Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Cupiditate sit voluptatibus architecto minus voluptatem quia et in. Facere repellendus natus ullam sunt eius non. Tempore inventore et nihil alias. Possimus sequi voluptates repellat odio quia suscipit dolores. Et nihil nihil dolore nemo harum qui quidem excepturi. Sit ut ipsa eum.
Tiskni
Sdílej:
Zrovna jsem přemýšlel o blogpostu na tohle téma.
Zkráceně můj postup:
Ovládáním a funkcemi se mi líbí Bibble 5 Pro, ale dělá mi divné barvy (příliš výrazná modrá) a obraz není příliš ostrý.
Stejný problém s barvami u mě, ostrost ok. Nakonec jsem si koupil Lightroom (jasně, není pro linux). Dřív jsem zoušel také podobný postup, ale pro stovky fotek z jedný akce je to nepoužitelně pracné. Také i proto jsem nakonec zvolil nelevný Lightroom, který řeší skoro všechno (stažení pomocí EOS tools a zbytek práce dělám v Lr, velmi výjimečně Photoshop (trial), nebo Gimp).
Nakonec jsem si koupil Lightroom (jasně, není pro linux).Hmm… lightroom jsem už dlouho nezkoušel. Posledně (verze 2 něco) se mi na něm neco nezdálo, myslím, že se mi zdál docela pomalý.
Dřív jsem zoušel také podobný postup, ale pro stovky fotek z jedný akce je to nepoužitelně pracné.Asi jde o zvyk. Já zase zkoušel postup vše v jenom programu (preview verze Bibble 5, taktéž zkoušeno s digiKamem) a nebylo to zdaleka tak efektivní jako tenhle postup. S tímhle zvládnu základní zpracování několika set fotek v řádu minut.
pokud generuješ tak obrovské množství fotek, tak to chce zpřísnit pravidla pro jejich "přijetí".
Vřele doporučuji tohle nedělat. Ona i nepovedená (dokumentační) fotka může mít za nějaký čas svoji cenu (stalo se mi to již mnohokrát -- fotka "na nic" obsahovala důležitý detail). Uchovávat tedy pokud možno vše. Dnešní hdd to kapacitně snesou.
Ona i nepovedená (dokumentační) fotka může mít za nějaký čas svoji cenu (stalo se mi to již mnohokrát -- fotka "na nic" obsahovala důležitý detail). Uchovávat tedy pokud možno vše....Muzes prosim dat tak 3-5 prikladu? Nejak si to neumim predstavit. Myslim, ze vetsina lidi nema dost discipliny a sebekritiky aby po sobe ty zbytecne gigabajty pixeloveho hnusu smazali. Nenajdou ani cas aby se tim hnjem pribrali sami. Zastavam nazor, ze treba tvrde tridit, pak jeste jednou protridit a bez milosti mazat. Kdyz ma nekdo 4x vyfoceny ojety podvozek od letadla a odpadkovy kos v odbavovaci hale, vse v RAW a ve 3 ruznych expozicich, jako uvod pro 1.200 nudnych fotek z dovolene, je to dobre jenom k vyhaneni navstev, ktere nechteji sami odejit. Staci jim pohrozit: "Pustime Vam par fotek z dovolene na Kanarech" a oni utecou sami.
Baví mě to.Co? Cvakat spoušť? Tak si ji z nějakého rozbitého kusu vypreparuj a můžeš cvakat i ve spaní. Ale spíš bych zkusil vyhledat služeb nějakého psychiatra.
Velice často je to taky dokumentace.Proti tomu nic. Otázka je proč máš potom nutnost přemýšlet
co s tím.
Proti tomu nic.Dobře, oprava. Teď jsem si klikl na tu galerii a až na pár snímků jsem nepochopil co to vlastně mají dokumentovat.
Vykašli se na RAW.
Pokud můžu, to není dobrá rada. Z RAWu uděláš JPEG vždy (a je to otázkou chvilky práce počítače). Naopak to nejde.
brouka na kvítkuchtěl lovit. Možná tak max. nějaká změna ohniska. U toho by mohlo vyfiltrování frekvencí a kvantizace vadit, ale jinak nevim.
Tisk, jeden klik a z tiskárny vyjíždí fotka. Toť vše. Samozřejmě platí, že JPEG by neměl být použit jako polotovar. To je psáno i v tom FAQ:
The bottom line is that JPEG is a useful format for compact storage and transmission of images, but you don't want to use it as an intermediate format for sequences of image manipulation steps. Use a lossless 24-bit format (PNG, TIFF, PPM, etc) while working on the image, then JPEG it when you are ready to file it away or send it out on the net. If you expect to edit your image again in the future, keep a lossless master copy to work from. The JPEG you put up on your Web site should be a derived copy, not your editing master.Všechny perceptuální kodeky totiž počítají s co nejplošší frekvenční odezvou (a to neplatí jen pro obraz, ale pro zvuk to platí 2×) reprodukce a nebo pokud je už na nějaký typ manipulace psychoakustický či psychovisuální model připraven, je to u něj většinou napsáno. V takových případech jsem samozřejmě proti nevhodnému použití JPEGu všemi deseti. A nejvíc mě dovedou vzteknout miniatury uložené v JPEGu (obzvláště mě s tí do žil prudí Google). Ale pro obyčejný konzumní tisk je JPEG víc než vhodný.
Ty jo, tak on řekne tisk. A když se řekne tisk, tak si představím ikonu tiskárny, pod ní nápisChtěl bych tě vidět, jak takhle budeš tisknout nějaký větší náklad. Nebo spíš jak to zaplatíš.Tisk, jeden klik a z tiskárny vyjíždí fotka. Toť vše.
Ty jo, tak on řekne tisk. A když se řekne tisk, tak si představím ikonu tiskárny, pod ní nápisNo, on psal něco o knize a tisku. A protože jsem pár knih sázel, tak se mi vybaví tohle. O ikonce tiskárny vím, ale nepoužívám ji. Šetřím naše lesy.Tisk, jeden klik a z tiskárny vyjíždí fotka. Toť vše.
Všechny perceptuální kodeky totiž počítají s co nejplošší frekvenční odezvou (a to neplatí jen pro obraz, ale pro zvuk to platí 2×) reprodukce a nebo pokud je už na nějaký typ manipulace psychoakustický či psychovisuální model připraven, je to u něj většinou napsáno.To je pravda. Já si tady třeba v Livu osmičce můžu v pohodě mixovat MP3 bez nejmenších problémů. Hoši maj specielní algoritmy, který dokážou ztransformovat cokoli na téměř cokoli. Jasně — výsledek není to samý co s WAVem či AIFFem, ale pořád je to obstojný a poslouchatelný. Oproti předchozím verzím, který byly v podstatě nepoužitelný.
Ale pro obyčejný konzumní tisk je JPEG víc než vhodný.O tom žádná. Pro mě za mě, ať si do těch Wordovejch dokumentů vkládaj třeba GIFy.
No, on psal něco o knize a tisku.No jo. Bylo mi divné, že mi sem cpe nějaké ptáky a jinou havěť. Mi trošku chyběl kontext a přehlédl jsem to
Hudec Karel, Kolibáč Jiří. Pak ti brouci docela začnou dávat i smysl.
Hlavně jsem na to upozornil, abych udělal tak trošku osvětu. Každou chvíli se mi stává, že přijde borec s dopisní známkou a že chce billboard.V kriminálních laboratořích v New Yorku a Miami už tento problém vyřešili. Poptej se tam.
Já si tady třeba v Livu osmičce můžu v pohodě mixovat MP3 bez nejmenších problémů.Kvůli bezeztrátovým úpravám byly dělány v obou nějaké ústupky. No abych pravdu řekl, tak krom rotace a ořezávání v JPEGu jsem to v praxi ještě nikde neviděl. Takže jen houšť.
bez nejmenších problémůÚplně bez problémů to také není, ale zas lepší než rekvantizace.
Transparence v PDF je tu s námi již nějaký ten pátek. Možná je to deset let. Dodnes musím renderovat do bitmap, protože to jinak každej RIP zaručeně podělá.Tak to je celkem pochopitelné. RIPy jsou snad všechny dělané tak, že rastrují jinak písmo a jinak obraz. Pokud je každé samostatně, tak je to kvalitnější než kdyby se použil jeden obecný algoritmus. Ale právě kvůli průhlednosti dojde k tomu, že se část textu renderuje jako kdyby to byla bitmapa.I teď v roce 2010 se občas setkávám s požadavkem, že tiskárny chtějí vektorový věci — zpravidla text — v bitmapě ve vysokém rozlišení.
Stejně jako formát pro skladování.
CO PROSÍM? Formát pro skladování se vždy volí bezztrátový. Snad netřeba vysvětlovat proč.
Akorát známe Herona...
Mno, kolik máš fotek? Já kolem 7000, cca 110GB. Od tajných služeb () vím, že teď máš doma o dva disky o kapacitě cca 800GB navíc. To je kapacita na nějakých 50tis fotek.
cca 110GBSe snažíš převést svět do digitální podoby a to do poslední molekuly a atomu?
V podstatě je skvělé mít takovou haldu fotekJako na co? Jestli najdeš na internetu někde moji fotku (a ta sprcha se nepočítá), tak ti budu dlužný pivo. A AFAIK v mém počítači se též nenachází ani jedna. Stejně tak je to s okolím, kterým procházím. A přitom mi to nijak nevadí.
jenže jak se v tom vyznatTřeba nemít fotku jedné věci 20× lišící se max. úhlem 1°, ale pouze jednou?
Nějaké solidní automatické indexování je zatím (naštěstí?) sci-fi.Co by to mělo umět?
