Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Jak to tak bývá, každý si občas při práci s počítačem snažíme krátit čas. Každý svým způsobem, já kupříkladu brouzdáním po internetu, čtením článků apod. Na co jsem ale narazil, to mne velmi překvapilo. Reklama z časopisu na 18MB disk za několik tisíc dolarů. Pravda, ihned jsem zase nostalgicky zavzpomínal na ty krásné staré časy Didaktiků, ZX Specter a počátků Amigy. Co bylo, to bylo, Dizzyho už nehraji
Tiskni
Sdílej:
Myslíš, že děrné štítky by stály míň? :-P
Tak mě napadlo, kolik měla vlastně kapacitu taková 60 (nebo 90?) minutová kazeta 
.... (1kazeta ~ 42Kib * 12 = 504Kib, 20kazet ~ 9,8MiB).
ps: njn, ale já už si nepamatuju kolik se na tu kazetu vešlo těch her - proto číslo 12 - střílím od boku 
no to bylo probděných nocí ... dokonce jsem měl k S2 i mapu z nějakého časopisu :D
... StarQuake, Tetris2 a naprosto fantastická Laser Squad nebo Elite, R-Type, ...
Pokud mne skleroza nemyli, tak ZX nahravalo uz v zakladni verzi stejne rychle jako Commodore s turbem.
Otázka je jak rychle by záznam degradoval.
Ze zkušenosti mohu říci že rychle. Nejen kvůli citlivosti vůči magnetickým polím, ale hlavně kvůli malé odolnosti vůči mechanickému poškození pásky při používání. Proto se např. příliš nedoporučovalo používat delší kazety než šedesátky. A ani u čerstvého záznamu na kvalitní kazetě nebylo úplně samozřejmé, že půjde přečíst na jiném kazeťáku (pamětníci si jistě vzpomenou na termín "kolmost hlavy").
Koneckonců to, že lze QAM úspěšně využít v rušivém prostředí dokazuje například projekt DRM, který vysílá digitální rádio na středních vlnách.
A jsme zase zpátky u toho, o čem jsem mluvil. Když vám u vysílání rádia vypadne jeden bit (nebo klidně i víc), pravděpodobně to ani nepoznáte; a i když ano, mávnete nad tím rukou. Když vám vypadne jeden bit v nahraném programu, s velkou pravděpodobností máte smůlu. Víceméně totéž platí pro připojení přes modem - TCP se při chybě postará o znovuposlání poškozeného paketu, ale u záznamu na kazetě takovou možnost nemáte.
Pokud bude redundance dat (paritní sektory, crc, ecc) zabírat polovinu záznamu, tak i výpadek poloviny všech bitů nebude vadit
Je poměrně snadné ukázat, že neexistuje kódování, které by mělo vlastnosti, které uvádíte (n bitů pomocí 2n tak, že lze opravit libovolnou chybu v nejvýše n bitech).
když jsem používal diskety na přenos mezi školou a domácím počítačem, tak jsem tento postup používal (dvě kopie dat) a neměl jsem jediný výpadek dat
To ale jen díky tomu, že chyb bylo opravdu málo a navíc jste díky další redundanci v podobě CRC kontrolních součtů na disketě věděl, která verze je správně. V okamžiku, kdy by došlo k poškození téhož sektoru na obou disketách (i když třeba v různých místech), měl byste smůlu.
Kromě jiných rutin pro obsluhu ukládání/čtení na kazeťák tam je např. i jednoduchý monitorový program.Moc zajímavá mašina, jsou tam i údaje o tom harddisku:
18" plotny, hmotnost kolem 70 liber, šly připojit až čtyři disky najednou, ale vzaly si 13A při roztáčení - v okolí blikaly žárovky 