Byla vydána verze 32.0 svobodného softwaru OBS Studio (Open Broadcaster Software, Wikipedie) určeného pro streamování a nahrávání obrazovky počítače. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byl vydán PostgreSQL 18. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
NFS (Network File System) má letos 40 let. Jeho tvůrci zavzpomínali na MSST Conference. Sun Microsystems vydal v prosinci 1985 zdrojové kódy NFS vývojářům mimo Sun.
Po Canonicalu oznámilo také SUSE, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.27.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly funkce pro přerazítkování datových zpráv systémem ISDS. Uživatel muže zvolit zprávy, jejichž časová razítka má aplikace sledovat. Aplikace jej upozorní na časová razítka, která lze přerazítkovat. Uživatel pak může
… více »Bylo představeno all-in-one PC aneb mechanická podsvícená klávesnice s Raspberry Pi 5 uvnitř Raspberry Pi 500+. S 256 GB Raspberry Pi SSD a 16 GB RAM za 200 dolarů.
Google, potažmo YouTube umožní návrat tvůrcům, kteří byli zablokováni kvůli údajnému šíření dezinformací souvisejících s COVID-19 a volbami. Tvůrci teď mohou požádat o navrácení přístupu. Společnost Alphabet v této souvislosti uvedla, že zákazy byly uděleny kvůli tlaku tehdejší Bidenovy administrativy.
Vývojári z distribúcie Artix, ktorá je postavená na Arch Linuxe, alebo skôr jeho forkom, už skôr prešli na Open-RC init systém, stále však niektoré projekty ako GNOME boli závislé na systemd. Teraz pretiekol pohár trpezlivosti a počnúc GNOME 49, kvôli ktorému komponenta gnome-session je úplne závislá na systemd-init, padlo rozhodnutie na odstránenie GNOME z repozitárov Artixu. Táto zmena sa podľa všetkého týka viac než 90 distribúcií, ktoré tiež nepoužívajú systemd. Viac v príspevku na DistroWatch.
Magazín IEEE Spectrum opět po roce publikoval svůj žebříček programovacích jazyků. Vedou Python, Java, C++, SQL a C#.
Repozitáře pro spolupráci v rámci projektu Fedora se přesunou z Pagure na nově vzniklý Fedora Forge. Ten stejně jako třeba Codeberg běží na softwaru Forgejo, které bylo už před časem vybráno jako náhrada za Pagure. Pagure pochází z dílny Fedory, ale mimo ni se příliš neuchytil. Jeho vývoj a údržba byly náročné a Fedora se rozhodla jít cestou úspěšnějšího projektu, který má větší základnu přispěvatelů.
Tento blog obsahuje nebezpečnou symboliku.
Hudba je (kromě ticha, kterého se dostává stále méně) neoddělitelnou součástí mého života. Bohužel ne vždy je možné poslouchat z reproduktorů.
Přiznám se, že sluchátka nemám přiliš v oblibě a pokud je jejich použití nevyhnutelné (např. v noci, kdy by poslech z reproduktorů obtěžoval pokojně spící), dávám přednost velkým náušníkům, které pojmou i vnější zvukovod.
Před několika týdny se mi odporoučela sluchátka KOSS UR/40, která mi svým charakterem již příliš nevyhovovala. Inu vydal jsem se do svého oblíbeného Safíru a vznesl svůj požadavek.
Tamní odborník příliš neváhal (jednak proto, že tomu opravdu rozumí a zejména z důvodu toho, že jsme již důkladně probrali mé požadavky na zvuk během předchozího nákupu) a podal mi dvoje sluchátka na první pohled zcela jiná, na první poslech zcela stejná. Sluchátka Beyerdynamic DT990 mají hlavový most z matného stříbrného kovu jehož koženkové polstrování nelze vyměnit a na mušlích mřížku s podobně nevzhledného kovu. Na proti tomu Beyerdynamic DT 990 PRO mají všechno (tedy až na šedé polstrování mušlí) černé a jsou odborně řečeno: daleko hnusnější (proto jsou také levnější). Zde je polstrování mostu snadno vyměnitelné. Stejně jako polstrování mušlí což však platí i pro hezčí model.
Oba modely používají stejný měnič, zájemce o koupě má tedy na starosti pouze vzhled. V Safíru jsem oba modely sluchátek otestoval na CD přehrávači Marantz SA 6002, který (jak mě promptně informoval prodejce) ještě nemám.
