Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Tak se mi konečně podařilo provést upgrade na nový Subversion server.
Protože vývoj v naší firmě probíhá centralizovaně, bylo před pár lety rozhodnuto přejít ze všech lokálních SCM na jedno společné, a tím se stalo Subversion. Sice v tom bylo dost politiky, na druhou stranu musím uznat, že ze všech navrhovaných řešení bylo vzheldem k sesbíraným požadavkům nejvhodnější.
Tak někdo zbastlil virtuální server, nalil tam Collabnet 1.5 a nějak to jelo (=na hovno). Pak jsem dostal Subversion na starosti já. Postavil se nový server na RHEL5, nasadil se vyladěný Apache s mod_svn. S přibývajícími daty začala rychlost klesat (ne moc, ale uzeři si všimli) a já začal uvařovat o proxy cache, např. ngix, popř. přejít na DSCM, jenže...
Při sledování změn na poli SCM mě potěšila jedna věc - vývojáři SVN neusnuli na vavřínech, ale kouknuli k sousedům (Git) a tak má Subversion ve verzi 1.7 rychlejší protokol a Working Copy nemá .svn balast v každém adresáři, alle pouze na nejvyšší úrovni jako Git. Rychlost práce je někde jinde (porovnávám se SVN <=1.6).
A navíc vzhledem k centralizované povaze vývoje a úspěchu v tom, že vývojáři plus mínus pochopili alespoň Subversion, jsem myšlenku přechodu na DSCM zahodil.
Takže nadešel čas pro nový server. Na základě pozorování má nové virtuální železo 4 vCPU (rozložení zátěže při ranní a odpolední špičce) a 16GB RAM (mod_svn 1.7 podporuje cachování obsahu). Operační systém je RHEL6.3 64-bit. Přesun proběhl bez vážnějších komplikací (menší zádrhel na FW a jeden hook). První komentáře pozitivní, server se fláká i při největší zátěži (ale lepší, než se zase za dva roky dohadovat, že je potřeba víc RAM).
Jediný problém se vyskytl ve CM skriptech, které přes svn diff --summarize porovnávají změny v repositářích - u klienta došlo ke změně kódování URI (tj. chová se jako webový prohlížeč), takže oblíbené # překódovává na %23 apod. Ale to je jen maličkost...
Vzhledem k novinkám, co mají přijít v1.8 si osobně myslím, že Subversion překonalo vlastní smrt a že má nezastupitelnou roli tam, kde je DSCM zbytečný overkill...
Tiskni
Sdílej:
Jinak N40L je pekna hracka, mel jsem na ni zalusk, ale asi pujdu do TX100S3p
git svn clone“.
Ja jsem teda placen i za to ze umim s gitem a radu dalsich veci
. V dost nabidkach programtorske prace dneska vidis git explicitne zminen. Pokud ma programator problem pochopit git, tak nejspis nebude za moc stat ani jako programator.
Pokud ma programator problem pochopit git, tak nejspis nebude za moc stat ani jako programator.Tak pod to bych se podepsal. Zvlášť vzhledem k tomu, jak je Git navržen.
základní množina příkazů je velmi podobná SubversionTo je i v Gitu. A ve většině ostatních. Kvůli decentralizaci je Mercurial v základu podobnější Gitu než Subversion. Jo, pokud někomu přijde nestravitelné, že Git umí rychle a dobře pracovat s větvemi, tak to je potom těžké. Ale možná by stálo za to napsat vývojářům Gitu, jestli by ho nemohli zase trochu zkriplit, aby byl stravitelnější :).
To je i v Gitu. A ve většině ostatních.Ne tak úplně, jsou tu věci jako staging area apod, které u gitu člověk musí znát předtím, než s ním může začít fungovat.
Kvůli decentralizaci je Mercurial v základu podobnější Gitu než Subversion.V tomhle ohledu samozřejmě ano, ale z pohledu, jestli je Subversion podobnější Git nebo Mercurial, tak je to rozhodně Mercurial.
Jo, pokud někomu přijde nestravitelné, že Git umí rychle a dobře pracovat s větvemi, tak to je potom těžké. Ale možná by stálo za to napsat vývojářům Gitu, jestli by ho nemohli zase trochu zkriplit, aby byl stravitelnější :).O větve nejde – ty mají Mercurial i Git prakticky identické, navíc po přechodu na některý z DVCS si dost lidí ze všeho nejvíce pochvaluje právě větve.
Ne tak úplně, jsou tu věci jako staging area apod, které u gitu člověk musí znát předtím, než s ním může začít fungovat.Ze začátku vůbec nemusí. Nicméně později se to stane natolik podstatnou výhodou, že se snažím lidem opravdu index představit hned na začátku.
O větve nejde – ty mají Mercurial i Git prakticky identickéTo jsem si právě myslel.
navíc po přechodu na některý z DVCS si dost lidí ze všeho nejvíce pochvaluje právě větve.To co já teďka dělám s Gitem... rychlý vývoj bez ladu a skladu, následný několikanásobný přepis historie, následné rozeskládání patchů do několika větví, vyřazování patchů, které už jsou vyzkoušené... :).
git bisect ušetřil několikahodinové hledání chyby. To by se těm vývojářům muselo šikovně předkousat a přechod udělat tak bezbolestný, jak to jen jde.
Git je super, ale nedá sa na neho prejsť len tak, že si proste poviem "teraz mám pol hodiny čas, tak idem prejsť na Git".To máš naprostou pravdu, já k tomu potřeboval nejmíň půl dne.