19.10.2010 22:14 | nic | poslední úprava: 31.12.2018 16:36

Cupiditate sit voluptatibus architecto minus voluptatem quia et in. Facere repellendus natus ullam sunt eius non. Tempore inventore et nihil alias. Possimus sequi voluptates repellat odio quia suscipit dolores. Et nihil nihil dolore nemo harum qui quidem excepturi. Sit ut ipsa eum.

       

Komentáře

[David Watzke]

O co se na Archu musíš starat ručně? Nastavíš si pár ptákovin a pak seš good to go, nemusíš dělat nic.

[|🇵🇸]

Třeba takové počáteční nastavení připojení k Internetu na koleji by mohlo být docela zajímavé (mimo třeba GNOME applet NetworkManageru).

[David Watzke]

Já používám wicd, je to simple. Podporuje pro nejhorší případy i vlastní skripty. Na vaší přiblblý koleji jsem to nezkoušel, tam jsem to dělal jen v konzoli.

[|🇵🇸]

...seš good to go... je to simple.

Twoe, to máš od Stopky?

[Käyttäjä 11133]

:-p

[pasmen]

Stačí vytvořit profil, a používat /etc/rc.d/net-auto-*

[|🇵🇸]

Obávám se, že první bych třeba musel do toho PC nějak dostat třeba ten certifikát a přepsat si někde na papír některé detaily.

[pasmen]

A chtěl bys to snad jinak, aby se nějakým zázračným způsobem certifikát dostal k tobě do PC? Jednou nastavíš a pak už neměníš, to není zase tak hrozné.

[|🇵🇸]

Třeba nahodit ten systém o víkendu doma do použitelného stavu. Akorát to není moc pohodlné.

[kralyk z abclinuxu]

Na koleji to je bezproblému, naprosto stačí dhcpcd nebo dhclient, příhlásíš se přes web-login, kterej je řešenej automaticky kolejním gateway.
Problém bych spíš viděl u eduroamu, kde je potřeba certifikát. S NM není problém, s wicd hádám problém taky nebude, ručně to nebude zrovna pohodlné, ale jde to taky....

[Jezekus]

s Eduroamem pomerne casto jezdim kombinaci dhclient + wpa_supplicant, protoze je to obcas 10x rychlejsi nez NM. Zas je to jen o jednom jednoduchem nastaveni wpa_supplicant.conf

[|🇵🇸]

Jenže to těžko udělám od píky... nebo v Archu je už v instalátoru wpa_supplicant a tak?

[Jirka Keresteš]

V core obrazu wpa_supplicant je, kolejni net (17. listopadu) se da zprovoznit v pohode, pokud mas nekde dostupnej certifikat.

[|🇵🇸]

Aha, tak to by asi šlo. Neměl by být problém hodit si ho třeba na flešku.

[kralyk z abclinuxu]

Na 17. listopadu opravdu potřebujete certifikát?

[Jirka Keresteš]

Jop, je tu 802.1x autentizace.

[sivlk]

Neviem ci pomoze ale do Ubuntu 10.10 (cista instalacia) som instaloval FPC a Lazarus takto:

sudo apt-get -y install fpc
sudo apt-get -y install fpc-source
sudo apt-get -y install fp-units*
sudo apt-get -y install lazarus

a vsetko funguje out of box (mam nainstalovane aj build-essential ale neviem ci to s tym nejako suvysi). Tiez myslim ze lazarus treba startovat pomocou "startlazarus".

[David Watzke]

Ubuntu neumí řešit závislosti, že to tam takhle vypisuješ?

[sivlk]

Vie, ale... Niektore zavyslosti su/mozu byt volitelne, asi v apt je nejaky switch na instalovanie aj volitelnych zavyslosti, ale toto bol najjednoduchsi sposob ako to urobit.

