V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Další letní týdny přinesly nová vydání distribucí Bodhi Linux a Mageia či příruček Linux From Scratch. Na Debian 12 povýšily antiX a Emmabuntüs. Mezitím byly aktualizovány také Kali Linux, OpenMandriva ROME, MidnightBSD, Nitrux či GParted Live.
Bodhi Linux je derivát Ubuntu, který se vyznačuje vlastním desktopovým prostředím Moksha. Co je právě Moksha zač? Jde o fork Enlightenment DR17 kvůli bouřlivému vývoji onoho výstředního projektu. Totiž Bodhi Linux je zamýšlený jako poměrně stabilní, lehčí distribuce podobně jako třeba Xubuntu či Lubuntu, navíc má za základ pouze vydání Ubuntu s dlouhodobou podporou.
Nová verze 7.0 odpovídá Ubuntu 22.04 LTS. Nabízí tradičně obrazy systému s buď obvyklým výchozím základem Ubuntu, nebo s předinstalovaným balíkem Hardware Enablement, který obsahuje novější verzi především jádra Linux, v tomto případě řady 6.2, pro lepší podporu nedávno na trh uvedeného hardwaru. V tomto vydání k tomu přidává i variantu s76, která používá sestavení nejnovějšího Linuxu, v tomto případě ještě 6.4, od firmy System76 (distribuce Pop!_OS).
Třetí čtvrtletní vydání Kali Linuxu toho tentokrát mnoho nového nepřineslo, úsilí správců bylo věnováno aktualizacím infrastruktury při příležitosti povýšení na Debian 12 „Bookworm“. V samotné distribuci tedy najdeme jen obvyklou přibližně desítku nových nástrojů pro testování zabezpečení, provázenou přepracovaným rozhraním frameworku Kali Autopilot pro automatizované spouštění penetračních testů, samozřejmě aktualizované balíčky – a to je prakticky vše. Součástí vydání jsou sestavení pro ARM a NetHunter založený na Androidu.
OpenMandriva začátkem roku oficiálně dostala průběžně aktualizovanou variantu „ROME“ zaměřenou na uživatele, nejen vývojáře a testery. Ta po necelém půl roce má nové obrazy systému – pro x86_64 (volitelně s optimalizacemi pro AMD Zen) a ARM – s poměrně čerstvými verzemi softwaru: Linux 6.4, glibc 2.38, Mesa 23.2,… Sestaveno pomocí překladače LLVM/Clang 16. Vlajkovým desktopovým prostředím zůstává KDE Plasma 5.27, ale vyzkoušet lze i Plasmu 6, mj. s integrací LibreOffice (7.6) pro knihovny Qt6. Alternativně distribuce nabízí GNOME 44.3 nebo LXQt 1.3. Vydání je předzvěstí „stabilní“ OpenMandrivy LX 5.0.
To druhá význačná komunitní distribuce navazující na Mandrivu, konzervativnější Mageia, dostala nové vydání č. 9 po dvou a půl letech. Obsažený software je poměrně čerstvý, zahrnuje Linux 6.4, glibc 2.36, Mesa 23.1,… Výchozím desktopovým prostředím je KDE Plasma 5.27, GNOME 44.2 anebo Xfce 4.18, příp. lze zvolit MATE 1.26, Cinnamon 5.6, LXQt 1.3 i LXDE nebo také Enlightenment E25. Mezi PulseAudiem a PipeWire je možné v konfiguračním rozhraní přepínat. Do distribuce se vrátil Memtest86+.
Oproti OpenMandrivě Mageia stále podporuje kompletní instalace 32bitové architektuře x86 (i586), naopak necílí na ARM, ani neobsahuje zdaleka tolik optimalizací a drží se překladačů GCC jako výchozích. Obě distribuce používají balíčky RPM (4.18), správce balíčků DNF.
