Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
\setcounter{page}, tak se k potřebným informacím dostane úplně stejně (a snadno), jako v případě OpenOffice, nebo Wordu.
Jednodušší pro toho, kdo to ví. Pokud to někdo neví, je na tom v LaTeXu, Wordu, nebo OpenOffice.org úplně stejně - musí si to najítje to ovšem drobný rozdíl - u LaTeXu když něco nevíš, obrátíš se hned do (přehledné) dokumentace a za pár minut máš hotovo, zatímco o Wordu nebo Writeru si prvně hodinu říkáš, žes' to přece tady někde v menu viděl a že to musí nějak jednoduše jít, načež po hodine marného bádání už dost často ani nemáš energii se do té dokumentace dívat, a když ano, tak ji stejně nechápeš (sice se po další půlhodině dobereš k výsledku, ale logiku tvůrců aplikace nechápeš pořád
), a když se konečně kýžená věc zadaří, zjistíš, že sis tím rozhodil zase něco jiného a další půlhodinu to opravuješ
o úpravě závěrečných prací. Děti to jsou šikovné, avšak já měla problémy s Wordem. Díky tomu jsem se totálně znemožnila. Nastavení stránkování bylo pro mě totální peklo. Pořád to nechtělo začít stránkovat až od páté stránky.A důvod toho, proč první čtyři strany závěrečné práce nečíslovat? Buď k práci patří, pak je jen logické, že budou očíslovány, anebo nepatří, a pak v ní nemají co dělat. Ještě tak je možné nečíslovat první stránku (tj. titulní list), na což je většinou v těch programech určených pro kancelářskou práci extra funkce (první stránka jinak). Problémy jako ten výše zmíněný vznikají v případě, kdy se člověk pokouší dělat v kancelářském programu profesionální sazbu, z čehož pravidelně vychází jako výsledek "pseudoprofesionální pseudosazba". To, že se programy na psaní dopisů a "typoscriptů" zvrhly vybavením funkcí do nástrojů DTP, nemění nic na principu, že závěrečná práce je školní práce a nikoliv bibliofilie, a není tudíž sebemenší důvod, proč by měla "sázena" podle pravidel ideální knižní (či grafické) typografie. Umění typografie taky spočívá v tom, použít pro daný účel patřičné formy.
Tito lidé zapomněli, že latex je prostředek, nikoli cíl k psaní diplomky. Cílem diplomové práce opravdu není ukázat, že umím v latexu (pokud není téma diplomky latex), ale napsat práci na dané téma jakožto výsledky bádání v určité oblasti.Přesně tak. Cíl by se dal i specifikovat jako sepsání "rukopisu" (typoskriptu) obsahem tak kvalitního, že by eventuelně později stál za profesionální sazbu. Výmysly s formátováním a číslováním stran jako kdybyste vyráběli sazbu, která půjde rovnou do tiskárny (první 4 strany nečíslovat - opravdu by mě zajímalo, co na nich je... že by všechny "náležitosti" náročně vysázených knih?) vedou přesně k tomu výsledku, který popisujete (a nemusí to být jen v LaTeXu, ale leckdo věnuje spoustu času i formátování kravin ve Wordu a podobných). Mám jedno pravidlo, které se zpravidla osvědčuje: Pokud je něco s doporučeným nástrojem příliš komplikované vytvořit, je chyba v zadání.
...dozvědět se v čem psát závěrečnou práciV první řadě v čas, totiž včas.
Tiskni
Sdílej: