Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Na červnové vydání Debianu 12 „Bookworm“ navázala řada jeho derivátů, které povýšily základ systému: Crunchbangplusplus, Sparky Linux, SysLinuxOS či Proxmox. Aktualizovány byly také další distribuce IPFire, Tails nebo Univention Corporate Server. Základ systému povýšil i Nobara Project založený na Fedoře. Pozornost mezitím vzbudil Red Hat oznámením změny zveřejňování zdrojových kódů Enterprise Linuxu.
Linuxová distribuce IPFire pro síťové prvky byla aktualizována opět po zhruba dvou měsících, 175. várka obsahuje několik tuctů povýšených balíčků, zvláště Linux 6.1.30 a OpenSSL 3.1.1. Naopak PowerTOP se dočkal odstranění, některé části konfigurace byly pročištěny.
Pravidelná aktualizace „živé“ distribuce Tails vybavené nástroji pro ochranu soukromí, zvláště z projektu Tor, ve verzi 5.14 přinesla obvyklé povýšení webového prohlížeče Tor Browser (12.0.7), další várku vylepšení použitelnosti perzistentního úložiště dat, ale především jeho převod na šifrování LUKS2 s využitím Argon2, pročež je stávajícím uživatelům doporučováno změnit heslovou frázi.
Crunchbangplusplus (#!++) je jeden z duchovních nástupců „živé“ distribuce Crunchbang, podobně jako BunsenLabs. Stále založený na Debianu, nyní povýšil na novou stabilní větev „Bookworm“. Tudíž přebírá aktualizované balíčky od jádra Linux řady 6.1 a po mj. knihovny GTK 4.0, nyní lépe integrované v minimalistickém grafickém prostředí kolem správce oken Openbox, které dostalo také nový tmavý motiv vzhledu. Ke stažení jsou obrazy systému pro architekturu x86_64 a stále i 32bitovou x86 (aspoň i686), v obou případech se těsně vejdou do 2 GB.
Další desktopová distribuce založená na Debianu, která povýšila na „Bookworm“, je Sparky Linux. Nabízí na výběr různá desktopová prostředí – KDE Plasma, LXQt, MATE nebo Xfce – v novém vydání 7.0 v aktuálních verzích, obsažených právě v Debianu 12, potažmo také obrazy bez desktopového prostředí (úplně, nebo jen s Openboxem, trochu jako zmíněný Crunchbang), ty i 32bitové. V čem se Sparky Linux odlišuje od čistého Debianu, to je nejen výběr předinstalovaných aplikací, ale také vlastní repozitáře s novějšími verzemi či dalšími, místy proprietárními aplikacemi, které jsou představovány na webu distribuce. Z těch nedávno představených jsou to např. textový editor Pulsar (fork Atomu).
Sparky Linux má vedle těchto vydání ještě průběžně aktualizovanou větev, která využívá repozitáře Debianu „testing“. Stávající instalace této větve se automaticky staly instancemi vydání verze 7, jinak uživatelé mohou změnit repozitáře na Debian „Trixie“ a budoucí Sparky 8.
Do třetice povýšila na Debian „Bookworm“ distribuce SysLinuxOS, která na desktopu obsahuje přednastavené různé nástroje pro systémové a síťové administrátory. Vedle aplikací pro sledování sítě, vzdálený přístup atd. obsahuje také Wine, VirtualBox, klienty pro Skype a Zoom nebo webové prohlížeče včetně Tor Browseru či Microsoft Edge. Jde o 4,6GB „živý“ obraz (pro x86_64) s grafickým instalátorem Calamares a desktopovým prostředím MATE nebo GNOME; ve variantě s MATE obsahuje vydání 12 jádro řady 6.3, novější než 6.1 přímo z Debianu.
Firma Red Hat vyvíjí distribuci Enterprise Linux (RHEL) s komerční podporou, ale existuje řada jeho alternativních sestavení. Nejznámějším „komunitním“ sestavením byl CentOS, později de facto pod kontrolou Red Hatu, který na sklonku roku 2020 oznámil jeho ukončení. Tehdy byl model vývoje takový, že Red Hat jednou za čas vzal vydání převážně komunitní distribuce Fedora a založil na něm nový Enterprise Linux, z jehož veřejných zdrojových kódů byl s větším či menším zpožděním sestaven CentOS, potažmo alternativní distribuce třetích stran, jako např. Oracle Linux. V roce 2019 Red Hat představil novou, průběžně aktualizovanou distribuci CentOS Stream. RHEL je počínaje vydáním 9 z jara 2022 založený právě na CentOS Stream, který je v aktualizacích zpravidla o kousek napřed. Alternativní sestavení RHEL pokračovala, např. korporátní Oracle Linux, a místo CentOS zaujaly především AlmaLinux a Rocky Linux.
Red Hat nyní znovu rozbouřil vody, když oznámil, že zdrojové kódy Enterprise Linuxu již nebude zveřejňovat – veřejný zůstane CentOS Stream, ale kód pro sestavení RHEL bude dostupný pouze zákazníkům a partnerům. To by zkomplikovalo vytváření alternativních sestavení binárně kompatibilních právě s RHEL. Vyrojily se četné reakce uživatelů, samozřejmě tvůrců právě alternativních sestavení (zvláště AlmaLinux nebo Rocky Linux, které hodlají pokračovat ve svých projektech), ale také Software Freedom Conservancy, podle níž by takový přístup porušoval licenční podmínky (GNU GPL), resp. „ducha“ svobodného softwaru. V podstatě jde o situaci, kdy si zákazník na základě licence vyžádá zdrojové kódy, ale pokud je zveřejní (opět v souladu s licencí), dodavatel mu odepře přístup k budoucím verzím softwaru. To obvykle nebyl problém v počátcích projektu GNU v 80. a 90. letech, kdy software byl běžně „krabicový“, ale od té doby se distribuční model výrazně proměnil směrem k četným průběžným aktualizacím přes internet. Navíc i Red Hat přes repozitáře distribuuje velké množství softwaru, který ani sám nevyvíjí.
Souběžně proběhla informace o tom, že Red Hat v tichosti rozšířil nabídku bezplatných vývojářských licencí pro Enterprise Linux, představených krátce po oznámení konce CentOS, z 16 na 240 strojů. Šlo ale o technickou chybu.
Corporate Server firmy Univention v obvyklém pololetním vydání obsahuje drobná vylepšení a opravy administračního rozhraní, aktualizuje balíčky a dále verze 5.0-4 dokončuje přechod distribučních nástrojů na Python 3. Nicméně základem systému nadále zůstává Debian 10 „Buster“. Povýšení na současný „Bookworm“ je plánováno s vydáním UCS 5.2, vyžádá si to ale i přechodné vydání 5.1 vycházející z Debianu 11 „Bullseye“.
Naopak serverové distribuce firmy Proxmox na Debian 12 „Bookworm“ povýšily: Virtual Environment 8.0, Backup Server 3.0 a Mail Gateway 8.0. Na rozdíl od současného Debianu ovšem používají novější jádro Linux 6.2 a souborový systém ZFS 2.1.12. Distribuční instalátor má alternativní textové rozhraní. V případě virtualizačního prostředí je QEMU 8.0.2, LXC zůstává 5.0.2, výchozí Ceph je Quincy 17.2 a administrační rozhraní dostalo četná vylepšení. E-mailový server dostal antispam Apache SpamAssassin 4.0.0 a databázový systém PostgreSQL 15.3. V distribuci pro zálohování byla vylepšena práce s páskovými médii.
Derivát Fedora Linuxu s herními optimalizacemi Nobara Project se posunul k jarnímu vydání Fedory. Nobara 38 tedy používá její repozitáře včetně GNOME 44 nebo KDE Plasma 5.27, některé knihovny či samotné jádro nahrazuje vlastními, často opatchovanými sestaveními, např. v GStreamer 1.22 podporuje AV1, podobně třeba Mesa 23.1.3, ale oproti Fedoře sestavená starším LLVM 15 kvůli hlášené regresi ve hře Team Fortress 2. Další zvláštností je, že Nobara Project preferuje AppArmor před SELinuxem. V novém vydání také např. jako zdroj balíčků Flatpak používá Flathub, nikoliv repozitáře Fedora Project. Ve výchozím výběru softwaru jsou např. Wine, Steam, Lutris, přednastavený repozitář RPMFusion, volitelně proprietární ovladače GPU Nvidia, usnadněno je zprovoznění Protonu, OBS Studia či DaVinci Resolve.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: