Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
scp
a sftp
?
Já ten Linux miluju……si člověk říká jen do doby než musí dostat jádro 2.4.31 na MIPSel.
Maturu mám hotovou. Na školu jsem přijatej. A brigádu zatím nemám.Tak to jsme na tom úplně stejně.
Nakonec jsem zvolil možnost ftp……a měl štěstí, že záloha nečítala tisíce souborů.
…a měl štěstí, že záloha nečítala tisíce souborů.No, u FTP je jeho rezie pri inicializaci prenosu kazdeho souboru sice trochu neprijemna, ale cokoliv chytrejsiho nez obycejny klient rekurzivni stahovani umi - bud se muze pouzit nejaka chytrejsi vecika jako lftp, filemanager jako mc a pod., nebo se FTP server primountuje pres FUSE (a pak staci i obycejne cp). I kdyz alternativni reseni budou rychlejsi, osobne bych za nejrychlejsi sitove reseni asi povazoval tar, gzip (bzip2, pokud mate opravdu rychle stroje) a jiz zminovany netcat, na strane zdroje by se soubory ztarovaly, zagzipovaly a precpaly netcatem pres sit, kde by se na druhe strane zase rozgzipovaly a roztarovaly. Osobne jsem to sice nikdy nezkousel, ale u urciteho typu obsahu (napr spousta textovych souboru jako zdrojaky nebo HTML) se tezko najde neco lepsiho.
I kdyz alternativni reseni budou rychlejsi, osobne bych za nejrychlejsi sitove reseni asi povazoval tar, gzip (bzip2, pokud mate opravdu rychle stroje) a jiz zminovany netcat, na strane zdroje by se soubory ztarovaly, zagzipovaly a precpaly netcatem pres sit, kde by se na druhe strane zase rozgzipovaly a roztarovaly. Osobne jsem to sice nikdy nezkousel, ale u urciteho typu obsahu (napr spousta textovych souboru jako zdrojaky nebo HTML) se tezko najde neco lepsiho.+1
V podstatě to samé dělá i sftp pokud je u něj zaplá volba Compression yes
a ještě je to šifrované.
I kdyz alternativni reseni budou rychlejsi, osobne bych za nejrychlejsi sitove reseni asi povazoval tar, gzip (bzip2, pokud mate opravdu rychle stroje) a jiz zminovany netcat, na strane zdroje by se soubory ztarovaly, zagzipovaly a precpaly netcatem pres sit, kde by se na druhe strane zase rozgzipovaly a roztarovaly. Osobne jsem to sice nikdy nezkousel, ale u urciteho typu obsahu (napr spousta textovych souboru jako zdrojaky nebo HTML) se tezko najde neco lepsiho.Používám neustále, nemohu si stěžovat. Jen jeden hint: je dobré použít přepínač -q, jinak není poznat že přenos již skončil
use chroot = false uid = root gid = root log file = /dev/stdout read only = false write only = false [nazev] path=CESTAPC1: spustit rsync --daemon --no-detach --config=./rsync.fong PC2: spustit rsync -avP lokalni_adresar rsync://PC1/nazev/ nebo spustit rsync -avP rsync://PC1/nazev/ADRESAR lokalni_umisteni/
tar | lzop | netcat <--> netcat | lzop | tar
. Tedy aspoň na "stovce". Na gigabitu bude ta komprese ve většině případů zbytečná. Ale mezi servery s diskovými poli by lzop mohl něco ušmiknout dokonce i na tom gigabitu.
Tiskni
Sdílej: