V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
V první polovině března se dostalo převážně inkrementálních aktualizací distribucím Porteus Kiosk, DragonFly BSD, Kali Linux, Zorin OS, 4MLinux, FuryBSD, NomadBSD, Clonezilla Live, LibreELEC, Tails, NuTyX a AryaLinux. Bylo také oznámeno přejmenování systému FreeNAS.
Po bezmála půl roce přichází aktualizovaný Porteus Kiosk, na Gentoo založený systém pro veřejné terminály. Seznam změn ve vydání 5.0.0 není zdaleka tak dlouhý, jak by se mohlo z povýšení hlavního čísla verze zdát. Obsažené jádro Linux je z nové větve s dlouhodobou podporou, tedy 5.4 namísto 4.19, a webové prohlížeče, tedy obvykle ta část systému, se kterou uživatelé veřejných počítačů obvykle pracují, jsou Firefox 68.5.0 ESR a Chrome 80.0.3987.122. Další změny čítají především opravy chyb a vůbec možných nepříjemností při používání kiosku: např. přibyla virtuální klávesnice pro zadání hesla při přihlášení k sezení, není-li k dispozici klávesnice fyzická; nebo webové prohlížeče by neměly protestovat při dlouhodobém běhu v perzistentním režimu.
Vývoj systému DragonFly BSD pokračuje. Tento dávný fork FreeBSD, odlišující se zvláště výchozím souborovým systémem HAMMER, resp. HAMMER2, si udržuje jistou dávku kompatibility – ve vydání 5.8 např. přidává nástroj dsynth pro sestavení a instalaci softwaru z repozitáře DPorts vycházejícího právě z portů FreeBSD. Vedle toho také dorovnává podporu hardwaru, zvláště GPU, na úroveň Linuxu verze cca 4.9. Do systému se ovšem dostaly i vlastní změny a opravy, namátkou vylepšení stránkování, aby uživatelské rozhraní a aplikace pracovaly plynuleji, i když je volné paměti málo. Stávající uživatelé mohou provést explicitní upgrade ze staršího vydání… a těm, kteří se k tomu dosud nemají, je k dispozici alespoň menší aktualizace 5.6.3 s několika opravami chyb.
Distribuce Kali Linux zaměřená na testování bezpečnosti sice vychází čtvrtletně a první letošní vydání proběhlo už v lednu, leč chyba v novém instalátoru si vynutila vytvoření opravených obrazů systému 2020.1a. Problém spočíval v tom, že vývojáři distribuce sjednotili instalovatelné obrazy systému s různými desktopovými prostředími do jednoho, který nabízí volbu desktopového prostředí – v instalátoru – jenže kvůli nesplněným závislostem, chybějícím ovladačům vstupních zařízení, se uživatelé mohli ocitnout bez X Serveru. Další opravné obrazy byly publikovány pro Raspberry Pi (2 a novější) a mezi podporovanými počítači přibyl PineBook (a nový PineBook Pro).
Projekt FreeNAS vznikl v roce 2005 za cílem vytvořit open-source systém pro síťová úložiště (NAS). Od samého počátku vychází z FreeBSD (resp. zpočátku m0n0wall), ale pro tehdejší nespokojenost s technickým stavem distribučních nástrojů se od něj v roce 2009 oddělil na Debianu založený coreNAS, posléze přejmenovaný na openmediavault – krátce poté původní FreeNAS převzala firma iXsystems, která rovněž projekt výrazně přepracovala. K FreeNAS navíc přibyla enterprise verze nazvaná TrueNAS, a to pro pole úložišť SAN. Nyní bylo oznámeno, že obě verze se s připravovaným vydáním 12.0 sjednotí. FreeNAS bude přejmenován na TrueNAS CORE, TrueNAS na TrueNAS Enterprise.
Zorin OS, distribuce tradičně imitující uživatelské rozhraní MS Windows, je založená na Ubuntu 18.04, tedy s dlouhodobou podporou. Aktualizace obrazů 15.2 obsahuje aktualizace balíčků včetně Hardware Enablement právě z Ubuntu. Tím pádem je zahrnuto např. jádro Linux 5.3. Týká se to placené verze Ultimate i bezplatných Lite a Education.