Mohu potvrdit, že oba modely hrají naprosto stejně. Vybral jsem si model PRO. Přednes je velmi ... sluchátkový. Jak jsem psal, dávám přednost reproduktorům. Právě poslouchám Mozartův Requiem a při vokálech v Tuba Mirum mám pocit, že "slyším" zpěvákům až do plic. Zvuk je velice přesný a pokud bych si měl vypůjčit terminologii z obrazu, tak je na můj vkus až příliš kontrastní. Takový má být. Jen na to nejsem zvyklý. Pokud kvalitní reproduktory nenechají nitku suchou na mptrojce, lze z trochou nadsázky napsat, že kvalitní sluchátka nenechají nitku suchou na DAC. Pokud byla KOSS přebasovaná, Beyerdynamic jsou vyrovnaná. Nevadí jim rock v podání Led Zeppelinu, folk od Čechomoru, ani mluvené slovo od Cimrmanů, natož metal od Therion. V tomto směru jsou dalekové více tolerantní než repro Bowers&Wilkins, které vyloženě nesnášejí Nightwish.
S klidným srdcem mohu Beyerdynamic DT 990 PRO doporučit každému milovníkovi hudby. Jsou velmi pohodlná, měkké polstrování s chloupkem se dokonale a přitom lehce (síla přítlaku jsou necelé 3N) přitiskne k hlavě, hlavový most po pečlivém nastavení nikde neplačí a není cítit. Přívodní kabel (2.5m dlouhý a ztočený do spirály) je zapojen do levé mušle a na druhém konci opratřen pozlaceným 3.5mm stereo jackem. Ke sluchátkům je dodávaná rozvněž pozlacená redukce (nebo expanze?) na 6,35mm. Jak redukce tak konektor na kabelu je opatřen závitem, spojení konektoru a redukce je po zašroubování přesné a pevné.
Tiskni
Sdílej:
+1 u nás v oupnspejsu je má dost lidí. Druhý v počtu jsou asi KOSS SportaPro. Já se svýma Portama chodím i po venku a oproti předešlým peckám SONY je to opravdu rozdíl.
já myslel, že to je krásně jasné z mých zápisků v blogu
Je, jenže tyto přišly až po filmových.
naopak si myslím, že čím dále seš od prahu dokonalé AV aparatury (samozřejmě do jisté nenulové minimální meze), tím více si můžeš věc vychutnat, pokud byla tvoje představivost v dětství trénována čtením knih, rozhlasovými hrami atd. vizuální jatka jsou skvělé odreagování tu a tam, řekněme jednou za uherský rok, ale pokud by byla příliš častá, otupí to smysly a člověk si zvykne.
S tou představivostí a knihami (nejen v dětství) 100% souhlasím.
S tím odstupem od techniky již nesouhlasím. Smysly je potřeba trénovat a pokud věčně posloucháš krystalku pak nedokážeš ocenit třeba ty Orpheus, protože to prostě neslyšíš.
Já jsem takto postižen díky svému otci, který v mém dětství běhal po obýváku a na milimetry měřil polohu repro a křesla a následně hodiny poslouchal jazz. Když nebyl doma tak jsem ho napodoboval a tvářil jsem se hrozně dospěle.
Tři hodiny bych tedy nevydržel s žádnými sluchátky. Nejdéle jsem je měl asi tak 1.5h (při hraní Episode Two). Kromě zpocených boltců (přece jen to nevětrá) všechno v pohodě. Je potřeba věnovat nějaký čas nastavení délky mostu, i polstrování lze upravit (je snímatelné). Jen tě musím upozornit, že příliš netlumí okolní zvuk (jsou to konstrukčně otevřená sluchátka), takže hukot PC nevyřeší. V zápisku jsem se o tom nezmínil, ale jsou pochopitelně těžší než klasická "walkmanovská". Mají cca 250g což sice není mnoho, ale je to znát.
Pokud máš takové nároky na tvar a odzkoušení na prodejně je nedostačující, zkus se domluvit na zapůjčení několika sluchátek (na kauci) domů. Slušnější prodejce ti vyjde vstříc.
Tak to je veeeeelka chyba, kvuli izolaci sumu z pocitace (nemaj nahodou externi AD prevodniky?)Mýtus. Do kvalitně navržené interní zvukovky žádný šum z počítače neproniká. Naopak běžné USB nebo FW zvukovky jsou díky měkkému napájení na tyhle věci mnohem víc náchylné.
Poslouchatelne je 160 kbps MP3, 320 je ok.
Je šíleně velký rozdíl mezi kodéry. Špatnému nestačí ani 320kbps, je to neposlouchatelné. Takový lame si dobře vystačí i s 128kbp. I když lamě jsem nikdy nepoužíval jinak než s preset-extreme.
lame si dobře vystačí i s 128kbpjsem si prostě vykládal tak, že je MP3 je při tomhle bitrate poslouchatelná. Máš ale pravdu, že ostatní MP3 kodeky jsou naprosto nepoužitelné.