Toto som len vytiahol z mojho poinstalacneho skriptu ktory realne pouzivam (od debianu po niekolko roznych verzii ubuntu), su tam cez || este nejake dalsie kontroly (apt-get install xxx || chyba) a na to nejake moje hlasky. Ked by som napr. pouzil: sudo apt-get instal aaa bbb ccc a s niektorym balickom je problem tak neviem ktory balicek to sposobuje (ten blok `|| chyba` by proste bol zlozitejsi).

Dalsi problem je ze balicky sa v roznych verziach distra mozu volat inak (unrar, unrar-free, unrar-nonfree) a ked v prikaze "apt-get install a b c d e" neexistuje "c" tak sa nenainstaluje ani "d" a "e". Takto to padne na jednom balicku, mam to pod kontrolou, odklepnem to idem dalej.

Nedavno sme v praci za nepritomnosti zodpovedneho odbornika riesili nejaky problem z dostupnostou jedneho servra, ja som asi za 5s navrhol riesenie ktore sme mohli okamzite pouzit, asi 7 ludi vo firme (vzdialeny asi 10m od seba) by si museli prepisat jeden konfigurak. Robota na 2 minuty. Nakoniec sa ale rozhodli pockat na odbornika tak sme to mali az za 2 tyzdne.

Tym chcem povedat ze existuju neoptimalne riesenie ktore ale dokonale plnia ucel a na prvy pohlad vobec nemusi byt zrejme preco je to tak. Dokonca na prvy pohlad neefektivny sposob sa neskor moze ukazat ako vyhodny. Tie 4 apt prikazy nie su "jedine spravne riesenie" ale malo by to fungovat.

Proste svet nie je cierno-biely, dufam ze chapes co som tym chcel povedat...

[kotyz]

jo, presne takovej switch tam je, ale nepamatuju si nazev.

[David Watzke]

V pohodě, naprosto to chápu, ani nebyl třeba takový referát, ale co už

[|🇵🇸]

No, dík. Přidal jsem fpc-source a spustil jsem to přes startlazarus. Už to aspoň neháže chyby na všechny strany, ale pořád je spouštění programů dost podivné (nebo jsem ten program nepochopil). Spuštění programu v fp-ide mi pro změnu rozbije kompletně grafiku v tom terminálu, ale za to může zřejmě ten GTK emulátor terminálu.

[Limoto]

FreeBSD

[arnor]

Přesně tohle si říkám už delší dobu, a po té co mi na novém ubuntu nenaběhne gnome, když nemám připojený napájecí kabel, nebo mi přestala fungovat usb myš + milion drobností, jsem se naštval a na další partišnu hodil archa. Je to dost dobré...Zbývá vyřešit několik (relativně velkých) detailů a můžu přesedlat na trvalo.

[bibri]

> ... Mazlavá Mrdka ...

To je teda mazec, chčiju tady smíchy :) :).

Řešit budeš všude. Lidi, kteří si vybírají programy, upravují systém a požadují po počítači přesné plnění úkonů to nemají jednoduché s žádným distrem ani s žádnou platformou.

[Tutor]

suse-studio?

[frdrx]

Co řešíš? Když se ti nelíbí Ubuntu se všemi jeho výhodami a nevýhodami, ber Debian, který nevýhody specifické pro Ubuntu nemá. Nevím co si namlouváš, ale změnou na RPM distribuci si nepomůžeš naopak. Možná Fedora že dává smysl, ale víc toho nevidím.

[Tutor]

Co je špatného na RPM distribuci?

[Michal Vyskočil]

Nic, to je dnes už spíše historické reziduum některých Debianistů.

[vain]

Taky mi to tak připadá.

[frdrx]

Na RPM není špatné vůbec nic, ale výběr konkrétních distribucí mě moc nerajcuje (až na Fedoru).

[|🇵🇸]

Debian nechcu. Některé věci jsou jako v Ubuntu, předpokládám, že i balíčková základna bude podobná a Doli nedávno někde zmiňoval, že s přípravou nové verze testing zastarává nebo tak něco.

S RPM si pomůžu, budu mít to samé na normálním stroji i testovacím MeeGo.

