Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Jak to tak bývá, každý si občas při práci s počítačem snažíme krátit čas. Každý svým způsobem, já kupříkladu brouzdáním po internetu, čtením článků apod. Na co jsem ale narazil, to mne velmi překvapilo. Reklama z časopisu na 18MB disk za několik tisíc dolarů. Pravda, ihned jsem zase nostalgicky zavzpomínal na ty krásné staré časy Didaktiků, ZX Specter a počátků Amigy. Co bylo, to bylo, Dizzyho už nehraji
Tiskni
Sdílej:
Myslíš, že děrné štítky by stály míň? :-P
Tak mě napadlo, kolik měla vlastně kapacitu taková 60 (nebo 90?) minutová kazeta
.... (1kazeta ~ 42Kib * 12 = 504Kib, 20kazet ~ 9,8MiB).
ps: njn, ale já už si nepamatuju kolik se na tu kazetu vešlo těch her - proto číslo 12 - střílím od boku
no to bylo probděných nocí ... dokonce jsem měl k S2 i mapu z nějakého časopisu :D
... StarQuake, Tetris2 a naprosto fantastická Laser Squad nebo Elite, R-Type, ...
Pokud mne skleroza nemyli, tak ZX nahravalo uz v zakladni verzi stejne rychle jako Commodore s turbem.
Otázka je jak rychle by záznam degradoval.
Ze zkušenosti mohu říci že rychle. Nejen kvůli citlivosti vůči magnetickým polím, ale hlavně kvůli malé odolnosti vůči mechanickému poškození pásky při používání. Proto se např. příliš nedoporučovalo používat delší kazety než šedesátky. A ani u čerstvého záznamu na kvalitní kazetě nebylo úplně samozřejmé, že půjde přečíst na jiném kazeťáku (pamětníci si jistě vzpomenou na termín "kolmost hlavy").
Koneckonců to, že lze QAM úspěšně využít v rušivém prostředí dokazuje například projekt DRM, který vysílá digitální rádio na středních vlnách.
A jsme zase zpátky u toho, o čem jsem mluvil. Když vám u vysílání rádia vypadne jeden bit (nebo klidně i víc), pravděpodobně to ani nepoznáte; a i když ano, mávnete nad tím rukou. Když vám vypadne jeden bit v nahraném programu, s velkou pravděpodobností máte smůlu. Víceméně totéž platí pro připojení přes modem - TCP se při chybě postará o znovuposlání poškozeného paketu, ale u záznamu na kazetě takovou možnost nemáte.
Pokud bude redundance dat (paritní sektory, crc, ecc) zabírat polovinu záznamu, tak i výpadek poloviny všech bitů nebude vadit
Je poměrně snadné ukázat, že neexistuje kódování, které by mělo vlastnosti, které uvádíte (n bitů pomocí 2n tak, že lze opravit libovolnou chybu v nejvýše n bitech).
když jsem používal diskety na přenos mezi školou a domácím počítačem, tak jsem tento postup používal (dvě kopie dat) a neměl jsem jediný výpadek dat
To ale jen díky tomu, že chyb bylo opravdu málo a navíc jste díky další redundanci v podobě CRC kontrolních součtů na disketě věděl, která verze je správně. V okamžiku, kdy by došlo k poškození téhož sektoru na obou disketách (i když třeba v různých místech), měl byste smůlu.
Moc zajímavá mašina, jsou tam i údaje o tom harddisku:
18" plotny, hmotnost kolem 70 liber, šly připojit až čtyři disky najednou, ale vzaly si 13A při roztáčení - v okolí blikaly žárovky