Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Maturu mám hotovou. Na školu jsem přijatej. A brigádu zatím nemám. A tak mám mrtě času. Jelikož jsem nedávno dělal kámošovi zálohu, kterou jsem prováděl tak, že všechny jeho data jsem napral bráchovi do noťasu. Měl jsem k dispozici spoustu filmů. Jediný problém byl, že brácha noťas potřeboval a nechtěl mě k němu pustit ani na vteřinu. Proto jsem musel vymyslit způsob, jak data dostat do svého PC.
Pokud bych měl Windows, asi bych musel bráchu ukecat, ať mi to dá na flashku, ale to by nešlo, dělal něco mooooc důležitýho. Ještě bych mohl využít sdílení, jelikož jsme zesíťování. Ale to bych ho musel opět vyrušit. Takže bych asi ostrouhal a musel si počkat. Naštěstí já i on máme Linux. Takže následovalo asi něco takového:
ssh stoupa@192.168.1.100 stoupa@192.168.1.100's password: Linux stoupa-laptop 2.6.24-17-generic #1 SMP Thu May 1 14:31:33 UTC 2008 i686 The programs included with the Ubuntu system are free software; the exact distribution terms for each program are described in the individual files in /usr/share/doc/*/copyright. Ubuntu comes with ABSOLUTELY NO WARRANTY, to the extent permitted by applicable law. To access official Ubuntu documentation, please visit: http://help.ubuntu.com/ Last login: Fri Jun 6 18:45:42 2008 from 192.168.1.101 stoupa@stoupa-laptop:~$No potom jsem měl několik možností, jak data od něj k sobě přenést. Rozchodit NFS, ale to se mi nechtělo. Použít scp, ale to je pomalé. Nakonec jsem zvolil možnost ftp. Původně jsem chtěl zapnout mc a připojit se ke svému ftp serveru a nakopčit to tam. Ale nakonec jsem si vzpomenul, že často někde s bookem chodím a potřebuju, aby i na něm byl ftp server. A tak jsem zadal:
sudo apt-get install vsftpdPotom jsem upravil /etc/vsftpd pro své potřeby. Odhlásil se a na svém kompu zapl ftp klienta a data si zkopíroval z bráchovýho kompu, aniž bych ho vyrušil či by o tom věděl.
Tiskni
Sdílej:
scp
a sftp
?
Já ten Linux miluju……si člověk říká jen do doby než musí dostat jádro 2.4.31 na MIPSel.
Maturu mám hotovou. Na školu jsem přijatej. A brigádu zatím nemám.Tak to jsme na tom úplně stejně.
Nakonec jsem zvolil možnost ftp……a měl štěstí, že záloha nečítala tisíce souborů.
…a měl štěstí, že záloha nečítala tisíce souborů.No, u FTP je jeho rezie pri inicializaci prenosu kazdeho souboru sice trochu neprijemna, ale cokoliv chytrejsiho nez obycejny klient rekurzivni stahovani umi - bud se muze pouzit nejaka chytrejsi vecika jako lftp, filemanager jako mc a pod., nebo se FTP server primountuje pres FUSE (a pak staci i obycejne cp). I kdyz alternativni reseni budou rychlejsi, osobne bych za nejrychlejsi sitove reseni asi povazoval tar, gzip (bzip2, pokud mate opravdu rychle stroje) a jiz zminovany netcat, na strane zdroje by se soubory ztarovaly, zagzipovaly a precpaly netcatem pres sit, kde by se na druhe strane zase rozgzipovaly a roztarovaly. Osobne jsem to sice nikdy nezkousel, ale u urciteho typu obsahu (napr spousta textovych souboru jako zdrojaky nebo HTML) se tezko najde neco lepsiho.
I kdyz alternativni reseni budou rychlejsi, osobne bych za nejrychlejsi sitove reseni asi povazoval tar, gzip (bzip2, pokud mate opravdu rychle stroje) a jiz zminovany netcat, na strane zdroje by se soubory ztarovaly, zagzipovaly a precpaly netcatem pres sit, kde by se na druhe strane zase rozgzipovaly a roztarovaly. Osobne jsem to sice nikdy nezkousel, ale u urciteho typu obsahu (napr spousta textovych souboru jako zdrojaky nebo HTML) se tezko najde neco lepsiho.+1
V podstatě to samé dělá i sftp pokud je u něj zaplá volba Compression yes
a ještě je to šifrované.
I kdyz alternativni reseni budou rychlejsi, osobne bych za nejrychlejsi sitove reseni asi povazoval tar, gzip (bzip2, pokud mate opravdu rychle stroje) a jiz zminovany netcat, na strane zdroje by se soubory ztarovaly, zagzipovaly a precpaly netcatem pres sit, kde by se na druhe strane zase rozgzipovaly a roztarovaly. Osobne jsem to sice nikdy nezkousel, ale u urciteho typu obsahu (napr spousta textovych souboru jako zdrojaky nebo HTML) se tezko najde neco lepsiho.Používám neustále, nemohu si stěžovat. Jen jeden hint: je dobré použít přepínač -q, jinak není poznat že přenos již skončil
use chroot = false uid = root gid = root log file = /dev/stdout read only = false write only = false [nazev] path=CESTAPC1: spustit rsync --daemon --no-detach --config=./rsync.fong PC2: spustit rsync -avP lokalni_adresar rsync://PC1/nazev/ nebo spustit rsync -avP rsync://PC1/nazev/ADRESAR lokalni_umisteni/
tar | lzop | netcat <--> netcat | lzop | tar
. Tedy aspoň na "stovce". Na gigabitu bude ta komprese ve většině případů zbytečná. Ale mezi servery s diskovými poli by lzop mohl něco ušmiknout dokonce i na tom gigabitu.