Instalace softwaru v Linuxu - (Klik)

15. 5. 2007 | Michal Vyskočil | Systém | 8781×

Dnešní díl bude věnován systému Klik. Jak už jeho název napovídá, aplikace jsou instalovány a spouštěny jediným kliknutím na speciální webové stránce.

Obsah

• Balíčky
• Používáme
• Technicky
• Závěr

Balíčky

Klik je centralizovaný systém. Aplikace jsou v komprimovaném souborovém systému, takže uživateli stačí kliknout na URL a prohlížeč stáhne a spustí danou aplikaci. Na rozdíl od předešlého autopackage se zde nekopíruje do stávajícího systému, není potřeba mít práva roota a odinstalace znamená smazání jednoho souboru. Balíčky jsou cramfs obrazy, které jsou připojeny přes loopback. Pokud aplikace skončí, obraz je odpojen. Balíčky jsou automaticky tvořeny z repozitáře Debianu Sarge, což znamená, že v „klikací“ verzi je téměř vše, co je k dispozici v Debianu. Tím pádem se Klik bezkonkurenčně dostal na první místo v počtu dostupných balíčků a navíc tak dokonce předstihl některé nativní balíčkovací systémy. Podstatné je, že je požadavek na sestavení balíčku sice generován webovou službou, ale stažení i transformace probíhá na uživatelově domácím počítači.

Tento systém vyvíjejí čtyři vývojáři, kteří jsou vesměs z Německa. Počet dostupných balíčků není v tomto případě dobrým měřítkem, protože, jak bylo řečeno dříve, vývojáři dokáží balíčky generovat automaticky z repozitáře Debianu Sarge, který obsahuje přes 17 500 balíčků. Navíc je tímto způsobem dostupný některý proprietární software jako například Acroread, Opera, Skype nebo Picasa.

Vývojáři se v současné době zabývají vylepšením technického řešení, které není dobré. Uvažuje se o přesunu z cramfs a loopbacku na FUSE, které by mohlo vyřešit současné nejpalčivější potíže. Dále je v plánu přidat podporu pro kryptografické ověření a vytvoření robustního ABI. Navíc plánují jistou formu spolupráce se stávajícími distribučními nástroji a chtěli by dosáhnout toho, že by byl Klik v existujících distribucích obsažen přímo.

Vývojáři trvají na základním konceptu instalování softwaru kliknutím, přičemž celý proces nijak nezasáhne stávající systém. Díky tomu mohou uživatelé instalovat aplikace bez obav, že si svůj systém nějakým způsobem poškodí. Na druhou stranu má tento způsob několik nevýhod. Protože nemá žádného správce balíčků, není možné říct, kolik klik balíčků dříme v systému. Správci potom nemají snadnou cestu, jak udělat audit systému. Současné řešení používající loopback má nevýhodu v tom, že je jejich počet omezen. Navíc, pokud správce používá například cryptoloop, jejich počet je ještě menší. Uživatelé nemají rádi systém, který jim umožňuje spustit pouze 8 nebo ještě méně aplikací současně. Navíc je loopback pomalejší než přímý přístup na disk. Plánovaný přechod na FUSE by mohl daný problém vyřešit, ale stejně by taková izolace mohla znamenat jisté výkonové potíže a Klik asi nebude nikdy vhodný pro aplikace typu Apache nebo PostgreSQL.

Používáme

Instalace systému je velice jednoduchá. Stačí napsat jako uživatel (tedy ne root):

wget klik.atekon.de/client/install
sh install

Pokud nemáte spuštěný prohlížeče z rodiny Mozilla, vyskočí varovná hláška:

Jako uživatel Konqueroru jsem se ji rozhodl ignorovat a pokračovat instalací, jenže ta se sestávala už jen ze druhého dialogu:

Nutné tedy ještě bylo spustit příkaz

su -c '/bin/sh ~user/klik-cmg-install-root'

pro editaci /etc/fstab, kde se objeví hromada záznamů typu

/tmp/app/1/image /tmp/app/1 cramfs,iso9660 user,noauto,ro,loop,exec 0 0

potvrzující úspěšnou instalaci do systému. Do systému se nainstaloval skript $HOME/.klik, který obsluhuje registrované kio (pro Konqueror) obsluhující pseudoprotokol klik:// a $HOME/.zAppRun, který slouží ke spouštění stažených obrazů.

