pojednání o Internetu ve státní správě

15.6.2005 13:49 | Přečteno: 912× | Linuxové báchorky

Do skoly jsem na predmet statni sprava a samosprava mel napsat referat, vybarl jsem si tema me blizke a to je internet ve statni sprave. Kdyz uz zacnu neco psat tak to vetsinou stoji zato, dstim siru na vsechny strany a zkritizuju uplne vsechnop. Mam proste dost krajni nazory a pekelne nabrouseny jazicek:

Zdeněk Štěpánek - 10.6.2005
státní správa a samospráva - internet ve veřejné správě

Internet je dnes velmi módní slovo, ale co to vlastně znamená? Internet je celosvětová počítačová síť pracující na bázi IPv4 protokolu. Síť je propojení počítačů mezi sebou. A teď upřímně, copak naše úředníky zajímá že mají svůj počítač propojený s nějakým počítačem na druhém konci světa, natož jaký to používá protokol? Tady skutečně nejde o "internet" ale o služby, elektronickou komunikaci, získávání dat a z technického hlediska o provázání intranetů jednotlivých ůřadů. Nemůžeme se pak divit, že počítačová gramotnost některých úředníků nebo úřednic končí na tom, že internet je to velké modré e na obrazovce. Cílem není naučit používat úředníky modré e a poštu, to alespoň doufám většinou umějí.

Cílem dle mého je zefektivnit jejich prácí. Běžným jevem je, že přijdu na přepážku, slečna tam naťuká do počítače co jí nadiktuju, vytiskne to a já s tím papírem pak běžím do jiné kanceláře a tam to jiná slečna opět přeťukává do počítače, ale do jiného formuláře. A to se může stát i v rámci jednoho úřadu, jedné budovy. V rámci různých ůřadů je situace ještě horší. Prostě neexistuje žádné provázání databází různých ůřadů. Pamatuji si na předvolební sliby, že zjednodušíme administartivu, nebudeme nutit dělat z lidí poslíčky mezi ůřady. Nějak jsem si nevšim, že by se to hlo k lepšímů. Takže úkol je jasný, zefektivnit práci ůředníků a zmírnit tak byrokracii.

Je to tedy úkol především pro ministerské úředníky s rozhodovací pravomocí a následně pro techniky kteří budou zadaný úkol realizovat. Tady ale narážím na zásadní problém. Ministerští úředníci často nemají sebemenší tušení jak to dnes ve světě informačních technologií vypadá. Neslišeli nikdy nic o svobodném softwaru a o milionech korun které dokáže ušetřit. Jsem si skoro jistý, že s financemi se nakládá jako za komunistů. Na IT musíte utratit přesně 2 miliony korun, kdyby jste náhodou chtěli někde ušetřit tak nedostanete nic. Co si pak má nebohý správce IT počít když mu někdo nutí peníze na něco co ani kupovat nechce a naopak nemá peníze na něco co by chtěl? Když se nějaký starosta v zapadlém městečku pokusí tyto absurdní předpisy přiohnout k obrazu svému a použije peníze na něco jen o trochu jiného, hned je za to popotahován a souzen.

Zpět k ministerskému úředníkovi, který dostal jako úkol nějak splnit volební sliby svých chlebodárců. Dobrým příkladem budiž portál veřejné správy. Web který svého času ani nikdo nechtěl, nacpalo se do něj několik milionů za naprosto nesmyslný software a do firem, které nasekali tolik bezpečnostních děr. Satčí si pročíst články jak jistý mladík zkoumal bezpečnost portálu a nestačil se divit, celá řada školáckých chyb a po zazáplatování se objevily další. Takovýmhle firmám za jejich nekvalitní práci a dalším firmám za jejich drahý software, když je k dispozici svobodná alternativa, mám platit ze svých daní? Děkuji nechci. I dnes budí celý projekt určité rozpaky v řadách odborné veřejnosti.

Myslím si, že základní problém je v pochopení principu elektronické komunikace. Troufnu si tvrdit, že na mnohých pracovištích se nezměnilo nic od dob psacích strojů a dálnopisů. Ani bych se moc nedivil, kdyby sekretářka napsala na počítači dopis, vytiskla ho a pak ho někam poslala faxem. Jde o to aby dotyční pracovníci pochopili princip elektronické komunikace a zpracování informací. Nevím jak ve světe Windows, ale ve světe svobodného softwaru je kd dispozici celá řada různých programů s jejich využitím není nutné napsat ani jediné zbytečné písmenko na papír. Počínaje kalendářem pro oraginazi času a schůzek, outlinerem pro osobní poznámky, emailovým klientem, bezpečnám internetovám prohlížečem a konče programem na prohlížení nebo i úpravu obrázků nebo i nějakým CADem. Veškerou agendu lze vyřizovat na počítači. Oproti kombinaci počítač+propiska, což je zvyk z dob psací stroj+propiska, tím lze ušetřit moře času a práce je hned příjemnější. Napadá mě několik důvodů proč tomu tak dodnes není.

Možná za to může systém Windows který je pro mě z nepochopitelných důvodů dodnes nejpoužívanější, což ale opravdu nechápu, protože sám systém je drahý, používají se na něm ještě dražší MS Office a i většina dalších programů je za peníze, i když situace se v poslední době začíná zlepšovat. Svobodné progarmy začínají pronikat na nesvobodnou platformu aby pak zjednodušily přechod na svobodnou platformu. Následkem tohoto podivného systému je to, že i když by si něktěrá snaživá sekretářka chtěla nainstalovat program který by jí ulehčil práci, tak jí to často zakazují interní předpisy, které se ohánějí všemožnými licencemi a pokutami za nelegální software.

Iniciativa který přišla od potencionální sekretářky byl ale měla jít především zvrchu. Celé IT oddělení na běžném ůřadě dost možná nedělá prakticky nic jiného než řeší různé softwarové licence a nakupuje od jisté firmy její předražený software a pak složite řeší jeho problémy protože ten software je mnohdy nedodělaný nebo dost hloupý. Zásadní výhoda svobodného softwaru je ta, že je open source a tudíž si ho každý úřad může poupravit ke svým potřebám, může si tam doprogramovat provázání s ůčetním systémem pokud na to má schopné lidi, se svobodným softwarem lze dělat cokoliv, kdežto uzavřený software svazuje ruce správcům i uživatelům.

Ano, jsem zaujatý, ale není to jen tak, vím jak funguje Windows a vím i jak fungují svobodné programy na svobodné platformě. A ta svoboda mě zcela přesvědčila. Dal jsem se na správnou stranu. Přestal jsem řešit spoustu zbytečných problémů a naopak se mi otevřel přístup k nevídaným možnostem, které mi svobodný software nabízí. A tohle by měl konečně pochopit někde na ministerstvu a přestat vyhazovat miliony korun za zbytečné programy. Ve světě je řada případů kdy města nebo i celé státy přešli na svobodný software a ušetřili tím hromadu peněz. Například Mnichovská radnice přechází se svými 14000 počítači na řešení založeném na Debian GNu/Linuxu. Dalším příkladem je řada rozvojových zemí jako je Brazílie nebo některé státy v Africe nebo Asii. Brazílie se chystá uzákonit nutnost open source ve státní správDále např. v Namibii běží projekt schoolNet v rámci něhož nainstalovali ve více než 340ti školách učebny s počítači s Linuxovou distribucé OpenLab. Dokonce k tomu mají i komiks. Od školství je do státní správy už jen malý krůček. Nejen v Brazílii k tomu mají dobrý důvod. Mít uložená data v proprietálních formátech v uzavřených programech je jako časovaná bomba, kdykoliv se může výrobce rozhodnout že přestane podporovat software který používáte a vás doslova donutí koupit si nový software. Jiný příklad, používáte proprietární účetnictví s daty v uzavřeném formátu. Výrobce se najednou rozhodne, že program třikrát zdraží, vám nezbývá nic jiného než zaplatit. U free softwaru nebo open source se nic takového stát nemůže. I kdyby se náhodou stalo že autor přestane svůj program podporovat, máte surová data k dispozici a vzhledem k čitelnosti těch dat máte téměř jistotu že najdete jiný free software který tyto data dokáže načíst nebo překonvertovat do jiného formátu. A i když se může stát že autor přestane svůj program podporovat, je téměř jisté, že se bude snažit najít svého nástupce, kterému program předá a ten se o něj bude starat dál.

Další výhodou free softwaru je jeho obrovská modularita, konečně by bylo možné spojit informační systémy různých úřadů. To by bylo konečně to, po čem volají jak občané tak i úředníci zavalení papírováním. Zjednodušilo by se vyžadování duplicitních ůdajů do různých úřadů. Třeba finanční úřad by měl plnohodnotný přístup do databáze celního ůřadu a zpřístupnění konkrétních dat by bylo jen otázkou udělení přístupových práv. Nechci ani vědět, jak se podobné žádosti řeší dnes.

Jak je vidět, otázku "internet ve státní správě" beru spíše jako otázku vhodného využívání software který je k dispozici tak, aby úředníci mohli naplno využít všech výhod které jim počítače nabízí a aby se ho nemuseli bát.

       

Komentáře

[Marián Kyral]

Pěkné, jen by to chtělo opravit ty chyby. U páté jsem to přestal počítat......

[Miroslav Andrle]

Jeste jsem to ani nedocetl, normalne kvuli jazyku neprudim, tak ze jsem vetsinu preklepu s klidem presel, ale "Neslišeli" mi opravdu trha usi (nebo spis oci).

[Martin Baleja]

Po této větě jsem číst přestal. Předchozí text mě "nahlodával", ale tohle mému pocitu, že "je to trošku ujeté" nasadilo korunu. Ale nic ve zlém...

[Zdeněk Štěpánek]

je to ujete, naprosto souhlasim. za touhle vetou hlavne nasleduje oduvodneni.

[Zdeněk Štěpánek]

nojono, to bych si to po sobe musel taky precist jenze dkyz clovek nema cas? cestinu stejne neumim, klidne se k tomu priznam a osobne davam prednost textu s chybama z ktereho se neco dozvim nez bezduchemu tlachani o nicem, hlavne kdyz je tam spravne i/y.

Zdenek

[Marián Kyral]

Stačilo si to projet třeba kontrolou pravopisu v OpenOffice

Jedna dvě chyby nevadí, ale pokud je jich více tak to dost ruší.

ůřady mě teda dostaly

[Marián Kyral]

s/ůřady/ůdaje/

[Sodalite]

Nic ve zlém, ale někdy mám pocit, že je-li v textu nasekaných příliš mnoho chyb, text za nimi není nic jiného než bezduché tlachání. Nevěřím tomu, že někdo, kdo je schopen napsat zajímavé články, není schopen naučit se základní pravidla pravopisu.

[Robert Krátký]

Mluvnice nemá nic společného s kvalitou prezentovaných myšlenek. Také nejsem nadšen, když čtu příspěvky se spoustou chyb, ale rozhodně je nesmysl tvrdit, že to může nějak souviset s obsahem.

[Bubak]

Aha, samozrejme jsem po obede trochu out of time, po obede Ja take dam spis na obsah, ale tolik chyb v jednom clanku duvery neprida...

[Luk]

Jsem si skoro jistý, že s financemi se nakládá jako za komunistů. Na IT musíte utratit přesně 2 miliony korun, kdyby jste náhodou chtěli někde ušetřit tak nedostanete nic.

Rozpočty úřadů, stejně jako celý státní rozpočet (+ krajské, městské apod. rozpočty), se schvaluje vždy na 1 rok. Takže je skutečně určeno, že na daný účel (nákup IT, stavební práce atd.) se v tomto roce použije přesně x Kč.

Víc se utratit nesmí (pokud by to náhodou nestačilo, použijí se rezervy, případně lze rozpočet změnit, ale to se používá spíš v obcích, státní rozpočet se mění tak maximálně při povodních).

Nesmí se ale utratit ani méně - ne proto, že by to bylo zakázáno, ale proto, že příště by byl rozpočet zkrácen (když to stačilo předtím, musí i nadále). To vede k plýtvání. V prvních měsících se pro jistotu škudlí, když ale přijde prosinec, začne rozhazování. Takže se koupí třeba nové LCD monitory (co na tom, že ty "staré" se kupovaly před rokem - prodají se po 50 Kč/ks...).

Výsledkem je obrovské plýtvání. Při současných rozpočtových pravidlech to ale jinak být bohužel nemůže.

[Miroslav Andrle]

Jo jo, a takhle je to vsude. Pamatuji si jak mi rikal kamarad, jak ve skole kupovali 512MB pameti misto 2x256MB, jelikoz to bylo o hodne hodne drazsi, cimz pekne utratili rozpocet na IT. Cena pocitacu stale klesa, ale v rozpoctu mate malokdy mene nez loni, tak nezbyva nez plytvat, abyste nahodou pristi rok nedostali mene.

Prodej starsi vypocetni techniky studentum ci ucitelum je take pravnicky orisek (musi se udelat odborny odhad, coz muze stat vice nez ten odhadovany pocitac). Pro skolu je mene prace je zasit nekam na pudu a po x letech je odepsat a vyhodit.

[Luk]

Prodej starsi vypocetni techniky studentum ci ucitelum je take pravnicky orisek

To právě problém vůbec není, pokud se chce a umí. Problém je třeba to, že se s tím typická účetní vůbec nedokáže vyrovnat, neví co jak zaúčtovat, tak každému radši říká že to nejde.

Někdy to totiž naopak tíhne k opačným extrémům - instituce se techniky nevýhodně (viz můj příspěvek) zbaví ve prospěch konkrétních lidí. Dělá se to třeba tak, že se věc "porouchá", sejde se škodní komise, ta odsouhlasí vyřazení a prodej "na součástky". Ta "porucha" je třeba vyndaná pojistka

[Bubak]

Teda, kdyz sleduji prispevky v diskusich, vetsinou byvaly bez chyb, aspon mi to pripadalo... Ted mi to pripada, ze to nepsal stejny clovek... Ale mozna je chyba na me strane, nedavam pozor, priste to budu sledovat... Mel jsem Vas za cloveka, ktery ma docela dobre nazory a umi i cesky? ...

[Bubak]

Ale docela me dojima, kdyz mi kamaradka z CSSZ nemuze poslat mejla, protoze to nesmi At zije bezpecnost (a logika).

[Luk]

ČSSZ = Česká správa sociálního zabezpečení?

To je zajímavé, naprosto běžně si mailuji s úřednicemi jak na OSSZ (třeba jsou na OSSZ jiná pravidla než na centrální ČSSZ ), tak třeba na VZP, na MÚ, dříve na OkÚ atd. Není to žádný problém.

Co se týká bezpečnosti, vrcholem všeho byla pár let stará epizoda s červem na NBÚ (ano, na tom úřadě, který se mj. stará o prověřování lidí na práci z utajovanými skutečnostmi, o bezpečnostní certifikaci techniky atd.).

Tehdy mi přišel z tohoto úřadu mail (byl opravdu odtamtud, ověřil jsem si údaje v hlavičkách "Received"), který obsahoval červa W32/Badtrans-B, nechvalně proslulého rozesíláním informací z počítače. Samozřejmě jsem okamžitě uvědomil admina z NBÚ. Zřejmě jsem nebyl zdaleka jediný, kdo od nich červa dostal, takže se brzy záležist řešila v médiích - NBÚ však oficiálně vše popřel. Přitom to mohlo mít zcela zásadní dopady jak na lidi, které NBÚ prověřoval (a jejichž velmi důvěrné údaje se mohly dostat do světa), tak i na bezpečnost státu.

[Zdeněk Štěpánek]

Byvaly spoluzak mi vypravel jak jeho mama pracovala v bance a on tam do setrice "bezici text" dal text ze v bance je bomba. To by jste meli videt ten rachot.

Zdenek

[Luk]

Byvaly spoluzak mi vypravel jak jeho mama pracovala v bance a on tam do setrice "bezici text" dal text ze v bance je bomba. To by jste meli videt ten rachot.

Tohle ale není sranda, za to se dá jít i bručet (šíření poplašné zprávy).

Mezi podobné (ale neškodné) vtípky patří také šetřiče ve stylu BSOD, anebo nějaký jiný efekt "pádu Windows" (pro Linux potom podobně "kernel panic" ).

V dobách DOSových jsme na počítačích také s oblibou používali posloupnost příkazů:

prompt Cannot load COMMAND - system halted
cls

První příchozí uživatel automaticky bez dalšího mačkal "opičí trojhmat"

[Zdeněk Štěpánek]

Zdravim

Ne skutecne to nepsal jiny clovek, vim to a verejne priznavam ze je tam mraky chyb, na ú/ů jsem se vicemene snazil davat bacha, ale zjevne mi neco uniklo. Jsem ted ve velkem casovem presu, prvni pulku jsem napsal vcera, druhou dneska a zejtra z toho jdu na zkousku. Tim se samozrejme nechci omlouvat, prispevky po sobe ctu, ale tady jsem se na to proste vykaslal. Vzdyt je to jen blog ne? Aspon je o cem kecat.

Zdenek