Nadace The Document Foundation (TDF) zastřešující vývoj svobodného kancelářského balíku LibreOffice zveřejnila čtyřiapadesátistránkovou výroční zprávu za rok 2019. K dispozici je v nízkém (6,4 MB) i vysokém (53,2 MB) rozlišení. Nadace také publikovala statistiky související s LibreOffice 7.0. Před týdnem vydaná verze byla z oficiálních stránek stažena již 423 tisíckrát.
Když se řekne „jmenný prostor“ hodně lidí si představí xmlns v XML nebo balíčky v Javě odvozené od internetových domén. Jmenné prostory jsou ale obecný koncept se kterým se setkáme prakticky všude a odvozovat je můžeme i jinak. Článek Jména a jmenné prostory dává toto téma do souvislostí a ukazuje různé způsoby tvorby jmenných prostorů. Nahlédneme i do zajímavého světa RDF a ukážeme si, jak vytvářet URI, která budou globálně unikátní jednou provždy.
Po více než čtyřech měsících vývoje od vydání verze 5.4 byla vydána nová verze 5.5 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové označení Eckstine bylo vybráno na počest amerického jazzového zpěváka Billy Eckstine.
Po půl roce vývoje od vydání verze 1.14 byla vydána nová verze 1.15 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Mitchell Baker v příspěvku Changing World, Changing Mozilla na blogu Mozilly píše o měnícím se světě a měnící se Mozille aneb výrazné restrukturalizaci společnosti Mozilla Corporation. Propuštěno bude 250 zaměstnanců.
O novince Swap na ZRAM, jež se objeví ve Fedoře 33, píše Vojtěch Trefný na MojeFedora.cz. Ve výchozí instalaci Fedory bude swap, neboli odkládací prostor, vytvořen již pouze na ZRAM, neboli komprimován v paměti.
Po více než 6 letech byla vydána nová verze 2.4.0 open source 2D fyzikálního enginu Box2D (Wikipedie). Videopředstavení na YouTube.
Příspěvek na blogu společnosti Check Point Software Technologies informuje o více než 400 zranitelnostech v SoC Snapdragon od společnosti Qualcomm. Detailněji v přednášce na YouTube z letošní konference DEF CON.
Projekt KDE neon poskytuje oficiální sestavení prostředí Plasma a aplikací pro uživatele nebo vývojáře, testery aj. Základem systému je Ubuntu s dlouhodobou podporou, nově 20.04 „Focal Fossa“. Povýšení z předchozího 18.04 je možné. Jelikož obsahuje nejnovější vydání z upstreamu, závisí také na novější verzi knihoven Qt, což může v některých případech vést ke konfliktům s balíčky aplikací z repozitářů Ubuntu; např. Plasma 5.19 závisí na Qt 5.14 namísto verze 5.12 dostupné v Ubuntu.
5.7.2008 21:05
| Přečteno: 15105×
| 
Dnešní příhoda bude krátká a pojednává o zásadním objevu, který jsem učinil, jak už to bývá, zcela mimochodem.
Včera večer jsem se pustil do ladění Sipury, aby spojovala ISDN linku s IP telefony. Sice na to bězně používám ISDN karty, ale bohužel poslední dobou je podpora ISDN v kernelu tristní. Přeci jen je to umírající technologie o kterou jen sem tam zavadí dinosaurus. Mohu si tedy svobodně vybrat použití kernelu 2.6.9 s funkčním ISDN a nebo nějaký novější s funkčními ovladači madwifi. To je to čemu se říká Sofiina volba. A to už vůbec nemluvím o Asterisku, který dnes umí jen mISDN, které mi dává svobodně vybrat mezi verzí, která shodí kernel při příchozím volání a verzí, které shodí kernel při odchozím volání.
Nu ladím, ladím, čtu miliony manuálů s ta svině stříbrná mi pořád tvrdí, že volat si mám z okna, ale ne přes ISDN. Teprve kolem půl druhé v noci se podařilo problém zlomit, ISDN adaptér totiž má na lince v klidu 22V a Sipura implicitně předpokládá, že pokud je na lince méně než 30V, tak ji používá někdo jiný a hovory na ní nepouští.
Takže nyní mohu kernel upgradovat bez problémů a při tom mohu poočku sledovat, jestli náhodou vývojáři mISDN nemají verzi, která by byla stabilní alespoň jako Windows 95.
Zprovozněním adaptéru ale práce nekončí, ještě je potřeba nastavit zesílení, aby byl hovor přijemně hlasitý, srozumitelný, fungovala dobře detekce DTMF a podobné vychytávky. Pokud potkáte GSM bránu, přes kterou není nic slyšet, tak to je přesně ten krok, který při instalaci vynechali. Ono se to totiž na Nokiích branách nastavuje přes AT příkazy a to je pro telefoňáka už trochu moc. Bohužel u Sipury je po každé změně nutný reboot. Nu tak ladím, ladím a používám pro kontrolu mou oblíbenou linku 800 123 456. K tomu hluboká noc, všichni spí, hvězdy svítí.... A najednou šok, asi po 10 nebo 15 vytočení místo plechové huby zvedla po prvním zazvonění telefon živá operátorka. Jsem vůbec nevěděl co jí mám říct, ani jsem nevěděl kam jsem se dovolal. Vzmohl jsem se jen na nějakou omluvu, že je to omyl a šel jsem zkoumat logy, ale všechno bylo v pořádku. Tam prostě fakt napadlo nějakého programátora implementovat, že když někdo na linku pořád volá, tak místo automatu je hovor spojen.
To je normálně hrozně nebezpečná věc a je třeba na ní dávat pozor. Nevím kolik čtenářů potkala živelná katastrofa v podobě potomka. Ti postižení budou vědět, že dítě je třeba zabavit. A vymyslet jak je práce pro celého muže, kterému potom už nezbývá energie na nic jiného. Nezabavený potomek je totiž nebezpečný jako raketa země země křížená s raketou vzduch vzduch. Klidně vám rozebere počítač, zatímco na něm pracujete.
Na zabavení malých harantů funguje pár věcí a jednou z prvních je, telefonování. Děti milují telefonování. Současně jsou ale neskutečně chytré, takže i nemluvící dítě slavící první narozeniny pozná, jestli bylo oblbnuto atrapou a nebo dostalo na hraní skutečný telefon. A se stoupajícím věkem nároky stoupají. V první fázi stačí, když telefon vypadá jako telefon. Ve druhé musí svítit jako telefon a ve třetí se z něj musí linout zvuky. Rodiče z lépe vybavených domácností znají ještě 4. fázi, ve které dítě vyžaduje dva telefony a volá mezi nimi. Rodiče z hůře vybavených domácností v této fázi odkládají děti ke mně, protože tady se vždycky pár telefonů najde.
A tady se nám obě dějové linie vyprávění slívají. Aby telefon dělal správné zvuky, používám několik základních čísel. Prvním je 800123456, možná vůbec nejčastěji vytáčené číslo vůbec, které dítě zabaví celkem na dlouho, zvláště při volbě "chci se něco dozvědět o aktuálních nabídkách". Další je samozřejmě *11 ev. *77, to je pro děti se závislostí na mobilních telefonech. Prakticky nekonečnou zábavu poskytne linka pro hlášení poruch UPC, ale u té je blbé, že se platí.
Obětí volání se stávají i náhodní kolemjdoucí, resp. volající. Stačí, že se ocitnou na posledním místě v seznamu hovorů a tak se jim dá zavolat dvojitým stiskem zeleného telefonku. Nebo jsou naopak na prvním místě v adresáři (sorry Adame), potažmo v seznamu zkrácených voleb.
Když nám ale hovory zvedají živí operátoři, nezbývá než zvednout varovně prst: "Dávejte pozor, co dáváte dětem na hraní!"
Tiskni
Sdílej:
5.7.2008 21:42
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
Taky by mne zajímalo, zda se na +420800123456 dá dovolat ze zahraničí.Dá, teď jsem to zkoušel
5.7.2008 21:45
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
, ale nevaruje to? To jsou teda pekne mazani.
Napr. 1-800 cisla v USA te vzdy upozorni, kdyz volas z ciziny, ze to neni toll-free.
6.7.2008 01:36
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Měl jsem tam zameškaný hovor, ale zvonění jsem neslyšel
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
5.7.2008 21:52