Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Byla vydána pro lidi zdarma ke stažení kniha The Book of Remind věnovaná sofistikovanému kalendáři a připomínači Remind.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Včera jsem uklízel svůj home adresář (chtěl jsem jej zazálohovat a přenést na jiný stroj) a docela nepříjemně mne překvapilo, kolik místa zabírají tečkové soubory - řádově stovky mega.
FHS vsuvka, zdůraznění moje : User specific configuration files for applications are stored in the user's home directory in a file that starts with the '.' character (a "dot file").
Ačkoliv je můj home docela historický, zas až tolik konfiguračních souborů mít nemůžu. A jak je asi jasné, opravdu nemám.
Takže se ptám: Kdo sakra vymyslel do tečkových souborů dávat cache soubory?
Ať už to vymyslel kdokoliv (.thumbnails je asi nejstarší o čem vím), je to teď celkem v módě - dělají to
Pokud někdo nechápe, co se mi na tom nelíbí: standard má na cache dobře definované místo, /var/cache, o kterém vím, že ho nemusím zálohovat a můžu kdykoliv promazat. O případné potřebě mirrorovat ani nemluvě.
Když už jsem v tom stěžování, herní savy mi taky nepřijdou moc konfigurační (hello, wesnoth a adom), a k čemu máme /var/games? I když tohle mi až tak nevadí.
A to, že v defaultní konfiguraci mi squid v FC6 cachuje do /var/spool by vlastně bylo skoro jedno, nebýt hnidopich.
Update:Vzhledem k tomu, že dle diskuse nejsem sám, kdo v tom má maglajs, jsem se (s využitím obsahu některých komentářů) zeptal na FHS mailing listu. I když vzhledem k těm spamům vůkol odpověď moc nečekám.
Tiskni
Sdílej:
[pasmen@nyx ~]$ du -sh .evolution/ 1.2G .evolution/Mne se zase vcelku libi, ze to mam v home, o kterem jsem na 100% presvedcen, ze ho muzu kdykoliv jakkoliv promazat. Radeji budu mit zapraskany home, nez rozhazene _moje_ soubory po celem disku nekde ve
/var.
/var/cache : Application cache data Purpose /var/cache is intended for cached data from applications. Such data is locally generated as a result of time-consuming I/O or calculation. The application must be able to regenerate or restore the data. Unlike /var/spool, the cached files can be deleted without data loss. The data must remain valid between invocations of the application and rebooting the system. Files located under /var/cache may be expired in an application specific manner, by the system administrator, or both. The application must always be able to recover from manual deletion of these files (generally because of a disk space shortage). No other requirements are made on the data format of the cache directories. Rationale The existence of a separate directory for cached data allows system administrators to set different disk and backup policies from other directories in /var.Jinak kandidáty pro mne hledá du - pragmaticky mne malé věci tolik nezajímají.
Application Data, něco v Data aplikací, potom v Local Settings/Data aplikací, potom třeba v UserData, případně ještě v jiných adresářích.

)
~/.kde
Tak já vidím důvod celkem jasný - aby se nemlátily ty soubory mezi sebou a třídit pak takový bordel, to by byla pak práce pro frajera..proč by se měly mlátit mezi sebou a proč by to měl být bordel, který je potřeba třídit, pokud by byl nadefinován společný způsob?
Ostatně.. např. Opera si udržuje svou cache ve svém chlívku (jako každý slušný program) a dočasné soubory co stahuje frká do tmp.
Naopak za zvířecí považuji způsob jak to dělá KDE, které zahrabává tyhle adresáře extra pro každou aplikaci hluboko do adresáře ~/.kde
nerozumím, co tím chtěl básník říci? jaký je rozdíl mezi tím, jestli Opera ukládá do .opera a KDE do .kde?
)
jinak lepší řešení by bylo asi něco jako Squid, akorát aby to neběželo pořád, ale "ondemand", a fungovalo transparentně bez nutnosti explicitně zadávat proxy ... to potom odstíní i možnost použití vlastní podvodné proxy, protože se hnedle pozná, odkud odpověď přišla, a zbývá už jen man-in-the-middle útok, který je možný i když si každý uživatel syslí svou cache jen a jen pro sebe
no vidíš, tož jsme si lehce zabrainstormovali a hnedle máme dva možné směry, kterými se při vymýšlení, jak udělat společnou cache, dá ubírat, a pak že je to nemožné
uživatelům nic nezakážu pouštět, jenom prostě "nedůvěryhodný" program nebude smět zapsat do cacheA to prosím zajistíme jak?...

lepšie by i tak snáď bolo open (filename, flags | O_CACHE) (a to je asi tak všetko, čo si k danej téme momentálne viem predstaviť)
(a to je asi tak všetko, čo si k danej téme momentálne viem predstaviť)Jinými slovy víš o tom kulové a jen tak plácáš. Děkujeme mnohokrát, že nám tu zaplácáváte diskusi planými žvásty.
/tmp/${USER}/${NAME}
a s příslušně nastavenými právy. Eventuálně, pokud bych trval na tom, aby měl každý svůj bordel ve svém chlívku..
~/tmp/${NAME}
/var/cache/users/$USER by se vytvořil s právy 700 hned při založení uživatele. Co si tam pak udělá (resp. jeho aplikace) pod ním, to už je jeho problém. Z navrhovaných variant mi to připadá nejschůdnější řešení, jen donutit aplikace, aby to používaly - u open source to nebude problém, s closed source by to asi bylo horší.
u open source to nebude problém, s closed source by to asi bylo horšíIMHO ujednotit a pretlacit do LSB (pripadne spravit na to nejake kniznice) a pojde to
Můj návrh se symlinkem toto elegantně řeší a hlavně funguje i na strojích, které /var/cache nemají, tam se může použít třeba /tmp nebo adresář v home.
Deterministicky generované to být nemůže, nic nezabrání uživateli vytvořit adresář jiného uživatele.
Stejně to nikoho nenapadne implementovat, tak co...
Ja by som radsej preferoval mu davat prava iba na adresar Home, nikam inam by explicitne prava mat nemal - ostatne riesi prislusnost do skupiny.
Co třeba mailbox?
dobre navrhnutá (a nakódená) libka je hodná tisícov slov
/dev/null