Samotné používání systému tak pohodlné není (rozhodně ne tak pohodlné, jako konzolová instalace bez otravného procházení webu), ale jak se říká it's not a bug, it's a feature anebo proti gustu... Ovšem web projektu jaksi nefunguje, takže když jsem hledal Inkscape, nenacházel se v žádné ze tří sekcí a vyhledávání mělo zrovna dovolenou. Naštěstí mi vše potřebné našel google

Zkusil jsem tedy stáhnout a nainstalovat Inkscape. Po kliknutí na odkaz se zobrazí varování prohlížeče:

následované výpisem závislostí, které se budou stahovat:

Po automatickém spuštění Inkscape a jeho ukončení se zobrazí dialog pro získání zpětné vazby. Ten se zobrazuje pouze při prvním spuštění, takže se uživatel nemusí obávat toho, že by byl neustále otravován.

Stažené obrazy se kopírují na plochu a spouští kliknutím na příslušnou ikonu. Ovšem uživatel ze svého nadšení lehce vystřízliví poté, co zjistí, že je omezen pouze na 7 zároveň spuštěných aplikací (nebo instancí jedné aplikace).

Technicky

Instalace systému (mimo nezbytné asociace MIME typů a speciální položky v menu prostředí) do domovského adresáře zkopíruje dva soubory: .klik a .zAppRun. První z nich má za úkol provádět instalaci nových položek do systému, což znamená, že nastavuje prohlížeče tak, aby po spuštění odkazu s pseudoprotokolem klik:// spustily právě tento obslužný skript. Pro Konqueror je to zajištěno souborem $(HOME)/.kde/share/services/klik.protocol

# klik 0.2
# helper protocol for konqueror to send klicks to the klik script
# by probono
[Protocol]
exec=/home/michal/.klik '%u'
protocol=klik
input=none
output=none
helper=true
listing=false
reading=false
writing=false
makedir=false
deleting=false
icon=package
Description=klik

Pro Mozillu je nutné do souboru user.js v adresáři s profilem napsat

user_pref("network.protocol-handler.app.klik", "~/.klik");

Klik potom stáhne z http://134.169.172.48/atp/?package= potřebný soubor, na který odkazuje URL. Pozor, stránka kontroluje řetězec user agent, proto je nutné připojit i parametr -U "klik 0.1.3cli" a zpět dostanete automaticky vygenerovaný skript, který zajistí stažení potřebných závislostí a podobně.

Skript .zAppRun:

1. Najde nejmenší neexistující /tmp/app/[1-7] a v případě úspěchu jej vytvoří.
2. Udělá symbolický odkaz cmg souboru do /tmp/app/n/image.
3. Soubor připojí.
4. Zkontroluje příkazem tty terminál.
5. Spustí /tmp/app/n/wrapper.
6. Po vypnutí programu odpojí obraz a vše opět uklidí.

Závěr

Klik je z uživatelského hlediska poměrně jednoduchý systém pro instalaci softwaru. Prostě stačí kliknout v prohlížeči na odkaz, chvíli počkat a vše je hotovo. Z technického hledika je na tom o něco hůř, protože je omezen počtem volných loopback zařízení a nenabízí žádné služby, na které je člověk zvyklý, jako třeba seznam nainstalovaného softwaru a podobně.

       

Komentáře

[anonymous]

Cim dalej, tym viac nechapem taketo clanky. Viem, ze proste musi byt napisany minimalne jeden clanok za den, ale aby ste pisali o takychto nezmysloch, tak to sa mi zda trochu divne. V konecnom dosledku uzivatelia, co si precitali clanok zistia, ze klik je neopodstatneny a je s nim viac problemov ako vyhod. abclinuxu.cz sa tymto dostava na uplne iny level (nizsi). Dobry clanok som tu necital uz hodnu chvilku. Kazdopadne prajem vela novych a dobrych clankov.

[xkesh]

Cim dalej, tym viac nechapem taketo clanky. Viem, ze proste musi byt napisany minimalne jeden clanok za den, ale aby ste pisali o takychto nezmysloch, tak to sa mi zda trochu divne.

Já zase nechápu tyhle trapný anonymousy, co maj nějaký svrbění či co a musí se z toho vykecávat, ačkoliv jejich komentář je jeden nesmysl vedle druhého.

V konecnom dosledku uzivatelia, co si precitali clanok zistia, ze klik je neopodstatneny a je s nim viac problemov ako vyhod.

Kéž by to tak bylo u většiny článků a recenzí! Kritický článek totiž ušetří vlastní čas a energii, zatímco takový, který jen chválí a problémy nezmiňuje, je vlastně něco jako reklamní leták.

Kromě toho, ti co umí číst, na rozdíl od nějakých ubrblaných anonymousů, zjistí z tohoto článku úplně něco jiného (nemluvě o tom, že jde o díl v tématicky zaměřeném seriálu).

abclinuxu.cz sa tymto dostava na uplne iny level (nizsi). Dobry clanok som tu necital uz hodnu chvilku. Kazdopadne prajem vela novych a dobrych clankov.

Já zase přeju daleko míň podobných anonymousů, co si nevidí do huby (do klávesnice) a stahují úroveň zdejší čtenářské komunity na úplně jiný level :-/

[sssssssss]

tak to nečti

[petr_p]

Článek je výborný, protože ukazuje technickou podstatu řešení a problémy, které vznikají znásilněním UNIXU.

Například uvedená fstabová řádka je zcela nebezpečná, protože umožňuje uživateli vytvářet suid binárky.

[sokrates]

Tak, tak.

[vogo]

ja už jsem psal

[vogo]

Tenhle způsob instalace se mi ani trochu nezamlouvá, když už člověk chce nějaký software, tak ať si ho nainstaluje "běžným způsobem", tedy pomocí balíčkovacího managera, který má v systému. Pár příkazů se naučit může, navíc když bude mít sptávné repositáře tak se mu dostane všemožného software a navíc bude vědět, že balíčky pochází z důvěryhodného zdroje. Tohle je jedním slovem nebezpečné.

[Dalibor Smolík]

Myslím si, že je dobrá každá pomůcka, která usnadňuje správu systému a je spolehlivá, což umožní i méně zkušeným uživatelům spravovat systém. To je též jednou z podmínek většího rozšíření Linuxu mezi běžné uživatele. Ale v tomhle případě se mi zdá, že tomu tak není - tento program je podle mě složitější a problémovější, než běžný způsob instalace (u Debianu aptitude install, synaptic ..). Tudy asi cesta nepovede, alespoň ne pro BFU.

[Vani]

Klik je celkom dobry napad. Mne funguje asi 70% programov z kliku. Konkretne: Inkskape, Pixel, Abiword, XnView, hra Atanks, HtmlDoc, Wlassistant, planetarium Kstars, REALPLAYER, Dillo, F4L.

[Honza Balák]

Možná kecám blbosti, ale nefunguje to tak nějak podobně u MacOS?

[Milan Vít]

Ani ne, mohu-li poskytnout svůj laický názor. Na OS X jsem se setkal s dvěma typy instalací, buď přes instalátor (Installer, balíčky mají příponu .pkg), nebo nakopírováním adresáře tvářícího se jako soubor (přípona .app) do adresáře /Applications (či kamkoliv jinam, je to vcelku jedno), podstatné každopádně je, že aplikace se jako jediný soubor pouze tváří a i v „obyčejném“ Finderu lze přes volbu Show Package Content zobrazit „obsah aplikace“, či jak to lépe říci. Omluvte můj amatérský výklad, s Mackem nepracuji dlouho

[Josef Kufner]

Takže pokud to chápu dobře, tak pokud mám Debian, tak celý Klik můžu nahradit za tohle:

#!/bin/bash
# Klik
sudo apt-get install "$1" && exec "$1"

[Marek 'marx' Grác]

To určite nemôžeš :) aj keď nemám ani potuchy ako to riešia autori Kliku. Balíky deb môžu mať interaktívnu inštaláciu (na rozdiel od rpm) a tam by ti to nefungovalo.

[Josef Kufner]

Ale fungovalo. Ta interaktivita ničnu mevadí

[freshmouse]

Ach jo, všechny tyhle CNR, Kliky, Autopackage a další divnosti týkající se instalace... Doufám, že se to nijak nerozšíří. Jinak bych ty internety raději zakázala.

[Jan Grmela]

Souhlas. Někdy se mi zdá, že by měl vzniknout jediný balíčkovací systém, kterému by se jen měnila střeva podle typu balíčku (rpm, deb, ebuild, …) přičemž rozhraní by bylo furt stejné (nebo by aspoň existovala základní společná sada příkazů a k tomu nějaké specifické pro ta která střeva). A nad to ať si každý výrobce distribuce dá libovolné klikátko.

Takhle musí člověk umět příkazy na každý balíčkovač zvlášť. Opět to odpovídá tomu, jak ten náš Linux máme hezky roztříštěný

[xkesh]

Takhle musí člověk umět příkazy na každý balíčkovač zvlášť. Opět to odpovídá tomu, jak ten náš Linux máme hezky roztříštěný

Stačí když člověk umí příkazy balíčkovače svého operačního systému (= distribuce). Proč by měl umět příkazy od těch jiných, které nepoužívá? A proč by měl používat mermomocí těch systémů víc než jeden (a navrch chtít, aby v tom případě byly vlastně všechny stejné)?

[hwsoft]

no minimalne ja pouzivan aktiivne 6 distribuci. Neco mam doma, neco v praci, na FreeNetu mame taky neco jineho a v embeded je taky uplne jiny system . Ale nemam problem s nicim, jsem spravce, ale u bezneho uzivatele by to mohl byt problem, ten by mel mit vsechny systemy na stejnem typu distribuce.

[Michal Vyskočil]

A proč by měl používat mermomocí těch systémů víc než jeden (a navrch chtít, aby v tom případě byly vlastně všechny stejné)?

Protože se mi doma líbí vrtat v Archu, v práci ovšem dělám na RedHatu a teď ještě spravuji servery s Debianem (který jsem zdědil) pro naše zájmové sdružení, ale známým dávám Mandrivu, nebo OpenSuse, protože mají mcc a Yast?

[xkesh]

A proč by měl používat mermomocí těch systémů víc než jeden (a navrch chtít, aby v tom případě byly vlastně všechny stejné)?

Protože se mi doma líbí vrtat v Archu, v práci ovšem dělám na RedHatu a teď ještě spravuji servery s Debianem (který jsem zdědil) pro naše zájmové sdružení, ale známým dávám Mandrivu, nebo OpenSuse, protože mají mcc a Yast?

Ano, pokud se to ovšem líbí, vrtat se (tj. být mj. správcem) v různých systémech, tak není jaksi na místě si stěžovat, že tyto různé systémy (včetně správce balíčků) nejsou stejné. Nota bene když je ještě jako v původním povzdechu řeč o běžném uživateli

[xkesh]

Nota bene když je ještě jako v původním povzdechu řeč o běžném uživateli

Oops, to bylo až v reakci, trochu mi to v paměti splynulo. Ale "běžný uživatel" si vybere či dostane nainstalován ten svůj systém a rozdíly mezi distribucemi včetně správce balíčků ho vůbec nemusejí zajímat, to zůstává. Kdo chce být odborníkem přes "Linux", tj. pokud možno co nejvíce linuxových operačních systémů (=distribucí), tak se holt musí něco naučit, stejně jako odborníci v jiných oblastech.

[Michal Vyskočil]

Jistě, ale i ten začátečník dejme tomu s Mandrivou se může dostat do situace, kdy má poradit někomu s OpenSuse a je v loji (je to hrubě vykonstruovaný příklad, který naprosto opomíjí fakt, že grafické instalátory software v mcc a yastu jsou skoro stejné ).

[freshmouse]

No jistě. A proč tedy vznikají věci jako Autopackage nebo Klik?

Tohle není problémem. Problémem je, že se každá grafická nástavba, každá vychytávka atd. musí dělat zvlášť. Nechci, aby tu byl Jediný Správný Systém, ale určitá míra sjednocení by neuškodila, ne? Urychlila by vývoj.

[xkesh]

No jistě. A proč tedy vznikají věci jako Autopackage nebo Klik?

Důvodů je jistě mnoho. Například bych mezi ně zařadil touhu po snadné distribuci uzavřených komerčních programů zabalených "napevno", Klik se hodí dobře k vyzkoušení programu jen jako uživatel než ho integruju do systému nativním správcem software (jakési "ostré" demo) anebo třeba k tomu, aby si i uživatelé Linuxu mohli přes mail posílat hovadinky, na které stačí kliknout...

Ale řeč byla o nutnosti pamatovat si extra příkazy správce balíčků u různých distribucí - to jaksi u grafického rozhraní instalátoru odpadá, ty vypadají v principu všechny stejně a člověk, co se v něm nedokáže orientovat, by opravdu neměl mít k dispozici heslo superuživatele

Samozřejmě, že by jistá míra sjednocení byla možná, totiž hned jakmile se různé autonomní vývojářské skupiny konečně shodnou na tom, které to řešení je jako vzor sjednocení nejvhodnější (což dříve budeme mít federální United States of Europe s evropskou vládou a prezidentem ) ... pokud se nemýlím, tak zrovna správa balíčků bývá jednou z nejčastějších příčin toho, že se kdosi rozhodne vytvořit novou vlastní distribuci, protože konečně přišel na to, že to ostatní dělají špatně a jeho řešení je konečně to správné

[freshmouse]

Ale řeč byla o nutnosti pamatovat si extra příkazy správce balíčků u různých distribucí - to jaksi u grafického rozhraní instalátoru odpadá, ty vypadají v principu všechny stejně a člověk, co se v něm nedokáže orientovat, by opravdu neměl mít k dispozici heslo superuživatele

Nejde o jejich vzhled. Jde o to, že jsou nadstavbami konzolového programu. A pro každý takovýto program je nutné utvořit novou nástavbu. A to není jeiný problém s tím spojený.

Samozřejmě, že by jistá míra sjednocení byla možná, totiž hned jakmile se různé autonomní vývojářské skupiny konečně shodnou na tom, které to řešení je jako vzor sjednocení nejvhodnější (což dříve budeme mít federální United States of Europe s evropskou vládou a prezidentem ) ... pokud se nemýlím, tak zrovna správa balíčků bývá jednou z nejčastějších příčin toho, že se kdosi rozhodne vytvořit novou vlastní distribuci, protože konečně přišel na to, že to ostatní dělají špatně a jeho řešení je konečně to správné

S tím nemohu než souhlasit.

[Trinom]

Jinak bych ty internety raději zakázala.

Myslíš Tohle?

Jinak by mě zajímalo, jak se takto nainstalovaný SW odinstalovává...

[freshmouse]

Že má soudružka Věra i stránku na Wikipedii, to jsem nevěděl.

[CEST]

No, osobne vidim dva problemy:

(1) Instalace daemonu a systemovych sluzeb je pres tenhle system nemozna. Jednak daemony obvykle sedi na portu <1024 a na ty si muze sednout jenom pod rootem a navic by i takovej zpusob instalace nebyl moc dobrej celkove pro system. Nektery systemovy veci taky delaji uzivatele a podobne. To znamena, ze NE VSECHNY balicky z repositare debianu jdou instalovat.

(2) Co kdyz chci instalovat aplikaci vzalene pres ssh bez X? Pujde to? To je pak celkem na nic pro admina. A user muze pouzit nativni klikatko distribuce.

Osobne bych spis videl jako uzitecnejsi neco, co bude napsany napr. v tcl(+tk) nebo v dialogu, pripadne pouze shell scripty. Na vsechn distribucich bude mit definovane sekvence pro vsechny balickovaci systemy, takze napr. search-pkg BALIK vyhleda balicek, install-pkg BALIK nainstaluje balicek, a to jak na Fedore pomoci rpm nebo na gentoo pomoci emerge nebo na debianu pomoci dpkg/apt-get.

[Michal Vyskočil]

(2) Co kdyz chci instalovat aplikaci vzalene pres ssh bez X? Pujde to?

Určitě, sice nikdo zatím integraci kliku do lynxe/linkse nenabízí, ale určitě půjde skript ~/.klik s příslušným parametrem spustit i z konzole. Ale na takovém stroji nevidím pro klik žádné využití.

[petr]

No, at je to sebevic spatne, tak to umoznuje instalaci aplikaci bez prava roota. Coz bych dost casto ocenil ve skole, kde jsou sice pocitace nakonfigurovane celkem pekne, ale obcas clovek potrebuje proste narychlo nejaky programek a nechce se mu ho kompilovat.

[Robert Krátký]

Přesně v tom vidím jedinou výhodu a rozumné využití těchto systémů. Jednorázová (a jednoduchá, na všech distribucích stejná) instalace programu na počítači, kde by uživatel jinak nemohl instalovat vůbec nic.

[^_^]

s Vami bych souhlasil, ale klikani rozhodne k *NIXovym (MINIX/UNIX) systemum nepatri, diky bohum (Richard Stallman, Linus Torvalds a mnoha dalsim) za nastroje pracujici v SHELLu

[Robert Krátký]

Proč by na Unixu nemohla být klikátka? Shellové nástroje jsou fajn, ale mají své specifické užití - pro desktopovou práci se moc nehodí.

[Hobil]

"Shellové nástroje jsou fajn, ale mají své specifické užití - pro desktopovou práci se moc nehodí." S tím nemohu úplně souhlasit. Při běžné práci (doma i v kanclu) mám spuštěnou grafiku, pár používaných programů v grafickým kabátku a jedno či dvě okénka shellu. Ideální kombinace, a myslím, že to tak dělá většina lidí při běžné práci.

[Michal Vyskočil]

Ehm, tak to by mě hrozně zajímalo, jak z mého článku plyne, že klik v shellu nepracuje? Zvlášť, když to je prostě jenom sada shellových skriptů. To, že má grafický frontend a asociace na psoudoprotokol klik:// přeci neznamená, že nemůžu v konzoli napsat ~/.klik inkscape (možná by to z toho skriptu chtělo vyckuchat grafické dialogy a dát tam konzolový, to nevím)

[Mintaka]

Připojuji se k pochvalám za pěkný článek.

A navrch přidávám odkaz na návrh standardu pro instalační balíček. Nebo noční můru. Vyberte si.

http://www.w3.org/Submission/2004/04/

a trošku čerstvější zprávy:

Článek o konference která proběhla 4.12.2006 v Berlíně v prostorách SAPu. http://www.linux-watch.com/news/NS4586903228.html

Na této konferenci se sešli přední představitelé balíčkovacích systémů Linuxu se zástupci nezávislých vývojářů (ISV) SW. Mezi závěry, ke kterým dospěli patří:

"Best real-world solution was to construct "a single API (application programming interface) that could be implemented across the various package systems"

Na konferenci v Berlíně byla ustanovena nová pracovní skupina LSB Packaging workgroup http://www.linux-foundation.org/en/Packaging, jejíž cílem je iniciovat a podporovat snahy vedoucí k zjednodušení instalací a správy software třetích stran. Především jde o návrh jednotného API pro univerzální balíčkovací systém.

[Michal Vyskočil]

Díky za pochvalu, ale o tomto tématu pojednával první díl této série

[Mintaka]

No jo, skléroza. Chce to vydávat články s kratšími prodlevami

Tak aspoň přihodím pár info (které tam snad nebyly). I když to není přímo o balíčkování, je to z podobných luhů a hájů.

Domain Task Force (SBC)
Skupina pod organizací OMG -The Object Management Group - Mission is the development of specifications supporting the development, deployment, operation and maintenance of software technology targeted for software defined communication devices. http://sbc.omg.org/

A z že Java nespí:
JSR 88: JavaTM EE Application Deployment V rámci aktivit Java Specification Requests. This specification provides a complete description of the APIs required by the J2EE platform to enable development of platform-independent deployment tools. http://jcp.org/en/jsr/detail?id=88

---

Mimochodem, narazili jste někdo na něco pro Widle, co by se dalo přirovnat k repozitářům balíčků pod Linuxem / BSD? Jediné co mě vzdáleně napadá, je update centrum MS a to má ještě jen úzce zaměřený profil. (Tak mě napadá - s touhle službou MS přišel až po tom, co to fungovalo v Linuxu. Přesto bych se nedivlil kdyby na ni měl MS tak 10 .. 20 patentů