Aplikace

14.2.2006 02:35 | Přečteno: 1438× | poslední úprava: 10.3.2006 19:25

Aplikace

   Výhoda Linuxu a GNU aplikací je ta, že je šířen formou zdrojových kódů a každý má možnost si program překontrolovat a upravit. Svobodný software tvoří ve svém volném čase velké množství programátorů. Protože tyto programy tvoří pro svou chuť podpořit vývoj a ne kvůli zisku, jako komerční firmy, produkty které touto formou vznikají jsou kvalitnější, lépe se s nimi pracuje a jsou stabilnější.

   Na serveru root.cz je rozhovor s autorem programu Pixel. Program je komerční a autor ho tvoří sám. Jeden člověk vytvořil kvalitní produkt o který mají zájem komerční firmy. Pro Linux pracuje velké množství programátorů, tak se ptám kde jsou ty zástupy kvalitních programů?

   Já kvalitní aplikace netvořím ale mám pocit, že většina Linuxáků je odborníků přes tvorbu webu, konfiguraci a kompilaci Linuxu a tvorbu skriptů v bashi. Nebo kde jsou ty zástupy aplikací? Kde by Linux byl kdyby se na něj nepřenesly programy původně komerční(Netscape, StarOffice, Blender, ... .)? Není náhodou pravda to, že Linux komerční sféru a komerční aplikace potřebuje? Že knihovny s licencí umožňující komerční, uzavřený software Linux podpoří a je pro něj výhodný ne-li nutný?

       

Komentáře

[D-Evil]

Osobně se mi líbí myšlenka, že by člověk měl mít možnost získat zadarmo software pro běžnou práci. Neni těžký něco takovýho definovat, jde samozřejmě o systém samotnej, nějaký grafický prostředí, kancelářskej balík, browser a mailovej klient, něco na komunikaci (IM, IRC, VoIP,...), přehrávač multimédií a nějaký ty jednodušší nástroje pro jejich tvorbu a úpravu (ať už jde o obrázky, zvuky, nebo video). Tohle je software, kterej používaj a "potřebujou" asi všichni, ať už denně, nebo jednou za rok. A v tomhle nemá Linux problém. Software existuje, v drtivý většině na potřebný úrovni funguje a je použitelnej. Většinou už si taky našel svojí cestu do mainstreamovejch distribucí.

Problém je, když člověk chce nebo potřebuje něco víc. Tam se logicky "banda amatérů" nemůže rovnat firmě, která do vývoje leje prachy horem dolem, rozhodně ne okamžitě. Na týhle úrovni nevidim komerci jako problém a nemyslim si, že by měla u uživatelů Linuxu zavřený dveře.

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

se logicky "banda amatérů" nemůže rovnat firmě

Tohle by si měl každej uvědomit a ne to, co část Linuxácké komunity tvrdí. Že OpenSource vývoj je lepší protože pro nej pracuje více lidí a vytvoří lepší produkty. Kdyby to tak bylo, Linux by už byl dávno jinde. OpenSource vývoj není špatnej, ale bez komerce, které ukáže směr kam jít, aby byl produkt použitelnější a byl o něj zájem to moc dobře nejde. Sun, IBM, Novell - Xgl je to příkladem. Nechápu kecy který tvrděj že GTK+ a jeho LGPL je špatný směr a škodí, protože můžou vznikat uzavřené programy.

[strider]

Mě se líbí, že si uvěomujete potřebnos i druhé strany. A zase je nutné říci, že to ty vámi vše uvedené firmy nedělaly pro moje krásné modré oči linuxového přívržence. mě to nepobuřuje tohle proplétání. vV případě že na tom vydělam kvalitním free systémem. V tomhle s vámi souhlasím. Vzájemná prospěšnost posunuje IT. I tu linuxovou část.

[h.xman]

Vy porad nechapete, ze open source != amaterismus. Porad proti sobe stavite open source a komercni model, jako by to byly protiklady. Vzdyt prave ty priklady, ktere vy sam uvadite jako dukaz toho, ze bez komerce to nejde, JSOU open source - Novel a jeho SUSE nebo prispevky do Xgl, Solaris od Sunu, IBM a jeho podpora vyvoje jadra...

Nic ve zlem, ale vite vubec, co to znamena "open source"? Bud ne, a nebo ano, ale v tom pripade tady ucelove michate pojmy.

[Daniel Kvasnička ml.]

asi ho nechapete. Jindra se jen snazi naznacit, ze open-source princip vyvoje je mocny, ale kdyz ma na cem stat. A to na financnim zazemi a kvalitni organizaci s orientaci na potreby zakaznika. Nic vic.

Pokud se mluvi o amaterismu, nejde o amaterismus programatorsky/vyvojarsky. Jde o schopnost vystihnout potrebu zakaznika (coz sama komunita neumi uz z principu, jelikoz delani neceho pro nejakeho zakaznika ji proste neni vlastni), oprostit se od fanatismu, ktery jednoznacne zakazniky odrazuje, a soustredit se na design aplikace minimalne stejne ci vice, nez na design kodu.

Navic, closed-source ma v urcitem ohledu prinosy pro standardizaci. Problemy s koherentnosti Linuxu napr. v porovnani s OS X jsou toho prikladem.

Jsem presvedcen, ze svoboda proste v nekterych pripadech spociva prave v nemennem zakladu (absence nehoz je velkym odpuzovacem pro firmy premyslejici o portaci sveho SW), ktery pak dale poskytuje perfektni zakladnu pro open-source vyvoj.

Zeptejte se vyvojaru pro Mac OS X, zda se citi nesvobodni, kdyz musi vyvijet pro Cocou, zda stve wxPythonisty, ze jejich aplikace na OS X vypadaji nativne, zda Qtckari nadavaji na to, ze jejich aplikace take vypadaji nativne...

[Sodalite]

Opět žvást. Na toto téma jsem v poslední době hodně diskutoval, ale nemusíme být inteligenti, abychom došli k následujícímu:

Vezmeme-li si program PIXEL zjistíme, jak jste sám řekl, že se jedná o placený program (může být kvalitní, neviděl jsem). Autor tedy právem očekává, že na něm vydělá peníze, které využije pro své obohacení, nebo uživení (a to spíš). Proto vkládá do programu spoustu času, má jasný cíl. Ví, že dokud program nebude splňovat určitá kritéria, bude neprodejný.

Na druhou stranu, programátoři Open Source dělají na programech ve svém volném času. Nečekají za tu práci peníze, dělají ze zájmu. Jenže napřed se musí uživit na jiných projektech, takže na Open Source pracují, když mají čas. Je tedy asi jasné, že napřed se budou věnovat tomu, co sami potřebují a vyšperkují si to podle svého vlastního uvážení. Kdo rád pracuje v konzoli, tak asi nebude prioritně vytvářet GUI aplikace.

Dobrá věc je ta, že kdokoliv jiný může upravit aplikaci k obrazu svému, můžete si to udělat i sám.

Pokud to, jako já, neumíte, tak máte dvě možnosti - naučit se programovat do té míry, že to zvládnete (ve vašem volném čase), nebo ve vašem volném času udělat nějakou práci navíc, vydělat peníze a aplikaci si nechat naprogramovat od někoho, kdo to umí. Rázem za své peníze dostanete to, po čem tak toužíte.

Nechápu, proč si myslíte, že vývojáři Open Source jsou amatéři, když se třeba normálně programováním živí. Amatér jsem já, kdo si programuju pro sebe jednoduché prográmky. A třeba jednou, až se přestanu stydět za svůj prasácky napsaný kód, některé z výtvorů zveřejním.

[Petr Jelínek]

Tohle už je posedlost. Psát pořád dokola to samý... Hodnotím opět nulou.

[Vaclav Lesek]

[alium]

Jestli jste si všiml, tak se z toho Vašeho blogu stává pomalu one man show....

[Michal Kubeček]

Spíš mi to začíná připomínat zaseknutou desku…

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

Nevšiml, protože příspěvky nepíšu jen já.

[Daniel Kvasnička ml.]

samozrejme, ze Linux komercni sferu potrebuje. Jednou z charakteristik open-source programatoru bylo (myslim, ze Raymond v Katedrale a bazaru to dobre popisuje), ze odmenou za jejich praci jim byla prestiz mezi ostatnimi programatory a to, ze upravy ve svem kodu dostali zpatky - na zaklade open-source licenci. Tyhle faktory dnes funguji, ale pridal se k nim dalsi a to jsou proste prachy. Nejlepsich open-source projektu si firmy vsimly a lejou do nich prachy. Nebo je samy zakladaji. A to, ze do nich lejou prachy, ovlivnuje vykonnost tech hlavnich progamatoru, kteri se o projekt staraji a delaji nejvice prace. A to se pozna.

Krasnym prikladem komerce a Linuxu je nedavna udalost Novell & Xgl.

Linux je a vzdycky bude soucasti komercniho sveta.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Provokante linej, podivej se treba na www.kde.org, nebo www.gnome.org.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Co se tyce Pixelu, mozna je kvalitni, ale zakoupit se mi jej nepodarilo, takze nula od nuly posla (fakturu potrebuji).

Dobry den,

bohuzial momentalne pracujem v zahranici takze nie je mozne vystavovat
faktury. Ale Pixel vam poslem ak nepotrebujete fakturu, staci previest
$32 na moj ucet, viac info na
http://pixel32.box.sk/index.php?cat=Contact

s pozdravom, Pavel Kanzelsberger

On Thu, 2005-03-17 at 14:51 +0100, BoodOk wrote:
> Zdravim. Skvela prace. Muzete nam prosim prodat
> 1 licenci na Pixel32. Fakturacni adresa je:

[Daniel Kvasnička ml.]

tyhle projekty jen dokazuji, ze se Linux bez komerce neobejde

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Rec byla o kvalite programu. Tyhle projekty dokazuji, ze kvalitni open-source programy existuji a je jich nemalo. Pokud si to nemyslis, budes muset presvedcit miliony lidi, kteri je pouzivaji, ze jejich komercni alternativa je kvalitativne o tolik vyse, ze jsou blazni, ze pouzivaji open-source. Taky napis mj. do Apple, ze si vybrali shit jako zaklad pro svuj WebKit.

[h.xman]

Pane Plesingere, IMHO vas problem je mmj take to, ze jste se zasekl na urcitem dogmatu a odmitate videt, ze realny svet se meni. Takze IMO opet kritizujete neco, co je pouze vasi predstavou a nikoli realnou situaci.

Uz ten vas zakladni predpoklad, na kterem to cele stavite, toziz ze

Svobodný software tvoří ve svém volném čase velké množství programátorů

totiz davno neplati jako jediny model. Copak nevidite aktivity IBM, Red Hat nebo Novel, nevidite novelacke Xgl nebo treba MySQL, do ktereho komercni firmy prave nalily 18,5 milionu dolaru?

Komercni firmy totiz na rozdil od vas uz zacinaji chapat, ze investovat do uzavreneho software a pak na nem vydelavat je sice supr, ale investovat do software, nechat ho otevreny, nechat geeky pripsat spoustu rozsireni a pak vydelavat jeste vic, muze byt jeste lepsi napad.

Takze se svym zaverem, ze linux komercni sferu potrebuje, skutecne objevujete ameriku. A co je dulezitejsi - opominate druhou stranu mince, ze stejne tak komercni sfera potrebuje linux, nebo lepe receno open source. Zjevne vam zcela unika to podstatne - ze obrovsky potencial open source spociva prave v symbioze svobodneho software/otevrenych protokolu a komercnich firem.

[I love M$]

nechat geeky pripsat spoustu rozsireni je určitě přínos (tedy ta možnost), ale na druhou stranu mi přijde pochopitelné, že si někdo určí směr, kterým chce jít a nechce, aby se tento směr díky geekům nějak postupně změnil, koneckonců např. i autor Pixelu cítí, že udělat z toho OpenSource by pro něj nemělo přínos. A jsou tu i další způsoby, jak geekům umožnit se "přiživit" a mě se zdá i podstatně lepší. Např. 3D Studio MAX hádám není OpenSource a přesto pro něj vznikají "tuny" pluginů na "uplněfšecko". Způsob, kde vytvořím rozhraní, prostřednictvím kterého lze další funkce přidávat nabízí možnost pripsat spoustu rozsireni, ale zároveň dává autorovi možnost geeky nasměrovat a udržet si program kde chce (což samozřejmě omezuje zase geeky, ale připadá mi to přijatelné a ze strany autora pochopitelné).

[h.xman]

Jasne - nikdy jsem netvrdil opak, nikdy jsem nechtel prinest vycerpavajici studii o open-source strategiich. Jen jsem hodil par prikladu. Jiste jsou i dalsi na siroke skale "proprietalni soft - rozhrani pro pluginy psane komunitou - otevrene formaty dat - GPL - BSD"; kazdy z nich se muze na neco hodit. Ja jenom proste nechapu ten zjednodusujici pristup pana Plesingera - on proste IMO vidi jen open source OR komercni model, nic jineho - a jeste to vidi jako protiklady, jako by nemohl byt open source software vyvijeny placenymi programatory na komercni bazi.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Pixel32 neni open-source. A nestoji za nim velika firma. Take velmi pravdepodobne za 5 let bude stejne minoritni jako je dnes, pokud se jej neujme velka firma a neotevre jej, aby se pokusila konkurovat Adobe, tak jako to udelal Netscape (AOL) s browserem. To, ze existuje Pixel32 a ze je kvalitni je jedna vec. O komercnim uspechu se ale zatim hovorit neda. Co se tyce pluginu na proprietarni soft, dodnes vzpominam, kdyz MS pridaval k VB CD s add-ons. Vsechno to byl shareware. Za kdejakou koninu, kterou clovek napsal za 2h bylo potreba zaplatit 30USD. Bylo mi z toho spatne. Ne proto, ze nekdo chce penize za neco co nema zadnou velkou hodnotu, ale z toho, ze se MS tvaril jako kdyby Vam snesl zlate z nebe.

[I love M$]

Copak hoši od MS, u těch se to dá očekávat, ale podle toho bych přece nesoudil, že ten pluginovej systém je na h...o. (nebo možná to tak nebylo míněno)

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

   Já to vidím tak, že běžný Linuxák si nikdy komerční program nekoupí. Snad proto že má alternativu která sice nemusí dosáhnout kvalit komerčního produktu, ale je zadarmo. Novell, RedHat a možná ještě někdo budou svůj Linux prodávat komerční sféře a budou se snažit dohodnou se s firmami jako je Adobe, Autodesk, Ahead, Dassault Systemes, UGS a dalšími, aby portovali svoje produkty pro jejich Linux a oni ho pak prodají. Pokud se to povede třeba začne vznikat větší počet komerčních produktů pro Linux. Uživatel bude mít větší možnost volby. K tomu je ale také potřeba podpora od Linuxáků. Naštěstí je tu GTK+ a jemu podobní které umožňují tvorbu uzavřeného software bez větších problémů. Přeju firmám jako je Novell, RedHat a dalším, ať svůj záměr dobudují a ostatním jako je třeba Debian, Slackware, … ať tvoří svoje distra vhodná spíše na servery a desktopy umožňující něco napsat namalovat a pustit si Quake.

   Docela živě si pamatuji vlnu nevole, když RedHat přešel na Enterprise Linux a Fedoru. Zdá se mi, že tento krok byl nadmíru rozumný a pro budoucí vývoj a podporu Linuxu nadmíru užitečný.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Já to vidím tak, že běžný Linuxák si nikdy komerční program nekoupí.

Nevim co myslis spojenim bezny Linuxak, ale tve tvrzeni bude stejne pravdive, bude-li se v nem hovorit o uzivatelich Windows.

[Sodalite]

Já bych si klidně komerční program koupil, pokud bych:

- zjistil, že potřebuju takový program ke své nutné práci - zjistil, že nejsem schopen stejnou práci udělat Open Source Softem

Zatím jsem si koupil jenom pár her, jinak udělám všechno, co potřebuju, s programy zadarmo.

[VícNežNic]

Já jsem tedy ten Pixel zkoušel a spojení kvalitní produkt bych bezprostředně v jeho blízkosti asi nepoužil.

[Václav HFechs Švirga]

Taky jsem zkusil demo (ve windows) a taky jsem se nekde bal kliknout, aby to nespadlo (a cestinu jsem musel uplne vynechat). Osobne myslim ze jeden clovek ty vnitrni chyby nemuze vsechny vyladit. Ale i tak autora obdivuju (udelal toho dost). Ovsem privest to k dokonalosti...