Nejvyšší správní soud (NSS) podruhé zrušil pokutu za únik zákaznických údajů z e-shopu Mall.cz. Incidentem se musí znovu zabývat Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Samotný únik ještě neznamená, že správce dat porušil svou povinnost zajistit jejich bezpečnost, plyne z rozsudku dočasně zpřístupněného na úřední desce. Úřad musí vždy posoudit, zda byla přijatá opatření přiměřená povaze rizik, stavu techniky a nákladům.
Organizace Free Software Foundation Europe (FSFE) zrušila svůj účet na 𝕏 (Twitter) s odůvodněním: "To, co mělo být původně místem pro dialog a výměnu informací, se proměnilo v centralizovanou arénu nepřátelství, dezinformací a ziskem motivovaného řízení, což je daleko od ideálů svobody, za nimiž stojíme". FSFE je aktivní na Mastodonu.
Paramount nabízí za celý Warner Bros. Discovery 30 USD na akcii, tj. celkově o 18 miliard USD více než nabízí Netflix. V hotovosti.
Nájemný botnet Aisuru prolomil další "rekord". DDoS útok na Cloudflare dosáhl 29,7 Tbps. Aisuru je tvořený až čtyřmi miliony kompromitovaných zařízení.
Iced, tj. multiplatformní GUI knihovna pro Rust, byla vydána ve verzi 0.14.0.
FEX, tj. open source emulátor umožňující spouštět aplikace pro x86 a x86_64 na architektuře ARM64, byl vydán ve verzi 2512. Před pár dny FEX oslavil sedmé narozeniny. Hlavní vývojář FEXu Ryan Houdek v oznámení poděkoval společnosti Valve za podporu. Pierre-Loup Griffais z Valve, jeden z architektů stojících za SteamOS a Steam Deckem, v rozhovoru pro The Verge potvrdil, že FEX je od svého vzniku sponzorován společností Valve.
Byla vydána nová verze 2.24 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia online tabulky Proton Sheets v Proton Drive.
O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Tak se mi konečně podařilo provést upgrade na nový Subversion server.
Protože vývoj v naší firmě probíhá centralizovaně, bylo před pár lety rozhodnuto přejít ze všech lokálních SCM na jedno společné, a tím se stalo Subversion. Sice v tom bylo dost politiky, na druhou stranu musím uznat, že ze všech navrhovaných řešení bylo vzheldem k sesbíraným požadavkům nejvhodnější.
Tak někdo zbastlil virtuální server, nalil tam Collabnet 1.5 a nějak to jelo (=na hovno). Pak jsem dostal Subversion na starosti já. Postavil se nový server na RHEL5, nasadil se vyladěný Apache s mod_svn. S přibývajícími daty začala rychlost klesat (ne moc, ale uzeři si všimli) a já začal uvařovat o proxy cache, např. ngix, popř. přejít na DSCM, jenže...
Při sledování změn na poli SCM mě potěšila jedna věc - vývojáři SVN neusnuli na vavřínech, ale kouknuli k sousedům (Git) a tak má Subversion ve verzi 1.7 rychlejší protokol a Working Copy nemá .svn balast v každém adresáři, alle pouze na nejvyšší úrovni jako Git. Rychlost práce je někde jinde (porovnávám se SVN <=1.6).
A navíc vzhledem k centralizované povaze vývoje a úspěchu v tom, že vývojáři plus mínus pochopili alespoň Subversion, jsem myšlenku přechodu na DSCM zahodil.
Takže nadešel čas pro nový server. Na základě pozorování má nové virtuální železo 4 vCPU (rozložení zátěže při ranní a odpolední špičce) a 16GB RAM (mod_svn 1.7 podporuje cachování obsahu). Operační systém je RHEL6.3 64-bit. Přesun proběhl bez vážnějších komplikací (menší zádrhel na FW a jeden hook). První komentáře pozitivní, server se fláká i při největší zátěži (ale lepší, než se zase za dva roky dohadovat, že je potřeba víc RAM).
Jediný problém se vyskytl ve CM skriptech, které přes svn diff --summarize porovnávají změny v repositářích - u klienta došlo ke změně kódování URI (tj. chová se jako webový prohlížeč), takže oblíbené # překódovává na %23 apod. Ale to je jen maličkost...
Vzhledem k novinkám, co mají přijít v1.8 si osobně myslím, že Subversion překonalo vlastní smrt a že má nezastupitelnou roli tam, kde je DSCM zbytečný overkill...
Tiskni
Sdílej:
Jinak N40L je pekna hracka, mel jsem na ni zalusk, ale asi pujdu do TX100S3p
git svn clone“.
Ja jsem teda placen i za to ze umim s gitem a radu dalsich veci
. V dost nabidkach programtorske prace dneska vidis git explicitne zminen. Pokud ma programator problem pochopit git, tak nejspis nebude za moc stat ani jako programator.
Pokud ma programator problem pochopit git, tak nejspis nebude za moc stat ani jako programator.Tak pod to bych se podepsal. Zvlášť vzhledem k tomu, jak je Git navržen.
základní množina příkazů je velmi podobná SubversionTo je i v Gitu. A ve většině ostatních. Kvůli decentralizaci je Mercurial v základu podobnější Gitu než Subversion. Jo, pokud někomu přijde nestravitelné, že Git umí rychle a dobře pracovat s větvemi, tak to je potom těžké. Ale možná by stálo za to napsat vývojářům Gitu, jestli by ho nemohli zase trochu zkriplit, aby byl stravitelnější :).
To je i v Gitu. A ve většině ostatních.Ne tak úplně, jsou tu věci jako staging area apod, které u gitu člověk musí znát předtím, než s ním může začít fungovat.
Kvůli decentralizaci je Mercurial v základu podobnější Gitu než Subversion.V tomhle ohledu samozřejmě ano, ale z pohledu, jestli je Subversion podobnější Git nebo Mercurial, tak je to rozhodně Mercurial.
Jo, pokud někomu přijde nestravitelné, že Git umí rychle a dobře pracovat s větvemi, tak to je potom těžké. Ale možná by stálo za to napsat vývojářům Gitu, jestli by ho nemohli zase trochu zkriplit, aby byl stravitelnější :).O větve nejde – ty mají Mercurial i Git prakticky identické, navíc po přechodu na některý z DVCS si dost lidí ze všeho nejvíce pochvaluje právě větve.
Ne tak úplně, jsou tu věci jako staging area apod, které u gitu člověk musí znát předtím, než s ním může začít fungovat.Ze začátku vůbec nemusí. Nicméně později se to stane natolik podstatnou výhodou, že se snažím lidem opravdu index představit hned na začátku.
O větve nejde – ty mají Mercurial i Git prakticky identickéTo jsem si právě myslel.
navíc po přechodu na některý z DVCS si dost lidí ze všeho nejvíce pochvaluje právě větve.To co já teďka dělám s Gitem... rychlý vývoj bez ladu a skladu, následný několikanásobný přepis historie, následné rozeskládání patchů do několika větví, vyřazování patchů, které už jsou vyzkoušené... :).
git bisect ušetřil několikahodinové hledání chyby. To by se těm vývojářům muselo šikovně předkousat a přechod udělat tak bezbolestný, jak to jen jde.
Git je super, ale nedá sa na neho prejsť len tak, že si proste poviem "teraz mám pol hodiny čas, tak idem prejsť na Git".To máš naprostou pravdu, já k tomu potřeboval nejmíň půl dne.