Další vydání lehkotonážní distribuce 4MLinux, tentokrát 32.0, bylo prohlášeno za stabilní. Přesouvá se k nové stabilní větvi Linuxu (5.4) a v desktopové variantě aktualizuje grafické knihovny Mesa (19.3.0), Wine (5.2) a aplikace např. LibreOffice (nyní 6.4), Firefox (73) nebo Chrome (79). Novinkou je použití FFmpeg pro generování náhledů ve správci souborů PCManFM nebo podpora AV1. Mezi balíčky přibyly textové editory SciTE, Nano, Vim včetně gVimu a minimalistický emacs mg. K dispozici je také sestavení pro webový server (LAMP).
FuryBSD je nová desktopová distribuce FreeBSD. Ideově navazuje na PC-BSD, z nějž se stal TrueOS, který se přeorientoval na serverová nasazení. Nabízí přednastavený systém s předinstalovaným prostředím Xfce nebo KDE Plasma. Nyní dostupné obrazy jsou založené na FreeBSD 12.1.
Oproti tomu NomadBSD, rovněž v zásadě desktopový obraz FreeBSD (12.1), je již vcelku zavedený. Prioritně ale cílí na užití „za chodu“ – z flešky. Ta musí mít pro nové vydání 1.3.1 větší než 4GB kapacitu. Přibylo rapř. automatické nastavení sítě, Zeroconf, grafický nástroj pro správu uživatelských účtů, český překlad nebo e-mailový klient Mozilla Thunderbird na úkor Claws Mailu.
Výraznějších změn se dočkala „živá“ linuxová distribuce Clonezilla specializující se na záchranu či zálohování diskových oddílů. Pod číslem verze 2.6.5-21 spočívají nejen aktualizace balíčků z Debianu Sid (k 9. březnu), včetně jádra Linux 5.4.19, čerstvé překlady či opravy chyb, ale také přídavků jako Tmux („terminal multiplexer“), scrub (přepis dat, aby se hůře obnovovala) aj. Za pozornost také stojí přechod na FUSEv3, čímž na druhé straně odpadá podpora některých neudržovaných možností připojení.
Přestože i nové vydání LibreELEC jen mírně mění číslo verze – z 9.2.0 pouze na 9.2.1 – změny v tomto systému pro HTPC, resp. analogické jednodeskové počítače, nejsou vysloveně iterativní. Stěžejní součástí je samozřejmě opravná verze multimediálního centra Kodi 18.6, ale také podpora VPN WireGuard a lepší podpora Raspberry Pi 4 za pomoci opatchovaného jádra z Raspbianu, jež zvládá mj. hardwarově dekódovat 4k HEVC obsah. Naopak pokrok v oblasti SoC Rockchip zůstává na pozadí… a na SoC AMLogic už vývojářům nezbyl čas a energie.
Uživatelé Tails, „živé“ distribuce s nástroji pro ochranu soukromí při online aktivitách, by měli – jako obvykle – aktualizovat, dovolují-li to okolnosti: změny promítnuté do verze 4.4 jsou bezpečnostního rázu a dotýkají se nejen klíčových aplikací Tor Browser (nyní 9.0.6) a Mozilla Thunderbird (nyní 68.5.0), některé jsou zahrnuty v novějším Linuxu 5.4.19 či balíčcích z Debianu (curl, ppp, WebKitGTK, Pillow či Evince).
NuTyX 11.4 sdružuje na 1150 aktualizací softwaru za poslední čtvrtletí, sestavených podle příručky Linux from Scratch. Vedle Linuxu 4.19 s dlouhodobou podporou je pro architekturu x86_64 k dispozici i čerstvé vydání 5.5.8, z dalších povýšení verzí možno zmínit např. Python 3.8.2, Qt 5.14.1 nebo desktopová prostředí MATE 1.24 a KDE Plasma 5.18.2, popř. z aplikací kancelářský balík LibreOffice 6.4.1.2.
Také AryaLinux vychází z Linux from Scratch. Používá ale vlastní, stále bouřlivě se vyvíjející správce balíčků alps, který ve vydání 2.4 (následujícím po 2.1) navíc oplývá novým grafickým rozhraní. Dosud ovšem nezvládá přechod na novější verzi celé distribuce, a tak případní uživatelé zatím musejí reinstalovat. Mezi balíčky je pak čerstvě finalizované desktopové prostředí GNOME 3.36, LibreOffice 6.4.0.3 nebo Linux 5.5.8. Jelikož jde původně o indickou distribuci, pozornosti se dostalo podpoře tamních písem.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz