Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal dne 3. 9. 2025 VAROVÁNÍ před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti spočívající v předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky a ve vzdálené správě technických aktiv vykonávané z území Čínské lidové republiky. Varováním se musí zabývat povinné osoby podle zákona o kybernetické bezpečnosti.
Americká internetová společnost Google nemusí prodat svůj prohlížeč Chrome ani operační systém Android. Rozhodl o tom soud ve Washingtonu, který tak zamítl požadavek amerického ministerstva spravedlnosti. Soud ale firmě nařídil sdílet data s jinými podniky v zájmu posílení konkurence v oblasti internetového vyhledávání. Zároveň Googlu zakázal uzavírat dohody s výrobci mobilních a dalších zařízení, které by znemožňovaly
… více »Prvního září ozbrojení policisté zatkli na na londýnském letišti Heathrow scénáristu a režiséra Grahama Linehana, známého především komediálními seriály Ajťáci, Otec Ted nebo Black Books. Během výslechu měl 57letý Graham nebezpečně zvýšený krevní tlak až na samou hranici mrtvice a proto byl z policejní stanice převezen do nemocnice. Důvodem zatčení bylo údajné podněcování násilí v jeho 'vtipných' příspěvcích na sociální síti
… více »Studentská dílna Macgyver zve na další Virtuální Bastlírnu - pravidelné online setkání všech, kdo mají blízko k bastlení, elektronice, IT, vědě a technice. Letní prázdniny jsou za námi a je čas probrat novinky, které se přes srpen nahromadily. Tentokrát jich je více než 50! Těšit se můžete mimo jiné na:
Hardware – Bus Pirate na ESP32, reverse engineering Raspberry Pi, pseudo-ZX-80 na RISC-V, PicoCalc, organizéry na nářadí z pěny nebo … více »Google Chrome 140 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 140.0.7339.80 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 6 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
LeoCAD (Wikipedie) je svobodná multiplatformní aplikace umožňující také na Linuxu vytvářet virtuální 3D modely z kostek lega. Vydána byla verze 25.09. Zdrojové kódy a AppImage jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
RubyMine, tj. IDE pro Ruby a Rails od společnosti JetBrains, je nově zdarma pro nekomerční použití.
Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Calc 25.2. Calc je tabulkový procesor kancelářského balíku LibreOffice. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.4 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Zakladatel ChimeraOS představil další linuxovou distribuci zaměřenou na hráče počítačových her. Kazeta je linuxová distribuce inspirována herními konzolemi z 90. let. Pro hraní hry je potřeba vložit paměťové médium s danou hrou. Doporučeny jsou SD karty.
Kdo se ptá proč a k čemu je zbabělec a zrádce. Rozum je jen zbraň.
Když jsem před měsícem psal slavný úvodní příspěvek, byla tam i krátká větička, že zákop hodlám použít pro (..) propagaci mých oblíbených linuxových distribucí. A že to taky bylo v plánu.
Nicméně došlo ke změně plánu. Místo toho, abyste nyní četli slíbenou slackwaří agitaci, dočtete se po kliknutí na odkaz více... proč chci tuto distribuci v nejbližší době opustit.
Používám Linux už nějaký ten pátek, v profilu mám od roku 2001, ale to je trochu nepřesný údaj. Jde o letopočet, kdy se mi Linux poprvé dostal do hnátů a já to po nezměrném úsílí nainstaloval. Byla to tehdá lokalizovaná verze Red Hat 6.2. S tím jsem si nějakou dobu hrál, nic moc nechápal, ale zamiloval jsem si GNOME applety na panel, zejména přehrávání CD 
Odehrály se tehdy i další důležité události, prve jsem se zhnusil nad KDE 
, poprvé rozhasil celý systém a tak dál…
Pak mě to nějak přestalo bavit a po možná víc jak rok si od toho dal pokoj. Ovšem následně přišel další kritický zlom a já na počítač (tehdy už dost nepoužitelnou šunku ) znova nainstaloval Linux. Tentokrát jsem na to ale šel fikaněji. Měl jsem tehdá k dispozici Mandrake Linux 9.0, což byla taky velká sranda. Šel jsem na to trochu jinak, předem si nastudoval nějaké dokumenty z internetu a taky mi to nějak fungovalo. V Mandraku jsem ale moc dlouho nestrávil, protože jsem se na qwert.cz (který už za moc nestojí, protože tam zavádějí nějakou novou zrůdu a navíc za tím teď stojí někdo úplně jinej) dočetl o Slackware Linuxu, tak jsem to risknul a objednal si current verzi (tehdy už docela blízko vydání 9.0).
Dokonce se mi to povedlo nainstalovat a něco v tom rozchodit No, a od té doby jsem až doposud, dělá to už víc jak dva roky, používal Slackware. Nebudu přehánět, když řeknu, že jsem se všechno naučil právě tam. A to nejde jen o Linux. Všechno bylo ve Slackwaru krásně přehledné, víceméně tam všechno fungovalo a nic nepředstavovalo zásadnější problém.
A proč ten minulý čas?
Inu, některé věci se mi nelíbili odjakživa. Například, že jsem nemohl spustit Nautilus a s ním půlku GNOME, pokud jsem neměl nainstalovaný cdparanoia, což ovšem nebylo nikde napsáno. Balíčky mě štvou i v jiných věcech. Chtěl jsem si dohromady nainstalovat netcat a nedit, což ovšem vedlo k nepříjemnému problému. V obou balíčcích byl spustitelný soubor nc, přičemž balíčkovač prostě ten první přepsal tím pozdějším. Aniž by mi to řekl.
Jistě, na oba problémy je snadná pomoc, ale není to trochu zbytečné? V nejhorším světle se ale Slackware ukázal v poslední době prostřednictvím osoby nejzásadnější, totiž samotného Patricka Volkerdinga.
Velmi mě znepokojilo, že při běžném setinkovém upgradu Mozilly se mu prostě přestalo chtít furt kompilovat Galeon a Epiphany, tak prostě a jednoduše v rámci bezpečnostní aktualizace stabilní verze ty dva vyhodil. Proto třeba dodnes nemám novější Mozilla Suite. Kdybych ji chtěl, musel bych si ty prohlížeče zkompilovat sám. Další práce navíc, nemáme od toho náhodou distribuce?
Problém další. Volkerding nemá v plánu udržovat GNOME, tak ho prostě chce vyhodit. Samozřejmě, neberu mu to. Podepřel to výrokem, že KDE je mnohem lepší. Jeho názor. Ale ne můj. A GNOME mít chci. Takže si ho musím nainstalovat sám. Skvělé. (ano, vím o Dropline)
A nedávná Patrickova nemoc? Samozřejmě, nemůže za to. Ale znamená to, že kdykoliv se s tou jedinou osobou co se o distro stará něco stane, tak jediný zdroj aktualizací jsou pro mě zdrojové balíčky přímo od autorů daných programů?
Řekněte mi, proč mám používat distribuci, kde pomalu zjišťuju, že jsou mi z ní dvě třetiny k ničemu a skoro všechno co chci tam chybí?
Tak to prostě balím. Ještě nevím kam jinam. Zkoušel jsem FreeBSD, Fedoru, Mandrake. Další dva démonky mám už stažené a vypálené. Pomalu přemýšlím, že bych se podíval i na Gentoo (ač k němu pociťuji nějaký nevysvětlitelný odpor, nevím proč), někde mám Woodyho (ale zase takový staromilec nejsem ). Ale uvidíme, zatím nic nehoří.
Pak by tu byla třeba ještě možnost fork, ale na to nemám technické ani časové prostředky.
Mimochodem, moc se mi líbí možnost mít kolik kategorií chci
Tiskni
Sdílej:
(Vono těch programů zas až tolik není, co potřebujou zkompilovat...)
Stroj mám vcelku slušně zabezpečený, takže aktualizace řeším ručně a v klidu. Ale podotýkám, že to je celé na mém domácím stroji. Na server bych Slackware nikdy nedal, tam bych dal určitě Debiana (Stable)... Na desktop je ale Slackware báječná distribuce, kterou mohu jen doporučit. Vyblbne se člověk na ní. Fakt jo. A stejně jako autor tohoto blogu musím uznat, že Slackwaru vděčím téměř za vše, co vím, protože mě donutil, na rozdíl od RH, myslet! (a ještě pár přátel)
U Slacka jsem si zvykl na následující postup: Nainstaluji Slackware a především nainstaluji jen to, o čem vím, že to nepotřebuji nutně v nejnovějších verzích. Zbytek kompiluji a vytvářím si balíčky. A mám v systému stále pořádek.Hmm, tak to bych snad pouzil rovnou Gentoo.
Ad pam - tohle opravdu, ale opravdu nechapu a tim je pro me Slackware zcela nepouzitelny (ne ze bych teda mel duvod distribuci menit).
Každopádně jde mi o desktop, takže bych lehce upřednostnil Linux. Těžko říct co.
Musím říct, že subjektivně je na tom, co se týče rychlosti (na jednoprocesorovém stroji), vážně velmi, velmi dobře. Ale zase se mi tam moc nelíbí startovací skripty... Ve Slacku jsem si zvykl je po instalaci jemně přiohnout k obrazu svému. Ale pozor, aby si někdo nesečtělý náhodou nemyslel, že je ve FreeBSD ten typ bastlu "powered by Mandrake", to nee.
Právě ten rc.conf se mi moc nelíbil. Je to hezká idea, ale prostě třeba spouštení sendmailu je takové ... zvláštní. Ale doopravit se to dá. Co se mi taky docela nelíbí je to, že jsou startovací skripty rovnou v /etc. Ne jako u Slacku kde jsou v /etc/rc.d.
Ale jestli jste zkoušel FreeBSD 5, tak ta je prý pomalejší, kvůli podpoře více procesorů. Někde jsem četl, že už pracují na zlepšení. A snad všude jsem četl, že 4.x je na jegnoprocesorovém systému rychlejší.
).
Oficialni web
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz