Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
...vetsina lidstva si mysli, ze k zivotu je zapotrebi textovy editor a tabulkovy procesor...Cili Word a Excel - vzdyt nic jineho prece "neexistuje"...no a jsme zase u MS
akorát to má přeházené ikonky.Nevím jak ty nové Office, ale když jsem ještě používal Micosoft Office XP, tak rozložení ikonek mi přišlo úplně identické s OOo.
U aplikací na míru máš částečně pravdu, budiž. I tak, oni napíší software na míru, ten ale musí běžet na nějakém operačním systému, že jo. A jsme tam kde jsme byli. Linux prostě zná (a já vážně doufám, že se to změní) minimum lidí. A i lidi, kteří jej alespoň uživatelsky znají, jako moje žena, je v řiti když přijde k jinému distru (opět, příklad z praxe, vyzkoušel jsem pro ni pět distribucí, než mi nakonec kývla na Mint). Chťe nechťe, za těch X let se z Windows stal de facto industry standard. Že si to lidi uvědomili až teď je smutné a náprava nebude jednoduchá.
Co se týče těch uživatelů... Problém to určitě není pro všechny uživatele, dá se na to zvyknout, ale... Lidi kteří s tím pracují jsou placeni za něco jiného, než si neustále zvykat na nějaké novinky. Nehledě na to, že to nemají za potřebí, pokud půjdou jinam, tam to bude vypadat buď tak, že tam budou známé Windows, nebo pokud už Linux, na 90% to bude jiná distribuce, jiné pozadí, jiné menu, jiné ...doplň... a jsou v řiti. Tohle jde změnit jen skokově a nebo naopak velmi pozvolna. Střední cesta podle mě neexistuje.
Ano, to jsou zajisté problémy problémy. Dlužno ale podotknout, že jediným skutečným problémem je, že když někdo vytíží systém, ostatní se mohou jít klouzat. Tomu, aby jeden člověk vytížil systém se ale dá předejít omezením prostředků na jednoho uživatele. Dálší problém je, když se podělá nějaká aplikace, s kterou pracuje víc lidí. Pak je celá skupina v řiti. Opět, toto vyřeší a) oddělení dat od systému a programů b) dobré zálohování (RAID 1 s denním točením disků). Zbytek problémů není specifický pro terminálový server, stejně tak se vyskytují v menší či větší míře na pracovní stanici. Jinak na straně klientů být homogenní prostředí nemusí, nevím proč by muselo. Pokud máme toto schéma
klient ---
\ rdesktop
klient --------- LTSP server -------------- term. server
/
klient ---
pak není nutná žádná homogenita. Máme cca 40 takovýchto klientů a z toho není prakticky žádný stejný. S rozdílem v pracovní náplni souhlasím. Proto máme ještě cca 3 pracovní stanice, kde se pracuje např. s DTP programy.
Nutno tedy shrnout, že výhody term.serveru převyšují vysoce výhody pracovních stanic. Náklady na správu i údržbu rapidně klesnou.
...mohl provádět své stejné opakované úkony dál...Tak v tomhle s tebou nemohu souhlasit. Protoze tenhle pristup 1. ikonka, 5. ikonka a pak jeste ta 3. zprava a je to hotovo je stejny, jakobys znal cestu autem z domu do prace stylem tady musim prislapnout prostredni pedal, tady musim prislapnout pravy pedal, tady jeste trochu pravy, tady hodne prostredni... a v momente, kdy te nekdo predjede a zacne brzdit (treba proto, ze chce odbocit), tak jsi v prdeli, protoze nevis, co mas udelat. Jiste, ta ucetni nemusi vedet, co se deje uvnitr pocitace. Ale musi vedet, ze tahle ikona zauctuje prijatou fakturu a tamto tlacitko spusti mesicni uzaverku.
).
> tedy dělat opakovaně nějaké úkony.Ak práca spočíva v pravidelnom opakovaní postupnosti jednoduchých úkonov, mal by ju robiť skript.
Možná méně, než by stálo přeučení na office 2007.IMHO to "Mozna" tam nema co delat

Velmi často mívám pocit že mnoho z nich v podstatě nepracuje vůbec.Tak s tímhle mohu jen souhlasit. Ještě by mne zajímalo co se na úřadech děje mimo úřední dny (zpravidla jen pondělí a středa). Mám pocit, že nic a dobrá polovina úřednictva vůbec nechodí do práce. Také by se mi líbilo chodit do práce jen v pondělí a ve středu. Však si vezměte jen ty doby s jakými musí úřady reagovat na různé žádosti, stížnosti, podání apod. občanů: většinou na to mívají 30 pracovních dnů. Avšak pokud má povinnost k úřadu obyčejný občan, tak na to máte (například na odpověď, nebo se k úřadu dostavit) pouze 5 až 8 kalendářních dnů (ale v sobotu tam nikdo není).
Pokud má někdo efektivně odvádět svou práci, pak musí dělat jen a právě tu svou práci.
Byl jsi někdy na nějakém úřadě?
Ty lidi se tam většinou nepřetrhnou, je to trochu jiné tempo práce, prostě by se místo hraní Patience učili nový program. Staré není potřeba vyhazovat, protože už je máme, takže můžou chvíli fungovat současně.
Až budou úředníci umět používat styly, nebudou bušit jeden enter za druhým a nebudou všude flákat Comic Sans, tak se můžeme začít bavit o pokročilejších funkcích a o tom, jestli je některý program umí nebo ne. Kromě toho, vytvářet alespoň trochu kvalitní dokumenty vyžaduje mít základy typografie, stylistiky a gramatiky - a tam nezáleží na programu (MSO, OOo, LaTeX...)
Kolik by asi stát ušetřil, kdyby radši nasadil 250 tisíc svobodných programů namísto programů od MS?To je dobrá otázka. Odpovědět by na to mohli ti, kdo by vyhovující ne-MS řešení mohli dodat. Věřím, že na idnesu by rádi změnili titulek na stát vyhodil x*100 milionů korun". Jinak si teda myslím, že stát, kde by státní správa dělala lepší rozhodnutí (=nasadit linux atd.) než komerční sféra, by byl nějakej divnej.
Finanční výhodu by stát získal, pokud by úřady začaly obnovovat systém a kupovaly nové verze programů.Neboli "nechci slevu zadarmo". Úžasné.
To jsou naši státní úředníci z Ballmera tak odvařený, že jen přijede, tak s ním podepisujou podobný smlouvy?Ano.
> nikdo mu nenabidne zadnou komplexni sluzbu v te oblasti.Ono je problém v tom, že MS síce ponúkne "komplexnú službu", dostane za ňu zaplatené ťažké prachy, ale nie je celkom jasné, čo za to od MS dostaneme? Urobí sa školenie, z ktorého sekretárky neodídu o nič zdatnejšie ako predtým, dostaneme tel. číslo na support, ktorý je k ničomu, atď atď.
Teď mě tak napadá - není to skoro na nějaké trestní oznámení? Pokud jsem si dobře vědom, tak stát by na podobné zakázky měl vypisovat výběrové řízení, ne?jestli jo, jestli se s tím dá něco udělat, tak jsem ochoten přispět 500 Kč na právníky - kdo se přidá?
Tiskni
Sdílej: