Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Maturu mám hotovou. Na školu jsem přijatej. A brigádu zatím nemám. A tak mám mrtě času. Jelikož jsem nedávno dělal kámošovi zálohu, kterou jsem prováděl tak, že všechny jeho data jsem napral bráchovi do noťasu. Měl jsem k dispozici spoustu filmů. Jediný problém byl, že brácha noťas potřeboval a nechtěl mě k němu pustit ani na vteřinu. Proto jsem musel vymyslit způsob, jak data dostat do svého PC.
Pokud bych měl Windows, asi bych musel bráchu ukecat, ať mi to dá na flashku, ale to by nešlo, dělal něco mooooc důležitýho. Ještě bych mohl využít sdílení, jelikož jsme zesíťování. Ale to bych ho musel opět vyrušit. Takže bych asi ostrouhal a musel si počkat. Naštěstí já i on máme Linux. Takže následovalo asi něco takového:
ssh stoupa@192.168.1.100 stoupa@192.168.1.100's password: Linux stoupa-laptop 2.6.24-17-generic #1 SMP Thu May 1 14:31:33 UTC 2008 i686 The programs included with the Ubuntu system are free software; the exact distribution terms for each program are described in the individual files in /usr/share/doc/*/copyright. Ubuntu comes with ABSOLUTELY NO WARRANTY, to the extent permitted by applicable law. To access official Ubuntu documentation, please visit: http://help.ubuntu.com/ Last login: Fri Jun 6 18:45:42 2008 from 192.168.1.101 stoupa@stoupa-laptop:~$No potom jsem měl několik možností, jak data od něj k sobě přenést. Rozchodit NFS, ale to se mi nechtělo. Použít scp, ale to je pomalé. Nakonec jsem zvolil možnost ftp. Původně jsem chtěl zapnout mc a připojit se ke svému ftp serveru a nakopčit to tam. Ale nakonec jsem si vzpomenul, že často někde s bookem chodím a potřebuju, aby i na něm byl ftp server. A tak jsem zadal:
sudo apt-get install vsftpdPotom jsem upravil /etc/vsftpd pro své potřeby. Odhlásil se a na svém kompu zapl ftp klienta a data si zkopíroval z bráchovýho kompu, aniž bych ho vyrušil či by o tom věděl.
Tiskni
Sdílej:
scp
a sftp
?
Já ten Linux miluju……si člověk říká jen do doby než musí dostat jádro 2.4.31 na MIPSel.
Maturu mám hotovou. Na školu jsem přijatej. A brigádu zatím nemám.Tak to jsme na tom úplně stejně.
Nakonec jsem zvolil možnost ftp……a měl štěstí, že záloha nečítala tisíce souborů.
…a měl štěstí, že záloha nečítala tisíce souborů.No, u FTP je jeho rezie pri inicializaci prenosu kazdeho souboru sice trochu neprijemna, ale cokoliv chytrejsiho nez obycejny klient rekurzivni stahovani umi - bud se muze pouzit nejaka chytrejsi vecika jako lftp, filemanager jako mc a pod., nebo se FTP server primountuje pres FUSE (a pak staci i obycejne cp). I kdyz alternativni reseni budou rychlejsi, osobne bych za nejrychlejsi sitove reseni asi povazoval tar, gzip (bzip2, pokud mate opravdu rychle stroje) a jiz zminovany netcat, na strane zdroje by se soubory ztarovaly, zagzipovaly a precpaly netcatem pres sit, kde by se na druhe strane zase rozgzipovaly a roztarovaly. Osobne jsem to sice nikdy nezkousel, ale u urciteho typu obsahu (napr spousta textovych souboru jako zdrojaky nebo HTML) se tezko najde neco lepsiho.
I kdyz alternativni reseni budou rychlejsi, osobne bych za nejrychlejsi sitove reseni asi povazoval tar, gzip (bzip2, pokud mate opravdu rychle stroje) a jiz zminovany netcat, na strane zdroje by se soubory ztarovaly, zagzipovaly a precpaly netcatem pres sit, kde by se na druhe strane zase rozgzipovaly a roztarovaly. Osobne jsem to sice nikdy nezkousel, ale u urciteho typu obsahu (napr spousta textovych souboru jako zdrojaky nebo HTML) se tezko najde neco lepsiho.+1
V podstatě to samé dělá i sftp pokud je u něj zaplá volba Compression yes
a ještě je to šifrované.
I kdyz alternativni reseni budou rychlejsi, osobne bych za nejrychlejsi sitove reseni asi povazoval tar, gzip (bzip2, pokud mate opravdu rychle stroje) a jiz zminovany netcat, na strane zdroje by se soubory ztarovaly, zagzipovaly a precpaly netcatem pres sit, kde by se na druhe strane zase rozgzipovaly a roztarovaly. Osobne jsem to sice nikdy nezkousel, ale u urciteho typu obsahu (napr spousta textovych souboru jako zdrojaky nebo HTML) se tezko najde neco lepsiho.Používám neustále, nemohu si stěžovat. Jen jeden hint: je dobré použít přepínač -q, jinak není poznat že přenos již skončil
use chroot = false uid = root gid = root log file = /dev/stdout read only = false write only = false [nazev] path=CESTAPC1: spustit rsync --daemon --no-detach --config=./rsync.fong PC2: spustit rsync -avP lokalni_adresar rsync://PC1/nazev/ nebo spustit rsync -avP rsync://PC1/nazev/ADRESAR lokalni_umisteni/
tar | lzop | netcat <--> netcat | lzop | tar
. Tedy aspoň na "stovce". Na gigabitu bude ta komprese ve většině případů zbytečná. Ale mezi servery s diskovými poli by lzop mohl něco ušmiknout dokonce i na tom gigabitu.