[heh]

balíčková základna je totožná. Ubuntu totiž žádnou balíčkovou základnu nemá, a jednou za čas prostě zkopíruje Debianní repozitáře testingu a unstable.

[|🇵🇸]

Takže Anki nebo IDE pro FP mi nebude fungovat ani v Debianu.

Jinak AFAIK jsou i lidi, kteří dělají balíčky pro Ubuntu, lidi od Debianu to portují "zpět" do Debianu, před časem se nějak i řešilo.

[fred]

windows?

[frdrx]

Ale fuj.

[default]

Může použít ReactOS. Nedávno vyšla nová verze. Zprávička

[|🇵🇸]

Ani by mě to nenapadlo. To už radši masox.

[default]

No, vypadá to, že by ti vyřešil ten Wireless problém.

[kralyk z abclinuxu]

teď jsem nahodil Free Pascal a Lazarus, obě IDE mi odmítají kompilovat/debuggovat.

To máš určitě na úkoly... Mně osobně naprosto stačí fpc. Kompiluje se příkazem fpc zdrojak.pas a kdejaký editor podporuje zvýrazňováni pascalu.

[|🇵🇸]

U toho jsem taky skončil, ale přeci jen mi tam pár drobností chybí.

[Ondra]

taky jsem se relativne nedavno nachazel v temer identicke situaci; videl jsem to s ubuntu podobne...

pred par tydny jsem si nainstaloval Fedoru, a velka spokojenost. doporucuju

[bambas]

No kudy...prece cestou slackwaru....takovejch let jsem na nem jel. A pak jsem presel na buntu. A porad to ve me hloda, ze se vratim k slacku. Tam jediny problem vidim v balickach, nekdy je obtizny je sehnat a clovek je musi kompilovat..

[Martin Matějek]

Tak tak. Slackware jednou nastavíš a pak akorát čas od času zauktualizuješ balíky. Pro Arch, Debian, *BSD platí to samý. Musíš si na to najít čas, ale pak seš za vodou. Pravda, někdy musíš shánět zdrojáky a kompilovat si to ručně, ale většinou ti stačí slackpkg/slapt-get na předkompilované balíky a sbopkg na SlackBuildy (to samý co Archovské PkgBuildy).

[Tutor]

Bylo by asi dobré vyzkoušet Fedoru a Opensuse a nevzdat to při prvním problému.

Na základě informací v zápisku subjektivně doporučuji Opensuse, protože OBS repozitáře by mohly být řešením vašich problémů. Na rozdíl od Ubuntu mají podstatné softwarové projekty repozitář v Opensuse Build Service, a to vesměs pro 2 předchozí verze, aktualní verzi a vývojovou verzi distribuce.

Prakticky se vám tak nestane, že budete kvůli novějšímu Firefoxu muset upgradovat celée distro, protože ve vaší verzi už nový Firefox není podporován. (za firefox si dosaďte co chcete).

Pro lidi, co rádi tvoří vlastní balíčky nebo rádi skládají distribuci podle svých potřeb jsou build-service a suse-studio výborné nástroje.

[gtz]

Pokud v Suse se něco nenajde přímo tak zcela jistě packman pomůže. A kdo si navykl na zypper a na yast tak již nechce nic jiného. KDE jsou myslím v Suse jedny z těch lepších, já jak jsem někde psal používám GNOME a LXDE a naprostá spokojenost. A suse-studio výborný nástroj doporučuji. Naklikáte si to co potřebujete, otestujete na jejich serveru ve virtuálu a hotovo.

[|🇵🇸]

I openSuSE jsem zvažoval, ale nejsem si jist, nakolik bych si pomohl. openSuSE jsem před dvěma lety opustil, protože se mi hrubě nelíbil YaST2 (bil se s ručními editacemi souborů, neuměl totiž všechno), bylo to celé pomalé, GUI k zypperu bylo odporné a některé vcelku běžné programy nebyly ani v Packmanu nebo osobních repozitářích.

[gtz]

ano Yast to rád dělá, že editované soubory přeplácne těma svýma zálohama. Já jsem zatím v packmanu nebo v comunitních našel vždy vše co jsem potřeboval.

[heh]

Zypper žádné GUI nemá. Je to CLI program - frontend libzyppu. Jako GUI libzyppu slouží modul Yastu - správa software. Oficiální verze Yastu je v Qt a modul správy software je stylem ovládání prakticky totožný se synapticem. V případě, že jste používal GNOME, zřejmě jste se potkal s Yast-GTK, což je neoficiální projekt portace GUI Yastu na GTK+. První verze byly skutečně příšerné, dneska - co jsem tak letmo koukal - vypadají podobně jako Qt originál. Qt originál bych dokonce doporučoval, pokud nejste GTK+ purista. (lze si vybrat bez ohledu na prostředí).

O zasahování Yastu do konfiguráků se v posledních letech dost mluví, řekl bych, že se problém i řeší, protože jsem se s tím osobně už dlouho nesetkal. Navíc, není nutné Yast vůbec spouštět, nemusíte ho mít ani nainstalován.

Opensuse vám nenabídné tolik balíčků jako Debian, u těch významných vám ale nabídne mnohem lepší podporu. Pokud rád tvoříte balíčky a nikdo váš exotický kousek dosud nezabalil, nebo mu nedůvěřujete, můžete si založit vlastní repozitář v buildservice, a buildit balíčky tam. Dokonce nejen pro Opensuse, ale pro všechny majoritní distribuce. Vlastní repo s patřičným výkonem a konektivitou vám asi nikdo jiný nenabídne

[|🇵🇸]

No, ten Qt front-end byl každopádně odporný, srovnávat to se Synapticem snad ani za střízliva nejde.

QStarDict/SDCV a Lout jsem v repozitářích toho času určitě nenašel. Třeba je to dnes jinak. Jinak pokud jde o balíčky, pokud všechno už je uděláno, jsem rád. Pokud není, chci si to dodělat co nejjednodušeji (proto Arch), RPM ve Fedoře jsou snad i celkem kompatibilní s tím, co je v MeeGo, proto Fedora.

[heh]

Myslíte tento?

Mě styl ovládání přijde podobný. Balíčky vybírány checkboxy s kontextovou nabídkou. Navíc toho Yast umí více než Synaptic. Ale svůj pohled vám necpu.

[gtz]

raději Yast než Synaptic nebo ty yumy apod. Správa balíků na Fedoře je fakt tragická.

[heh]

Yum mi přijde docela dobrý. Ale gnome-packagekit a kpackagekit, to je tragédie. Kpackagekit používá i Kubuntu. Na druhou stranu, viděl jsem i nové GTK rozhraní pro Aptitude a dobře použitelným bych ho rozhodně nenazval.

[|🇵🇸]

Jo, KPackageKit je tragédie.

[|🇵🇸]

Ten obrázek jsi sem nemusel dávat (jestli mi přijdeš do rukou, uškrtím tě ~_^). A ano, jenže vyhledávání pomalé a ten dialog zobrazovaný při stahování/instalaci balíků tragický.

[gtz]

OpenSuse nebo Fedoru. Pokud jsi KDE-čkář tak OSS 11.3

[depka]

Vidím to na přechod na jinou distribuci, nemám nervy furt něco řešit.

prave kvuly tomuto jsem dal na notebook ubuntu

[vencour]

O BSD nikdo neuvažuje?

[|🇵🇸]

A o BSE?

[mike]

ja jedu v praci Fidorku a doma vsude ubuntu, krome jednoho stareho nb, kde jsem dal lubuntu.

Pokud te stve strat vykonu na blbinach v ubuntu, ale neches opustit svet ubuntu, tak zkus to lubuntu. Je to slusne osekane, par veci neni uplne ok, ale na stare NB je to jako delane pro BFU (a i pro me, protoze fakt nemam cas si s tim hrat, proste to musi fungovat - hned-ted. Zivot je prilis kratky nez abych ho travil konfiguraci vubecvseho)

Fidorka v praci je fajn. Zatim jsem vydrzel tak 1-2 upgrady, pak jsem ale radeji dal novou verzi na cisto a dal si tu praci "naimportovanim" s /etc

Fidorka+Ubuntu jsou pro me vyhoda, protoze s v praci nepotkavam s jinymi linux servery nez RHEL nebo debian, takze si porad udrzuju prehled kde se co konfiguruje, yum x apt, a dalsi legracky

[|🇵🇸]

To, co zrovna používám, je v podstatě Lubuntu, ale výkon mě fakt neštve, paměti mám dost a slušné dvoujádro taky.

[Jezekus]

Fedora je taková bezúdržbová a protoze jsem linej si nastavit Arch tak ji pouzivam. Gentoo i Arch mi lakaji si hodit na ntb, velky problem ale je zrovna u ntb kdy vyzaduju nejaky power management a nastavovat ho rucne (vim ze je to jen o prvnim nastaveni) se mi proste nechce. (cpu throtling, LCD dimming, suspend to RAM, suspend to disk...) Lennost je desna vec, Fedora just works

Gentoo je jeste na delsi lokte nez Arch

 

V Ubuntu se mi na PC, ktere mela babi porad rozes*ralo a pritom jsem do nej vubec nehrabal.

[hombre]

Doporučuji vyzkoušet OpenSÜSE, vychytané mají jak KDE tak Gnome verze. Slušná podpora i od dalších výrobců software. Ten jejich systém repositářů je super. K tomu zypper je paráda. Pokud to chceš jen na desktop tak určitě Arch Linux, jedu na něm asi rok a zatím nic zásadního se nepo...lo. Aktualizuji jak kdy, ale ani aktualizace jednou za měsíc není problém (asi mám štěstí). Podle toho co píšeš výše určitě odceníš abs a snadnou tvorbu balíčků.

No a na notebook jedině tebou zavrhované Ubuntu .

Fedoru nedoporučuji nemám s ní dobré zkušenosti, ale třeba byl problém mezi židlí a klávesnicí, párkrát se mi na ní "nějak" rozes..l balíčkovací systém a bylo jednodušší to přeinstalovat. Naproti tomu rpm OpenSÜSE jelo jak z praku.

Takže asi takhle: "Kurva Archere dej si tam Arch!"

[Pavel Stárek]

... ale třeba byl problém mezi židlí a klávesnicí ...

Nejspíš. Už hodně dlouho se mi nestalo (mám pocit, že se mi to nestalo vůbec), že by se RPM db rozpadla. Ano, že nešel odebrat balíček, to se mi stalo, musel jsem použít speciální přepínače rpm (nebyl to přepínač force, museli se použít jiné) aby se balík odebral, ale byla to nějaká chyba ve spec souboru, kterou pak autoři opravili.

[tomboytom-deviant]

Dejte vědět, jak Vaše výběrové řízení nakonec dopadne. Jelikož každá distribuce má "něco", tak jsem doopravdy zvědavý ;)

[|🇵🇸]

Vidím to tak, že zkusím vydržet dva týdny (zatím to nějak funguje), načež nahodím Fedoru 14. Když mě nasere a budu mít volný víkend, půjdu do Archu.

[Martin Petr]

Ty si fakt myslíš, že si tím Archem nějak pomůžeš?

Ubuntu má svoje chyby, ale pro mě ty nejzávažnější chyby zatím leží úplně mimo samotný software. Jejich politika, názory a plány Canonicalu a tak podobně, to je to, co mě nejvíc sejří. Distribuce samotná zatím v rámci možností poslední tři verze klape jako hodinky (pár chyb se našlo, ale nic závažného).

[|🇵🇸]

Pomůžu. Aspoň v něčem. Jinak je celkem jedno, co mám za distro.

Tak to jejich směřování mě smolí (taky jsem to tam měl jako první bod), ale na tom není co diskutovat. Kdežto vyřešení těch technických detailů je pro mě teď aspoň na chvíli klíčové.

[Martin Petr]

Vyměníš jedny technické potíže za jiné (podle mého názoru větší, ale to je subjektivní).

[...]

Co zkusit Linux Mint Debian Edition, vypadá to jak slušný distro.

[|🇵🇸]

To je akorát obalený Debian, o to obalení nestojím.

[...]

Tak ono to obalení může ušetřit čas s vlastním obalováním. Ubuntu je vlastně taky obalený Debian. Každopádně jsem ho navrhl bez toho, že bych ho měl nějak víc ozkoušený, měl jsem ho asi půl hodiny ve VirtualBoxu. Sám používám Archa.

[danny]

co takhle si pár distribucí vyzkoušet ve VirtualBoxu nebo jiném podobném nástroji a pak si vybrat tu, která ti nejlíp sedne?

[Hovadko]

Věci se serou.

Vítej v linuxu ...

[frdrx]

Nebo spíš "Vítej na světě..."

[pedro]

Strucne na zaklade mych zkusenosti:

1. Arch - ne, doba kdy to bylo skvele distro je nanestesti pryc, spoustu lidi se mnou nebude souhlasit, ale az jim nejaky fasisticky vyvojar nacpe do repozitaru neco, co je zabuggovane jako prase pod zaminkou, ze je to nejposlednejsi (nejlepsi???) verze, tak pochopi sami

2. Gentoo - podle toho, jak moc by te stvalo kompilovat

3. Fedora - ma svoje mouchy, ale muj favorit na uvedene pozadavky, pouze bych NEdoporucil hned po releasu davat F14.

4. Zuzana - verze Studio - hezka moznost pripravit si system na miru

[|🇵🇸]

Vždyť to chvíli visí v testingu, ne? Kritické věci by snad neměly propadat dál. AFAIK se maká i na stable...?

Napadlo mě samozřejmě, že hned po vydání to nebude ono, beztak se k tomu nedostanu dřív než tak týden po vydání.

[pedro]

Jo, byvavalo, ze v Archu veci zustavaly v testingu, pokud to bylo rozbite. V soucasnosti se podle mych zkusenosti da rict, ze veci z rep. core jsou dostatecne stabilni, ale na repozitar extra se moc nekouka, resp. je to odpovednost toho ktereho vyvojare. Mohl bych dat konkretni priklady. Na stable se dela asi rok a zvani se o tom minimalne od 2008 a vysledek zatim neni (na to absolutne nejsou vyvojari, navic je dost tezke na distru typu Arch s minimem patchu delat stable verzi, to je vazne skoro jako zacit od zdrojaku z mainstreamu...)

Ja bych asi pockal dele s tou Fedorou. Ale tak muzes to testnout a kdyztak dat vedet

[Václav "Darm" Novák]

Mohl bych dat konkretni priklady.

Prosím, dej… Na jednom ze dvou strojů jedu i na testingu a žádné větší problémy nemám (možná až na občas padající Kdenlive, ale to jsem 100% stabilně ještě běžet neviděl.)

[pedro]

Treba bluez bylo v Archu v nove verzi, aniz by existovala dokumentace, fungovalo pouze pres Gnome applet a ani nikdo v komunite nevedel, jak se to po novu konfiguruje.

Dalsi bylo gtk-2.18, ktere ve sve dobe bylo tak zabuggovane, ze zpusobovalo problemy mj. v aplikacich mplayer, ve flashi - v obou pripadech to znamenalo, ze aplikace neslo pouzivat - mensi problemy v rade jinych.

Ano, na Archu jiz od jara tohoto roku nejedu. Tyto problemy byly zvlaste stavnate, protoze se jim neslo vyhnout ani rucnim downgradem. Tech mensich problemu je samozrejme vic, ale alespon neotravuji zivot nekolik mesicu bez vidiny brzkeho reseni. Ono kdyz se nove baliky kompiluji se zavislosti na vyssi verzi gtk nebo bluez, tak je clovek celkem v riti.

Btw. Arch jsem pouzival cca od zacatku roku 2004, kdy se o tom distru moc nevedelo, a mel jsem ho rad. Takze pokud me podezrivas z nejakych pokusu o vyvolani flame nebo ocernovani, tak to vazne neni ten pripad.

[Václav "Darm" Novák]

Ne, nepodezříval, vážně mě to zajímalo :) Pravda, tebou popsané problémy jsem nijak nepocítil, ale dovedu si představit že byly jejich důsledky hodně nepříjemné a podle toho co říkáš nebyly jediné. Je fakt že jsem (nojo, člověk rád zapomíná na nepříjemnosti) si uvědomil, že jsem těch chyb taky pár užil, ať už více méně globální problémy u bleeding edge dister (cca půl roku zpátky drivery intelu a nové verze XOrg), občas nějaké ty nepořádky v knihovnách (jednu dobu jsem musel mít sadu symlinků)… Ale nic z toho mě zatím neodradilo, ani mě neomezilo v práci. Na laptopu jsem nějakou dobu živil OpenSUSE, Ubuntu (chtěl jsem si je vyzkoušet), ale vždycky jsem se rád vrátil :) Možná ještě ta fedora, Gentoo už bych asi nechtěl (ne že by mě štvalo kompilovat, ale tak porůznu jsem slyšel že to taky poslední dobou není úplně v pohodě.)

[pedro]

Tak ono zadne optimalni distro neexistuje, to si muzeme klidne na rovinu rict, vsude jsou nejake problemy. Arch ma porad radu silnych stranek jako celkem funkci rolling updates system, AUR, jednoduche vytvareni vlastnich baliku. To distro je navic (z mne neznamych duvodu i napr. proti Gentoo) subjektivne svizne, proste se mi zda, ze tam programy i sam system pekne bezi. Mne se bohuzel zda, ze zatimco Judd to vedl celkem autoritativne, Aaron ma takovy volnejsi pristup k vedeni, coz s postupem casu vedlo k rozklizeni nekterych veci.

Snad se to zase nejak da do kupy, ja se k Archu nekdy zase rad vratim. Ted jedu na Fedore, kterou jsem treba jeste nekdy v r. 2006 povazoval za dost prisernou distribuci. To je druhy aspekt cele veci - kvalita distribuci (mereno nejakym mym pocitem) pomerne rychle kolisa. Clovek proste musi relativne casto zkouset, co mu v dane chvili nejvic sedi.

[pedro]

Jako ono samozrejme zalezi, co znamena pojem "vetsi problem". Core je jak jsem napsal stabilni, takze bootuje to celkem spolehlive i po vetsich upgradech

[Dag]

Ubuntu je výhodné pro člověka, co chce rychle něco na počítač, co mu umožní to, co naprostá většina lidí chce. Internet, pošta, psát dokumenty, icq Skype, fotky filmy a konec. Ubuntu je dnes už hodně funkční záležitost, málokdy se setkám s nějakým problémem.

Pokud chcete víc, nastavovat, upravovat... já na to používal, když byl ještě čas, Debian. A může to být (a často i víc) mnoho dalších distribucí. Vždycky je něco za něco. Snadnost Ubuntu znamená jeho omezení. Můj Mac (jeden z mých miláčků) si také dělá co on uzná za vhodné. :))))

[Kenji]

"Mazlavou Mrdku"
-- Tak tohle mě rozesmálo

Jinak já jsem akorát přešel na Ubuntu MM z Debian Testingu a nemůžu si stěžovat.

[Tutor]

Počkjte až se vám rozsypou závislosti kvůli neustále se měnícím balíkům

[Grunt]

Fedora je fajn. A jak znáš adresu Kožislavy, tak to asi s verzemi balíčků není tak strašné (teda samo, pokud se ti nechce pálit benzín).