Nový open source router Turris Omnia NG je v prodeji. Aktuálně na Allegro, Alternetivo, Discomp, i4wifi a WiFiShop.
Na YouTube a nově také na VHSky byly zveřejněny sestříhané videozáznamy přednášek z letošního OpenAltu.
Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o naší práci, prostředí ve kterém pracujeme a o naší firemní kultuře. Letos se dveře otevřou 26. 11. 2025 v 16:00. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem naši inženýři v Praze pracují, jak spolupracujeme se zákazníky, partnery i studenty, proč máme rádi open source a co pro nás skutečně
… více »Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za říjen (YouTube).
Jeff Quast otestoval současné emulátory terminálu. Zaměřil se na podporu Unicode a výkon. Vítězným emulátorem terminálu je Ghostty.
Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Tak se mi konečně podařilo provést upgrade na nový Subversion server.
Protože vývoj v naší firmě probíhá centralizovaně, bylo před pár lety rozhodnuto přejít ze všech lokálních SCM na jedno společné, a tím se stalo Subversion. Sice v tom bylo dost politiky, na druhou stranu musím uznat, že ze všech navrhovaných řešení bylo vzheldem k sesbíraným požadavkům nejvhodnější.
Tak někdo zbastlil virtuální server, nalil tam Collabnet 1.5 a nějak to jelo (=na hovno). Pak jsem dostal Subversion na starosti já. Postavil se nový server na RHEL5, nasadil se vyladěný Apache s mod_svn. S přibývajícími daty začala rychlost klesat (ne moc, ale uzeři si všimli) a já začal uvařovat o proxy cache, např. ngix, popř. přejít na DSCM, jenže...
Při sledování změn na poli SCM mě potěšila jedna věc - vývojáři SVN neusnuli na vavřínech, ale kouknuli k sousedům (Git) a tak má Subversion ve verzi 1.7 rychlejší protokol a Working Copy nemá .svn balast v každém adresáři, alle pouze na nejvyšší úrovni jako Git. Rychlost práce je někde jinde (porovnávám se SVN <=1.6).
A navíc vzhledem k centralizované povaze vývoje a úspěchu v tom, že vývojáři plus mínus pochopili alespoň Subversion, jsem myšlenku přechodu na DSCM zahodil.
Takže nadešel čas pro nový server. Na základě pozorování má nové virtuální železo 4 vCPU (rozložení zátěže při ranní a odpolední špičce) a 16GB RAM (mod_svn 1.7 podporuje cachování obsahu). Operační systém je RHEL6.3 64-bit. Přesun proběhl bez vážnějších komplikací (menší zádrhel na FW a jeden hook). První komentáře pozitivní, server se fláká i při největší zátěži (ale lepší, než se zase za dva roky dohadovat, že je potřeba víc RAM).
Jediný problém se vyskytl ve CM skriptech, které přes svn diff --summarize porovnávají změny v repositářích - u klienta došlo ke změně kódování URI (tj. chová se jako webový prohlížeč), takže oblíbené # překódovává na %23 apod. Ale to je jen maličkost...
Vzhledem k novinkám, co mají přijít v1.8 si osobně myslím, že Subversion překonalo vlastní smrt a že má nezastupitelnou roli tam, kde je DSCM zbytečný overkill...
Tiskni
Sdílej:
Jinak N40L je pekna hracka, mel jsem na ni zalusk, ale asi pujdu do TX100S3p
git svn clone“.
Ja jsem teda placen i za to ze umim s gitem a radu dalsich veci
. V dost nabidkach programtorske prace dneska vidis git explicitne zminen. Pokud ma programator problem pochopit git, tak nejspis nebude za moc stat ani jako programator.
Pokud ma programator problem pochopit git, tak nejspis nebude za moc stat ani jako programator.Tak pod to bych se podepsal. Zvlášť vzhledem k tomu, jak je Git navržen.
základní množina příkazů je velmi podobná SubversionTo je i v Gitu. A ve většině ostatních. Kvůli decentralizaci je Mercurial v základu podobnější Gitu než Subversion. Jo, pokud někomu přijde nestravitelné, že Git umí rychle a dobře pracovat s větvemi, tak to je potom těžké. Ale možná by stálo za to napsat vývojářům Gitu, jestli by ho nemohli zase trochu zkriplit, aby byl stravitelnější :).
To je i v Gitu. A ve většině ostatních.Ne tak úplně, jsou tu věci jako staging area apod, které u gitu člověk musí znát předtím, než s ním může začít fungovat.
Kvůli decentralizaci je Mercurial v základu podobnější Gitu než Subversion.V tomhle ohledu samozřejmě ano, ale z pohledu, jestli je Subversion podobnější Git nebo Mercurial, tak je to rozhodně Mercurial.
Jo, pokud někomu přijde nestravitelné, že Git umí rychle a dobře pracovat s větvemi, tak to je potom těžké. Ale možná by stálo za to napsat vývojářům Gitu, jestli by ho nemohli zase trochu zkriplit, aby byl stravitelnější :).O větve nejde – ty mají Mercurial i Git prakticky identické, navíc po přechodu na některý z DVCS si dost lidí ze všeho nejvíce pochvaluje právě větve.
Ne tak úplně, jsou tu věci jako staging area apod, které u gitu člověk musí znát předtím, než s ním může začít fungovat.Ze začátku vůbec nemusí. Nicméně později se to stane natolik podstatnou výhodou, že se snažím lidem opravdu index představit hned na začátku.
O větve nejde – ty mají Mercurial i Git prakticky identickéTo jsem si právě myslel.
navíc po přechodu na některý z DVCS si dost lidí ze všeho nejvíce pochvaluje právě větve.To co já teďka dělám s Gitem... rychlý vývoj bez ladu a skladu, následný několikanásobný přepis historie, následné rozeskládání patchů do několika větví, vyřazování patchů, které už jsou vyzkoušené... :).
git bisect ušetřil několikahodinové hledání chyby. To by se těm vývojářům muselo šikovně předkousat a přechod udělat tak bezbolestný, jak to jen jde.
Git je super, ale nedá sa na neho prejsť len tak, že si proste poviem "teraz mám pol hodiny čas, tak idem prejsť na Git".To máš naprostou pravdu, já k tomu potřeboval nejmíň půl dne.