raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Už sa tu mihlo pár blogov o školstve a vzdelávaní a ja som sa nedávno rozprával s pani, ktorá kedysi učila fyziku na základnej škole.
Pamätám si, že za mojich čias bola fyzikálna učebňa a hlavne priľahlý fyzikálny kabinet miestom, kde sa dali nájsť veľmi zaujímavé veci. Zdá sa, že dnešní žiaci si už moc experimentálnej fyziky neužijú. Vraj takéto vecičky už na mojej bývalej základnej škole nenájdem:
Ta ale predsa vôbec nemôže byť ono! Ako môže dnešnú generáciu zaujať hodina fyziky bez toho, aby chytili do ruky žiarovku, zapojili relé, merali stopkami dobu kyvu kyvadla, dali do vývevy jablko, ... ? Neskôr na strednej škole to boli Crookov mlynček, prístroj demonštrujúci Lorentzovu silu, osciloskopy, ...
Máte tiež nostalgické spomienky na podobné (ako to vlastne nazvať ...) gadgety? Myslíte si, že by si na také veci dnešná mladá generácia mala siahnuť? Myslíte si, že by chceli? Alebo to za to nestojí a video je dobrou či dokonca lepšou náhradou?
P.S.: Pri pátraní po názve Wimshurstovho stroja som narazil na zaujímavý server: www.sci-supply.com. Škoda, že je tak ďaleko.
Tiskni
Sdílej:
No presne, alebo ohadzovanie pylinami a nasledne zbieranie magneotm z HDD, ci vylievanie vody na kyselinu, pobehovanie po chodbach v CO maskach, priprava velkeho mnozstva vodika, 220V prehanaych po kovovych stolickach - ach zlate casy na experimentoch vo fyzikalnom a chemickom labaku obycajne konzciace na osetrovni
- zlate videa... 
O zachazeni s krvi vubec nemluvim, to se nesmelo uz za me. Takze zadny zjistovani krevnich skupin ...
Wow, vy máte "kuchyňky"? To jsme měli na základce (a bylo to jen pro něžnější pohlaví, jasná dyzgrymynace, pyčo).

Jak probíhá takové sexuologickém soustředění? 
Ha! Evidentně už jsem stará páka -- krevní skupiny jsme na gymplu určovali. Ale musím říct, že mě až tak nezaujaly -- píchnout se do prstu a pak na ten vzorek kápnout nějakej roztok nebylo moc akční. Ale igelitku plnou kravských očí si pamatuju naprosto živě :), to byl silnej zážitek.
A nejkurióznější blbina byl Babinetův padostroj (vědět jak se tenhle gadget jmenuje anglicky, přidal bych i odkaz na wiki). Tak honosnej název, a přitom je to jen pár kuliček na provázku ...
My pitvali prasečí oko. Borec měl otce řezníka tak měl jeden zajmavej úkol. Druhej den na laboratorky přišel, otevřel tašku a vytáhl pytlík se 100 prasečíma očima. Otevřel to a byl to tak hroznej smrad, že sem se málem poblil. Pak sme to pitvali a kámoš nějak do toho říznul do rohovky tak, že mu černá tekutina chlejstla na mikinu. Jedna holka se pozvracela.
Zlaté časy.
).
- laboratórne váhy - bezne se s nimi pracuje - magnety rôznej sily a tvaru - vyuzivany pri vyuce - výveva v ktorej sa zaviazaný balónik sám nafúkol - vyveva pouzivana, experiment s balonkem jsem nevidel, misto toho ukazka snizovani teploty varu s tlakem - súprava na demonštrovanie optiky - rôznych indexov lomu, rozklad svetla na hranole, prechod svetla konkávnou či konvexnou šošovkou, odraz od kovexného alebo konkávneho zrkadla - casto pouzivano, vcetne nekolika zdroju svetla (zarovka, zarovka se sterbinou, laser) - motory - ve skole jsou pouze rezy valcem ze dreva, s zarovkou misto svicky - dvojtakt, ctyrtakt, wankeluv motor - wimshurstov stroj - pouze nefunkcni, ale soucasne funkcni Van de Graafuv generator, VN induktor - model demonštrujúci pohyb Slnka, Zeme a Mesiaca - dokonce s automatickym pohybem (rotace kolem osy, slunce, zeme) - gyroskop jsem za 8 let na skole nevidel - Newtonova kolíska - samozrejme, s tim jsem si vzdycky hral o prestavkach :) - galvanometre, ručičkové ampér/volt-metre (tie so zrkadlom pod stupnicou) - na cele skole jsou asi 2-3 digitalni multimetry :) Ostatni jsou analogy. Navic velke modely, ktere se pouzivaly pri demonstracich ve tride.Ale samozrejme, modernizace take probiha - do trid se instaluji projektory, pocitace...
A laborky z chemie, to bylo zuzo, smichame to zeleny s tim cervenym, co to udela.
To my jsme sice dělali serióznější (ale třeba ty pozůstatky důkazů aldehydů na stropě taky stály za to) věci a vždycky jsme to na konci smíchali dohromady, co z toho vznikne... nějaká pěnící sračka.
Jinak zadani byly ruzny serioznejsi ukoly ke kterejm se este nejdriv museli udelat naky ty rovnice a vypocty coz nikoho nebavilo a nakonec to kazdej opsal hotovy z tabule na konci.
P.S. pozerám, že u niektorých bola chémia a biológia populárnejšia ako fyzika
.
Nepočítám takové ty věci jako hořící stůl po destilaci alkoholu z vína, to se stávalo úplně běžně.
Jo a jak sme parili po siti (kterou obhospodaroval Novell Netware) Dooma II to taky bylo!
).
Při troše opatrnosti se takový počítač dal i používat.
Velkou výhodou bylo, že se takový rezidentík dal napsat za pět minut - v podstatě celý byl v nápovědě Turbo Pascal, stačilo jen zkopírovat a dodat ten reset.
Správce učebny si marně lámal hlavu jak někdo může zavirovat počítače bez disketovek (a bez sítě, samozřejmě).
Ale přístup má rozhodně zajímavej: I'll teach you graduate physics, no calculus, I'll throw that away, but graduate physics, ano, to si dovedu představit, že by mne ve škole bavilo.
Nevím, co je gyroskop a gadget, ale mám dojem, že na ZŠ i SŠ jsme minimálně ty ostatní věci měli.
Mě to moc nebavilo, ale byl jsem rád, že se s nimi pracuje, protože to vždy znamenalo hodinu, která se celá prokecala (je přeci třeba při experimentu koordinovat práci skupinky, že
). Při videích (těch bylo za celou mou kariéru jen několik) se většina lidí zase mohla prospat. Mně to nešlo, tlačila mě lavice do hlavy a ten film vůbec rušil.
Hlavní bylo, že se nemuselo nic psát do sešitu (tedy... zejména několik let před maturitou jsem ho ani moc nenosil
) a nebylo moc látky na zkoušení.
Autor článku nad tím hrobem (který je možná prázdný) klidně může plakat, ale pravděpodobně bude plakat velmi osamocen. Ať si popláče, mně je to jedno...
Já si jen pamatuju, jak jsem fyzikáři zničil pomůcku, a to injekční stříkačku. Bylo to něco o tlaku (?), stříkačka (bez jehly, samozřejmě) kolovala třídou a všichni měli zkusit ucpat ten otvor, kam se dává jehla, a pak to zkusit stisknout... Samozřejmě jsem to zlomil a dalo mi pak práci tak velkou a pěknou stříkačku sehnat...
Po tomto incidentu už nic moc třídou nekolovalo. 
, tak jsem se trochu nudil...
Chemie byla lepší, tam jsem na rozdíl od fyziky nastupoval s téměř nulovými vědomostmi a musím paní RNDr. pochválit
. Recykloval jsem každou informaci z učebnice i výkladu a konečně mám pocit, že tomu alespoň trochu rozumím. K sešitu s laborkama se nedostanu, ale namátkou to byly různé důkazy, že se při hoření síry uvolňuje SO2 a tak...
K videím jsem měl poměrně negativní postoj, nikdy jsem se z nich nic nového nedozvěděl. Pročítání Wikipedie mi dalo víc. Nutno podotknout, že se jednalo o taková ta moderní videa, kde se klade důraz na tzv. škola hrou, nikdy to nesmí žáka ani chvilku nudit, musí to být akční a nesmí tam být ani špetka teorie.
Názor jsem změnil teprve nedávno, když nám ke konci 9. třídy zbylo ve fyzice trochu času a byl nám z VHS v dezolátním stavu puštěn hodinový amatérský dokument z roku 1988. Bylo to (z oblasti FY) to nejlepší video, co jsem kdy viděl. Dělali to nějací šílenci z jaderky po nocích na půdě
, bylo to strohé (žádné ty nesmysly jako Řekni mi proč, hezky nákresy atomů názorně pastelkama) a byla tam teorie (ano, jiné materiály podobného typu akorát konstatovaly, že se někde něco štěpí). Konečně jsem pochopil jaderné reakce. Většina třídy při tom ale usnula...
Měl jsem možnost si to půjčit, ale nevedu žádné zařízení pro práci s VHS
. Takže kdyby to někdo měl v digitální podobě---
.