Desktopový BSD systém MidnightBSD, historicky vycházející z FreeBSD, přišel s opravným vydáním 3.1. Obsahuje ale vedle četných oprav a aktualizací také jednu významnější novinku, a sice správce „přenositelných“ balíčků Ravenports vedle výchozího mports. Přenositelností se u Ravenports myslí kompatibilita i s GNU/Linuxem, NetBSD nebo Illumos (OpenSolaris). Balíčků je v současnosti několik tisíc, často jde o běhová prostředí a knihovny pro programovací jazyky, příp. vývojářské nástroje a několik desktopových aplikací.
Krátce po MX Linuxu na vydání Debianu „Bookworm“ přešel i jeho příbuzný antiX, který rovněž ve výchozí konfiguraci nepoužívá systemd (ani elogind), ale zaměřuje se více na starší a slabší počítače. Tudíž zachovává 32bitové obrazy systému, namísto desktopových prostředí nabízí volitelně několik správců oken s IceWM jako výchozím, k tomu správce souborů a plochy ROX Filer nebo nově zzzFM (fork SpaceFM)… antiX 23 používá výchozí (64bitové) jádro Linux 6.1 z Debianu, ale navíc vedle něj poskytuje i starší 5.10. Největší, leč stále ani ne 2GB obraz systému zahrnuje obvyklý výběr aplikací včetně Firefoxu, LibreOffice a řady prohlížečů a přehrávačů multimédií, nástroje pro zálohování aj. Přibyla k tomu softwarová klávesnice Onboard či lupa.
Na Debian 12 „Bookworm“ povýšila také na vzdělávání zaměřená distribuce komunity Emmabuntüs Collective, inspirované hnutím Emmaüs. Nad rámec aktualizovaného základu systému s desktopem Xfce či LXQt – zamýšleným užitím je běh na repasovaných počítačích – je novinkou offline prostředí vizuálního programovacího jazyka Scratch ve verzi 3.29.1. Naopak odstraněny z obrazů systému byly ve jménu šetření místem Wine a PlayOnLinux, aby nebyl překročen limit 4 GB.
Jako každé září byly aktualizovány příručky Linux From Scratch a Beyond Linux From Scratch představující recepty pro sestavení základu linuxového systému takříkajíc od píky, resp. množství aplikací běžících na takovém systému (BLFS popisuje na tisíc „balíčků“). Po dvou letech číslo verze poskočilo na 12.0. Nyní podporované komponenty zahrnují Linux 6.4.12, glibc 2.38, binutils 2.41 a GCC 13.2. Jednou ze změn je oddělení kryptografické knihovny libxcrypt do samostatného balíčku. Tradičně jsou k dispozici varianty se systemd a bez něj. V této verzi BLFS přibylo mj. desktopové prostředí LXQt, pročež jeho předchůdce LXDE bude v některém příštím vydání již odstraněn.
Nitrux je jedna z nezvyklých desktopových distribucí. Ač založená na Debianu, používá čerstvější, často alternativní sestavení nejen jádra, nezvyklou konfiguraci prostředí KDE Plasma a pro aplikace balíčky AppImage, spravované centrálně přes vlastní (grafické) rozhraní. V novém vydání 3.0.0 má za výchozí sestavení jádra 6.4 Liquorix, k tomu vývojovou verzi knihoven Mesa 23.3, co možná nejčerstvější ovladače GPU Nvidia a AMD. Na desktopu slibuje lepší integraci „klíčenky“ KWallet. Takové aktualizace obrazů systému vycházejí obvykle co několik týdnů. V dřívějších letošních vydáních byl mezi občerstvením balíčků a drobnými opravami přidán např. Distrobox pro běh aplikací v kontejnerech nebo Waydroid pro emulaci Androidu.
„Živá“ linuxová distribuce GParted Live s grafickým nástrojem GParted pro úpravy rozdělení disku byla po půl roce znovu sestavena z repozitářů Debianu „Sid“, takže nově obsahuje jádro Linux řady 6.4. Nyní systém k běhu vyžaduje aspoň 384MB RAM.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz