Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Maturu mám hotovou. Na školu jsem přijatej. A brigádu zatím nemám. A tak mám mrtě času. Jelikož jsem nedávno dělal kámošovi zálohu, kterou jsem prováděl tak, že všechny jeho data jsem napral bráchovi do noťasu. Měl jsem k dispozici spoustu filmů. Jediný problém byl, že brácha noťas potřeboval a nechtěl mě k němu pustit ani na vteřinu. Proto jsem musel vymyslit způsob, jak data dostat do svého PC.
Pokud bych měl Windows, asi bych musel bráchu ukecat, ať mi to dá na flashku, ale to by nešlo, dělal něco mooooc důležitýho. Ještě bych mohl využít sdílení, jelikož jsme zesíťování. Ale to bych ho musel opět vyrušit. Takže bych asi ostrouhal a musel si počkat. Naštěstí já i on máme Linux. Takže následovalo asi něco takového:
ssh stoupa@192.168.1.100 stoupa@192.168.1.100's password: Linux stoupa-laptop 2.6.24-17-generic #1 SMP Thu May 1 14:31:33 UTC 2008 i686 The programs included with the Ubuntu system are free software; the exact distribution terms for each program are described in the individual files in /usr/share/doc/*/copyright. Ubuntu comes with ABSOLUTELY NO WARRANTY, to the extent permitted by applicable law. To access official Ubuntu documentation, please visit: http://help.ubuntu.com/ Last login: Fri Jun 6 18:45:42 2008 from 192.168.1.101 stoupa@stoupa-laptop:~$No potom jsem měl několik možností, jak data od něj k sobě přenést. Rozchodit NFS, ale to se mi nechtělo. Použít scp, ale to je pomalé. Nakonec jsem zvolil možnost ftp. Původně jsem chtěl zapnout mc a připojit se ke svému ftp serveru a nakopčit to tam. Ale nakonec jsem si vzpomenul, že často někde s bookem chodím a potřebuju, aby i na něm byl ftp server. A tak jsem zadal:
sudo apt-get install vsftpdPotom jsem upravil /etc/vsftpd pro své potřeby. Odhlásil se a na svém kompu zapl ftp klienta a data si zkopíroval z bráchovýho kompu, aniž bych ho vyrušil či by o tom věděl.
Tiskni
Sdílej:
scp a sftp?
Já ten Linux miluju……si člověk říká jen do doby než musí dostat jádro 2.4.31 na MIPSel.
Maturu mám hotovou. Na školu jsem přijatej. A brigádu zatím nemám.Tak to jsme na tom úplně stejně.
Nakonec jsem zvolil možnost ftp……a měl štěstí, že záloha nečítala tisíce souborů.
…a měl štěstí, že záloha nečítala tisíce souborů.No, u FTP je jeho rezie pri inicializaci prenosu kazdeho souboru sice trochu neprijemna, ale cokoliv chytrejsiho nez obycejny klient rekurzivni stahovani umi - bud se muze pouzit nejaka chytrejsi vecika jako lftp, filemanager jako mc a pod., nebo se FTP server primountuje pres FUSE (a pak staci i obycejne cp). I kdyz alternativni reseni budou rychlejsi, osobne bych za nejrychlejsi sitove reseni asi povazoval tar, gzip (bzip2, pokud mate opravdu rychle stroje) a jiz zminovany netcat, na strane zdroje by se soubory ztarovaly, zagzipovaly a precpaly netcatem pres sit, kde by se na druhe strane zase rozgzipovaly a roztarovaly. Osobne jsem to sice nikdy nezkousel, ale u urciteho typu obsahu (napr spousta textovych souboru jako zdrojaky nebo HTML) se tezko najde neco lepsiho.
I kdyz alternativni reseni budou rychlejsi, osobne bych za nejrychlejsi sitove reseni asi povazoval tar, gzip (bzip2, pokud mate opravdu rychle stroje) a jiz zminovany netcat, na strane zdroje by se soubory ztarovaly, zagzipovaly a precpaly netcatem pres sit, kde by se na druhe strane zase rozgzipovaly a roztarovaly. Osobne jsem to sice nikdy nezkousel, ale u urciteho typu obsahu (napr spousta textovych souboru jako zdrojaky nebo HTML) se tezko najde neco lepsiho.+1
V podstatě to samé dělá i sftp pokud je u něj zaplá volba Compression yes a ještě je to šifrované.
I kdyz alternativni reseni budou rychlejsi, osobne bych za nejrychlejsi sitove reseni asi povazoval tar, gzip (bzip2, pokud mate opravdu rychle stroje) a jiz zminovany netcat, na strane zdroje by se soubory ztarovaly, zagzipovaly a precpaly netcatem pres sit, kde by se na druhe strane zase rozgzipovaly a roztarovaly. Osobne jsem to sice nikdy nezkousel, ale u urciteho typu obsahu (napr spousta textovych souboru jako zdrojaky nebo HTML) se tezko najde neco lepsiho.Používám neustále, nemohu si stěžovat. Jen jeden hint: je dobré použít přepínač -q, jinak není poznat že přenos již skončil
.
Počkej až se někde setkáme, ty si zahráváš už delší dobu
use chroot = false uid = root gid = root log file = /dev/stdout read only = false write only = false [nazev] path=CESTAPC1: spustit rsync --daemon --no-detach --config=./rsync.fong PC2: spustit rsync -avP lokalni_adresar rsync://PC1/nazev/ nebo spustit rsync -avP rsync://PC1/nazev/ADRESAR lokalni_umisteni/
občas třeba z něčího počítače používám jabber na serveru přes centerim nebo i elinks
. Stačí jen znát heslo ...tar | lzop | netcat <--> netcat | lzop | tar. Tedy aspoň na "stovce". Na gigabitu bude ta komprese ve většině případů zbytečná. Ale mezi servery s diskovými poli by lzop mohl něco ušmiknout dokonce i na tom gigabitu.