly), proč je do Pacmana nehodíš? No, už mě napadlo, že bych to zkusil. Existje-li na to nějaký v zásadě jednoduchý ustálený postup, proč ne. Zkusil bych to. Nemám představu, co všechno to obnáší, ale zkusil bych to. Kdyžtak: vojta.sc@seznam.cz

[Michal Vyskočil]

Chybí nějaká libXm (ne xml)

zypper umí hledat i podle symbolů poskytovaných balíky a mezi těmi sdílené knihovny obvykle jsou. Takže pro hledání balíku poskytujícím libXm stačí v konzoli napsat

zypper search -C libXm.so

A ten je v balíčku openmotif22, takže budeš potřebovat openmotif22-devel.

[Ilfirin]

A ještě lépe nezaťežovat vlastní CPU a používat webpin:

ilfirin@ilfbook:~> webpin libXm.so
... performing request on http://api.opensuse-community.org/searchservice/Search
   11 results (9 packages) found for "libXm.so" in openSUSE_103
* openmotif-devel: Include Files and Libraries mandatory for Development.
   - 2.3.0 [suse-oss]
     >> /usr/lib/libXm.so

...

[Michal Vyskočil]

Webpin jsem neznal. Nicméně nový libzypp už není takový šnek a žrout paměti, takže

time zypper se -C libXm.so
...
real    0m4.938s
user    0m2.004s
sys     0m0.488s

což není pro 14 repository vůbec špatný výsledek.

BTW: každopádně bys měl donutit Marka, ať tam přidá i toto

[Ilfirin]

ilfirin@ilfbook:~> webpin webpin
... performing request on http://api.opensuse-community.org/searchservice/Search
   2 results (1 packages) found for "webpin" in openSUSE_103
* webpin: Command-Line Client for the openSUSE Package Search Web Service
   - 0.9.0 [BS::openSUSE:/Tools]
     >> /usr/bin/webpin

Poznej.
Rychlejší věc jsem neviděl. Navíc prohledává i repozitáře, co čék nemá přidané.
Jedinná nevýhoda je v obnovování cachí, která v mém případě (když jsem dal do BS jeden balíček) trvala tři dny.

Jinak mám radost z toho rychlejšího zypperu. Ale ocením to až v 11, na Factory nemám "balls" .

[Nuphar]

Znám, používám, mám na to alias, abych furt nemusel vypisovat parametry. Jen jsem ještě nepřišel na to, jak žíct zypperu, aby si vzal jeden z těch výsledků a nainstaloval to.

[Michal Vyskočil]

Jenom první nástřel? (podle výpisu nahoře)

function webin
{
  zypper install $(webpin ${1} | grep '^\*' | cut -d ':' -f 1 | tr -d ' *:')
}

[Nuphar]

Vypadá to dobře, ale v případě, že výpis obsahuje více různých balíků (třeba když hledáte v obsahu), jak tomu řeknete, který z těch výsledků by si to mělo vybrat?

[Nuphar]

No, mám openmotif22-libs. To jsem nevěděl, že pro práci s Alienem potřebuji i devel knihovny. To mi zas ubyde místa... ) A proč vlastně? Jen jsem převáděl binární balíček z DEB na RPM... Ještě může být problém s verzí. Nevím. Ale rozhodně to vyzkouším. Díky.

[Ilfirin]

Postup existuje. Povedlo se mi neustálým otravováním dohnat Marka k napsání článku. Ač to vypadá hrozivě, je to o cviku. Úplně nejlepší je si někde sehnat spec soubor (klidně i s Fedořího balíčku), zkontrolovat-poupravit závislosti a předhodit BuildService. Občas to vyjde.

[Käyttäjä 11133]

Pacmana mám rád. Mimochodem, kdybys mi R zabalil (míním tím moduly), proč je do Pacmana nehodíš?

Já to do packmana hodím

[Nuphar]

Úžasné. Tak já si přečtu ten Tvůj článek o tvorbě balíčků a o víkendu se podívám na ty biologické balíčky. Jestli to bude v mých silách, jdu do toho Mimochodem, teď sedím v počítačové učebně bruselské univerzity a lze tu nabootovat do XP i do skvěle vybaveného (K)Ubuntu. Už do něj rvu svoje konfiguráky z notesu

[Käyttäjä 11133]

A máte IPv6?

[Nuphar]

Promiň, ale jak to zjistím? ;) O IPv6 jsem se dočetl v nedávném, hojně diskutovaném, článku a konečně jsem pochopil, vo co go a na co je to zaklikávátko v nastavení sítě openSUSE... )

[Käyttäjä 11133]

ip a s | egrep "inet6.*scope global"

[Nuphar]

Tak asi ne...

vzeisek@igwe162:~$ ip a s | egrep "inet6.*scope global"
vzeisek@igwe162:~$ ifconfig
eth0      Link encap:Ethernet  HWaddr 00:13:20:85:EB:17
          inet addr:134.184.49.162  Bcast:134.184.49.255  Mask:255.255.255.0
          inet6 addr: fe80::213:20ff:fe85:eb17/64 Scope:Link
          UP BROADCAST RUNNING MULTICAST  MTU:1500  Metric:1
          RX packets:71330 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0
          TX packets:67896 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0
          collisions:0 txqueuelen:1000
          RX bytes:18029154 (17.1 MB)  TX bytes:16957943 (16.1 MB)

lo        Link encap:Local Loopback
          inet addr:127.0.0.1  Mask:255.0.0.0
          inet6 addr: ::1/128 Scope:Host
          UP LOOPBACK RUNNING  MTU:16436  Metric:1
          RX packets:56 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0
          TX packets:56 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0
          collisions:0 txqueuelen:0
          RX bytes:3708 (3.6 KB)  TX bytes:3708 (3.6 KB)

vzeisek@igwe162:~$

Ale podpora pro to asi je... ;)

vzeisek@igwe162:~$ locate ipv6 2>/dev/null
/opt/acl81_express/doc/variables/socket/s_ipv6_s.htm
/opt/acl81_express/doc/operators/socket/ipv6.htm
/opt/acl81_express/doc/operators/socket/ipv6-address-p.htm
/lib/modules/2.6.22-14-generic/kernel/net/ipv6
...
usr/src/linux-headers-2.6.22-14-generic/include/linux/netfilter_ipv6.h
/usr/src/linux-headers-2.6.22-14-generic/include/linux/netfilter_ipv6
/etc/ppp/ipv6-up
/etc/ppp/ipv6-down.d
/etc/ppp/ipv6-down
/etc/ppp/ipv6-up.d
/etc/kde3/ipv6blacklist
vzeisek@igwe162:~$ ifconfig

[Käyttäjä 11133]

Fuj, ifconfig Už dělám balíček pro R-base...

[Nuphar]

Já jsem Tvůj blog brojící proti ifconfigu čet, ale kdysi jsem se ho naučil a od té doby nebyla energie na změnu... ;) Tak pardón. :-[
To jsi teda borec. To Tě obdivuji. Když na http://packages.ubuntu.com/ pohledáš r-cran, tak uvidíš nabídku. Takhle z hlavy mě napadá ještě Ggobi, Rkward a R doplněk do OO.org. R-base a Rkward v nějakém openSUSE repozotáři je (určitě Science, možná i Education), ale nejsem si jist aktuálností... Každopádně se šlověk musí patlat s doplňky...
No nic. Jdu se zase na chvíli věnovat ParaHox genům...

[oroborus]

Mne sa pouzivanie binarok, ktore neboli skompilovane na konkretnu distribuciu zda uplne _normalne_. Ved takto mozte stahnut jdk , firefox , GoogleEarth, UFO Alien Invasion , flash plugin od Adobe ( viem, tak sa ten plugin aj sprava ) , hry z http://demofiles.linuxgamepublishing.com/

Ano mate pravdu, je to "neaktualizovatelne" z pohladu balickovacieho systemu je to "nevyditelne" ( preto sa neoplati takto instalovat kniznice)

[anicka]

a hle soubor nalezen - ihned jej kopíruju do /usr/bin/ a spouštím - běží....

To neni zas takove prekvapeni, ono to vetsinou spadne az casem. Ale delat takove veci neni uplne zdrave, na podobne veci maji distribuce trebas /usr/local/bin.

I kdyz, v tomhle pripade by to melo byt spis /neznam_configure_make_make_install - vsadim boty, ze vetsina potrebnych veci pujde na cilovem stroji hrave zkompilovat a usetri tak mnoha prekvapeni a mozna i osklive pady

Pokud ta binarka neni staticka, pak je jeji pouzivani hodne na vlastni nebezpeci - knihovny se meni casto a velmi nenapadne

Dobrý způsob jak si rozdrbat systém tak, že ti to jednou klekno úplně.

Ono je to zradne. Clovek si rekne, ze kdyz nic neprepise, bude vsechno OK. A pak jednou zapomene premyslet a nainstaluje neco, co by pri normalnim balickovacim systemu bylo s tou puvodni binarkou v konfliktu... no a takove veci se obcas uz fakt nedaji spravit, ledaze si naprosto presne pamatujeme, kdy jsme kam takhle partizansky zkopirovali cely soubor.

A nejradsi mam lidi, co delaji tohle, a pak jeste hlasi bugy na sve distribucni balicky. Bohuzel to delaji i nekteri "experti v Linuxu"

[Käyttäjä 11133]

I kdyz, v tomhle pripade by to melo byt spis /neznam_configure_make_make_install - vsadim boty, ze vetsina potrebnych veci pujde na cilovem stroji hrave zkompilovat a usetri tak mnoha prekvapeni a mozna i osklive pady

Ale komu by se chtělo instalovat těch 30 a více devel balíků

A nejradsi mam lidi, co delaji tohle, a pak jeste hlasi bugy na sve distribucni balicky. Bohuzel to delaji i nekteri "experti v Linuxu"

Rofl.

[R]

Slackware nema -dev baliky.

[Kvakor]

No, pro mne je vetsinou jednodussi stahnout spis zdrojaky a prelozit si to sam nez pouzivat hotover "cizi" binaky, ale obcas nic jineho nezbyva. Ale ono docela zalezi, jak jsou ony binarky udelane:

1) Zcela staticke. Dost vyjimecna situace, ale i takove se najdou. Poznaji se podle velikosti, ktera muze byt proti beznym binarkam vskutku olbrimi. Hlavni vyhodou je (temer) naprota nezavislost na knihovnach, nevyhodou velikost a nemoznost sdilet pamet. Pokud takovou binarku date nekam do /opt nebo /usr/local/bin, neni az na aktualizaci vetsinou zadny problem. Prestanou chodit vetsinou as se zmenou ABI (naposledy pri nastupu jadra 2.0) ci architektury.

2) "Skorostaticka" - pouziva sice dynamicke knihovny, ale jen ty nejzakladnejsi (libc, libm, libpthread a pod.). Obvykle u closed-source freewaru. Programy chodi, pokud jsou v dispozici odpovidajici knihovny, kterych je nastesti treba mnohem mene. Pri upgradu systemu mohu prestat pracovat, jedinym resenim je pak podvrhnout jim puvodni verze nebo upgradovat i je.

3) "Vlastni knihovny" - samotna binarka je bud castecne dynamicky (jako u bodu 2) nebo zcela dynamicky slinkovana s knihovnami, ktere jsou dodany spolu s binarkou. S timto resenim jsem se nejvic setkal u her. Pokud jste odvazni, muzete zkusit nektere knihovny odsunout a otestovat, jestli to bude chodit s temi systemovymi. Kdyz ne, muzete to zas vratit. Pri upgradu je budete nejspis muset vratit tak jako tak. Pametova i diskova narocnost je pak skoro stejna jako u bodu 1.

4) Zadne knihovny. Bezne u cizich balicku. Nedoporucuju. Casto je treba postahat enormni mnozstvi knihoven jen kvuli vzajemnych zavyslostech. Blbe se upgraduje. Pouzivat pouze v pripade nouze. Je otazka, jesli je vhodnejsi instalovat cizi balicky rucne a resit si sam upgrade, nebo pouzit konverzi do nativniho formatu balicku a resit kolize knihoven.

5) Samotne knihovny (typicky pluginy a kodeky). Chovaji se podle toho, jak je interace dobre (nebo spatne) napsany. S nimi nemam moc zkusenosti - bud chodily bez jakychkoliv problemu, nebo nechodily vubec, pricem v druhem pripade je jejich "hostitelsky" program spise odmital ci ignoroval nez aby s nimy havaroval (to se mi povedlo jen jednou u XMMS).

Jediny pripad, u ktereho je jaks-taks mozne pozit "cizi" binarni balicek bez vetsich prpblemu, je stejny format balicku. Je to sice pripad z bodu 4, ale u podobnych distribuci byvaji i podone veze knihoven, cimz da vyhnou duplicitam. Osobne jsem pouzil jen parkrat, ale *buntiste s tim maji celkem dobre zkusenosti.

[ajikdpoe]

Ja som onoho casu provozoval distro ktore bolo asi 40% slackware, 30% debian, 20% fedora, 10% skompilovane zo zdrojakov a slapalo to v poho, ale potom som si jedneho dna povedal dost a rozhodol som sa prejst na distro ktore bude mat najvacsi pocet balickov v repo. To bolo jedine kriterium. Takemuto lepeniu sa clovek potom vyhne, a moze sa venovat skutocnej praci.

[Nuphar]

potom som si jedneho dna povedal dost a rozhodol som sa prejst na distro ktore bude mat najvacsi pocet balickov v repo. To bolo jedine kriterium.

A která to je, smím-li se zeptat? A jak zjistíte počet balíků dostupných pro distribuci? Synaptic to vypíše, ale u ostatních nevím...

[Ilfirin]

Proč chudák vyfasoval tak špatné hodnocení? Pouze připomněl, že je třeba zuniverzálnit balíčkovací systémy, protože bariéry díky LSB apod. padají.

[Tomáš]

Já takhle bastlím jenom unison. Musejí si odpovídat verze a navíc na cílovém stroji nemám roota. U sebe jsem míval Debian, tak jsem tu binárku vzal a hodil ji na cílový stroj (CentOS) do ~/bin a šlapalo to. Nedávno jsem potřeboval nějakou moc novou verzi, tak jsem to vytáhl z RPM pro Fedoru a zase funguje. Obecně bych ale takové bastení co nejvíc omezil.

[Jiří Poláček]

Ano, i to je cesta (do pekel?), řešil jsem tak problém s FPC.

[R]

Baliky pre Slackware:

http://www.slacky.eu/

http://www.linuxpackages.net

[otasomil]

No vida jak se tu rozjela pekna diskuze, tak to ma byt.
Jinak vsem zucastnenym dekuji za zkusenosti i nazory.