Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Jistě budu za odporného rejpala, ale tak si říkám, jestlipak mají na Aktuálně ošetřená autorská práva pro distribuci hitovky "Dobrý den, prapore hvězd a pruhů".
Myslím, že nemají, ale kdo ví. Je to ale pěkný příklad toho, že autorská práva nějakou revizi potřebují. Představte si, že by Honza Vyčítal trval na tom, že si každý zájemce musí píseň zakoupit. To by se nikdo nedozvěděl, jaká perla vznikla a vůbec bychom nevěděli, která bije. Probíhala by vášnivá diskuze a nikdo by nevěděl o čem, resp. by třeba ani neprobíhala. Kdo chce být v obraze, musel nevyhnutelně píseň slyšet, jinak by si nemohl udělat vlastní názor. Musel by spoléhat na to, že mu média nebo stát nelžou.
Řekněme, že jsme se shodli na tom, že všichni měli právo se s písní seznámit a toto právo by mělo být nadřazeno ochraně autorských práv. Jenže kde je potom hranice pro právo vědět? Je někde u Landovy písně propagující nacionalizmus? Je u posledního hitu Madonny, bez jehož znalosti je člověk prostě absolutně OUT? Jó to jsou paradoxy.
A mimochodem, jsem velmi nakloněn věřit tomu, že originál věnovaný Gagarinovi vznikl z prosté lidské radosti nad velkým úspěchem. To muselo být něco úžasného, celá léta čtete sci-fi knížky o létání do vesmíru a najednou prásk, někdo to dokázal, někdo do vesmíru letěl, viděl jej na vlastní oči a vrátil se. Ukázal, že sen mnoha lidí je daleko blíže než si kdo pomyslel. V době utajování úplně všeho, kdy určitě nebylo obecně známo, že splnění snu je nadosah. Však si vzpomeňme na pád Columbie. Copak celý svět nezadržel dech, když se to dozvěděl? Přitom to byla banální provozní nehoda, mnohem více lidí zemřelo při libovolné objevitelské cestě středověkých mořeplavců/cestovatelů. Mnohem více lidí umírá při běžných pracích v dolech, na silnicích, nebo kdekoliv jinde. Jenže tihle zvládli umřít při návratu z vesmíru. A to nakonec není zas tak velká zásluha, ve srovnání s tím, se do vesmíru dostat.
Tiskni Sdílej:
§ 34 Úřední a zpravodajská licence
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo v odůvodněné míře dílo užije
b) při zpravodajství o aktuální události, při které je takové dílo provozováno, vystaveno nebo jinak užito,