Google, potažmo YouTube umožní návrat tvůrcům, kteří byli zablokováni kvůli údajnému šíření dezinformací souvisejících s COVID-19 a volbami. Tvůrci teď mohou požádat o navrácení přístupu. Společnost Alphabet v této souvislosti uvedla, že zákazy byly uděleny kvůli tlaku tehdejší Bidenovy administrativy.
Vývojári z distribúcie Artix, ktorá je postavená na Arch Linuxe, alebo skôr jeho forkom, už skôr prešli na Open-RC init systém, stále však niektoré projekty ako GNOME boli závislé na systemd. Teraz pretiekol pohár trpezlivosti a počnúc GNOME 49, kvôli ktorému komponenta gnome-session je úplne závislá na systemd-init, padlo rozhodnutie na odstránenie GNOME z repozitárov Artixu. Táto zmena sa podľa všetkého týka viac než 90 distribúcií, ktoré tiež nepoužívajú systemd. Viac v príspevku na DistroWatch.
Magazín IEEE Spectrum opět po roce publikoval svůj žebříček programovacích jazyků. Vedou Python, Java, C++, SQL a C#.
Repozitáře pro spolupráci v rámci projektu Fedora se přesunou z Pagure na nově vzniklý Fedora Forge. Ten stejně jako třeba Codeberg běží na softwaru Forgejo, které bylo už před časem vybráno jako náhrada za Pagure. Pagure pochází z dílny Fedory, ale mimo ni se příliš neuchytil. Jeho vývoj a údržba byly náročné a Fedora se rozhodla jít cestou úspěšnějšího projektu, který má větší základnu přispěvatelů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
V IT4Innovations národním superpočítačovém centru byl dnes slavnostně spuštěn první český kvantový počítač VLQ disponující 24 fyzickými qubity s unikátní hvězdicovou topologií. Systém dodala společnost IQM Quantum Computers a jeho celková pořizovací cena činila přibližně 125 milionů korun.
Výrobce čipů Nvidia chce investovat až 100 miliard dolarů (přes dva biliony Kč) do společnosti zaměřené na umělou inteligenci OpenAI. Firmy o tom informují v tiskové zprávě. Oznámené partnerství přichází v době, kdy se mezi technologickými giganty a start-upy zostřuje konkurence o zajištění přístupu k energii a čipům potřebným pro rozvoj umělé inteligence (AI).
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 157 (pdf).
Společnost Cloudflare oznámila, že sponzoruje nezávislý webový prohlížeč Ladybird a linuxovou distribuci pro vývojáře Omarchy (Arch Linux s dlaždicovým správcem oken Hyprland).
Společnost XTX Markets zabývající se algoritmickým obchodováním pro své potřeby vyvinula a dnes představila a otevřela souborový systém TernFS. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj TernFS začal počátkem roku 2022. Od léta 2023 jej XTX Markets používá v produkčním prostředí.
Kdo se ptá proč a k čemu je zbabělec a zrádce. Rozum je jen zbraň.
Když jsem před měsícem psal slavný úvodní příspěvek, byla tam i krátká větička, že zákop hodlám použít pro (..) propagaci mých oblíbených linuxových distribucí. A že to taky bylo v plánu.
Nicméně došlo ke změně plánu. Místo toho, abyste nyní četli slíbenou slackwaří agitaci, dočtete se po kliknutí na odkaz více... proč chci tuto distribuci v nejbližší době opustit.
Používám Linux už nějaký ten pátek, v profilu mám od roku 2001, ale to je trochu nepřesný údaj. Jde o letopočet, kdy se mi Linux poprvé dostal do hnátů a já to po nezměrném úsílí nainstaloval. Byla to tehdá lokalizovaná verze Red Hat 6.2. S tím jsem si nějakou dobu hrál, nic moc nechápal, ale zamiloval jsem si GNOME applety na panel, zejména přehrávání CD 
Odehrály se tehdy i další důležité události, prve jsem se zhnusil nad KDE 
, poprvé rozhasil celý systém a tak dál…
Pak mě to nějak přestalo bavit a po možná víc jak rok si od toho dal pokoj. Ovšem následně přišel další kritický zlom a já na počítač (tehdy už dost nepoužitelnou šunku ) znova nainstaloval Linux. Tentokrát jsem na to ale šel fikaněji. Měl jsem tehdá k dispozici Mandrake Linux 9.0, což byla taky velká sranda. Šel jsem na to trochu jinak, předem si nastudoval nějaké dokumenty z internetu a taky mi to nějak fungovalo. V Mandraku jsem ale moc dlouho nestrávil, protože jsem se na qwert.cz (který už za moc nestojí, protože tam zavádějí nějakou novou zrůdu a navíc za tím teď stojí někdo úplně jinej) dočetl o Slackware Linuxu, tak jsem to risknul a objednal si current verzi (tehdy už docela blízko vydání 9.0).
Dokonce se mi to povedlo nainstalovat a něco v tom rozchodit No, a od té doby jsem až doposud, dělá to už víc jak dva roky, používal Slackware. Nebudu přehánět, když řeknu, že jsem se všechno naučil právě tam. A to nejde jen o Linux. Všechno bylo ve Slackwaru krásně přehledné, víceméně tam všechno fungovalo a nic nepředstavovalo zásadnější problém.
A proč ten minulý čas?
Inu, některé věci se mi nelíbili odjakživa. Například, že jsem nemohl spustit Nautilus a s ním půlku GNOME, pokud jsem neměl nainstalovaný cdparanoia, což ovšem nebylo nikde napsáno. Balíčky mě štvou i v jiných věcech. Chtěl jsem si dohromady nainstalovat netcat a nedit, což ovšem vedlo k nepříjemnému problému. V obou balíčcích byl spustitelný soubor nc, přičemž balíčkovač prostě ten první přepsal tím pozdějším. Aniž by mi to řekl.
Jistě, na oba problémy je snadná pomoc, ale není to trochu zbytečné? V nejhorším světle se ale Slackware ukázal v poslední době prostřednictvím osoby nejzásadnější, totiž samotného Patricka Volkerdinga.
Velmi mě znepokojilo, že při běžném setinkovém upgradu Mozilly se mu prostě přestalo chtít furt kompilovat Galeon a Epiphany, tak prostě a jednoduše v rámci bezpečnostní aktualizace stabilní verze ty dva vyhodil. Proto třeba dodnes nemám novější Mozilla Suite. Kdybych ji chtěl, musel bych si ty prohlížeče zkompilovat sám. Další práce navíc, nemáme od toho náhodou distribuce?
Problém další. Volkerding nemá v plánu udržovat GNOME, tak ho prostě chce vyhodit. Samozřejmě, neberu mu to. Podepřel to výrokem, že KDE je mnohem lepší. Jeho názor. Ale ne můj. A GNOME mít chci. Takže si ho musím nainstalovat sám. Skvělé. (ano, vím o Dropline)
A nedávná Patrickova nemoc? Samozřejmě, nemůže za to. Ale znamená to, že kdykoliv se s tou jedinou osobou co se o distro stará něco stane, tak jediný zdroj aktualizací jsou pro mě zdrojové balíčky přímo od autorů daných programů?
Řekněte mi, proč mám používat distribuci, kde pomalu zjišťuju, že jsou mi z ní dvě třetiny k ničemu a skoro všechno co chci tam chybí?
Tak to prostě balím. Ještě nevím kam jinam. Zkoušel jsem FreeBSD, Fedoru, Mandrake. Další dva démonky mám už stažené a vypálené. Pomalu přemýšlím, že bych se podíval i na Gentoo (ač k němu pociťuji nějaký nevysvětlitelný odpor, nevím proč), někde mám Woodyho (ale zase takový staromilec nejsem ). Ale uvidíme, zatím nic nehoří.
Pak by tu byla třeba ještě možnost fork, ale na to nemám technické ani časové prostředky.
Mimochodem, moc se mi líbí možnost mít kolik kategorií chci
Tiskni
Sdílej:
(Vono těch programů zas až tolik není, co potřebujou zkompilovat...)
Stroj mám vcelku slušně zabezpečený, takže aktualizace řeším ručně a v klidu. Ale podotýkám, že to je celé na mém domácím stroji. Na server bych Slackware nikdy nedal, tam bych dal určitě Debiana (Stable)... Na desktop je ale Slackware báječná distribuce, kterou mohu jen doporučit. Vyblbne se člověk na ní. Fakt jo. A stejně jako autor tohoto blogu musím uznat, že Slackwaru vděčím téměř za vše, co vím, protože mě donutil, na rozdíl od RH, myslet! (a ještě pár přátel)
U Slacka jsem si zvykl na následující postup: Nainstaluji Slackware a především nainstaluji jen to, o čem vím, že to nepotřebuji nutně v nejnovějších verzích. Zbytek kompiluji a vytvářím si balíčky. A mám v systému stále pořádek.Hmm, tak to bych snad pouzil rovnou Gentoo.
Ad pam - tohle opravdu, ale opravdu nechapu a tim je pro me Slackware zcela nepouzitelny (ne ze bych teda mel duvod distribuci menit).
Každopádně jde mi o desktop, takže bych lehce upřednostnil Linux. Těžko říct co.
Musím říct, že subjektivně je na tom, co se týče rychlosti (na jednoprocesorovém stroji), vážně velmi, velmi dobře. Ale zase se mi tam moc nelíbí startovací skripty... Ve Slacku jsem si zvykl je po instalaci jemně přiohnout k obrazu svému. Ale pozor, aby si někdo nesečtělý náhodou nemyslel, že je ve FreeBSD ten typ bastlu "powered by Mandrake", to nee.
Právě ten rc.conf se mi moc nelíbil. Je to hezká idea, ale prostě třeba spouštení sendmailu je takové ... zvláštní. Ale doopravit se to dá. Co se mi taky docela nelíbí je to, že jsou startovací skripty rovnou v /etc. Ne jako u Slacku kde jsou v /etc/rc.d.
Ale jestli jste zkoušel FreeBSD 5, tak ta je prý pomalejší, kvůli podpoře více procesorů. Někde jsem četl, že už pracují na zlepšení. A snad všude jsem četl, že 4.x je na jegnoprocesorovém systému rychlejší.
).
Oficialni web
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz