KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »
špatných obchodníků.Když jsem slyšel, jaké provize odvádějí karetním společnostem...
Ani desátník Nóbloch to nemusí prokazovat? 
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
nicmene byl jsem parkrat v USA a ten luxus je tam uplne nekde jinde...
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Jak probíhá platba kartou přes Internet (pokud je mi známo, tak se tam zadává pouze číslo karty)? Co všechno brání druhé straně vybrat ti účet do nuly (nebo do limitu)?Nic, ale AFAIK je nějaká možnost takovou operaci stornovat.
Ano, jakykoliv hbity prodavac to dokaze. Staci aby si umel zapomatovat 7 cisel (4 posledni cisla karty + to vzadu z prouzku) a jmeno a prijmeni, zbytek se mu vytiskne na terminalu.
Je to opravdu snadne. Verte mi, zkousel jsem to (jako ziskat ty potrebne informace/ne je zneuzit
), kdyz jsem pracoval v obchode kde lidi platili kartou.
Jo a pokud vam nekdo s tou kartou zmizi z oci, tak muze beyt tupej jak poleno, neb si ty cisla v klidu opise.
Ano, jakykoliv hbity prodavac to dokaze. Staci aby si umel zapomatovat 7 cisel (4 posledni cisla karty + to vzadu z prouzku) a jmeno a prijmeni, zbytek se mu vytiskne na terminalu.Prominte ale tohle se mi nezda. Rozhodne obvykle nestaci z cisla karty si zapamatovat posledni 4 cislice - naopak jedine ty posledni 4 cislice se vytisknou a zbytek je vyhvezdickovany, takze si musite zapamatovat 12 cislic z cisla karty, expiraci, jmeno, prijmeni a bezpecnostni cislo ze zadni strany karty... neverim ze tohle si nekdo zapamatuje bez delsiho uceni, treba pri letmem zahlednuti karty kdyz vam s ni zakaznik plati. Mylim se? I kdyz pravda, nektere staricke terminaly jeste tiskly cele to cislo karty. Ale pravda... uz jsem videl, jak kamaradka platila v restauraci kartou a nechala toho vrchniho i s tou kartou odejit. Tady je to zrejme povazovane za normalni. Dokonce mi bracha vykladal historku, jak jednou platil v obchode kartou, a tu vidi, jak si prodavacka opisuje vse z karty primo pred nim na papirek. Vyvalil oci a zeptal se ji co to proboha dela a jestli chce, aby zavolal policii, a ona pry "ale to my musime, pan majitel to tak chce".
Tak mate castecne pravdu. Vzal jsem si ted uctenku co jsem nasel doma. Je na ni druh karty (VISA), expirace (xx/xx) a to posledni ctyrcisli.
Takze zbyva si zapamatovat jmeno a prijmeni, coz pokud clovek nema nejake exoticke, neni problem. Dale pak zbyva dvanact cisel, z cehoz jsou prvni cisla odvisla od banky/vydavatele karty. Takze zbyva priblizne 8 cisel. A jeste ty tri vzadu.
Ja si to zkousel pamatovat (na to zkusit jestli jsem si to zapamatoval dobre jsem nikdy nemel odvahu), a docela to slo. Stacilo vzit tuzku kdyz zakaznik odesel. Dneska uz je to s pouzivanim cipovych karet uz trochu obtiznejsi. Transakce je rychlejsi, navic ted ve Francii uz jsem ani nedaval kartu z ruky, ale rovnou ji zastrcil do ctecky, ktera je integrovana v klavesnici pro zadani PINu.
A jinak osobně nakupuju na netu prostřednictvím karty celkem bez obav. Mám virtuální internetovou kartu právě od eBanky, a v jednom kuse je zamčená. Odemykám ji jen v okamžiku, kdy něco platím. Nabouchám číslo, podívám se do internetového bankovnictví že mi naskočila blokovaná částka, kartu zase zamknu, a nazdar. Musel by to být sakra pech, aby se nějaký zloděj trefil přesně do těch tří minut, kdy je odemčeno.
a k tomu internetovou kartu - odemknu - zaplatím - zamknu a je klid
Ja mam ucet u Lloyds TSB a tahle banka nic nema takoveho nema.... Mimochodem ja platim za vedeni uctu £7 a to je vse. ZADNE jine poplatky.To máš nějaký ten jejich Silver Account nebo něco spešl, ne? Já mám taky u Lloyds TSB a mám i vedení účtu zadarmo. Za těch £7 máš extra výhody (nějaké ty pojistky a tak, nepamatuju co tam všechno bylo, já to nechtěl).
Asi to někdy vyzkouším, uvidíme.
Fíííha, dík za tip, chci si koupit Pana Kaplana v originále ... z Německa bude snad levnější poštovné 
A s tim limitem souhlasim, je to na důvěře.
Nevím, jestli to jsou recesisti nebo jsou jen trochu šáhlí, ale nic to nemění na smutném faktu, že soukromí je omezováno čím dál víc a sledování a Velký bratr jsou reálnou hrozbou.
A ja platebni karty nesnasim, protoze zdrzujou ve fronte. Kdyz nekdo plati nakup v cene dvaceti korun kartou, tak bych ho zabil. ;- )))
Jj, docela se tam už cítím jako v samoobsluze, vyberu si, co chci, naťukám do čtečky karet, co chci, pokladní jen dělá kontrolu a přepočítá zboží 
> nevim, proc bych mel (pri platbe v hotovosti) dotovat lidi, kteri vyuzivaji platebni karty.Máš na to nesprávny pohľad. Obstaraj si platobnú kartu a budú dotovať Teba!
Jednou jsem se třeba setkal s tím, že mi odmítli dát studentskou slevu, pokud bych platil kartou, ok.
Tenhle rozpor (zákazník to má zadarmo, ale obchodník to musí zaplatit) bude vždycky dělat problémy - bohužel karetním společnostem se to hodí a vyžadují to.Obchodník do toho nemusí jít. Pokud to akceptuje, tak má dobře spočítáno, že se mu to vyplatí. Lidé platící kartou utratí v průměru více než při platbě v hotovosti - nemají totiž pocit, že odevzdávají peníze nebo že jsou bezprostředně omezeni tím, co u sebe mají.
že se mu to vyplatíPřijde mi to jako podobná davová psychóza jako u těch stravenek - stejně jako málo který majitel restaurace si dovolí nepřijímat stravenky, tak málokterý obchodník si dovolí nepřijímat karty, protože by ho to znevýhodnilo oproti ostatním. Takže obchodníci nemají moc na vybranou a jen málokdo má tak silné postavení (třeba prodává nějaké bezkonkurenční zboží), aby si to mohl dovolit. A zákazníka to stojí tak jako tak stejně, platbu kartou má zadarmo, tak proč by nejdříve vybíral v bankomatu (s poplatkem) a pak platil hotovostí, když může rovnou platit kartou, že? Takhle přispívám na provoz terminálů a vším s kartami spojeným, i když nechci (i když platím hotovostí), ale pokud bych měl nést všechny náklady spojené s mým jednáním (nakupování kartou), tak bych si to lépe rozmyslel. Třeba by se pak ukázalo, že je často efektivnější nosit po kapsách hotovost a platit s ní, než platit kartou* Prostě tyhle skryté náklady jsou zlo a vedou k neefektivitě, člověk si nemůže porovnat náklady a přínosy jednotlivých možností, protože není dost svobodný a některé věci je nucen platit i když nechce, je je pak jasné, že radši bude používat kartu. Když je něco zadarmo, tak je vždycky potřeba být na pozoru. *) nebo by se ukázalo, že platby kartou jsou nepřijatelně předražené a musely by zlevnit. P.S. co píšeš, že lidé s kartami utrácejí více, a proto je jsou pro obchodníky karty žádoucí, je samozřejmě pravda, ale není to jediný (a hlavní důvod) proč obchodníci karty přijímají.
Takže obchodníci nemají moc na vybranou a jen málokdo má tak silné postavení (třeba prodává nějaké bezkonkurenční zboží), aby si to mohl dovolit.Mají na vybranou. A vybírají si. Většina malých obchodníků karty nepřijímá.
Prostě tyhle skryté náklady jsou zlo a vedou k neefektivitě, člověk si nemůže porovnat náklady a přínosy jednotlivých možností, protože není dost svobodný a některé věci je nucen platit i když nechce, je je pak jasné, že radši bude používat kartu. Když je něco zadarmo, tak je vždycky potřeba být na pozoru.Nelze jednoduše rozlišit, co jsou to ty "skryté náklady". Podle stejného klíče by bylo potřeba se mít na pozoru před tím, kdo k nákupu přidá "zdarma" igelitovou tašku nebo pytlík, kdo zdarma dárkově zabalí bonbonieru, kdo poskytuje delší než zákonnou záruku, kdo nabízí dopravu a/nebo montáž spotřebiče zdarma, kdo umožňuje výměnu nebo vrácení zakoupeného zboží atd. To všechno totiž stojí peníze, které jsou součástí ceny zboží. Poplatek za platbu kartou není výjimkou.
Mají na vybranou. A vybírají si. Většina malých obchodníků karty nepřijímá.A nejen malých. Třeba takový Kaufland na karty taky kašle a to už je řetězec, který by si jistě dokázal vyjednat nějaké lepší podmínky než obchodníček z hodní dolní a i tak jsou pro něj nezajímavé.
A zákazníka to stojí tak jako tak stejně, platbu kartou má zadarmo, tak proč by nejdříve vybíral v bankomatu (s poplatkem) a pak platil hotovostí, když může rovnou platit kartou, že?nevim jak je to aktualne, ale pocitam, ze porad ti banka strhne fixni castku za odchozi platbu ve vypisu. takze zaplatit vyber z bankomatu (hotovost na nejake casove udobi) + jednu odchozi platbu by melo byt levnejsi nez Xx platit kartou za stejne casove udobi. a i velky bratr se min napakuje, ma jeden namisto X zachytnych bodu. ;o)
S těmi bankami to není tak úplně pravda - nejvíc se na tom napakuje Visa a EC/MC, ne nějaká česká banka. Problém plateb kartou je v tom, že jsou pro zákazníka "zadarmo".keby to tak nebolo, tak nikto kartou neplati, takze sa to "hodi" aj zakaznikom
nebol vobec ziaden mierny poplaJo? Tak proč by to měli financovat všichni? Trochu komunismus, ne?
Tiskni
Sdílej: