Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Byla vydána nová verze 10.1 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora NanoPi Zero2 a balíček WhoDB.
Konference Otvorený softvér vo vzdelávaní, výskume a v IT riešeniach OSSConf 2026 proběhne od 1. do 3. července 2026 na Žilinské univerzita v Žilině: "Cieľom našej konferencie je poskytnúť priestor pre informovanie o novinkách vo vývoji otvoreného softvéru a otvorených technológií, o možnostiach využitia týchto nástrojov vo vede a vzdelávaní a taktiež poskytnúť priestor pre neformálne priateľské stretnutie užívateľov a priaznivcov
… více »Chybí? Spíš přebývá. Závislosti kubuntu-desktop mi zabraňují v odstranění zbytečností a přitom si nechci rozdrbat systém.
Třeba nestane, ale když jsem si předělával Ubuntu na Xubuntu, byly s těmi balíčky jenom potíže.
když kubuntu-desktop odstraníš, tak se snad nic nestane, nebo ano? (vycházím z chování čistého debiana)
Myslíš? Schválně zkus uhodnout co udělá:
sudo apt-get remove kubuntu-desktop && sudo apt-get autoremove
Jediná cesta je nainstalovat nejdřív jenom minimální systém (nejlépe z alternate CD) a pak si tam postupně ručně naházet jenom to, co chceš/potřebuješ. Já tohle udělal s Xubuntu 7.04 a spokojenost.
Jen se chystám využít oddíl co mi zbyl po 6.10 (7.04 jsem pro jistotu dával na vlastní oddíl - pro strýčka Příhodu) a prubnout Archlinux. Doufám, že bude o poznání víc "lightweight" => svižnější (mám "jenom" Celeron Tualatin 1.1 GHz + 512 MiB RAM). A docela se mi líbí koncept rolling-updates.
na druhej strane ako som si teraz installnul toho archa vo vmwarei, prvych par minut som nevedel ktora bije - vsade sa tvrdi, ze root password po instalacii je prazdny... ze som si nevsimol :o))) takze pekny zaciatok
)
tiez som zacal rozmyslat o prechode kubuntu -> arch, ale vlastne "len" kvoli tym rolling updates...No, Debian může být také rolling updates (když nepoužíváš stable a přečteš si dokumentaci k mixování systému) a od Ubuntu se zase tolik neliší
dist-upgrade. Ale na to doporučuji spíše aptitude. Jeho používání není o nic složitější, než aptu. Místo apt-get install je aptitude install, ... navíc má i ncurses rozhraní.
Výhodou je, že pokud se s těmito nástroji sžiješ v Ubuntu, pak tě Debian prakticky nepřekvapí
Pan Suchý na LinuxMeetingu říkal (a já s ním musím souhlasit) něco ve smyslu:
... Občas za námi příjde někdo s tím, že umí nainstalovat třeba Fedoru a myslí si, jak nerozumí Linuxu...
Souvisí to asi tak, že pokud to s Linuxem myslím vážně a nechci se stát zrovna vývojářem dané distribuce, nemůžu se omezovat na jednu distribuci se všemi jejími anomáliemi (např. absence klasického účtu root v Ubuntu).
Nebylo to z mého příspěvku patrné -- jde o znalost operačního systému, ne distribuce, ale každá distribuce má své drobné odlišnosti vůči ostatném distribucím, od čehož se člověk musí oprostit, ovšem toho nedosáhne jinak než používáním více odličných distribucí.
Napsal jste zcela jasně:
…od čehož se člověk musí oprostit, ovšem toho nedosáhne jinak než používáním více odličných distribucí.
Jinak řečeno, že ten, kdo nestřídá dostatečný počet distribucí, nemůže rozumět Linuxu obecně, ale jen konkrétní distribuci. Proto se ptám, zda tomu do nebe volajícímu nesmyslu věříte nebo zda je to zase nějaká provokace. Když jsem se totiž naposledy snažil někomu vymluvit podobně nesmyslnou myšlenku, zjistil jsem, že si ze mne dotyčný celou tu dobu jen dělal legraci.
máte Subaru Forester a jste s ním jedno tělo -- jedna duše. Nejezdíte ničím jiným. Najednou sednete třeba do Škody Superb a divíte se, že to trošku jinak řadí, trošku jinak se to chová v zatáčkách atd. Možná to není dobrý příklad, ale jde o princip.LOL - příklad je to dobrý hlavně pro to, aby ukázal, jak v principu nesmyslná je ta vaše teorie... člověče, zkuste to aspoň chvíli logicky
Jo, na tom něco je. Používám aktivně RHEL, Fedoru a Debian (na různých strojích) a obecně bych používání více distribucí současně taky doporučil - člověk má pak větší obecný přehled. BTW dle mých vlastních zkušeností všechny tyto systémy odpovídají i zadání v blogu, stejně jako drtivá většina ostatních distribucí. :P Taky není na škodu mít i nějaké nelinuxové stroje. Druhá věc je neustálá výměna distribucí na jednom stroji - to je k ničemu. Třeba tu Fedoru (dříve RH) jsem na svém desktopu reinstaloval od roku 1998 asi jenom třikrát - a toto je IMHO ta spráná cesta k pravému linuxovému poznání.Nebylo to z mého příspěvku patrné -- jde o znalost operačního systému, ne distribuce, ale každá distribuce má své drobné odlišnosti vůči ostatném distribucím, od čehož se člověk musí oprostit, ovšem toho nedosáhne jinak než používáním více odličných distribucí.
Jo, na tom něco je.
Ne, není na tom naprosto nic. Podstatné je, jak k tomu člověk přistupuje, ne kolik používá distribucí.
…a obecně bych používání více distribucí současně taky doporučil - člověk má pak větší obecný přehled.
Má tak akorát víc práce s údržbou. Jistě, občas se stane, že zdědím stroj, kde je nainstalovaná jiná distribuce; přidělává mi to (trochu) práci, ale přeinstalovávat ho kvůli tomu nebudu. Ale plánovitě si na každý stroj instalovat něco jiného, abych si "udržel přehled"? To rozhodně ne…
Jak se ukázalo, nálož byla silně předimenzována takže výbuch se nám jak jste slyšeli prokopíroval na celý magnetofonový pás. Já nevím, já nejsem technik, takže nevim, jestli neříkám nějaký nesmysl, ale třeba tady náš doktor inženýr Hraběta by nám mohl říci. Pane doktore, je to možné?
Ano, to je možné.
Blbne mi wifina, takže se to asi poslalo dvakrát.Vždycky by mělo stačit kliknout jen jednou.
Jasne, ze nasiel. Bug #1 je u mna a znie: NECHCE MA
na Arch jsem slyšel nemálo nářků.
nariekaju hlavne ti, ktorym sa nechce ucit, pretoze toto distro nie je pre neskusenych, treba sa vela veci ucit a ak clovek ma chut, tak si dokaze spravit vsetko a potom to za to stoji, rolling updates su fajn, inak garantujem, ze pri tomto linuxe som sa naucil nespocetne mnoho viac ako pri nejakom ubuntu, mandrive alebo suse a pre mna je to o tom, rozumiet ako to funguje. K vyberu distra by som ti poradil, iba sa zamerat na to, co vlastne po nom chces, ale ziadne ti nebude vyhovovat uplne, no urcite je velky rozdiel trebars medzi mandrivou a slackware, suse a gentoom a ubuntu a archom.
inak garantujem, ze pri tomto linuxe som sa naucil nespocetne mnoho viac ako pri nejakom ubuntu, mandrive alebo suse a pre mna je to o tom, rozumiet ako to funguje
Tenhle blud už mne unavuje. Kolik se toho naučíte, záleží jen a jen na vás a na vašem přístupu, ne na distribuci. Distribuce vás sama nic nenaučí, neexistují "distribuce, kde se toho naučíte hodně" a "distribuce, kde se naučíte málo". Rozdíly mezi jednotlivými distribucemi jsou podstatně menší, než si hledači svatého grálu Té Nejlepší Distribuce (a ti, kdo si myslí, že ho nalezli) myslí.
Tiskni
Sdílej: