Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Všechny zápisy v blogu jsou pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0 CZ
Zajímalo by mě, jak si představujete fungování kopírovacího monopolu v praxi. Proto tahle malá anketa, kterou později rozvedu do plnohodnotného článku.
Pod článkem samozřejmě můžete o anketě volně diskutovat, ale před čtením diskuze prosím nejprve hlasujte v anketě.
Tiskni
Sdílej:
ad 1: Vlastnické právo je koncept, který se vztahuje na hmotné věci. Jeho prapočátkem je princip že co si člověk dokáže ubránit klackem, to mu patří. Na nehmotné věci jako třeba rozmístění inkoustu na papíře ale neexistuje dost velký klacek, kterým by se to dalo ubránit.
Že jsou některé stavy fyzikálně možné, dosažitelné, ještě neznamená, že jsou z pohledu práva a morálky v pořádku.
Morálka je subjektivní. A tvrdíš tedy, že kvůli právní chiméře se má společnost vzdát utopické společnosti, která je na dosah? (3D tisk)
Ten hlavní rozdíl mezi majetkem a kopírovacím monopolem je v tom, že když vyrobím dvě židle a jednu prodám sousedovi, tak ta prodaná židle patří sousedovi a může si s ní dělat co bude chtít. Když ale nazpívám písničku a jednu kopii prodám sousedovi, tak ta sousedova kopie podle zákona pořád patří mně a soused s ní může dělat jen to, co mu já dovolím.
Na nehmotné věci jako třeba rozmístění inkoustu na papíře ale neexistuje dost velký klacek, kterým by se to dalo ubránit.A 1984 četli?
Zatím ne, ale mám to v plánu.
A 1984 četli?V jejich společnosti se to dařilo krátkodobě. Mám snad dojem, že O'Brien řekl něco ve smyslu: Možná se tahle společnost v budoucnosti rozsype, ale teďka to funguje takhle. Každopádně zřízení 1984 by vydrželo jen do první velké kontinentální katastrofy (epidemie, tsunami, vyčerpání zdrojů, zemětřesení nebo 2011 AG5).
1. počítač alebo dom môže byť vlastnený len raz. Nemajetková vec, napr. myšlienka, hudba, text, na druhej strane môžu byť (použijem tebe blízke výrazivo) vlastnené nekonečne veľa krát bez toho, aby bolo obmedzené vlastníctvo autora alebo právneho nástupcu autora takejto nemajetkovej veci.
1. počítač alebo dom môže byť vlastnený len raz.?????????????!!!!!
Toto ti môže tiež vytknúť ako nepresné, pretože k veci môžu byť aj iné než vlastnícke resp. užívacie práva (záložné právo, predkupné právo, vecné bremeno a možno ešte pár ďalších).
umele zavadime omezeni nekam, kde existovat principialne nemusi (za ucelem mocenske nerovnosti)Kdo zavádí kam jaké omezení? Podle mého chápání filozofie socialismu/kapitalismu naopak spíš někoho omezuje socialismus (pozor, nehodnotím, zda je to správně, respektive pro koho a z jakého pohledu by to mělo být správně).
levici a pravici (nebo spor mezi GPL a BSD)BSD mi přijde jako anarchie nebo komunismus – všechno je všech, každý podle svých možností (můžeš přispívat, ale nemusíš, nemáš žádné povinnosti) a každému podle jeho potřeb (vezmeš si, co se ti hodí a děláš si s tím více méně, co chceš; také tu častěji dochází k tomu, že schopní doplácejí na neschopné – schopný něco naprogramuje a neschopný k tomu dá třeba jen lepší ikony, udělá trochu marketingu a prodává to jako uzavřený software). GPL oproti tomu přináší nějaký řád a spravedlnost, je to víc něco za něco, brát můžeš, ale musíš i dávat (šířit upravené zdrojáky).
třeba anarchismus naopak chce odstranit opravdu všechny bariéry.Anarchismus je snad levice?
Jo, je. Ultraliberální pravici se říká libertarianismus.
to ze je pravice v necem anarchii jeste neznamena, ze je anarchii ve vsemTenhle problém se tu řešil už několikrát, takže musím je připomenout svůj text: Pojetí pojmů levice a pravice. Levice-pravice je jednorozměrný prostor, osa, dokáže popsat jen jednu veličinu. Tou veličinou je míra zásahů státu do ekonomiky (nebo v širším slova smyslu do dění ve společnosti). Jelikož anarchie popírá stát, tak ji nelze na této ose definovat. Ale kdyby stát připouštěla, tak by tento stát nezasahoval do ničeho a tudíž by to byla extrémní pravice. Socialismus je jasná levice, zasahuje do ekonomiky hodně (přerozdělování, regulace…). S komunismem je to trochu sporné, protože komunismu se zatím nikde na světě nepodařilo dosáhnout a zatím to vždycky zůstalo u toho socialismu (tzn. levice), ale pokud by se ty Marxovy myšlenky podařilo naplnit (utopie), tak by asi došlo k odbourání/minimalizaci státu a všechno by fungovalo tak nějak samo – takže těžko říct – možná pravice/střed nebo nedefinovaná hodnota jako u toho anarchismu.
jim nejde o jakekoli zasahy do ekonomiky, ale v ci prospech se deji. To je pro ne mnohem, mnohem dulezitejsi.Což ostatně platí i pro takzvanou pravici.
je dost uzka definiceProtože víc než jedna veličina se tou osou nedá popsat!
napr. tam nepatri hnuti za prava zenMůžeš mít hnutí, které hlásá rovnost mužů a žen a zároveň je proti státním zásahům do ekonomiky a můžeš mít jiné hnutí, které taky hlásá jejich rovnost, ale chce přerozdělovat. Plus další dvě kombinace. Když do toho zatáhneš ještě ty menšiny, už to není 2×2, ale 3×3 (někdo třeba bude považovat ženy za rovnocenné, ale černochy za podřadné). Dále můžeš zapojit zahraniční politiku, třeba postoj k existenci Izraele a už to máš 4×4 atd. atd. nekonečné množství kombinací. Taková definice levice-pravice logicky selhává a dochází ke sporu, kdy najednou nevíš, jestli ty dvě strany mají být na té jednorozměrné ose blízko sebe nebo ne. Podle mého je tvoje definice levice subjektivní – vzal jsi jednoduše hodnoty a myšlenky, které se ti líbí a dal na ně nálepku „levice“.
Protože víc než jedna veličina se tou osou nedá popsat!Coz ovsem nutne neznamena, ze 'tvuj' label na tu jednorozmernou velicinu je ten 'spravny' (resp. ze pro ten jeden label pouzivas tu 'spravnou' jednorozmernou velicinu).
Standardně se používá dvourozměrné politické spektrum s osami levice-pravice a liberalismus-autoritářství. Stručně by se jednotlivé konce os daly popsat takto:
Anarchismus je liberální levice, protože jeho základem absence hierarchické struktury ve společnosti. To znamená maximální možná svoboda, ale zároveň stejná pro všechny lidi.
Skutecne dobrovolna dohoda je IMHO az takova, kterou bych akceptoval i v pripade, kdyz bych si odmyslel specifickou situaci, ve ktere se nachazim, a vice ci mene bezprostredni rizika, ktera pro mne z neprijeti plynou.Ale to je normální součást reality a od toho nejde abstrahovat. Představ si, že je třeba zima a ty si chceš koupit kulicha. Teoreticky hrozí, že ti zmrznou uši. A ty bys chtěl, aby ti ho druhá strana prodala za cenu, za kterou bys ho koupil v létě – v situaci, kdy ho vůbec nepotřebuješ a nic ti nehrozí. A můžeme jít ještě dál: představ si, že kulichů je na trhu nedostatek. Za tu letní cenu by kupovali všichni, ale jejich poptávku nelze pokrýt. Tak se cena přirozeně zvedá a kulicha si koupí ti, kteří ho skutečně potřebují. Cenový mechanismus tak umožňuje efektivně alokovat (vzácné) zdroje.
Mnozi anarchiste by asi tvrdili, ze samotny fakt…Tvrdit můžou, ale budou s tím něco dělat? Mohli by založit nějakou armádu/policii, která by těmto „nepravostem“ předcházela nebo je dodatečně napravovala. Jenže když bude někdo v těchto složkách, nebude mít čas se normálně živit, takže bude potřeba vybrat peníze a složit se na něj. Navíc tyhle ozbrojené složky nemůžou fungovat jako horda jednotlivců (nebyli by akceschopní proti nějakému „buržoustovi“, který si buduje regulérní armádu), museli by mít nějakou organizaci, hierarchii… A tím se dostáváme k tomu, že anarchie je neudržitelný stav a popírá sama sebe – aby se udržela, musí mít nějakou organizaci, hierarchii, vybírat daně atd. a tím už to není anarchie a vzniká stát.
Obe strany uzavrely dlouhodoby kontrakt, po case se pro jednu stranu ukazal nevyhodnyZ toho plyne ponaučení: neuzavírat příliš dlouhodobé/velké dohody a nepřijímat takové závazky. Je to asi jako kdybys jel autem a rozpálil to na 200 Km/h bez ohledu na to, že nevidíš, co je za horizontem – může tam být ostrá zatáčka a ty si nabiješ hubu.
ale mnozi by ho nepovazovali…Tomu se ale nevyhne žádný režim – vždycky budou někteří lidé nespokojení a budou závidět, těm co se mají lépe a budou říkat, že je to nespravedlivé – a to i kdyby to spravedlivé bylo a ti bohatí zbohatli vlastní pílí a šikovností a ti chudí zchudli vlastní leností a neschopností. Prostě vždycky může mít někdo pocit křivdy, přestože mu nikdo neukřivdil.
Tak se cena přirozeně zvedá a kulicha si koupí ti, kteří ho skutečně potřebují. Cenový mechanismus tak umožňuje efektivně alokovat (vzácné) zdroje.Tomu rikas efektivni? Efektivni by bylo, situaci predvidat a vyrobit v lete dost kulichu pro vsechny. Jsou jiste situace, kdy to mozne. Ale pokud to mozne je, tak trh efektivni neni. Proto ma kazdy stat napriklad strategicke zasoby, protoze se prave na trh spolehnout nemuze. (Hezky je ten problem videt na "lidskych zdrojich" - tam je velke zpozdeni, nez se vychova dalsi generace, a jakakoli trzni chyba se silne projevi.)
Z toho plyne ponaučení: neuzavírat příliš dlouhodobé/velké dohody a nepřijímat takové závazky. Je to asi jako kdybys jel autem a rozpálil to na 200 Km/h bez ohledu na to, že nevidíš, co je za horizontem – může tam být ostrá zatáčka a ty si nabiješ hubu.Hezka rada. Asi jako "kdo nic nedela, nic nezkazi", ze. Treba neporizovat si deti.
Tomu se ale nevyhne žádný režim – vždycky budou někteří lidé nespokojení a budou závidět, těm co se mají lépe a budou říkat, že je to nespravedlivé – a to i kdyby to spravedlivé bylo a ti bohatí zbohatli vlastní pílí a šikovností a ti chudí zchudli vlastní leností a neschopností. Prostě vždycky může mít někdo pocit křivdy, přestože mu nikdo neukřivdil.To ses te odpovedi tedy pekne vyhnul. Ano, obcas se najdou "vzdynespokojeni". Ale muzou mit taky pravdu. Co kdyz budou mit pravdu, hm?
Efektivni by bylo, situaci predvidat a vyrobit v lete dost kulichu pro vsechny. Jsou jiste situace, kdy to mozne. Ale pokud to mozne je, tak trh efektivni neni.Vysoké zimní ceny kulichů znamenají, že jsou zde nadstandardní zisky proti jiným oborům. To sem přiláká nové výrobce a čepic se bude vyrábět víc. Současně s rostoucí konkurencí bude klesat cena, až se zisk ustálí na průměrné hodnotě – noví výrobci už přicházet nebudou (a ti současní nebudou zvyšovat produkci), protože je pro ně výhodnější dělat něco jiného. Tenhle mechanismus funguje sám a přirozeně, aniž by ho musel někdo řídit.
Proto ma kazdy stat napriklad strategicke zasoby, protoze se prave na trh spolehnout nemuze.Je potřeba si uvědomit, že držet zásoby není zadarmo. Takže se musím rozhodnout, zda risknu zvýšení cen, nebo jestli si udělám zásoby. Tohle je strategické rozhodnutí a neexistuje jednoznačná rada, zda ano nebo ne – je to investice jako každá jiná, můžu na ní vydělat, ale můžu taky prodělat – cena nemusí stoupnout tolik nebo může naopak klesnout a navíc musím platit sklady a taky v tom mám vázané peníze, které jsem po tu dobu nemohl použít na nic jiného. Je otázka, jestli takovou investici máme dělat kolektivně jako stát – někdy asi ano. Ale taky to lze řešit čistě v rámci soukromého sektoru. Např. si pořídíš poukázky na benzín, které ti umožní nakoupit určité zboží za dnešní* cenu (a zároveň tě k takovému odběru zavazují, třeba během daného roku). A firma (nikoli stát) pro tebe toto zboží bude skladovat a dodá** ti ho. Pokud cena stoupá, tak jsi vydělal a nakupuješ levně, zatímco ostatní, kteří se takto nepojistili, nakupují za nové vyšší ceny. Výhoda je v tom, že není potřeba udělat jedno celonárodní rozhodnutí a celé je to na dobrovolné bázi. Dejme tomu, že i funguje*** demokracie, ale dojde k tomu, že 55% lidí bude říkat: je to dobré rozhodnutí skladujme a 45% lidí bude říkat: ne, je to blbost. Bez ohledu na to, jak to dopadne, zhruba polovina národa byla nucena dělat něco proti své vůli. Když to bude na soukromé bázi, každý si svobodně vybere, co mu vyhovuje.
Hezka rada. Asi jako "kdo nic nedela, nic nezkazi", ze.Ne nedělat nic, ale dělat věci tak, aby případný krach byl co nejméně bolestivý nebo alespoň přijatelný. A nakonec můžeš vždycky rozložit rizika nebo se přímo pojistit (pojišťovna může být samozřejmě soukromá, nemusí se v tom angažovat stát).
Co kdyz budou mit pravdu, hm?A co znamená, že mají pravdu? *) ve skutečnosti bude cena trochu vyšší, protože je potřeba započíst náklady na skladování **) nepovezou ti přímo ten skladovaný benzín k pumpě, kde zrovna jsi, ale vyúčtuje se to tak ***) teď abstrahujeme od toho, že stát často dělá to, co si nějaká úzká skupinka vylobovala, nikoli to, co je v zájmu (většiny) lidí.
Výhoda je v tom, že není potřeba udělat jedno celonárodní rozhodnutí a celé je to na dobrovolné bázi. Dejme tomu, že i funguje*** demokracie, ale dojde k tomu, že 55% lidí bude říkat: je to dobré rozhodnutí skladujme a 45% lidí bude říkat: ne, je to blbost. Bez ohledu na to, jak to dopadne, zhruba polovina národa byla nucena dělat něco proti své vůli. Když to bude na soukromé bázi, každý si svobodně vybere, co mu vyhovuje.To jsi ale posunul ta kriteria. Uz ti nejde o efektivitu, ale o svobodu. To je jiste legitimni, ale efektivni? Pointa je, ze obcas ty neefektivity vznikaji v ramci trhu (napr. v dusledku bublin nebo tragedy of the commons a podobne), a globalni reseni je kazdemu jasne (a fakticky ho prave nelze dosahnout bez omezeni tech, co "podvadi").
A co znamená, že mají pravdu?Tak moment. Bud prijmes moralni relativismus nebo ne. Nahore ho neprijimas, kdyz vlastne tvrdis, ze si ti lide jenom subjektivne stezuji na realitu, ktera je objektivne v poradku. A ted se me ptas, jak poznam, ze je objektivne v neporadku. Pritom ty to evidentne vyse rozlisit dokazes.
Vysoké zimní ceny kulichů znamenají, že jsou zde nadstandardní zisky proti jiným oborům. To sem přiláká nové výrobce a čepic se bude vyrábět víc. Současně s rostoucí konkurencí bude klesat cena, až se zisk ustálí na průměrné hodnotě – noví výrobci už přicházet nebudou (a ti současní nebudou zvyšovat produkci), protože je pro ně výhodnější dělat něco jiného. Tenhle mechanismus funguje sám a přirozeně, aniž by ho musel někdo řídit.
Což se SanTiagovou výhradou souvisí jen okrajově. Když člověk umírá žízní na poušti, tak pro sklenici vody třeba i sám sebe prodá do otroctví. Připadá ti taková směna dobrovolná? Mně ne. Mně to připadá jako zneužití něčí tíživé situace.
Ale to je normální součást reality a od toho nejde abstrahovat. Představ si, že je třeba zima a ty si chceš koupit kulicha.To zdaleka neni cela pravda, z velke casti to nevychazi z objektivni reality, ale ciste z mezilidskych (at uz ekonomickych ci jinych) vztahu. Nicmene je pravda, ze tak, jak jsem to vys zadefinoval, jsem to zjednodusil a nebral v potaz ty vlivy objektivni reality a bylo by lepsi to vyjadrit presneji.
Tak se cena přirozeně zvedá a kulicha si koupí ti, kteří ho skutečně potřebují.Coz by ovsem fungovalo pouze v pripade, kdyz by byla znacna ekonomicka rovnost akteru. V okamziku, kdy rozptyl ekonomicke nerovnosti vyrazne presahuje rozptyl subjektivni potrebnosti/nepotrebnosti, takovy mechanismus drasticky selhava. Tohle zkoumal Amartya Sen v souvislosti s hladomory (byl za to ocenen ekonomickou nobelovkou) a zaver je vicemene takovy, ze v mnoha pripadech historickych hladomoru byla produkce potravin nad urovni potreb populace, ale pouze trzni mechanismus vedl v dusledku ekonomickych nerovnosti k hladomorum u chudsich obyvatel. Hladomory pak odstranila demokracie, nebot umoznila efektivni netrzni mechanismy regulace distribuce potravin v pripade akutniho nedostatku. U trznich diktatur se o takove mechanismy nikdo moc nestaral, u antitrznich diktatur chybela verejna zpetna kontrola, ktera by zajistila efektivitu tech mechanismu.
Tvrdit můžou, ale budou s tím něco dělat? Mohli by založit nějakou armádu/policii, která by těmto „nepravostem“ předcházela nebo je dodatečně napravovala.Jenze ono to je spis naopak - armadu/policii potrebujes na to, abys takove mocenske vztahy zalozene na abstraktnim majetku, proti vuli tech, kteri jsou jimi ovlivneni, udrzoval.
Z toho plyne ponaučení: neuzavírat příliš dlouhodobé/velké dohody a nepřijímat takové závazky.Jenze to neodpovida na otazku kdo, zda a jak bude vynucovani takovych zavazku delat. Bude to jedna smluvni strana pomoci nasili? Nebo by to stalo ciste na reputaci? Co kdyz v takovem pripade ten, kdo zavazek nasledne zrusi, vysvetli ostatnim, ze zustavat v tom smluvnim vztahu by bylo fair, ale nikoliv just, a ostatni to akceptuji? Pak bychom namisto vlady prava meli vladu verejneho mineni.
Tomu se ale nevyhne žádný režim – vždycky budou někteří lidé nespokojení a budou závidět, těm co se mají lépe a budou říkat, že je to nespravedlivéA kdyz takovych lidi bude hodne, tak proste ten rezim nebudou povazovat za legitimni a ten rezim driv nebo pozdeji skonci (v zavislosti na tom, jake bude mit mocenske prostredky na jeho udrzovani proti vuli lidi).
Pche, na nějakou revoluci chudých ani nedojde, protože první člověk schopný nashromáždit dostatek bohatství, aby si mohl vybudovat vlastní armádu, se prostě prohlásí císařem a společnost si celý historický vývoj projde pěkně od začátku, jen s lepší výzbrojí.
mi na libertarianstvi vadi absence mechanismu opravy chybTen mechanismus tam právě je – a dokonce v té nejdemokratičtější a nejspravedlivější podobě. Když někdo bude podvodník*, můžou mu to ostatní oplatit – např. od něj nebudou nakupovat, nebo ho nepustí do své restaurace, nebudou mu prodávat atd. A stejně tak tento systém umožňuje kompenzovat opačné chyby – díky tomu, že lidé platí nízké daně, zbývá jim víc na charitu a můžou lépe podporovat např. postižené. Naopak socialismus je demotivuje – tam si lidi řeknou: já platím daně, tak ať se stará stát. *) resp. nebude dělat podvody, za které by ho šlo zavřít, ale bude se chovat neférově.
Když někdo bude podvodník*, můžou mu to ostatní oplatit – např. od něj nebudou nakupovat, nebo ho nepustí do své restaurace, nebudou mu prodávat atd.
<sarkasmus>Což bude opravdu strašně vadit podvodníkům, kteří naslibují hory doly, shrábnou prachy a prásknou do bot někam, kde je nikdo nezná.</sarkasmus>
A stejně tak tento systém umožňuje kompenzovat opačné chyby – díky tomu, že lidé platí nízké daně, zbývá jim víc na charitu a můžou lépe podporovat např. postižené. Naopak socialismus je demotivuje – tam si lidi řeknou: já platím daně, tak ať se stará stát.
Praxe ale ukazuje, že stát se v tomhle oboru stará podstatně víc a líp než jakákoliv charita, protože tyhle problém řeší plošně a systematicky. Ne jako soukromá charita, která je roztroušená na pár místech a o drtivou většinu potřebných se postarat ani nemůže, protože v jejich dosahu nemá pobočky.
ktere mi jinak pripada pomerne logicky konzistentniCoz je take IMHO jeho zasadni slabina (a obdobne mnoha ideologii). Primocare pouziva logika sama o sobe (bez toho, aby se uvnitr ni zavedly nejake vyrazne komplikovanejsi abstraktni systemy typu matematika) relativne hruby nastroj a pokud chci neco tak sloziteho jako lidskou spolecnost popsat pouze jednoduchymi logickymi pravidly, ktera budou bezesporna, musim ji znacne trivializovat a orezat.
Z kontextu musí být jasné, že u každé z těch čtyř možností se "svoboda" používá v trochu jiném významu.
S tim bych vicemene souhlasil, akorat mi neni pak jasny rozdil mezi autoritarskou pravici a levici. Podle me se to tam v podstate stira, a proto je to fakticky trojuhelnik a ne 2 osy.
Rozdíl je v tom, jak stát přistupuje k soukromému bohatství. Autoritářská levice (komunisti) se ho snaží zlikvidovat, autoritářská pravice (nacisti, fašisti) se s ním naopak snaží navázat spojenectví.
A k tomu anarchismu - nedokazu si predstavit, jak je mozne zarucit svobodu stejnou pro vsechny pri absenci pravidel.
Pozor, společnost bez hierarchie neznamená společností bez pravidel. Bohužel ale ani tohle upřesnění realizovatelnosti myšlenky nijak zvlášť nepomůže.
Libertariáni/anarchokapitalisti právě neodmítají hierarchickou společnost, odmítají jenom aby na vrcholu té hierarchie seděl stát. Proto s nimi ostatní odnože anarchismu nechtějí mít vůbec nic společného.
Nevim. V tom nevidim moc zasadni rozdil. Dobre, mozna se nejaci lide u moci vystridaji vs. nevystridaji v prubehu revoluce. Ale z moralniho hlediska, jaky je v tom pro ty neprivilegovane rozdil?
I po skončení revoluce zůstává rozdíl v tom, že v autoritářsky pravicovém režimu člověk z neprivilegované vrstvy může teoreticky získat privilegia tím, že zbohatne vlastním úsilím. Nemusí kvůli tomu vstupovat do hierarchie státní moci, ale zároveň proti státu ani nesmí vystupovat. Tahle možnost je ale pořád výrazně těžší než ve svobodnější společnosti.
Navic mi prijde, ze ted jsi ty 2 osy trochu reinterpretoval - jednu jako politickou, druhou jako ekonomickou.
Ale vůbec ne. Od začátku říkám, že v pravicovém systému kdo má víc peněz, má víc svobody. To ale ještě neznamená, že zbohatnout by bylo nějak výrazně jednodušší než ve svobodných systémech. Právě naopak, protože větší svoboda pro bohaté znamená i možnost skopnout žebřík těm, kdo by se chtěli vyšplhat za nimi. Pravice uctívá ekonomickou meritokracii jako posvátnou krávu, ale pravicové systémy s meritokracií z pochopitelných důvodů nemají vůbec nic společného.
to ze je pravice v necem anarchii jeste neznamena, ze je anarchii ve vsem, to je logicka chyba tve uvahyJá vidím chybu v tvém předpokladu, že jsem takovouto úvahu měl.
Mezi "zkopíruji přes schránku", "přepíšu slovo od slova, koukaje do originálu", "přepíšu slovo od slova, protože si to pamatuji" a "napíši něco podobného podle toho, co si pamatuji" je reálně rozdíl jen nepatrný a dává pramalý smysl jedno považovat za nové dílo a jiné už ne.Zvlášť, pokud se do budoucna budeme setkávat s počítačovými implantáty. Vlastně už teďka existuje něco založené na evoluci.
Chci tim rict, ze v pripade OSS resime jen jeden problem - free riding na tom, co uz bylo naprogramovano.Mnozí tento stav nejenže neřeší, ale ani ho nepovažují u svého software za problém. Jinak by žádný BSD kód ani nevznikl. Pokud nějaká analogie, tak BSD odpovídá anarchii GPL komunismu, protože komunismus přináší hromadu pravidel a povinností, zatímco anarchie je o minimalizaci množství pravidel.
Ano, nekteri ten problem vidi a jini ne. V tom prave je ten spor.V tom žádný spor nevidím. Asi tak jako ho nevidím v tom, že si někdo chce pořídit zelené auto a druhý modré.
Druhy odstavec je v podstate to, co rikam. Akorat ty systemy nazyvas jinak.Pouze pokud bys dal rovnítko mezi pravicí a anarchismem.
Zrejme to bude tim, ze barva auta s moralkou nesouvisi? To ze ty tam nevidis rozpor neznamena, ze tam neni.Stejně tak že ty ho tam „vidíš“ neznamená, že tam je.
A co tedy chce pravice? Z meho pohledu (jako levicaka) to v podstate anarchii je, alespon v tech otazkach, kde se s ni neshodnu.To je pravda. Z pohledu ideologicky vyhraněného jedince je svět velmi jednoduchý. Vše, co mu vyhovuje je před barikádou, vše co mu nevyhovuje je za barikádou. Pak už stačí jenom se na tu barikádu podívat ze správné strany, aby jeho strana vyšla vlevo či vpravo podle jeho přání.
Ale asi by bylo lepe, kdybys byl trochu konkretnejsi. Nevidim ti do hlavy a tve myslenkove pochody mi ponekud unikaji.Až přestaneš stavět své představy o světě na tom, že jsi levičák, tak možná bude mít diskuze nějaký smysl.
jako autor (nebo ten, kdo práva od autora koupil) můžu rozhodovat o využití dílaNe, z principu nemůžeš. Nemůžeš myšlenku nikomu, kdo se s ní setkal, vymazat z hlavy, nemůžeš zabránit tomu, aby ovlivňovala další myšlenky, aby žila svým životem. Pokud použiju analogii, dožaduješ se toho, aby rodič měl možnost neomezeně ovládat své děti (třeba včetně zavření do trezoru, heh).
Pokud použiju analogii, dožaduješ se toho, aby rodič měl možnost neomezeně ovládat své děti (třeba včetně zavření do trezoru, heh).To by není nic nového, že dítě je vlastnictvím rodičů (ale už nevím ve které historické době).
A libovolně dlouhé konečné binární číslo je informace?
Zhruba tak nějak.
Kolika způsoby se dá stejná myšlenka plně vyjádřit, než každý další pokus o její vyjádření narazí na něčí kopírovací monopol?
*) nebo spíš velmi podobné, protože abys došel k úplně stejným, je hodně nepravděpodobnéU krátkých melodií ne zas tak: možných posloupností 10 tónů není moc a většina z nich zní strašně. Pokud vím (ale citaci po ruce nemám), soudních sporů mezi skladateli o nejspíš náhodně vzniklé shodě mezi jejich díly už byla celá řada.
Pokud např. složíš melodii, ve které jsou stejné* noty jako ve skladbě jiného autora, neměl bys narazit na autorský zákon, protože toto je tvoje původní dílo (byť podobné) a došel jsi k němu sám a nezávisle (za předpokladu, že jsi to původní dílo neznal a neopsal).takto to ale nefunguje a vysoudila se za to uz hromada penez, dokonce 100% zisku za prodej alba protoze jedna skladba z alba mela podobnou melodii
Pokud např. složíš melodii, ve které jsou stejné* noty jako ve skladbě jiného autora, neměl bys narazit na autorský zákon, protože toto je tvoje původní dílo (byť podobné) a došel jsi k němu sám a nezávisle (za předpokladu, že jsi to původní dílo neznal a neopsal).
Vzpomínám si na jeden soud, dva popíkoví "pěvci" se hádali, kdo od koho zkopíroval skladbu. Byl přizván expert z nějaké akademie umění. Jeho posudek byl v duchu: obě skladby jsou tak primitivní, že nemá smysl se bavit o plagiátorství.
To byl světlý záblesk, protože v ČR se vzhledem idiotským zákonům a jejich tupému výkladu nemá smysl bavit o:
Pak je to na rozhodnutí soudu. Důležité je jít po tom smyslu, který je za tím zákonem a ne jen otrocky sledovat jeho literu a porovnávat díla bez ohledu na jejich původ.
Ale je zajímavé, že piráti argumentují těmito spornými případy a přitom ta praxe je mnohem jednodušší a jednoznačnější – ve většině případů nejde o nějaké shody náhod, kdy dva umělci vytvoří nezávisle na sobě podobná díla, ale dochází k úplně obyčejnému kopírování 1:1, kdy umělec tvoří a ne-umělec jen kopíruje.
Světem koluje citát, že dobří umělci si půjčují, skvělí umělci kradou. Lepší argument Piráti nepotřebují.
Pokud každý další pokus o vyjádření stejné myšlenky vůbec jde k soudu, tak už na něčí kopírovací monopol narazil.
A něco jiného je, když pirát zkopíruje 1:1 DVD s filmem a šíří dál – on není umělec, netvoří vlastní originální dílo a pouze kopíruje – bez původního autora by neměl co kopírovat.
V dnešní době už originalita prakticky neexistuje. Každé nové dílo je jen další článek v tisíce let dlouhém řetězu upravených a jinak remixovaných kopií.
To není tak úplně pravda. Ne všechna vyjádření stejné myšlenky jsou stejně dobrá a konkrétní vyjádření myšlenky už předmětem kopírovacího monopolu je.V podstatě téměř jakékoli dílo je poměrně velkou kolekcí různých myšlenek a nápadů, různého kulturního bohatství s různým původem. Určitě se to nedá redukovat na jednu myšlenku (nebo její vyjádření, to je jedno).
A vez, ze toto spolceni skutecne existuje a skutecne je velkym problemem.Tak si autoři, kterým současní vydavatelé nevyhovují, můžou založit vydavatelství vlastní či se o vydání pokusit sami, zvláště v současné době je to mnohem jednodušší než kdy jindy. Nebo jim snad někdo bude bránit?
Tady je zádrhel v tom, že parta největších vydavatelských korporací sedí na gigantickém archivu tvorby z minulého století. Když budou chtít, tak v tom archivu zaručeně vyhrabou něco, co sice 50 let nikdo neviděl a neslyšel, ale bude to stačit na to, aby tu malou konkurenci uvláčeli po soudech ke krachu. Velké korporace ten soud nemusí vyhrát. Stačí, aby je soudce nevyrazil moc rychle. Na samizdatové autory te nemá smysl vytáhnout, ale kdyby se objevilo nějaké malé vydavatelství s moderním obchodním modelem, které za sebou nebude mít nějaký velký kapitál a raketově poroste, skoro určitě na něj něco takového vytáhnou.
V tom není rozdíl. Jsem přesvědčen o tom, že autor by měl mít právo svoje majetková práva prodat někomu jinému (nahrávací společnosti) a ta s nimi následně mohla nakládat jako by byla autorem (osobnostní práva samozřejmě nemá a autorství nelze upřít původnímu autorovi).
Na to autor nepotřebuje žádný monopol. Stačí mu jen pečlivě hlídat originál, aby ho potenciální vydavatel nemohl zkopírovat, dokud autor nedostane zaplaceno.
Ale tato chyba je daná nevzdělaností autorů – nikoli chybou systému, práva.
Naopak, tohle je výsledek systému, kde autor měl ještě do nedávna na výběr jen ze dvou možností: buď podepsat vydřidušskou smlouvu s vydavatelem jak stojí a leží, nebo originál zamknout do šuplíku a vrátit se k lopatě. Kopírovací monopol je to, co velkým vydavatelům dává tuhle moc.
Na to autor nepotřebuje žádný monopol. Stačí mu jen pečlivě hlídat originál, aby ho potenciální vydavatel nemohl zkopírovat, dokud autor nedostane zaplaceno.To nestačí, protože vydavatel by za takové situace nebyl ochotný zaplatit autorovi tolik peněz jako dnes. Hrozilo by totiž, že autor dá kopii i jinému vydavateli. Nebo že si třeba od prvního vydavatele nechá udělat drahou reklamní kampaň a sám pak dá dílo volně na svůj web. Nebo by každý, kdo si nosič s dílem koupí, mohl začít vydávat vlastní kopie. Co bys dělal ty být na místě vydavatele? Platil bys např. reklamu, domlouval distribuci, domlouval rozhovory v médiích atd. i s vidinou toho, že tě autor nebo kdokoli jiný podrazí (resp. využije svého zákonného práva)? Jak už jsem psal v některé dřívější diskusi na toto téma: obchodní model založený na prodeji licencí se mi nelíbí (ani jako autorovi, ani jako spotřebiteli), ještě méně se mi líbí DRM a restriktivní licence, které ti zakazují kde co (typicky u her a dalšího softwaru) a raději mám svobodný software a svobodnou kulturu, přijde mi lepší vydělávat na něčem jiném, než jsou licenční poplatky. Ale vím, že to není jediná možnost – jestli někdo chce prodávat licence, ať je prodává.
To nestačí, protože vydavatel by za takové situace nebyl ochotný zaplatit autorovi tolik peněz jako dnes. Hrozilo by totiž, že autor dá kopii i jinému vydavateli. Nebo že si třeba od prvního vydavatele nechá udělat drahou reklamní kampaň a sám pak dá dílo volně na svůj web.
A co v tom autorovi brání teď? Ano, správně, smlouva s vydavatelem. Kopírovací zákon tohle nijak neřeší.
Nebo by každý, kdo si nosič s dílem koupí, mohl začít vydávat vlastní kopie.
To se zcela běžně děje i teď a nezdá se, že by se vydavatelům dařilo nějak zvlášť hůř než dřív.
Ale vím, že to není jediná možnost – jestli někdo chce prodávat licence, ať je prodává.
A je to tak důležitá možnost výdělku, že si oproti všem ostatním zaslouží faktickou dotaci pomocí státem vymáhaného monopolu?
To je dost pokrytecká obhajoba kopírovacího monopolu, když kopírovací monopol v případě i zcela náhodné netriviální shody s nějakým jiným dílem autorům brání vlastní dílo vůbec vydat.
No vždyť říkám, že hlásat "svobodu" vydělávat na prodeji kopií a brát kvůli tomu celé veřejnosti svobodu projevu a právo na soukromí je pokrytecké.
brát kvůli tomu celé veřejnosti svobodu projevu a právo na soukromíMícháš moc věcí dohromady. Jak jsem tu psal, vydavatel nemůže chtít, aby jeho „stánek“ zadarmo hlídala policie. A nemůže kvůli tomu chtít, aby se všude instalovali kamery a všem kolemjdoucím se prohledávaly kapsy (co kdyby v nich měli jablko od vydavatele, za které nezaplatili) nebo aby se lidem lezlo do domů či se jim odposlouchávaly telefony a e-maily (co když např. kamarádovi budou vyprávět o tom, jak skvělé jablko ukradli, ať si tam dojde taky). Svoboda slova a právo na soukromí stojí výše než majetkové právo a nelze tyto hodnoty omezovat kvůli něčímu zisku. Zároveň ale platí, že kdo krade, je zloděj a kdo uzavírá dohody a pak je neplní je lhář a podvodník. Jestli se mu to podaří prokázat je už věc druhá, ale na věci samotné to nic nemění. Tak nějak mi přijde, že naší dnešní společnosti chybí řád, základní hodnotový žebříček a trocha disciplíny. Měly by tu být hodnoty, které jsou svaté a na které se za žádnou cenu nesahá (jako je ta svoboda slova). A pak bys ani neměl (mít) problém s existencí autorského práva, protože by nehrozilo, že by ti kvůli němu někdo cenzuroval Internet nebo ti lezl do počítače.
Když se shodneme, že právo na soukromí a svoboda slova stojí nad obchodními zájmy, tak kopírovací monopol v současné podobě ztratí veškerý smysl. Jednoduše nebude nijak vymahatelný. V zájmu zachování respektu k důležitějším zákonům, které je možné vymáhat, je proto úplné zrušení kopírovacího monopolu pro nekomerční užití.
Dokonalý zločin je tak vzácná záležitost, že na respekt k zákonu nemá vůbec žádný vliv. Jenže kopírovací monopol pravidelně porušuje polovina populace. A to už na respekt k zákonu negativní vliv má. Nehledě na negativní dopady na vědu a umění.
Jenže kopírovací monopol pravidelně porušuje polovina populace.
A je to chyba té populace, nebo toho zákona? Nehledě na to, že ti lidé to nedělají s úmyslem porušovat onen zákon, ale prostě s úmyslem se podívat na film. A vyberou si pro to nejsnadnější možnost. Je pouze a jen problém "velkého obsahu," že je stále neschopný těm lidem tu možnost nabídnout.
A je to chyba té populace, nebo toho zákona?A co kdyby se všechno řešilo formou soukromého práva: přišel bys do obchodu a podepsal bys smlouvu – dostal bys nosič, zaplatil a zavázal se, že nebudeš šířit kopie (pod určitou pokutou). A co když to nedodržíš a ani pokutu nezaplatíš a bude to takhle dělat hodně lidí – je to pak chyba jejich, nebo té druhé strany? (zákon tu v tomhle případě nefiguruje vůbec, protože je všechno ve smlouvě)
Málo → vydavatel by neměl zisky, protože by mu klesly prodeje → změnil by model.
Souhlasím a tohle bych čekal též. Ale velký obsah toho není schopen a místo toho se snaží (a docela úspěšně) měnit zákony. Což povede k tomu, že je ještě více lidí bude porušovat.
Podle mě stejné množství, jako si dnes film koupí/jde do kina/podívá se v TV, ne?
Co já vím. TV nemám, na filmy se nedívám a v kině jsem byl naposledy v době, kdy to ještě bylo kino a ne nákupní středisko.
Nehledě na to, že ti lidé to nedělají s úmyslem porušovat onen zákon, ale prostě s úmyslem se podívat na film.To je vtip? „Já jsem ho sice zabil, ale ne s úmyslem porušit zákon, ale abych dostal jeho peníze!“
Myslím si, že ti lidé si ani neuvědomují, že dělají něco protizákonného.Vždyť nedělají!
Nehledě na negativní dopady na vědu a umění.Muzes prosimte rozvest ten negativni dopad na vedu a umeni?
Můžu, ale bylo by to na dlouho. Takže raději dám dva odkazy, kde se o tom píše:
Věda: Academic spring: how an angry maths blog sparked a scientific revolution
Umění: Svobodná kultura
Ne, to měl být negativní dopad existence kopírovacího monopolu.
ale nějak se mi pořád zdá, že když autor nebude mít nárok na odměnu, nemusí mít třeba motivaci tvořit.
A v tom je to kouzlo trhu, které vytváří motivaci zákazníků zaplatit.
Ta motivace očividně nefunguje, když skoro nikdo za díla neplatí.
Citation needed. A neberu nic, pod čím je podepsaná BSA, IFPI, MPAA, RIAA nebo jiná MAFIAA.
Že polovina populace pravidelně porušuje kopírovací monopol ještě neznamená, že zároveň neplatí za díla. Ty neznáš tu statistiku, podle které největší piráti zároveň nejvíc legálně nakupují tvorbu?
Ale to řešení, které navrhuješ mi přijde násilné – sebrat korporacím současný model založený na prodeji licencí a donutit je pracovat podle nového modelu
Jenže ty korporace mizerně platí některé autory
Když budeš mít továrnu na petrolejky a lidi je přestanou kupovat, protože budou svítit žárovkamia ty zkrachuješ, tak se s tím nějak smíříš – měl jsi lépe odhadnout vývoj a přizpůsobit se.
...ty začneš lobbovat u vlád, aby omezily svícení žárovkami zákonem, abys měl trvalý kšeft.
Vždyť přesně tohle chci! Resp. nechci, aby k takovému lobování docházelo.Ty jenom chces, aby se zachoval soucasny stav, ktery je dusledek prolobovanych zakonu z minulosti.
Zrušení nekomerčního kopírovacího monopolu se dá vyřešit tak, že se staré monopoly nechají dožít v původní podobě a nové se budou řídit novými pravidly. Druhá možnost by byla vydat závazný výklad zákona, že kopírovací zákon se nevztahuje na vztahy dvou fyzických osob (+ paragraf o nedovoleném podnikání na pokusy tohle zneužít k výdělku). Kopírovací monopol je totiž průmyslová regulace. Text zákona se nezměnil, ale vlivem rozvoje techniky se drasticky změnil jeho význam. Takový výklad by kopírovací zákon vrátil zpátky do původních mezí.
Ono to není jenom o postrčení vývoje kupředu, ale hlavně o výchovném profackování vydavatelského průmyslu, aby se začal chovat slušně ke svým zákazníkům. Zrušení nekomerčního kopírovacího monopolu rozhodně nikoho přes noc ke krachu nepřivede, protože drtivá většina lidí si toho ani nevšimne. A když, tak budou stahovat jak splašení maximálně pár dnů, než jim dojde místo na disku.
úplné zrušení kopírovacího monopolu pro nekomerční užitíZa to by ti asi spousta lidí nepoděkovala (v první fázi možná ano, ale až by se projevily důsledky, tak už ne), protože by přestaly vznikat spousty (velko)filmů a knih. Nikdo by je netočil, protože by neměl na pokrytí nákladů. Lidi by si je stáhli z Internetu a pustili doma na velké televizi nebo projektoru, třeba i s kamarády nebo cizími lidmi, ale nekomerčně*. Knihy totéž – opět by sis je zcela legálně stáhl a zcela legálně vytiskl jen za cenu papíru a inkoustu/toneru, nebo nahrál do čtečky úplně zadarmo. Neříkám, že prodej licencí je jediná cesta, ale je na něm závislá velká část naší současné kulturní tvorby a jinak vznikat nemůže. Jasně, svobodná kultura je lepší, taky se mi víc líbí stáhnout si film pod CC licencí a moci s ním (téměř) bez omezení nakládat a zaplatit za něj až zpětně a hlavně dobrovolně. Ale to můžu dělat už teď. Zároveň ale můžu zaplatit stovku a jít se podívat do kina na nějaký megafilm. Dnes mám možnost volby, pak bych ji neměl, protože ten megafilm by ani nikdo nenatočil. *) BTW: co když za umístění těch souborů na servery nebo stahování budu platit – je to komerční nebo nekomerční? Nebo co když si tu knihu nebudu tisknout sám a vytiskne mi ji někdo jiný – zaplatím mu papír, toner a zisk.
Lidi by si je stáhli z Internetu a pustili doma na velké televizi nebo projektoru, třeba i s kamarády nebo cizími lidmi, ale nekomerčně*.
A teď to snad nedělají? Nevidím jediný důvod, proč by kvůli zrušení nekomerčního kopírovacího monopolu měli lidi víc stahovat a míň chodit do kina než teď. Už teď se chovají jako kdyby žádný kopírovací monopol neexistoval.
BTW: co když za umístění těch souborů na servery nebo stahování budu platit – je to komerční nebo nekomerční? Nebo co když si tu knihu nebudu tisknout sám a vytiskne mi ji někdo jiný – zaplatím mu papír, toner a zisk.
Pokud zdrojový soubor pro tisk dodává zákazník a ne tiskárna, tak je to jednoznačně nekomerční. V případě komerčních datových úložišť ať rozhodne soud.
A teď to snad nedělají? Nevidím jediný důvod, proč by kvůli zrušení nekomerčního kopírovacího monopolu měli lidi víc stahovat a míň chodit do kina než teď. Už teď se chovají jako kdyby žádný kopírovací monopol neexistoval.Např. u softwaru je to hodně znát: když chci získat legální software, tak napíšu do konsole
aptitude install …
, ale kdybych chtěl získat nelegální software, tak bych musel chodit na nějaké hnusácké weby, kde bude spousta odporné reklamy, vyskakovacích oken a určitě i nějaké viry… takže se na to raději vykašlu (bez ohledu na to, jestli respektuji cizí práva, ale čistě v zájmu vlastního bezpečí a pohodlí).
Pokud zdrojový soubor pro tisk dodává zákazník a ne tiskárna, tak je to jednoznačně nekomerční.A co když si na tom založím svůj byznys – vytvořím síť samoobslužných tiskáren, bude tam počítač s připojením na internet nebo si lidi budou nosit díla na flešce, bude to trochu dražší než běžný tisk, ale pohodlné a rychlé. Na plochu jim dám odkazy na servery, kde najdou ty knihy, případně na to napíšu nějakou aplikaci a je to – skvěle na tom zbohatnu. Nebo začnu prodávat čtečky, po kterých bude větší poptávka než dřív. V podstatě takovou změnou zákona způsobíš přerozdělování – sebereš peníze autorům a vydavatelům a dáš je těmto novým podnikatelům.
V případě komerčních datových úložišť ať rozhodne soud.Ale to zase nevrátí peníze autorům ne? Provozovatel úložiště možná zaplatí pokutu, ale ta spadne do státní poklady. Taky by se mohla rozdělit autorům, ale kterým? Jak zjistíš, kolikrát si někdo stáhl Helenku Vondráčkovou a kolikrát Troškův Kaměňák? Data o počtu stažení by mohl poskytnout provozovatel, ale ten je třeba nebude mít, nebo je nebude chtít poskytnout. Co pak? Bude tu zase nějaká OSA, která bude rozdělovat vybrané peníze z pokut za tato veledíla?
A první soudce jim všem napálí pokutu jako prase za obcházení zákona.
V jiném příspěvku jsem se vyjádřil celkem jasně, že využití díla k reklamě je komerční užití. To platí i v případě, že promítání filmu funguje jako reklama na prodej občerstvení a pronájem židlí. A je jedno, jestli tu reklamu organizuje jiná firma než která na tom pak vydělává.
Fakt by mě zajímalo, proč vždycky diskuze o zrušení nekomerčního kopírovacího monopolu zdegeneruje na pokusy vymyslet co nejšílenější plán, jak na nekomerčním šíření komerčně vydělávat. To si fakt myslíte, že soudci jsou úplně blbí a nechají se takovou průhlednou ptákovinou nachytat?
1) Komerční šíření funguje veřejně, a proto se dá postihovat bez plošného narušení soukromí.Toto tvrzení je v rozporu s mým pozorováním (SilkRoad, I'll do *** for a Bitcoin, Tor Hidden Wiki).
2) Pokud na díle někdo vydělává peníze, autor by měl dostat podíl.
I'll do *** for a BitcoinHmm, koukám, že se to blbě hledá, tak to popíšu. Jednu dobu existovala stránka, kde lidé zveřejňovali nabídky ve formě I'll do *** for a Bitcoin, např. I will crack Photoshop for a Bitcoin a po provedení finanční transakce se toto přes Tor uskutečnilo.
Toto tvrzení je v rozporu s mým pozorováním (SilkRoad, I'll do *** for a Bitcoin, Tor Hidden Wiki).
Vzhledem k tomu, že pro zákazníky je u digitalizované tvorby klíčovou metrikou pohodlí distribuční služby, Tor a Bitcoin aktuálně tyhle služby diskvalifikuje.
A když je finanční zisk nepřímý…?
Reklama je komerční užití. Cokoliv komplikovanějšího ať rozhodne soud.
Proč když někdo má z díla prostě jen radost, autor na odměnu nemá nárok?
Dá se autorovi poslat podíl z radosti?
Vzhledem k tomu, že pro zákazníky je u digitalizované tvorby klíčovou metrikou pohodlí distribuční služby, Tor a Bitcoin aktuálně tyhle služby diskvalifikuje.Ano, ale není nemožné, že někdo vytvoří aplikaci, která toto zpohodlní. Jak by se k tomu tvá morálka postavila?
Tak, že když mi autor nestaví do cesty zbytečné překážky a nastavil rozumnou cenu, nestojí mi za to kvůli pár korunám lovit trochu levnější zdroj po všech čertech. Nehledě na to, že bude současně dostupný dostatek nekomerčních zdrojů, což komerčním pirátům zkrouhne zisky od všelijakých skrblíků tak, že se to pomalu nevyplatí nabízet. Kdo ale bude chtít ze zásady zaplatit, ten samozřejmě půjde zaplatit autorovi.
Pokrytecke je hlasat svobodu a zaroven brat svobodu nekomu jinemu.Co by na tom proboha mělo jako být pokryteckého? Když se ve svobodné společnosti nějak nastavují/mění/upravují zákony o sovobodách občanů, tak je celkem jasné, že nějaké svobody se rozšíří a některé zúží. Koneckonců, ne nadarmo se říká, že svoboda jednoho začíná tam, kde končí svoboda jiného. Takže když se tou hranicí šibuje, je jasný, že jedna strana o svobodu přijde. To je jako by sis stěžoval, že demokracie je špatná, protože připravuje absolutní vládce o značnou část svobod.
Autor si klidně může do podmínek napsat, že za každé užití jeho díla mu musí přiletět do úst pečený holub, proč ne.To ať si tam klidně dají. Já na takové podmínky nepřistoupím a jejich dílo si pořizovat nebudu. Kdo ně přistoupí, to je pak jeho věc.
Horší je, když někdo chce, aby stát autorům zajišťoval všelijaké hovadiny, které si do podmínek napíšou.Ano, souhlas. Někdy mi to přijde, jako kdyby si vydavatel postavil u cesty stánek s jablky a dal tam jen cenovku XXX Kč za kus a žádnou obsluhu. A chtěl, aby mu to státní policie bezplatně hlídala a dohlížela na dodržování těchto obchodů. Toto je samozřejmě nesmysl a nikdo po státu takovou podporu svého obchodního modelu chtít nemůže. Zároveň to ale nemění nic na tom, že ten, kdo si vzal jablko a nezaplatil, je zloděj.
Aby to byl férový obchod, je potřeba zveřejnit podmínky předem a druhá strana musí dohodu uzavřít vědomě a dobrovolněA technicky vzato: já jsem poslal jen nějaký HTTP GET požadavek a že mi jen na základě něj provozovatel poslal HTTP odpověď se svým drahocenným díle, to je jeho problém.
Jenže z pohledu zákona je to bohužel váš problém.
Kopírovací zákon mluví jasně: Děláte něco, na co se vztahuje některá zákonná výjimka? Ne. Děláte něco, na co jste předem dostal licenci od autora nebo autorem pověřeného prostředníka? Ne. V tom případě porušujete zákon. Kopírovací zákon je od základu koncipovaný jako průmyslová regulace a celkově předpokládá, že reguluje jen vztah mezi autorem a vydavatelem. Proto také jeho základním principem je, že co není výslovně povoleno, to je zakázáno. Pro vztah mezi autorem a vydavatelem to dává smysl. Jenže ne pro širokou veřejnost.
Byl tady ten případ s nelegálním prodejem Windows, kde zákazníci dostali od prodejce link na stažení instalačky přímo z webu Microsoftu. Ale tady měl soudce rozum a nechal okradené zákazníky jít bez trestu. Instalačky sice museli smazat, ale sedět šli jen ti podvodníci, co ty linky prodávali. Samozřejmě za podvod.
Jo, ale jenom protože ti lidé se stali obětí podvodu. Kdybys ten samý link našel třeba na Googlu a Microsoft tě vystopoval a udal, tak jdeš sedět.
Aby to byl férový obchod, je potřeba zveřejnit podmínky předemAno, ale my tu mluvime o situaci, kdy k zadnemu oboustrannemu obchodu nedoslo, protoze jedna strana si to vzala driv, aniz by predtim ziskala souhlas druhe osoby (majitele prav).
A technicky vzato: já jsem poslal jen nějaký HTTP GET požadavekPredpokladejme, ze ta odpoved od Googlu byla na neco vicemene relevantniho, z nahledu googlu bylo vicemene jasne, na co to URL vede, pouze nebyly jasne licencni podminky. Takze tezko lze argumentovat, ze ti druha strana poslala neco uplne jineho, nez co jsi chtel stahnout. (Odmysleme tedy pripad, ze by ti nekdo zcela necekane na GET pozadavek na homepage odpovedel instalackama Windows.)
Naopak by se to dalo kvalifikovat jako podvod z jejich strany, protože provozovatel mne uvedl v omyl, myslel jsem si, že hraji zadarmoDruha strana bude tvrdit, ze kdybys sel na jejich stranky standardne (na hlavni stranku, kterou inzeruji), tak ty podminky uvidis pred stazenim pravne chraneneho obsahu. Ale kvuli tomu, ze jsi od treti strany (Googlu) ziskal odkaz dovnitr jejich webu, tak jsi obesel stranku informujici o podminkach. Mozna by se dalo tvrdit, ze tim, ze ti to vlastnik prav sam poslal (odpovedel na GET dotaz), ti implicitne udelil povoleni to stahnout, ale dost bych si nebyl touhle argumentaci jist - to me na prvni pohled napada analogie s tim, ze prodejce zeleniny ji vystavil v kosiku pred obchod, a nekdo si ji vzal, protoze myslel, ze je rozdavana. Porusil pravo? Jiste, v obcanskopravnim sporu by majitel asi vysoudil kompenzaci. Porusil trestni zakon? Nejspis ne, chybel umysl okrast. Ale IANAL. Jenze u toho prikladu se zeleninou jsou urcite sdilene predstavy co, se asi tak ve spolecnosti ocekava. Oproti tomu u novych veci jako zverejneni progamu na Internetu jsou ta ocekavani znacne odlisna. Podobne je to s cenami (a tedy asi i s pripadnymi kompenzacemi z obcanskopravnich sporu) - u prikladu se zeleninou jsou kompenzace vcelku jasne - cena zeleniny je vicemene dana situaci na trhu, a kdyby ten prodejce argumentoval, ze on ji prodava stokrat draz, tak by vsem bylo jasne, ze je to podvod. U software nic takoveho neni, nektery stoji statisice, jiny srovnatelny je zdarma.
myslel jsem si, že hraji zadarmo (na webu celkem běžná věc)Coz koneckoncu ilustruje to, co tu vlastne tvrdime - ze dnesni situaci s vseobecne volne dostupnymi autorskymi dily lze tezko skloubit s autorskym zakonem z minuleho stoleti, ktery i driv fungoval ve vztahu k siroke verejnosti v podstate jenom proto, ze ho tam nikdy nikdo dusledne nevymahal (napr. vymahani poplatku za verejnou produkci, kdyz si par lidi zpiva u taboraku).
Takze tezko lze argumentovat, ze ti druha strana poslala neco uplne jineho, nez co jsi chtel stahnout.Já si chtěl zadarmo zahrát webovou hru, tak kliknu a hraju. Což je celkem přirozené očekávání, protože na webu je většina věcí zadarmo (financovaná z reklamy nebo nějak jinak) a když chce někdo platit, tak vybere peníze předem a pak pošle nějaké sériové číslo nebo aktivuje funkci v mém účtu. To je běžná praxe. Naopak běžná praxe není, že bych na něco jen tak kliknul a pak se teprve ukázalo, že za to mám platit. Jinak také: obchodní zvyklosti.
Druha strana bude tvrdit, ze kdybys sel na jejich stranky standardne (na hlavni stranku, kterou inzeruji), tak ty podminky uvidis pred stazenim pravne chraneneho obsahu. Ale kvuli tomu, ze jsi od treti strany (Googlu) ziskal odkaz dovnitr jejich webu, tak jsi obesel stranku informujici o podminkach.To je jejich problém. Asi jako kdybys měl pozemek a z jedné strany tam měl bránu a u ní vybíral vstupné a z druhé strany to bylo otevřené a nebylo k rozeznání od veřejného parku, kde se žádné vstupné neplatí.
Mozna by se dalo tvrdit, ze tim, ze ti to vlastnik prav sam poslal (odpovedel na GET dotaz), ti implicitne udelil povoleni to stahnout, ale dost bych si nebyl touhle argumentaci jistTěžko si představit takovou technickou diskusi před soudem, když tam budou rádi, když rozliší e-mail od webu, ale dejme tomu… Protokol HTTP obsahuje řadu stavových kódů, mezi nimi jsou i
401 Unauthorized
a 402 Payment Required
. Takže když ti místo toho server odpověděl 200 OK
, zřejmě jsi autorizovaný a platit taky nechtějí Oproti tomu u novych veci jako zverejneni progamu na Internetu jsou ta ocekavani znacne odlisna.Podle mého je ta praxe už celkem zaběhnutá – většina obsahu (typicky zprávy, články, vyhledávání, různé aplikace, vtipné obrázky atd.) je bezplatná. Software se šíří buď jako svobodný, nebo jako freeware nebo jako demoverze s tím, že časem přestane fungovat a je potřeba zaplatit vložit kód. Placené služby se obvykle platí předem (předplatíš si kredit a z něj se strhává) a různé závazné objednávky se provádí v několika krocích, kdy musíš zaškrtnout políčko a odeslat formulář jako POST (Google nebo jiný vyhledávač nikdy na POST nepovede). Ostatně to by takhle někdo mohl tvrdit, že sis nakoupil zboží v jeho obchodě a teď máš zaplatit – bude říkat, že kdybys šel přes jeho hlavní stránku, věděl bys, že kliknutím na ten a ten odkaz objednáváš zboží… to je blbost.
S takovouhle svobodou stanovovat podmínky bychom asi nikam nedošli, viďte?Proč ne? Pokud si autor takové (nesmyslné) podmínky stanoví, riskuje v první řadě, že ten obraz vůbec neprodá. A pokud ho prodal, tak ho prodal nějakému hlupákovi a ten má teď smůlu. Nakonec se ten dům bude bourat, nebude ani žádná zeď a zničí se i obraz – tím se dostáváme do stavu, jako kdyby autor žádný obraz nenamaloval – a to je přece jeho legitimní rozhodnutí, umělec se prostě může rozhodnout netvořit a nikdo jiný ho k tomu nemůže nutit. Jenže na takhle nesmyslné licence nedojde, protože umělec chce/potřebuje peníze, takže stanoví takové podmínky, za jakých svůj obraz prodá. A taky bude chtít, aby tu jeho dílo přetrvalo dlouho a byl slavný a známý i po smrti, tak nebude omezovat množinu zdí, na kterých smí ten obraz viset. Co je tak těžkého na tom říct: „namaluj ten obraz a dej mi ho pod svobodnou licencí (nebo mi převeď všechna majetková práva k němu) nebo ho nemaluj vůbec, já ho nekoupím“?
Proč ne? Pokud si autor takové (nesmyslné) podmínky stanoví, riskuje v první řadě, že ten obraz vůbec neprodá. A pokud ho prodal, tak ho prodal nějakému hlupákovi a ten má teď smůlu.Ne, autor ten obraz nikomu neprodal. Prostě jen deklaroval, že musí viset na zdi. A nádavkem i zakázal ten obraz jakkoliv zničit. To je zcela v souladu s oním abstraktním právem autora stanovit libovolné podmínky zacházení s jeho dílem, ale naprosto v nesouladu s realitou.
Když si autor stanoví nesmyslné podmínky, tak jde proti svým zájmům – dílo tím znehodnotí a neprodá ho pak vůbec nebo ho prodá za nižší cenuNo jo, na tohle ale většina autorů změnou podmínek nereflektuje...
To je jako by sis stěžoval, že demokracie je špatná, protože připravuje absolutní vládce o značnou část svobod.
+1
Jak to bylo s tím svobodným obchodem s otroky?
V případě tvorby je zase potřeba uvědomit si jednu důležitou věc: zákon se na dílo dívá jako by to bylo něco, co se spontánně zhmotnilo ve vakuu a nikdy to nebude interagovat se zbytkem kultury. Realita je taková, že každé dílo je jen remixem dlouhé řady jiných děl a samo se stane surovinou pro další tvorbu, která přijde po něm. Kopírovací monopol proto dost těžce omezuje tvůrčí proces způsobem, který v tisícileté historii lidstva nemá obdoby.
Inspirace byla v umění a kultuře odjakživa. Pokud by někdo soudil proti tomu, tak je to chyba jeho výkladu autorského zákona, nebo chyba konkrétní implementace AZ, že zakazuje (přirozenou) inspiraci.
Tohle není chyba jen konkrétní implementace kopírovacího zákona, ale celého systému, protože už v samotné Bernské úmluvě je zavedené, že kopírovací monopol autora původního díla se vztahuje i na všechna odvozená díla. A netriviální inspirací samozřejmě vzniká odvozené dílo.
Ale když někdo udělá rip DVD/BD disku, tak v tom opravdu žádnou tvůrčí činnost nevidím.
I kvalitní rip placky pro dílo znamená přidanou hodnotu, když se oficiální cestou dá sehnat jen na placce. A co potom fansub?
Jenže úplně jiná věc je kopírování 1:1, což není žádná inspirace, to není žádné vznešené „interagovat se zbytkem kultury“.Souhlas, ale tady jde o něco úplně jiného, o to, že autoři při tvorbě významně čerpají z kulturního bohatství, nicméně odměnu žádají pouze pro sebe. Jinými slovy - deklarují sami sebe jako výlučné autory daného díla, ačkoli téměř vždy není pravda.
To máš ale ve všech oborechAno, jenže v nich obvykle lidé neprodávají intellectual property.
oni čerpali inspiraci od svých předchůdců a sami jsou taky inspirací pro další umělce. Takže si všechny vybrané peníze můžeš s klidem nechat, on se v budoucnu někdo třeba inspiruje tvým dílem a tím se to vyrovná.Jo, to beru. Stále mi to ale přijde jako nekonsistence v konceptu IP, čistě teoreticky nebo filosoficky, chceš-li...
Ano, jenže v nich obvykle lidé neprodávají intellectual property.V průmyslu se prodávaj patenty jako na běžícím páse.
U těch umělců to bude fungovat jako výměnný obchod – oni čerpali inspiraci od svých předchůdců a sami jsou taky inspirací pro další umělce. Takže si všechny vybrané peníze můžeš s klidem nechat, on se v budoucnu někdo třeba inspiruje tvým dílem a tím se to vyrovná.
Akorát ta možnost volně se inspirovat nesmí přijít v průměru až 100 let po vydání, jako je to teď.
Např. na psa je alespoň v části českého práva také nahlíženo jako neživou věc.Což je v pořádku, brát zvířata jako věc/majetek (z pohledu zákona – nemyslím to nijak špatně, člověk by se k nim měl chovat hezky). Zvíře ostatně nemůže nést odpovědnost za svoje chování a stanout za něj před soudem – stejně jako nejde soudit budovu za to, že na někoho spadla. Ale zároveň tu můžou být nějaké regulace – např. ochrana památek, nebo zákon proti týrání zvířat.
Zákon, realita/morálka spolu moc nemají moc styčných bodů.Zákon by měl být podmnožinou morálky.
Což je v pořádku, brát zvířata jako věc/majetek (z pohledu zákona – nemyslím to nijak špatně, člověk by se k nim měl chovat hezky). Zvíře ostatně nemůže nést odpovědnost za svoje chování a stanout za něj před soudem – stejně jako nejde soudit budovu za to, že na někoho spadla. Ale zároveň tu můžou být nějaké regulace – např. ochrana památek, nebo zákon proti týrání zvířat.
To zní vtipně od třetího nejinteligentnějšího druhu kolem.
Zákon by měl být podmnožinou morálky.
Není.
DEF inteligence
Á, tady někdo nezná Stopařova průvodce po galaxii.
Rozdíl je v tom, že dřív ten otrok někomu patřil, zatímco teď se řekne: je to člověk jako my, všichni jsme si rovni. To je zcela zásadní změna v myšlení a pohledu na svět – ne jen zrušení/úprava nějakého zákona. To, co prosazují piráti, by šlo zdůvodnit leda stejně zásadní změnou – překvalifikovat dílo na nějakou samostatnou entitu.Ne, o zadnou samostatnou entitu vubec nejde. Jde o to, jake typy objektu vubec mohou byt predmetem vztahu 'vlastnictvi'. Rozhodne neni pravda, ze by cokoliv mohlo byt predmetem takoveho vztahu. Koncept nezcizitelnych lidskych prav se ukazal ve zrejmem sporu s konceptem cloveka jako predmetu vlastnictvi, a tak byl casem koncept cloveka jako predmetu vlastnictvi zavrhnut. Podobne jine typy objektu nemohou byt z ruznych duvodu v soucasnem pravu predmetem vlastnictvi (napr. matematicka tvrzeni). Nevim tedy, co presne navrhuji pirati, ale ja osobne bych byl primarne pro to, aby autorska prava byla povazovana za ryze ucelovy pozitivne-pravni koncept, bez vztahu k prirozene-pravnimu konceptu vlastnictvi. Pak dostane diskuse o tom, jak ta prava maji vypadat, mnohem lepsi smysl.
V princípe existuje len prirodzené a pozitívne právo.
V prípade pozitívneho práva, ako bolo otrokárstvo uzákonené, tak isto môže byť zrušené. Ak existujúci právny systém niečo také neumožňuje, prevalcuje sa demokratickým hlasovaním.
V prípade prirodzeného práva, ak rešpektuje vlastníctvo seba samého, tak nárok otrokára je v skutočnosti neoprávnený a jeho nerešpektovaním nedochádza k obmedzeniu otrokára.
V prípade prirodzeného práva, ak nerešpektuje vlastníctvo seba samého, potom si niekto z pozície silnejšie privlastní otrokára.
Jestli chceš, tak ti dokážu, že buď sám sebe nevlastníš, nebo je otroctví v pořádku. Můžeš si vybrat.
tak ti dokážu, že buď sám sebe nevlastníšNetřeba dokazovat, já už to vím a předpokládám, že na Slovensku to bude velmi podobné, jako tady.
nebo je otroctví v pořádkuHmm… Je otroctví, když to toho „otrok“ vstupuje dobrovolně? Je občanství otroctví?
Môžme si podať ruky. Obaja máme pravdu, ale tú pravdu sme nesprávne napísali (neuviedli sme podmienky) :D
V poriadku by totiž bolo len za určitých podmienok.
Obaja máme pravdu, ale tú pravdu sme nesprávne napísali (neuviedli sme podmienky) :D
S tím nesouhlasím. Já říkám, že výrok „Vlastním sám sebe => otroctví je špatné“ je nepravdivý bez jakýchkoliv dalších podmínek navíc.
Ja tvrdím opak. Pôvodne som ti síce chcel dať za pravdu, ale trocha som nad tým popremýšľal a musel by si definovať, ako chápeš otroctvo. Domnievam sa, že samo o sebe je používané príliš všeobecné a nevyjadruje spôsob, akým vzniklo (v tomto vlákne viz vyššie dobrovoľnosť a BDSM a nižšie dlh). Teda či slovo otroctvo berieš skôr vo význame slova vlastníctvo alebo skôr niečo všeobecnejšie ako, dajme tomu, slovo držba.
Chjo, tak jdeme dokazovat... Vlastnictví: právo plně disponovat nějakou věcí, včetně práva vlastnictví převést na třetí osobu. Otroctví: vlastnictví osoby, které otrok nemůže jednostranně vypovědět.
Důkaz: Předpokládejme, že člověk vlastní sám sebe. Tedy může vlastnictví sebe sama bez dalších podmínek převést na třetí osobu a tím se stát otrokem. Pokud toto z jakéhokoliv důvodu udělat nesmí, není splněna definice vlastnictví, a tedy nevlastní sám sebe.
Pokud chceš proti tomuhle důkazu argumentovat svobodnou vůlí otroka, tak tím zároveň vyvracíš možnost vlastnit jakéhokoliv živočicha.
Svet s teóriou vlastníctva seba samého nijako nezruší zlé ľudské vlastnosti, takže aj v takomto svete môže byť otrok uvrhnutý do otroctva proti svojej vôli a teda otrok v skutočnosti nie je vlastníctvom otrokára. Nanajvýš je v jeho neoprávnenej držbe.
V takom prípade tvoj výrok "„Vlastním sám sebe => otroctví je špatné“ je nepravdivý" je nepravdivý....ani to nie je presné, pretože možnosti riešenia prípadnej neschopnosti splácať dlh môžu byť uvedené príkladmo a vtedy tam otroctvo nemusí byť explicitne uvedené...
V prípade prirodzeného práva, ak nerešpektuje vlastníctvo seba samého, potom si niekto z pozície silnejšie privlastní otrokára.Nemusi vzdycky platit. Muze vzniknout situace, kdy je jeden nejsilnejsi a uz si ho nikdo neprivlastni. A tak take koncivaji systemy, ktere se opiraji o pomylenou koncepci "prirozeneho prava" - vladou oligarchie tech nejsilnejsich.
Zle, zle zle. Mal si mi vytknúť, že som tam zabudol niečo ako "ak je vôľa/schopnosť/...". V kontexte tohto vlákna si tvoj názor dovolím označiť za nezmyselný.
Uvažujme v kontexte vlákna, že je cieľom zrušiť otroctvo, teda niekto z pozície sily si privlatnením otrokárov vynúti na nich zrušenie otrokárstva a bez ohľadu na to, či je nad ním niekto silnejší alebo nie, tento prípadný väčší nositeľ sily nemá dôvod zasahovať, pretože jeho cieľom je zrušenie otroctva a to bolo dosiahnuté práve dosiahnuté a teda môžme povedať, že pre potreby tejto diskusie je privlastňovateľ otrokov najsilnejší a nad ním je už len Boh, ktorý však svoj názor na zasahovanie do pozemských vecí vyjadril krátko po potope.
To maji vsichni plna usta svobody, ale na svobodu tvurcu (drzitelu prav) uz se nedostalo, ze?To, ze svobody a prava jednech jsou casto v kontrastu ze svobodou a prav jinych, je docela bezne. Co se treba tyce osvobozeni otroku, tak napr. nejvyssi federalni soud USA kdysi rozhodl, ze zakony rusici otroctvi jsou protiustavni zasah do vlastnickych prav jejich majitelu.
„Kopírovací monopol“ je tendenční a manipulativní označení.
Souhlasím. Ale pokud chceme být objektivní, je třeba dodat, že stejně tendenční a manipulativní jsou i označení "ochrana autorských práv" nebo "boj proti pirátství".
+1
- „Kopírovací monopol“ je tendenční a manipulativní označení.
„Kopírovací monopol“ je tendenční a manipulativní označení.„Autorské právo“ je ještě tendenčnější a ještě manipulativnější. „Kopírovací monopol“ je tendenční pouze tím, že na něj lidé nejsou zvyklí.
Já si myslim že piráti (ta strana) to myslej dobře a upřímně, akorát by chtěli přes noc zázraky. To snížení copyrightu ze 70 nebo kolika let na 5 a legalizace nekomerčního sdílení je IMHO neprůchozí. Jako bylo by dobrý se tam jednou dostat, ale pomalejš, aby si na to ty starý struktury stačili zvykat. Třeba to každý dva roky o pět let zkrátit a místo legalizace by stačila dekriminalizace, aspoň pro začátek. A taky by možná nebylo od věci aby měli nějakýho profi mluvčího, toho současnýho nemusí každá konzerva vydejchat ... Aspoň ale něco dělaj, už bylo sakra na čase.
A taky by možná nebylo od věci aby měli nějakýho profi mluvčího, toho současnýho nemusí každá konzerva vydejchat ...Co se médií týče, je IMHO pořád lepší než minulý předseda.
Zakážeme kvůli tomu snad mobilní telefony nebo pojišťovny?A byl bys pro zrušení regulace toho, co si mobilní operátoři a pojišťovny můžu ke klientům dovolit?
Ale zpět k tomu autorovi: on si mohl ponechat všechna práva a užívat si je. Ale místo toho si vybral peníze a svých práv se vzdal. V čem je problém?Když se na to podívám s odstupem, vidím především problém v tom, že by smluvní vztah mezi dvěma lidmi měl ovlivňovat osobu třetí. Představme si, že autor A smlouvou přenechal všechna práva ke své písničce distributorovi D. Distributor následně dá licenci rádiu R, aby ji mohlo vysílat. Já (J) ji v rádiu slyším a nahraji si ji a nahrávku dále šířím. Mohu, protože nejsem účastníkem ani smlouvy mezi A a D, ani smlouvy mezi D a R, ba ani žádné smlouvy s R.
A podle toho by také mělo být s autorským právem zacházeno. Nemělo by se řešit, jak nejlépe ochránit ono abstraktní cosi, nýbrž diskutovat o zájmech všech zúčastněných a podle toho pečlivě nastavit parametry, aby vznikla kýžená rovnováha.+1 Jenže vytvořit rovnováhu není tak snadné, obzvláště když nemáme možnost si jednotlivé modely sto let simulovat a nevíme tedy, co je pro zájem společnosti jako celku lepší. (a chceme vůbec operovat vždy na 100 % ve prospěch celku?)
Já už jsem ten rozdíl mezi vlastnictvím a kopírovacím monopolem jednou vysvětloval: V systému vlastnictví je možné, aby dva lidé měli paralelně plná práva ke dvěma identickým kopiím stejné věci, ale zároveň neměli žádná práva ke kopii, která patří tomu druhému. V systému kopírovacího monopolu to možné není. Člověku buď patří všechny kopie na světě, nebo žádná.
Ale on za to dostal zaplaceno!Tak moment, takže autorské právo končí tam, kde dostal autor zaplaceno a ostatní jsou jenom nabalené sračky? Já jen abychom si ujasnili tu definici.
Je to jako kdybys prodal barák a pak se divil, že v něm už nemůžeš bydlet.Další do sbírky pitomých analogií.
„Kopírovací monopol“ je tendenční a manipulativní označení.Daleko lepčí, než „duševní vlastnictví“, nebo podobné píčoviny...
Jinak až bude možné snadno kopírovat i fyzické objekty, tak spor o to, jak financovat tvorbu, bude opravdu bezpředmětný. Ale do té doby...
Jo, v tomhle směru se máme na co těšit...
Přitom to chybí pomalu to nejdůležitější, to, že dávat rovnítko mez kopírování informací a krádeží hmotného objektu je fundamentálním popřením toho, jak funguje naše realita a to, že to někomu nemusí přijít divné, je jen důsledek důsledné mediální masáže. Té, která se nám pokouší vecpat do hlav tvrzení, že pro obsah chráněný autorskými pravy, což je jen specifický případ nějaké informace, platí stejná pravidla jako pro běžné hmotné objekty (aneb "Auto byste také neukradli ...").+ další odstavce Hehe.
Zatím jsou jen v plenkách, ale během historicky krátké doby začne velkým výrobcům vadit, že namísto toho, aby si lidé kupovali její výrobky, tak nějaký nadšenech umístí na web 3D model a ostatní si ho stáhnou a vytiskopu doma.Jakže se jmenovalo to sci-fico přesně tohle popisovalo (kopírovací automaty nemohly kopírovat sebe, až to někdo hacknul)? Jinak ještě k tomu kopírovacímu monopolu. V současné době prakticky jakýkoliv film nebo muzika vlastně využívá spoluautorství diváka/posluchače. Protože ztrátové formáty.
Jakže se jmenovalo to sci-fico přesně tohle popisovalo (kopírovací automaty nemohly kopírovat sebe, až to někdo hacknul)?Nebylo to náhodou od Sterlinga ve sbírce Vidím to jinak?
Zajímalo by mě, jak si představujete fungování kopírovacího monopolu v praxi. Proto tahle malá anketa, kterou později rozvedu do plnohodnotného článku.Jako, že výsledek ankety ovlivní obsah blogu? Teleautomat!
Jo, ovlivní. Tahle anketa je hlavně taková sonda, jak moc do hloubky budu muset tu základní myšlenku vysvětlit.
Bude stačit zářivka?
Jedině poctivá 100W žárovka. Zářivka má na hlasování moc malý odběr
Na abc to úplně po lopatě nebude potřeba.
Vzhledem k aktuálnímu stavu ankety mám strach, že bude.