Třeba proto, že jpeg je (imho) pouze 8b na kanálTo není zas tak úplně pravda. JPEG samotný nic takového jako bitové hloubky v tom konvenčním pojetí v jakém ho známe z časové reprezentace obrazových dat nezná (nebo aspoň si to myslím). Samotná diskrétní kosinova transformace vrací mnohem větší čísla než které je možné zpracovat 8-bity[1] (Snad je vhodné použíti i floating-point reprezentace). Což je také důvod proč se u JPEGu (a MPEG-1/2 Layer III) na rozdíl od Layer II používá komprimace entropie. Převod do 8-bitové reprezentace provádí až dekódovací knihovna (libjpeg). Teoreticky by mělo být možné dekódovat i do větších bitových hloubek v případě, že surová data logika čipu nepřevádí do 8-bitů na kanál (k čemuž nevidím jediný logický důvod). Dokonce mám pocit, že jsem při implementaci libjpegu někde v jeho dokumentaci zahlédl jak zapnout a zkompilovat ho tak aby vracel ale 12-bitů nebo 14-bitů na kanál (,ale když to člověk potřebuje, tak to jak na sviňu nemůžu najít abych to podložil). Otázka je jestli by to vůbec k něčemu bylo. By si měl akorát míň odschodkované sinusovky a cosiny, protože kvantizace v JPEGu je docela rapidní a nízkoamplitudové vysokofrekvenční data (důvod proč se vůbec s něčím jako víc než 8-bitů babřeme) stejně zdecimuje jako první. Takže nevim.
Ovšem samotná 16-bitová reprezentace v RAWu je velice redundantní (už jen z toho důvodu, že u většiny čipů se stejně poslední dva LSB vůbec nevyužijí) a k archivaci dat velice nevhodná. Celé ještě umocněno pořádným proprietárním maglajzem v RAW formátech (i když budiž k dobru, že poslední dobou se situace zlepšila). Spíš by bylo vhodné hledat nějakou lepší reprezentaci dat (třeba v podobě VQ nebo aspoň palety barev) než takto slepě obhajovat to nejednoduší řešení, které by zvládlo i pětileté dítě.
Třeba proto, že v budoucnu lze očekávat mnohem lepší zobrazovače a jestli dnes má většina LCD s TN maskou (a majitelé, nedej Bože kalibrovaných, IPS a PVA trpí) tak v budoucnu ty tak zvané neviditelné jpeg artefakty mohou být vidět i na obyčejném zobrazovadle.Tak je holt dobré používat větší kvantizační koeficienty. Jinak ty artefakty nijak nesouvisí s hloubkou nebo kalibrací monitoru. Pominu-li teda skutečnost, že žádné artefakty ve skutečnosti neexistují a je to jen otázka vnímání.
Třeba proto, že kdyby si někdo před lety řekl, že mpeg-1 je vynikající formát pro archivaci filmůTak byl ale také před lety zamýšlen. Jinak to pro tebe bude možná šok, ale většina digitální produkce není nijak než ve ztrátovém perceptuálním industriálním kodeku/formátu uložena.[2]
Třeba proto, že by to chtěl někdy tisknout.Tisku vadí JPEG jak?
Dokonce mám pocit, že jsem při implementaci libjpegu někde v jeho dokumentaci zahlédl jak zapnout a zkompilovat ho tak aby vracel ale 12-bitů nebo 14-bitů na kanál (,ale když to člověk potřebuje, tak to jak na sviňu nemůžu najít abych to podložil).A hele. Já věděl, že už jsem to někde viděl a že jsem si to jen nevymyslel.
lepší reprezentaci dat (třeba v podobě VQ nebo aspoň palety barev)A když jsem to říkal, tak jsem netušil, že něco takového už spoustu let také existuje a běžně se používá.
Třeba proto, že v budoucnu lze očekávat mnohem lepší zobrazovačeMyslím, že když naši předkové fotili před třiceti lety na klasický film, tak vůbec neřešili, do jakého alba si fotky pak strčí nebo jestli nevynaleznou lepší zvětšováky, které by lépe využili informace na tom filmu… Na jednu stranu RAW beru, taky do něj fotím (i když ne všechno), ale na druhou stranu si říkám, že stejně přes všechny ty dnešní technologie nejsme nějak výrazně šťastnější než lidi dřív.
V těch zbylých případech ať si klidně RAW udělá, ale ať s ním udělá rovnou i JPEG
Právě tohle mi přijde plýtváním místě na kartě. Proč ukládat jpeg (zpracovat procesorem ve foťáku a uložit na kartu), když lze velmi snadno ten jpeg získat z toho rawu v pc (nevím jak je to obtížné v tom popsaném software, já to mám v Lr na dvě kliknutí).
gqview
dokonce existuje patch, který podporuje RAWy, co mají v sobě vložený náhled jako JPEG. Mně sice ten patch tak jak byl nefungoval, ale po ruční úpravě chodí bez problémů.
Jinak pokud prohlížeč podporuje pluginy/vstupní filtry/cokoliv, kde si můžete dopsat vlastní příkaz, tak stačí použít dcraw
s parametrem -e
, který onen náhled vyextrahuje, nebo, pokud v něm žádný náhled není, s parametrem -h
, který udělá z RAWu obrázek s polovičbní velikostí (poněvač neprovádí žádnou interpolaci), za to ale pekelně rychle.