Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 9.00. S podporou architektury AArch64 (ARM64).
Společnost Fairphone stojící za stejnojmennými mobilními telefony představila (pdf) bezdrátová špuntová sluchátka Fairbuds 2. Opravitelná, s vyměnitelnými bateriemi a tříletou zárukou. Cena 119 eur.
O víkendu 17. a 18. října lze na brněnském výstavišti navštívit s jednou vstupenkou dvě akce: Maker Faire Brno, festival inovací, kreativity a kutilství, a GameDev Connect, akci určenou pro všechny současné a hlavně budoucí herní vývojáře.
Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Když jsem včera v 16 hodin přišla domů, šla jsem okamžitě spát. V noci jsem se probudila a neuměla jsem usnout. Pořád jsem přemýšlela nad tím, jak se mám dobře.
Měla jsem takovou malou, hodinovou přednášku u prváčků, kteří zpracovávají závěrečnou práci, o úpravě závěrečných prací. Děti to jsou šikovné, avšak já měla problémy s Wordem. Díky tomu jsem se totálně znemožnila. Nastavení stránkování bylo pro mě totální peklo. Pořád to nechtělo začít stránkovat až od páté stránky. A ani to nešlo. Doporučila jsem jim počkat na pana zástupce, on to totiž umí líp než já, vlastně líp než kdokoli jiný.
A tak děkuji panu Donaldu E. Knuthovi a panu Lesliemu Lamportovi za vytvoření úžasného systému počítačové sazby. Také bych chtěla poděkovat Botanicusovi za to, že mě na toto "zcestí" již před rokem přivedl. Kubo, ani nevíš, jak se mám díky tobě dobře.
Ps. Studenti byli šokováni logem LaTeXu a chtěli vědět, jak jsem to udělala. Tahle ta otázka mě asi potěšila nejvíc.
Tiskni
Sdílej:
\setcounter{page}, tak se k potřebným informacím dostane úplně stejně (a snadno), jako v případě OpenOffice, nebo Wordu.
Jednodušší pro toho, kdo to ví. Pokud to někdo neví, je na tom v LaTeXu, Wordu, nebo OpenOffice.org úplně stejně - musí si to najítje to ovšem drobný rozdíl - u LaTeXu když něco nevíš, obrátíš se hned do (přehledné) dokumentace a za pár minut máš hotovo, zatímco o Wordu nebo Writeru si prvně hodinu říkáš, žes' to přece tady někde v menu viděl a že to musí nějak jednoduše jít, načež po hodine marného bádání už dost často ani nemáš energii se do té dokumentace dívat, a když ano, tak ji stejně nechápeš (sice se po další půlhodině dobereš k výsledku, ale logiku tvůrců aplikace nechápeš pořád
), a když se konečně kýžená věc zadaří, zjistíš, že sis tím rozhodil zase něco jiného a další půlhodinu to opravuješ
o úpravě závěrečných prací. Děti to jsou šikovné, avšak já měla problémy s Wordem. Díky tomu jsem se totálně znemožnila. Nastavení stránkování bylo pro mě totální peklo. Pořád to nechtělo začít stránkovat až od páté stránky.A důvod toho, proč první čtyři strany závěrečné práce nečíslovat? Buď k práci patří, pak je jen logické, že budou očíslovány, anebo nepatří, a pak v ní nemají co dělat. Ještě tak je možné nečíslovat první stránku (tj. titulní list), na což je většinou v těch programech určených pro kancelářskou práci extra funkce (první stránka jinak). Problémy jako ten výše zmíněný vznikají v případě, kdy se člověk pokouší dělat v kancelářském programu profesionální sazbu, z čehož pravidelně vychází jako výsledek "pseudoprofesionální pseudosazba". To, že se programy na psaní dopisů a "typoscriptů" zvrhly vybavením funkcí do nástrojů DTP, nemění nic na principu, že závěrečná práce je školní práce a nikoliv bibliofilie, a není tudíž sebemenší důvod, proč by měla "sázena" podle pravidel ideální knižní (či grafické) typografie. Umění typografie taky spočívá v tom, použít pro daný účel patřičné formy.
Tito lidé zapomněli, že latex je prostředek, nikoli cíl k psaní diplomky. Cílem diplomové práce opravdu není ukázat, že umím v latexu (pokud není téma diplomky latex), ale napsat práci na dané téma jakožto výsledky bádání v určité oblasti.Přesně tak. Cíl by se dal i specifikovat jako sepsání "rukopisu" (typoskriptu) obsahem tak kvalitního, že by eventuelně později stál za profesionální sazbu. Výmysly s formátováním a číslováním stran jako kdybyste vyráběli sazbu, která půjde rovnou do tiskárny (první 4 strany nečíslovat - opravdu by mě zajímalo, co na nich je... že by všechny "náležitosti" náročně vysázených knih?) vedou přesně k tomu výsledku, který popisujete (a nemusí to být jen v LaTeXu, ale leckdo věnuje spoustu času i formátování kravin ve Wordu a podobných). Mám jedno pravidlo, které se zpravidla osvědčuje: Pokud je něco s doporučeným nástrojem příliš komplikované vytvořit, je chyba v zadání.
...dozvědět se v čem psát závěrečnou práciV první řadě v čas, totiž včas.