Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Cupiditate sit voluptatibus architecto minus voluptatem quia et in. Facere repellendus natus ullam sunt eius non. Tempore inventore et nihil alias. Possimus sequi voluptates repellat odio quia suscipit dolores. Et nihil nihil dolore nemo harum qui quidem excepturi. Sit ut ipsa eum.
Tiskni
Sdílej:
Já dělám vycentrovaný sloupec o šířce necelých 800 pixelů a to z následujících důvodů:Znamená to to, že když mám fajnovější DPI (což mám a hodně), tak uvidím na svém zobrazovacím zařízení nějaký úzký proužek?
mi-width a max-width zatím nejsou plně podporovány.
max-width.
min-width a max-width dnes nepodporuje snad jen IE 6 a starší, na které ty čirou náhodou kašleš
. Navíc se tyhle prohlížeče dají přesvědčit pomocí expression hacku.
expression hacku.Nač to? Internet Explorer má conditional comments, k čemu nějaké pochybné techniky?
Znamená to to, že když mám fajnovější DPIZáleží taky, jestli myslíš tečky typografický nebo obrazovkový :D. Já třeba do webovek zadávám velikost prakticky vždy v obrazovkových (výjimečně nezadávám vůbec, pokud se jedá o jednoduchý dokument).
dlouhé řádky se blbě (fakt, že jo --- teď tu mám Ábíčko na mamčině širokoúhlé R61 a trpím jak pes) čtou (a na velkých monitorech si lze ve slušných prohlížečích nazvětšovat písmo navzdory tomu, že z pohodlnosti používám velikosti písma v pixelech)Neexistuje nějaké šikovné rozšíření do Firefoxu, které by umělo změnit šířku stránky aniž by se měnila velikost okna?
Neexistuje nějaké šikovné rozšíření do Firefoxu, které by umělo změnit šířku stránky aniž by se měnila velikost okna?Mozno zapnuty sidebar s niecim uzitocnym? :)
Nesnáším weby s omezenou šířkouProc? Nerikej mi, ze se ti dobre cte text, co ma napr. vice jak 100 znaku na radek... (tu namitku s
em beru)
Maximální počet znaků na řádek se dá snadno omezit, a není nutné kvůli tomu určovat pevnou šířku celé webové stránky. Stačí třeba kontejneru s obsahem nastavitNesnáším weby s omezenou šířkouProc? Nerikej mi, ze se ti dobre cte text, co ma napr. vice jak 100 znaku na radek... (tu namitku semberu)
max-width: 100ex a je to. Web má plovoucí šířku, ale řádky nebudou delší než zhruba 100 znaků.
ex nebo em, půjde text dobře přečíst i na širokém monitoru (nebude tam řádek dlouhý 200 znaků), a zároveň se přizpůsobí i úzkému zobrazovacímu zařízení (třeba displeji obilního telefonu) – a uživatel pak nemusí s každým řádkem jezdit doleva a doprava. Nevidím žádný důvod mít pevnou šířku – na širokém monitoru máte někde úzkou nudli, na PDA nebo mobilu zase musíte neustále rolovat sem tam. K čemu to je?
Web, ktery te nuti jakymkoliv smerem menit sirku browseru, aby byl citelny, je spatny web.
dlouhé řádky se blbě (fakt, že jo --- teď tu mám Ábíčko na mamčině širokoúhlé R61 a trpím jak pes) čtouPrakticky každej grafickej prohlížeč umožňuje nastavit šířku stránky, pokud není tím webem vynucená. Abclinuxu šířku stránky nevynucuje, takže je to udělaný nejlíp, jak to u webu s článkama jde. Stačí chytnout myší například pravý okraj okna a nastavit šířku :). Zkus to ;).
Pokud chce klient neco, co je preplacane (z principu neroztahovatelnou) grafikou, ono to bouhuzel jinak skoro nejde.Jako největší problém vidím to, že je stále hodně lidí, kteří mají prohlížeč bez podpory SVG. Se SVG by nebyl problém udělat mnoho grafických prvků roztahovatelných - ale kvůli MSIE 6 to nejde.
(jednou jsem to videl v akci a des bes!).
U stranek, kde je to opravdu potreba, se to ted resi Flashem, ktery osobne povazuju za o rad vetsi zlo nez bitmapove obrazky v pevnem layoutu, ale je nutne uznat, ze stejne jako s videem, je to dnes (bohuzel) jediny zpusob, jak delat na webu vektorovou grafiku tak, aby to fungovalo skoro vsude.
Bohuzel ani to nepomuze v okamziku, kdy je layout udelany z bitmapovych obrazku, typicky z fotek, ktere jsou prakticky nevektorizovatlne - to uz by se rovnou mohly roztahovat bitmapy pres Javascript (jednou jsem to videl v akci a des bes!).Těch metod je víc. Lze to řešit například tak, že se ty bitmapy škálují z velkého rozlišení na menší už na serveru (podle informací detekovaných JavaScriptem) přes GD nebo ImageMagick. Pak to vypadá na pohled docela rozumně, ale je to čuňárna.
U stranek, kde je to opravdu potreba, se to ted resi Flashem, ktery osobne povazuju za o rad vetsi zlo nez bitmapove obrazky v pevnem layoutuJá též.
je nutne uznat, ze stejne jako s videem, je to dnes (bohuzel) jediny zpusob, jak delat na webu vektorovou grafiku tak, aby to fungovalo skoro vsudeJe to bohužel tak. Bojuji proti Flashi, jak mohu (na všech frontách), ale když ho vyhodím oknem, vrátí se dveřmi.
Všechny ty ilustrační obrázky, štastné a veselé mladé obličeje a náladově osvětlené zubní pasty mi přijdou trapné.Jenže na většinu lidí to bohužel funguje. Strohý, ryze technicky působící web hned zavrhnou jako nudný, přestože je jeho obsah třeba i řádově kvalitnější než u webu plného pestrých barev a rozjuchaných obličejů.
Strohý, ryze technicky působící web hned zavrhnou jako nudný, přestože je jeho obsah třeba i řádově kvalitnější než u webu plného pestrých barev a rozjuchaných obličejů.Jo, to znam, kdysi po mne jeden zakaznik chtel, at mu to navrhnu sam i grafiku (ja delal vse ostatni, mimo psani textu, ty uz mel) - mel puvodne vlasniho grafika, ale ten se mu nelibil (nechal si od nej jen logo). Kdyz potom stranky videl, tak prohlasil presne o same - ze je to sice po funkcni strance perfektni, ale ze tam chybi zive barvy(*), hezke obrazky a ze je to pry cele takove mrtve ... *Premyslim, kde se tento termin vyskytuje - odhadl bych to na instalator WinXP. Stejne nevim, co si pod tim predstavuji, jedine zive barvy jsou prece Huluvu, superinteligenti odstin modre z Adamsova Stoparova pruvodce a pak ta blize nepojmenovana mimozemska obludnost z Lovecraftovy Barvy z vesmiru