Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Tak se mi konečně podařilo provést upgrade na nový Subversion server.
Protože vývoj v naší firmě probíhá centralizovaně, bylo před pár lety rozhodnuto přejít ze všech lokálních SCM na jedno společné, a tím se stalo Subversion. Sice v tom bylo dost politiky, na druhou stranu musím uznat, že ze všech navrhovaných řešení bylo vzheldem k sesbíraným požadavkům nejvhodnější.
Tak někdo zbastlil virtuální server, nalil tam Collabnet 1.5 a nějak to jelo (=na hovno). Pak jsem dostal Subversion na starosti já. Postavil se nový server na RHEL5, nasadil se vyladěný Apache s mod_svn. S přibývajícími daty začala rychlost klesat (ne moc, ale uzeři si všimli) a já začal uvařovat o proxy cache, např. ngix, popř. přejít na DSCM, jenže...
Při sledování změn na poli SCM mě potěšila jedna věc - vývojáři SVN neusnuli na vavřínech, ale kouknuli k sousedům (Git) a tak má Subversion ve verzi 1.7 rychlejší protokol a Working Copy nemá .svn balast v každém adresáři, alle pouze na nejvyšší úrovni jako Git. Rychlost práce je někde jinde (porovnávám se SVN <=1.6).
A navíc vzhledem k centralizované povaze vývoje a úspěchu v tom, že vývojáři plus mínus pochopili alespoň Subversion, jsem myšlenku přechodu na DSCM zahodil.
Takže nadešel čas pro nový server. Na základě pozorování má nové virtuální železo 4 vCPU (rozložení zátěže při ranní a odpolední špičce) a 16GB RAM (mod_svn 1.7 podporuje cachování obsahu). Operační systém je RHEL6.3 64-bit. Přesun proběhl bez vážnějších komplikací (menší zádrhel na FW a jeden hook). První komentáře pozitivní, server se fláká i při největší zátěži (ale lepší, než se zase za dva roky dohadovat, že je potřeba víc RAM).
Jediný problém se vyskytl ve CM skriptech, které přes svn diff --summarize porovnávají změny v repositářích - u klienta došlo ke změně kódování URI (tj. chová se jako webový prohlížeč), takže oblíbené # překódovává na %23 apod. Ale to je jen maličkost...
Vzhledem k novinkám, co mají přijít v1.8 si osobně myslím, že Subversion překonalo vlastní smrt a že má nezastupitelnou roli tam, kde je DSCM zbytečný overkill...
Tiskni
Sdílej:
Jinak N40L je pekna hracka, mel jsem na ni zalusk, ale asi pujdu do TX100S3p
git svn clone“.
Ja jsem teda placen i za to ze umim s gitem a radu dalsich veci
. V dost nabidkach programtorske prace dneska vidis git explicitne zminen. Pokud ma programator problem pochopit git, tak nejspis nebude za moc stat ani jako programator.
Pokud ma programator problem pochopit git, tak nejspis nebude za moc stat ani jako programator.Tak pod to bych se podepsal. Zvlášť vzhledem k tomu, jak je Git navržen.
základní množina příkazů je velmi podobná SubversionTo je i v Gitu. A ve většině ostatních. Kvůli decentralizaci je Mercurial v základu podobnější Gitu než Subversion. Jo, pokud někomu přijde nestravitelné, že Git umí rychle a dobře pracovat s větvemi, tak to je potom těžké. Ale možná by stálo za to napsat vývojářům Gitu, jestli by ho nemohli zase trochu zkriplit, aby byl stravitelnější :).
To je i v Gitu. A ve většině ostatních.Ne tak úplně, jsou tu věci jako staging area apod, které u gitu člověk musí znát předtím, než s ním může začít fungovat.
Kvůli decentralizaci je Mercurial v základu podobnější Gitu než Subversion.V tomhle ohledu samozřejmě ano, ale z pohledu, jestli je Subversion podobnější Git nebo Mercurial, tak je to rozhodně Mercurial.
Jo, pokud někomu přijde nestravitelné, že Git umí rychle a dobře pracovat s větvemi, tak to je potom těžké. Ale možná by stálo za to napsat vývojářům Gitu, jestli by ho nemohli zase trochu zkriplit, aby byl stravitelnější :).O větve nejde – ty mají Mercurial i Git prakticky identické, navíc po přechodu na některý z DVCS si dost lidí ze všeho nejvíce pochvaluje právě větve.
Ne tak úplně, jsou tu věci jako staging area apod, které u gitu člověk musí znát předtím, než s ním může začít fungovat.Ze začátku vůbec nemusí. Nicméně později se to stane natolik podstatnou výhodou, že se snažím lidem opravdu index představit hned na začátku.
O větve nejde – ty mají Mercurial i Git prakticky identickéTo jsem si právě myslel.
navíc po přechodu na některý z DVCS si dost lidí ze všeho nejvíce pochvaluje právě větve.To co já teďka dělám s Gitem... rychlý vývoj bez ladu a skladu, následný několikanásobný přepis historie, následné rozeskládání patchů do několika větví, vyřazování patchů, které už jsou vyzkoušené... :).
git bisect ušetřil několikahodinové hledání chyby. To by se těm vývojářům muselo šikovně předkousat a přechod udělat tak bezbolestný, jak to jen jde.
Git je super, ale nedá sa na neho prejsť len tak, že si proste poviem "teraz mám pol hodiny čas, tak idem prejsť na Git".To máš naprostou pravdu, já k tomu potřeboval nejmíň půl dne.