Hardwarové novinky 2/2010 – dozvuky CES

20. 1. 2010 | David Ježek | Hardware | 2724×

Minule jsme se věnovali pouze Intelu, který toho ale měl hodně co říci, dnes se tedy společně podíváme na pár zbývajících zajímavostí z monstrózní akce CES v Las Vegas: NVIDIA Tegra 2. generace, DisplayPort 1.2 apod.

Obsah

• Nvidia Tegra druhé generace
• 40nm výroba konečně „výtěžnější“
• VESA představila DisplayPort 1.2
• PowerVR SGX545 – nové grafické jádro
• SD Card slaví 10 let

Nvidia Tegra druhé generace

Kalifornská Nvidia sice stále neuvedla GeForce generace Fermi, ale zato je zde nová generace „all-in-one“ řešení Tegra.

Jejím jádrem je kombinace dvoujádrového procesoru ARM Cortex-A9 MPCore běžícího až na 1,0 GHz a vybaveného 32bitovým LowPower řadičem DDR2, který doprovází super-úsporné grafické jádro od Nvidie, jež má podporu OpenGL ES 2.0, tedy mimo jiné programovatelné pixel a vertex shadery, přičemž nárůst jeho výkonu je ve 3D dvojnásobný. Celek doplňují multimediální části zajišťující hardwarovou akceleraci videa včetně 1080p H.264/VC-1/MPEG-4, pro H.264 dokonce i kompresi, dále zvuku ve formátech AAC, AMR, WMA a MP3, kompresi i dekompresi JPEG formátu a mnohé další. Nechybí ani obrazový signálový procesor, v čipu je též podpora pro až 12Mpix fotoaparát s pokročilejším zpracováním vstupu (automatické vyvážení bílé, autofokus, expozice atd.). Výstupy jsou hned dva nezávislé, na HDMI 1:3 je podpora pro až 1920×1080, u DVI 1680×1050 a konečně analogové CRT monitory mohou dostávat signál až v 1600×1200 a nechybí ani TV-out pro PAL/NTSC.

Jestli se až dosud 40nm výroba u TSMC na velkých GPU ATI RV870 a Nvidia „Fermi“ mírně řečeno „zakuckávala“, prťavoučká Tegra 250 problém nebude, protože její výroba samozřejmě probíhá 40nm. Celkově Nvidia slibuje až čtyřnásobný výkon čipu oproti předchozí generaci a až 10násobný oproti konkurenčním řešením (to jistě hovoří zejména o grafické části, na které běhá celkem slušně i Unreal Engine).

Další klíčovou otázku energetické náročnosti Nvidia shrnuje v konstatování, že řešení postavené na Tegře 2 zvládne 16 hodin FullHD videa na jedno nabití typického akumulátoru v příslušném zařízení (hovoří o 5palcovém tabletu), resp. až 140 hodin hudby. Využití vedle „chystrých telefonů“ nalezne Tegra 250 i v tabletech, IPTV (např. D-Link Boxee Box), automobilech (třeba Audi je partnerem Nvidie) a „smartboocích“.

40nm výroba konečně „výtěžnější“

Když už jsem to naťukl, sluší se to dokončit. Ano, podle aktuálních zpráv, které má DigiTimes k dispozici, se výtěžnost 40nm procesu u výrobců čipů (a nám jde v tomto kontextu hlavně o TSMC vyrábějící GPU pro ATI i Nvidii), výrazně zvýšila a dosahují tak v průměru 70 % a ani to není samozřejmě konečná.

Znamená to několik věcí: Za prvé se již podařilo (i přes loňskou horší výtěžnost) dostat na trh slušné množství radeonů generace DirectX 11, takže trh je již o trochu méně hladový a rostoucí výtěžnost jej nasytí o to rychleji. Za druhé již můžeme považovat chystanou novou generaci GPU Nvidia za produkt v sériové výrobě a neoficiální drby o tom, že Nvidia uvede Fermi na trh stylem mnoha karet na pultech, by nakonec mohly být splnitelné (ale nebudu předbíhat, něco více si povíme zase příští týden). Každopádně kromě toho zlepšují 40nm výtěžnost i další výrobci včetně těch, kteří pro Xilinx vyrábějí jeho čipy FPGA.

VESA představila DisplayPort 1.2

Nová verze licencí prostého rozhraní DisplayPort je na světě a přináší obvyklé evoluční novinky. Pochopitelně se zvyšuje samotný datový tok rozhraní hned na dvojnásobek, a sice 21,6 Gbps (5,4 Gbps/linka), což umožní používat vyšší rozlišení/obnovovací frekvence/barevné hloubky včetně obligátního 3D, které se nám letos bude hrnout do obýváků, ale také třeba 3840×2160/30bit barvy nebo rovnou rozlišení 4k×2k.

Nově je možno k jednomu výstupu z grafiky připojit více monitorů. Tento „multistreaming“ umožňuje posílat například dva signály nekomprimovaného videa v 2560×1600/60 Hz, nebo čtyři 1920×1200, případně jiné kombinace, které se vejdou do datového toku.

Rychlejší je nyní i obousměrná komunikace, takže využívání volné kapacity pro USB nebo Ethernet již téměř nic nebrání ani z praktického hlediska, včetně podpory jisté ochrany těchto přenosů. Po DisplayPortu lze posílat i zvukové stopy z Blu-ray filmů, ať již něco typu Dolby Digital, nebo DTS. Konektory jako takové se nemění a vypadá to, že Apple na noteboocích i ATI na grafikách Eyefinity jsou prvními tahouny v prosazení konektoru miniDP. VESA očekává v nadcházejících letech výrazně zrychlenou penetraci DisplayPortu na trh. Není důvod se jí bránit, na rozdíl od HDMI se za DisplayPort neplatí licenční poplatky a DVI i D-Sub jsou již „překonané“.

PowerVR SGX545 – nové grafické jádro

Legendu jménem PowerVR netřeba představovat, stojí za řadou inovací v grafickém světě, ale poslední roky tráví převážně ve svých vlastních laboratořích a vyvíjí mobilní řešení, z nichž jedním je (dnes již zastaralé) grafické jádro čipsetu Intel GMA 500 („Poulsbo“) dodávané převážně v netboocích s Atomy, další třeba IGP v Atomu CE4100.

Žhavou novinkou firmy je grafické jádro PowerVR SGX545, které přináší architekturu DirectX 10.1, resp. OpenGL ES 2.x, resp. OpenGL 3.2, resp. OpenCL 1.0. Výkonově umí 40 miliónů polygonů/s, 1 Gpix/s fillrate, a to při 200MHz taktu. Poslední zprávy hovoří o tom, že jistý velký partner již licenci na nové jádro má a všeobecně se předpokládá, že je to možná právě Intel.

SD Card slaví 10 let

První dekádu života na CES 2010 oslavila SD Card Asociation, právě v lednu 2000 totiž firmy Panasonic, SanDisk a Toshiba tuto organizaci založily a představily nový standard SD doprovázený ukázkou karet s kapacitou 8 MB. Podívejme se na časovou osu:

• 2000 – 8 MB s výhledem na 64 MB
• 2001 – 128 a 256 MB
• 2002 – 512 MB
• 2003 – uvedení miniSD
• 2004 – 1GB karta
• 2005 – microSD
• 2006 – SDHC s kapacitami od 4 do 32 GB
• 2008 – uvedeno embedded SD
• 2009 – představen standard SDXC pro 64 GB až 2 TB, uvedena 32GB SDHC karta
• 2010 – SDXC přichází na trh

Pokud bychom vzali jako platné, že na trhu se co nevidět objeví minimálně 64GB karty SDXC (tedy že budou reálně v obchodech), pak za deset let vzrostla kapacita dostupných karet tohoto formátu 8 000×. SD(HC/XC) pomalu ale jistě vytlačily (svého času za podpory MMC) hloupé proprietární nebo drahé formáty jako xD, které uměle držel na přístrojích snad jen Olympus v posledním záchvěvu (FujiFilm si svůj omyl uvědomil dříve) a i Sony již v nových kompaktech umožňuje vedle Memory Sticku používat i karty SDHC. V Profi segmentu stále odolává CompactFlash, ale nechme se překvapit.

       

Komentáře

[the.max]

CompactFlash tu bude minimalne do te doby, dokud se SDcka nedostanou na stejnou rychlost cteni/zapisu. ktera je dneska porad celkem tragicka (zalezi na vyrobcich, nekdo umi, nekdo ne). Absoultne si nedovedu predstavit kopirovat neco na 64Gb SDcko. To bude pri dnesnich rychlostech tak na 3 dny

[David Ježek]

SDHC už dnes umějí být rychlé, pravda ani 30MB/s Sandisk na CF od téže firmy ani omylem nemá, ale já třeba jsem se svou class6 SDHC spokojen. reálně umí 23/13 čtení/zápis, možná víc, ale rychlejší čtečku jsem ještě nenašel. ale na sandisk CF ve firewire čtečce ani omylem nemá, pochopitelně.

[leko]

No uz existuju CF s citanim/zapis 100/100MB/s, pri profi fotakoch sa vacsinou nic ine nepouziva.

[Stanislav Brabec]

SD karty jsou menší a rozšířenější a mají levnější konektor. Ale tím výhody končí.

CF karty jsou zpětně kompatibilní až do jejich nejstarší verze. Není tedy problém vzít 64GB CF kartu a strčit jí to 10 i více let starého zařízení.

CF+ podporuje 133MB/s, CFast pak 375MB/s. 64GB CF karty jsou již běžně v prodeji, jako prototypy existují i 512GB karty, uvedení do prodeje brání jen cena flash pamětí.

Naproti tomu Micro-SDHC ve 4 roky staré čtečce nepřečtete. Je nekompatibilní jak hardwarově (velikostí), tak softwarově (protokolem). Ke dnešnímu dni tak existuje 5 navzájem zčásti nebo zcela nekompatibilních výrobků s SD logem.

SDXC bude snad podporovat 104MB/s. Zvýšení na 300MB/s teprve plánují; otázka je, zda to nebude vydáno jako nový nekompatibilní standard.

Nevím, jaké jsou jejich pohnutky k tomu, aby nové standardy byly nekompatibilní se starými, ale například se mi vůbec nelíbila jejich kampaň proti 4GB SD kartám (k vidění na archive.org). Dlouho je odmítali certifikovat, a tvrdili, že každá 4GB karta musí být SDHC.

[alkoholik]

O tom, ze "CF karty jsou zpětně kompatibilní až do jejich nejstarší verze." bohuzel nikdy neslysela firma cisco.
SDXC pujdou precist v SDHC ctectce, ale nizsi rychlosti.

[Stanislav Brabec]

Pravda, plná implementace povinných CF režimů není úplně triviální. Ti, kteří potřebují CF kartu v true IDE režimu o tom vědí své.

Zvláštní, SD Association říká o kompatibilitě SDXC karet něco jiného a varuje před poškozením karty/dat při použití v SDHC zařízeních.

Mimochodem, není úplně známo, že Micro-SD v redukci nemusí být kompatibilní se SD kartou. Pro SD an Mini-SD karty je povinná implementace 1bitového protokolu, pro Micro-SD není. Jednobitové rozhraní sice běžná spotřební elektronika moc nepoužívá, ale zato je často používané v jednočipových logovacích zařízeních. SPI sběrnici, 512 bajtů RAM a přibližně stejně ve flash, na to stačí ATmega48 za 41Kč s DPH.

[Petr]

Nejde jen o čtečky, ale hlavně o fotáky a focení. Čím více je to profi řada, tím více dat za sekundu ten foták vytváří. Můj Canon 5D Mk II není sportovní reportážní foták, spíše na krajinky, ale když fotím seriové snímání fotí 4 snímky za vteřinu, při focení do RAWu (30-50MB na snímek) tak vytváří 100-180MB za vteřinu a tohle vydrží vyrábět 5 vteřin. pak pustíš spoušt, a je podstatná a důležitá otázka: Za jak dlouho foták stihne zapsat data, aby byl připravem k novému focení? Když fotí na jpg (kompresí to stáhne na cca 10MB na fotku) tak stíhá na kartu zapisovat, co fotí průběžně. na SD ani náhodou. Kartu na niž fotím je SanDisk Extreme IV CompactFlash UDMA. Zápis má 45MB/s a dělají již i karty s 90MB/s.