abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
dnes 22:22 | Nová verze

Příspěvek na blogu organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) informuje, že Certbot, tj. oficiální klient certifikační autority Let’s Encrypt, dospěl do nové stabilní verze 1.0. Oficiálně tak byla ukončena beta fáze jeho vývoje. Certbot byl představen v květnu 2016.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
dnes 15:55 | Zajímavý software

Mozilla vydala novou verzi 0.6 svobodného softwaru DeepSpeech pro převod řeči na text. Přehled novinek v příspěvku na blogu Mozilla Hacks.

Ladislav Hagara | Komentářů: 3
včera 17:33 | Zajímavý projekt

Dnes měl na YouTube premiéru krátký sci-fi film SKYWATCH. Colin Levy na něm strávil téměř 6 let. Pro vytvoření 3D grafiky byl vybrán Blender. Film byl z části financován z kampaně na Kickstarteru.

Ladislav Hagara | Komentářů: 3
včera 05:55 | Zajímavý software

Netflix uvolnil framework pro datovou vědu Metaflow jako open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí Apache 2.0.

Ladislav Hagara | Komentářů: 41
3.12. 21:33 | Nová verze

Byla vydána nová verze 4.1 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Opravena byla také řada bezpečnostních chyb.

Ladislav Hagara | Komentářů: 3
3.12. 19:22 | Nová verze

Po více než roce od vydání verze 5 byla vydána nová verze 5.1 linuxové distribuce elementary OS (Wikipedie) vycházející z Ubuntu. Kódové jméno této nejnovější verze je Hera. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.

Ladislav Hagara | Komentářů: 8
3.12. 18:55 | Nová verze

Byla vydána verze 3.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
3.12. 17:33 | Nová verze

Byl vydán Mozilla Firefox 71.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na stránce věnované vývojářům. Firefox pro Windows přináší Obraz v obraze aneb možnost sledování videa v samostatném okně. Ve verzi pro Linux se tato novinka objeví v lednu. Vylepšen byl správce hesel Lockwise. Řešeny jsou také bezpečnostní chyby.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
3.12. 01:00 | Nová verze

Byla vydána verze 11.0 italské linuxové distribuce CAINE (Computer Aided INvestigative Environment) s kódovým názvem Wormhole. Jedná se o živou linuxovou distribuci zaměřenou na forenzní analýzu digitálních dat. Nejnovější CAINE vychází z Ubuntu 18.04 a přináší řadu nových nebo aktualizovaných softwarových nástrojů.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
2.12. 15:44 | Zajímavý projekt

Na Humble Bundle byla spuštěna charitativní akce The Yogscast Jingle Jam 2019. Podpořit ji lze 5 a více dolary. Za 30 dolarů a více lze získat řadu počítačových her běžících také v Linuxu. Jejich názvy budou postupně prozrazovány do 20. prosince.

Ladislav Hagara | Komentářů: 4
Jaké hodinky nosíte (nejčastěji)?
 (23%)
 (6%)
 (17%)
 (54%)
Celkem 490 hlasů
 Komentářů: 134, poslední 30.11. 03:34
Rozcestník

Zákon zachování nepoužitelnosti

22.8.2018 21:47 | Přečteno: 2515×

Nucený přechod na novou verzi uživatelského rozhraní Gmailu mě přinutil se znovu zamyslet nad tím, čemu říkám “zákon zachování nepoužitelnosti”. Ten tvrdí, že kdykoliv se nějaká technologie dostane do stavu, kdy začne být použitelná, kdy vám začne vyhovovat, sžijete se s ní a jste s ní spokojení, vždy se stane něco, co ji buď úpně znčí nebo práci s ní s ní výrazně znepříjemní.

Ono “něco” přitom často nemá žádné rozumně zdůvodnitelné opodstatnění a důvody pro to vypadají dost uměle. Velké korporace jsou v tom naprostými přeborníky. Pokud mluvíme o Gmailu, citelné bylo už zaříznutí podpory standardního protokolu XMPP umožňující používat Googe Talk i pro komunikaci s lidmi používající například Jabber. Mezi novější “vylepšení” spadající do portfolia Google patří nedávné omezení vyhledávání obrázků, kdy teď ve většině případů na odkazované stránce obrázek, který hledáte, vůbec nenajdete.

Ani Google se však nemůže v dodržování tohoto zákona rovnat dalšímu gigantovi, Microsoftu. Je až zarážející, jak lehkomyslně se tato firma chová. Ve snaze obsadit nový trh s dotykem ovládanými přenosnými zařízeními byla ochotna poštvat proti sobě uživatele z trhu, který tvoří základ jejich obchodu. Obzvláště vtipně jejich přepracované uživatelské rozhraní optimalizované pro tablety vypadá na serverových verzích Windows. Stanoveného cíle stejně nakonec nedokázali dosáhnout. Na trhu s mobilními zařízeními byli schopni utopit miliardy dolarů po té, co nejdříve zařízli původní platformu Windows Mobile s několikaletým náskokem před dnes dominující konkurencí. PDA s Pocket PC sice nebyla dokonalá, ale programovala se velmi podobně jako běžná Windows a nabízela obrovskou nabídku aplikací, z nichž na nástupnických Windows Phone nefungovala ani jedna.

Dalších příkladů se dá najít nespočet, ale v těchto případech se dá namítnout, že je pošetilé se stát závislým na libovůli takových společností. Jenže svobodný software ani trochu nezaostává. Velice tristní situace nastala především v době, kdy se krátce po sobě rozhodly jak KDE, tak Gnome naplnit co nejlépe literu tohoto zákona. První verze KDE 4 (rok 2008) byly pod hranicí použitelnosti, což mě přinutilo přejít na Gnome. Když jsem se s ním sžil, přišel Gnome-shell (rok 2011), díky kterému jsem si uvědomil, že to, jak se jmenuji, co je dnes za den v týdnu a jméno aplikace, se kterou právě pracuji, jsou to nejdůležitější a vlastně také to jediné, co na počítači potřebuji vidět. Já utekl k Xfce, které zatím přírodním zákonům odolává.

Smutné je, že tyto změny měly alespoň částečně podobnou motivaci jako v případě Microsoftu a výsledek je stejně tristní. Mít tablet s plnohodnotnou podporou Linuxu je dnes prakticky stejně nemožné jako tenkrát. Dnes je rok 2018 a tento zápisek píši na notebooku, jehož display není dotykový, zato má 269 PPI. To není nijak ohromující hodnota, ale ani s ní se řada udržovaných aplikací po všech těch letech nedokáže rozumně vypořádat. Nehledě na to, že ani nastavení těch, které to dokáží, není otázka jednoduchého zadání jednoho čísla pro danou obrazovku platného pro všechny někde v nastavení systému.

Pojmy jako XFree86, System V Init, ifconfig, XULRunner, PDFtk, Gentoo wiki či X11 jsou dalšími z řady dokladů, že open source projetky za těmi konkurenčními rozhodně nezaostávají. Částečně by se sem daly počítat i případy Pythonu a Perlu. Nehledě na drobnější změny v aplikacích, které směřují k domněle snazší adaptaci pro nové uživatele, zatímco těm dosavadním nezbývá než znovu spolknout hořkou pilulku. Další taková změna čeká na podzim Blender.

I obyčejné procházení webu se stalo o hodně méně pohodlným poté, co si řada provozovatelů vyložila povinnosti plynoucí z GDPR tak, že uživatelé musí při návštěvě jejich stránek nejdříve projít přes vrstvu s potvrzením textu, jež se snaží pod rouškou líbivých slov co nejlépe zakrýt podstatu svého smyslu.

Zákon zachování nepoužitelnosti si nebere na paškál jen jednotlivé programy. Dopadá i na celé operační systém nebo dokonce platformy. Kdysi jsem musel přihlížet, jak je OS/2, který jsem v té době používal, válcován o tolik horšími Windows 95, než byl mateřskou IBM úplně odepsán. Uživatelé Amig, Atari ST a RiscOS by určitě mohli také vyprávět.

Platnost tohoto zákona se ani zdaleka neomezuje jen na software. Byly časy, kdy mě ani nenapadlo, že by můj další telefon mohl být větší a těžší než ten stávající. Už vůbec bych nečekal, do jak absurdního stavu se trh s telefony ohledně jejich velikosti dokáže dostat. K tomu je nutné ještě přičíst děsivá umělá softwarová omezení, jimž naprosto kraluje platforma iOS. Srdce by se ustrnulo nad nejedním majitelem N900, který marně hledá náhradu za svého dosluhujícího miláčka. Dokonce i procesor, co máte v počítači, už možná není tak rychlý jako před rokem.

Stejná zákonitost samozřejmě platí i oblastech, které s počítači nemají nic společného. Takto by se dalo lamentovat ještě hodně dlouho. Ale co je příčinou tohoto jevu? Svalit to na zvyšující se entropii vesmíru by bylo příliš laciné řešení. Při pohledu na příklady je zjevné, že se nejedná o jeden jediný důvod.

Kdysi mi jedna účetní říkala, že všechny změny, které se za její dlouhou kariéru v jejím pracovním životě odehrály, všechny ty změny v softwaru, hardwaru, legislativy a pracovních postupů a prostředí, byly vždy k horšímu. Člověk si tedy musí zákonitě položit otázku, jak skvělé vše muselo být na začátku její kariéry. Zaručeně nebylo. Jak to, že i přes všechny ty změny k horšímu byla schopná pracovat a i já nemohu tvrdit, že celkově vzato by se mi dnes pracovalo hůře, než tomu bylo v minulosti.

Člověk má tendenci vidět silně všechna ta náhlá zhoršení, ale už opomíjí drobná postupná vylepšení, která se mezi nimi odehrávají. I ty o tolik horší technologie, na které je nucen přejít, se většinou následně nějak zlepší nebo se člověk naučí žít s jejich omezeními, přičemž si může užívat jiných výhod, které mu na oplátku přinesly. Alespoň do doby, než i ty podlehnout zákonu zachování nepoužitelnosti.

V případě velkých společností jde o to, že ty prostě nefungují. Po hořkých zkušenostech, které si lidstvo vytrpělo, vám každý rozumně uvažující člověk ochotně potvrdí, že centrálně řízené státní ekonomiky jsou nesmysl, ale to, že velké korporace, které svým rozsahem nejednu státní ekonomiku hravě překonávají, jsou řízeny úplně stejně, už se přehlíží. Například na Google Calendar se od jeho spuštění prakticky nesáhlo. Přitom kdyby se jednalo o produkt menší firmy, která by na něm byla životně závislá, postupně by se jej snažila vylepšovat. Google se všemi svými lidskými a finančními zdroji to nedokáže. Velké firmy často úplně postrádají pojem o nutnosti kontinuálního postupného rozvoje. Microsoft se například úplně vykašlal na svůj prohlížeč v okamžiku, kdy převálcoval konkurenci, a pak začal bít na poplach až ve chvíli, kdy zjistil, že všichni používají prohlížeče jiné. Ale na druhou stranu je dobře, že velké korporace nefungují, protože pak zůstává prostor pro malé firmy.

Občas k znepoužitelnění nějaké technologie stačí, aby se stala příliš úspěšnou. Jakmile se jí to podaří, v plné síle a výrazně znásobené se projeví všechny její negativní vlastnosti. Každá technologie takové má. Naprosto zářným příladem jsou automobily.

Jedním z hlavních důvodů, proč použitelnost věcí tak často kolísá, vidím v praktickém uplatnění principu “Worse is Better”. Podle něj se mezi konkurencí má šanci nejdříve prakticky prosadit ta technologie, která vymění část vlastností, které by z ní dělaly implementačně dokonalejší, za jiné, které jí pomohou ve snazším rozšíření. Což ovšem neznamená, že by musela být výrazně horší. Ve většíně případů je dostatečná a díky tomu, že se rychle rozšíří, strhne na sebe většinu pozornosti a investic, takže se nakonec dokáže ke spokojenosti svých uživatelů vypořádat i s většinou zbylých problémů, ač třeba za cenu zvýšených nákladů.

Jenže to sebou nese několik problémů. Tím prvním je, že daná technologie si neporadí se vším a postupem času se třeba zlepšováním hardwaru může zvětšovat důležitost toho, co v ní nelze udělat nebo v ní bylo porůznu doflikováno. Pak se zvýší tlak na její výměnu.

Druhý problém je, že takovými technologiemi jsme doslova obklopeni, ač si to nemusíme plně uvědomovat. Ba co víc, takové technologie se vrství jedna na druhou, takže nakonec stačí velmi málo k tomu, aby nějaká technologie v základu pyramidy zaškobrtla a vše se zhroutí jako domeček z karet.

Třetí problém tkví v tom, že se do takové technologie investuje tak velké množství prostředků a práce, že je prakticky nemožné ji okamžitě plnohodnotně nahradit jinou. Většina konkurence bude hůře použitelná než ta, kterou má nahradit. Tento stav se časem zhoršuje, takže to může dosáhnout obludných rozměrů. Viz třeba článek “C Is Not a Low-level Language”, který dokumentuje přesně takovou situaci vzniklou u současných procesorů.

Čtvrtý problém je asi nejvíce deprimující, ukazuje totiž na nevyhnutelnost tohoto procesu. I když se nejrychleji rozšíří ta “horší” technologie, je důležité si uvědomit, že se jedná o relativní relaci. Technologie, které zabere místo, také nebude dokonalá. A i kdyby byla, vždy bude dokonalá jen v určitém aktuálním kontextu. Ten se ale postupně mění. I pokud by se prosazovaly vždy ty nejlepší možné technologie, platnost zákona zachování nepoužitelnosti to neohrozí, pouze by o sobě nedával vědět tak často.

Takže až se příště budete rozčilovat, že to, co dříve tak dobře fungovalo, někdo zase úplně hloupě znepoužitelnil, až budete třeba v Gmailu muset ze zálohy dolovat seznam úkolů, který přechod na nový vzhled záhadně nepřežil, berte to se zvýšenou dávkou flegmatismu. Je to úplně normální a v zásadě nevyhnutelná součást pokroku. A pokud se uklidňujete tím, že si vybíráte takové technologie, kterých se to netýká, vzpomeňte si, že přednáška, na které byl princip "Worse is Better" poprvé prezentován, to ukazovala na příkladu Unixu.

       

Hodnocení: 86 %

        špatnédobré        

Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

Komentáře

Vložit další komentář

23.8.2018 00:38 Neeeeeeeeerr
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
Napísal som dlhý a kvalitný komentár a keď už bol skoro hotový, zahnal som sa po muche a omylom zatvoril browser. Poviem len toľko že to bol nasratý komentár na tému single-window Gimp.

kotyz avatar 23.8.2018 01:22 kotyz | skóre: 25 | blog: kotyzblog | Radnice
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
a me ten single window rezim nechce v kdeckach fungovat. na win to jde, dokonce i v kdeckach ve virtualu to jde, ale na kompu doma proste ne, ikdyz to je nastaveny stejne tak ty okynka furt nekde litaj a vecne je nevidim a nemuzu najit. tohle me na gimpu vzdycky sralo. a pak jeste to debilni celkovy ovladani, takze ani po nakejch 10 letech ho neumim pouzivat (zvlast vrstvy me nechteji vubec poslouchat). to ze je to tedka v jednom okne beru jako pokrok. a navic to jde vypnout (kez by mi to na tom jednom neposlusnym kompu slo i zapnout).
Mul-ti-pass! | Hrdý člen KERNEL ULTRAS. | Furry/Brony/Otaku | Nemám čas ztrácet čas. | In 'pacman -Syu' we trust!
Agent avatar 23.8.2018 16:04 Agent | HC city
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
Na ztracené texty Lazarus form recovery, Typio form recovery nebo jiný podobný doplněk.
Nevěděl zpočátku, co si počít, jak žít, co dělat, ale brzy se vpravil do role samotáře.
23.8.2018 02:06 Bherzet | skóre: 11 | blog: Bherzetův blog
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
Obávám se, že přinejmenším část změn vedoucích k nepoužitelnosti lze vysvětlit mnohem nižší pohnutkou: potřebou změny. Ta má (kolektivní) psychologickou podstatu a související ekonomické implikace. Tento trend se zdaleka netýká jen informačních technologií, ale vidíme ho v různých oblastech na tisíce let do minulosti. Vyvíjela se architektura i umělecké směry a lidé, pokud jim to ekonomická situace umožňovala, odjakživa měnili své šatníky podle aktuálních módních vln. Na jedince, kteří se odmítají uzpůsobit, je vyvíjen společenský nátlak.

Pro člověka, který počítač používá jako nástroj k dosažení určitých cílů, je zdrojem velkého utrpení, když mu někdo odstraní z klávesnice klávesy a bezcílně redesignuje nástroj, který denně používá. V očích mas je ale důležité spíše to, aby hardware i software měl „moderní design“. V opačném případě se dané produkty, stejně jako uživatelé, kteří je užívají, stanou cílem posměšků. Zmiňoval jsi Xfce. I v „technické“ komunitě jsi se proto někdy možná setkal z „názory“ (ve skutečnosti to jsou spíše pocity), které se nesou zhruba ve stylu: „Je to špatně, protože to nevypadá dostatečně moderně.“.

Čím více se IT stává mainstreamovou záležitostí, tím více těm módním trendům podléhá. Web vždy patřil mezi ty oblasti s nejnižší vstupní bariérou, a proto JavaScriptová komunita je toho zářným příkladem. Těch ryze subjektivních iracionálních pocitů, o kterých bych marně doufal, že snad nemohou zvítězit nad objektivitou a pragmatismem, je ale mnohem víc. Ne všechny změny jsou ovšem samozřejmě nutně špatné a někdy je iracionální právě jejich zaryté odmítání.

Zcela odmítat takové chování by popíralo samou podstatu člověka – a ostatně by bylo krajně naivní si namlouvat, že já sám tomu iracionálnímu chování nepropadám. Vadí mi to samozřejmě jen a pouze v tu chvíli, kdy se nějaká změna děje proti mojí vůli a já jsem nucen se jí uzpůsobit (nebo hledat alternativu, což to oddálí zpravidla jen na chvíli). Holt nezbývá než si zvyknout a brát to – jak sám píšeš – se zvýšenou dávkou flegmatismu.
23.8.2018 10:53 luv | skóre: 18 | blog: luv
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
Ten tvuj gmail si nemuzes prepnout do stareho rozhrani?
23.8.2018 11:35 hefo
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
No ale dokedy sa bude dať, než to natvrdo prepnú každému? (ja Gmail nepoužívam, ale zmätenosť manželky, a trochu snahy, kým som našiel, ako to prepnúť, si pamätám veľmi dobre)
23.8.2018 12:25 luv | skóre: 18 | blog: luv
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
To rozhodne nerozporuju. Nakonec, kdyby existoval open source webovy imap/smtp klient na urovni gmailu, tak uz jsem davno gmail opustil.

Jen jsem chtel upozornit, ze to stale prepnout lze (ale nejsem si jisty jestli vsem - proto jsem se ptal).
23.8.2018 14:01 Pavel Křivánek | skóre: 28 | blog: Kvičet nezávaznou konverzaci
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
Přepnout to šlo, ale ztracené úkoly mi to nevrátilo ;-) Každopádně je to jen dočasné, protože Google nejpozději do konce roku přemigruje povinně všechny.
I'm sure it crashed in the most type-safe way possible.
23.8.2018 13:57 trekker.dk | skóre: 71
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
Já utekl k Xfce, které zatím přírodním zákonům odolává.
Blbé je, že k některým programům se těžko hledá alternativa - takže pořád používám Kalarm, který bez zbytku KDE není schopen přijít na to, že tady v Čechách používáme UTC+2 a který všechna okna z upozorněním zásadně zobrazuje na poslední ploše.

Nebo třeba Kate, co pro změnu naprosto ignoruje veškeré nastavení o focus stealing, takže operace z gitem způsobí, že najednou místo do konzole píšu do dialogového okna.
Quando omni flunkus moritati
JiK avatar 24.8.2018 02:25 JiK | skóre: 8 | blog: Jirkoviny | Virginia
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
je to open source? je. Tak si to prepis.
24.8.2018 13:02 trekker.dk | skóre: 71
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
Ještě že jste šel zrovna kolem, odborníku
Quando omni flunkus moritati
JiK avatar 24.8.2018 02:24 JiK | skóre: 8 | blog: Jirkoviny | Virginia
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
Google to aspon necha uzivatelem zrusit, resp. vratit do puvodniho stavu. Toho si vazim.

Vetsina podobnych redesignu je jednosmerna a uzivateli silou vnucena nejakymi marketingovymi frikuliny, kteri asi zijou mimo realny svet, buji jako plisen, jen nepotrebuji vlhko, teplo a tmu, ale korporatni zasedacky...
regine avatar 28.8.2018 11:21 regine | skóre: 22 | blog: regine
Rozbalit Rozbalit vše Yahoo

Do pekel kráčí i kdysi můj první mail Yahoo, stále užívaný vzhledem k mým kolegům z minulého tisíciletí. A jak byl dobrý, nejen první s téměř neomezenou kapacitou.

Cigareta krátí život o 1 minutu, láhev koňaku o 5 minut a pracovní den krátí život o 8 hodin.
regine avatar 28.8.2018 11:18 regine | skóre: 22 | blog: regine
Rozbalit Rozbalit vše IBM OS/2

 ...jak je OS/2, který jsem v té době používal, válcován o tolik horšími Windows 95 ...

I já jsem nepochopil, co lidi v té době vedlo k Microsoftu?

Cigareta krátí život o 1 minutu, láhev koňaku o 5 minut a pracovní den krátí život o 8 hodin.
28.8.2018 14:52 Gilhad | skóre: 20 | blog: gilhadoviny
Rozbalit Rozbalit vše Re: IBM OS/2
Pokud si dobre vzpominam, tak masivni reklama MS a velmi sporadicka reklama IBM (plus tam snad byly i nejake interni dohody a nasledne podpasovky od MS - jak je ostatne zvykem). OS/2 jsem v te dobe taky mel a byl vyrazne lepsi nez Windows (rychlejsi, mutlitaskoval ...), ale v podstate se o nem nikde nepsalo, zatimco Win mely reklamy vsude...
Josef Kufner avatar 28.8.2018 17:16 Josef Kufner | skóre: 69
Rozbalit Rozbalit vše Re: IBM OS/2
Marketing. To je jediné, co MS skutečně umí.
Hello world ! Segmentation fault (core dumped)
30.8.2018 08:20 Peter Golis | skóre: 59 | blog: Bežné záležitosti | Bratislava
Rozbalit Rozbalit vše Re: IBM OS/2
Skôr to bolo BDSM ktoré je hlbohou súčasťou ľudskej podstaty.

Založit nové vláknoNahoru

ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
© 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.