Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Výhoda Linuxu a GNU aplikací je ta, že je šířen formou zdrojových kódů a každý má možnost si program překontrolovat a upravit. Svobodný software tvoří ve svém volném čase velké množství programátorů. Protože tyto programy tvoří pro svou chuť podpořit vývoj a ne kvůli zisku, jako komerční firmy, produkty které touto formou vznikají jsou kvalitnější, lépe se s nimi pracuje a jsou stabilnější.
Na serveru root.cz je rozhovor s autorem programu Pixel. Program je komerční a autor ho tvoří sám. Jeden člověk vytvořil kvalitní produkt o který mají zájem komerční firmy. Pro Linux pracuje velké množství programátorů, tak se ptám kde jsou ty zástupy kvalitních programů?
Já kvalitní aplikace netvořím ale mám pocit, že většina Linuxáků je odborníků přes tvorbu webu, konfiguraci a kompilaci Linuxu a tvorbu skriptů v bashi. Nebo kde jsou ty zástupy aplikací? Kde by Linux byl kdyby se na něj nepřenesly programy původně komerční(Netscape, StarOffice, Blender, ... .)? Není náhodou pravda to, že Linux komerční sféru a komerční aplikace potřebuje? Že knihovny s licencí umožňující komerční, uzavřený software Linux podpoří a je pro něj výhodný ne-li nutný?
Tiskni
Sdílej:
Dobry den, bohuzial momentalne pracujem v zahranici takze nie je mozne vystavovat faktury. Ale Pixel vam poslem ak nepotrebujete fakturu, staci previest $32 na moj ucet, viac info na http://pixel32.box.sk/index.php?cat=Contact s pozdravom, Pavel Kanzelsberger On Thu, 2005-03-17 at 14:51 +0100, BoodOk wrote: > Zdravim. Skvela prace. Muzete nam prosim prodat > 1 licenci na Pixel32. Fakturacni adresa je:
Svobodný software tvoří ve svém volném čase velké množství programátorůtotiz davno neplati jako jediny model. Copak nevidite aktivity IBM, Red Hat nebo Novel, nevidite novelacke Xgl nebo treba MySQL, do ktereho komercni firmy prave nalily 18,5 milionu dolaru? Komercni firmy totiz na rozdil od vas uz zacinaji chapat, ze investovat do uzavreneho software a pak na nem vydelavat je sice supr, ale investovat do software, nechat ho otevreny, nechat geeky pripsat spoustu rozsireni a pak vydelavat jeste vic, muze byt jeste lepsi napad. Takze se svym zaverem, ze linux komercni sferu potrebuje, skutecne objevujete ameriku. A co je dulezitejsi - opominate druhou stranu mince, ze stejne tak komercni sfera potrebuje linux, nebo lepe receno open source. Zjevne vam zcela unika to podstatne - ze obrovsky potencial open source spociva prave v symbioze svobodneho software/otevrenych protokolu a komercnich firem.