Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Byla vydána nová verze 10.1 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora NanoPi Zero2 a balíček WhoDB.
Konference Otvorený softvér vo vzdelávaní, výskume a v IT riešeniach OSSConf 2026 proběhne od 1. do 3. července 2026 na Žilinské univerzita v Žilině: "Cieľom našej konferencie je poskytnúť priestor pre informovanie o novinkách vo vývoji otvoreného softvéru a otvorených technológií, o možnostiach využitia týchto nástrojov vo vede a vzdelávaní a taktiež poskytnúť priestor pre neformálne priateľské stretnutie užívateľov a priaznivcov
… více »Já dělám vycentrovaný sloupec o šířce necelých 800 pixelů a to z následujících důvodů:Znamená to to, že když mám fajnovější DPI (což mám a hodně), tak uvidím na svém zobrazovacím zařízení nějaký úzký proužek?
mi-width a max-width zatím nejsou plně podporovány.
max-width.
min-width a max-width dnes nepodporuje snad jen IE 6 a starší, na které ty čirou náhodou kašleš
. Navíc se tyhle prohlížeče dají přesvědčit pomocí expression hacku.
expression hacku.Nač to? Internet Explorer má conditional comments, k čemu nějaké pochybné techniky?
Znamená to to, že když mám fajnovější DPIZáleží taky, jestli myslíš tečky typografický nebo obrazovkový :D. Já třeba do webovek zadávám velikost prakticky vždy v obrazovkových (výjimečně nezadávám vůbec, pokud se jedá o jednoduchý dokument).
dlouhé řádky se blbě (fakt, že jo --- teď tu mám Ábíčko na mamčině širokoúhlé R61 a trpím jak pes) čtou (a na velkých monitorech si lze ve slušných prohlížečích nazvětšovat písmo navzdory tomu, že z pohodlnosti používám velikosti písma v pixelech)Neexistuje nějaké šikovné rozšíření do Firefoxu, které by umělo změnit šířku stránky aniž by se měnila velikost okna?
Neexistuje nějaké šikovné rozšíření do Firefoxu, které by umělo změnit šířku stránky aniž by se měnila velikost okna?Mozno zapnuty sidebar s niecim uzitocnym? :)
Nesnáším weby s omezenou šířkouProc? Nerikej mi, ze se ti dobre cte text, co ma napr. vice jak 100 znaku na radek... (tu namitku s
em beru)
Maximální počet znaků na řádek se dá snadno omezit, a není nutné kvůli tomu určovat pevnou šířku celé webové stránky. Stačí třeba kontejneru s obsahem nastavitNesnáším weby s omezenou šířkouProc? Nerikej mi, ze se ti dobre cte text, co ma napr. vice jak 100 znaku na radek... (tu namitku semberu)
max-width: 100ex a je to. Web má plovoucí šířku, ale řádky nebudou delší než zhruba 100 znaků.
ex nebo em, půjde text dobře přečíst i na širokém monitoru (nebude tam řádek dlouhý 200 znaků), a zároveň se přizpůsobí i úzkému zobrazovacímu zařízení (třeba displeji obilního telefonu) – a uživatel pak nemusí s každým řádkem jezdit doleva a doprava. Nevidím žádný důvod mít pevnou šířku – na širokém monitoru máte někde úzkou nudli, na PDA nebo mobilu zase musíte neustále rolovat sem tam. K čemu to je?
Web, ktery te nuti jakymkoliv smerem menit sirku browseru, aby byl citelny, je spatny web.
dlouhé řádky se blbě (fakt, že jo --- teď tu mám Ábíčko na mamčině širokoúhlé R61 a trpím jak pes) čtouPrakticky každej grafickej prohlížeč umožňuje nastavit šířku stránky, pokud není tím webem vynucená. Abclinuxu šířku stránky nevynucuje, takže je to udělaný nejlíp, jak to u webu s článkama jde. Stačí chytnout myší například pravý okraj okna a nastavit šířku :). Zkus to ;).
Pokud chce klient neco, co je preplacane (z principu neroztahovatelnou) grafikou, ono to bouhuzel jinak skoro nejde.Jako největší problém vidím to, že je stále hodně lidí, kteří mají prohlížeč bez podpory SVG. Se SVG by nebyl problém udělat mnoho grafických prvků roztahovatelných - ale kvůli MSIE 6 to nejde.
(jednou jsem to videl v akci a des bes!).
U stranek, kde je to opravdu potreba, se to ted resi Flashem, ktery osobne povazuju za o rad vetsi zlo nez bitmapove obrazky v pevnem layoutu, ale je nutne uznat, ze stejne jako s videem, je to dnes (bohuzel) jediny zpusob, jak delat na webu vektorovou grafiku tak, aby to fungovalo skoro vsude.
Bohuzel ani to nepomuze v okamziku, kdy je layout udelany z bitmapovych obrazku, typicky z fotek, ktere jsou prakticky nevektorizovatlne - to uz by se rovnou mohly roztahovat bitmapy pres Javascript (jednou jsem to videl v akci a des bes!).Těch metod je víc. Lze to řešit například tak, že se ty bitmapy škálují z velkého rozlišení na menší už na serveru (podle informací detekovaných JavaScriptem) přes GD nebo ImageMagick. Pak to vypadá na pohled docela rozumně, ale je to čuňárna.
U stranek, kde je to opravdu potreba, se to ted resi Flashem, ktery osobne povazuju za o rad vetsi zlo nez bitmapove obrazky v pevnem layoutuJá též.
je nutne uznat, ze stejne jako s videem, je to dnes (bohuzel) jediny zpusob, jak delat na webu vektorovou grafiku tak, aby to fungovalo skoro vsudeJe to bohužel tak. Bojuji proti Flashi, jak mohu (na všech frontách), ale když ho vyhodím oknem, vrátí se dveřmi.
Všechny ty ilustrační obrázky, štastné a veselé mladé obličeje a náladově osvětlené zubní pasty mi přijdou trapné.Jenže na většinu lidí to bohužel funguje. Strohý, ryze technicky působící web hned zavrhnou jako nudný, přestože je jeho obsah třeba i řádově kvalitnější než u webu plného pestrých barev a rozjuchaných obličejů.
Strohý, ryze technicky působící web hned zavrhnou jako nudný, přestože je jeho obsah třeba i řádově kvalitnější než u webu plného pestrých barev a rozjuchaných obličejů.Jo, to znam, kdysi po mne jeden zakaznik chtel, at mu to navrhnu sam i grafiku (ja delal vse ostatni, mimo psani textu, ty uz mel) - mel puvodne vlasniho grafika, ale ten se mu nelibil (nechal si od nej jen logo). Kdyz potom stranky videl, tak prohlasil presne o same - ze je to sice po funkcni strance perfektni, ale ze tam chybi zive barvy(*), hezke obrazky a ze je to pry cele takove mrtve ... *Premyslim, kde se tento termin vyskytuje - odhadl bych to na instalator WinXP. Stejne nevim, co si pod tim predstavuji, jedine zive barvy jsou prece Huluvu, superinteligenti odstin modre z Adamsova Stoparova pruvodce a pak ta blize nepojmenovana mimozemska obludnost z Lovecraftovy Barvy z vesmiru
Tiskni
Sdílej: