Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Budoucnost je tady, společnost Intel opět přiložila pod kotel svého TGV, aby opět o něco poskočila konkurenční AMD. Uvádí na trh první procesory vyráběné 32nm procesem, které navíc obsahují i integrovanou grafiku, takže další část (po paměťovém řadiči) se nám přesouvá na bedra CPU a dělá tak vrásky na čele Jen-Hsun Huanga, prezidenta Nvidie.
Dnes to bude hlavně o „malých“ procesorech, takže mi dovolte připomenout, že jsme tu již měli testy chystaného hi-end 32nm šestijádra Intel.
Nyní tedy Intel uvádí pět nových mobilních Core i7, osm Core i5 (půl mobilní, půl desktopová) a čtyři Core i3 (taktéž půl napůl). K nim přísluší sedm nových čipsetů řady 5 – mobilní QS57, QM57, HM57, HM55; desktopové Q57, H57, H55 – a také tři bezdrátová řešení – Centrino Ultimate N, Centrino Advanced N a Centrino Advanced N obohacené o WiMax.
Mobilní procesory, nelekněte se, jsou všechno dvoujádra s HyperThreadingem, tedy tvářící se jako čtyřjádra. Na čtyři jádra se s potřebným TDP Intel ještě asi nedostane, nicméně i tak je to velmi pěkné, zejména modely i5 a i7, které umějí TurboBoost. Došlo i na LV a ULV (nyní značené LM a UM) procesory s TDP 25 a 18 W, které jsou v provedení BGA, tedy pájené/lepené přímo na základní desku notebooků, nikoli osazené v patici.
To klíčové jsem ale ještě zjevně nenapsal: 32nm je pouze CPU část, zbytek, tedy druhá křemíková destička obsahující GPU, paměťový a PCI Express řadič, je stále 45nm. Turbo Boost umí taktovat jak CPU, tak GPU část. Každopádně s ohledem na starší proces GPU křemíku je zde potenciál pro růst výkonu/frekvencí v „dohledné době“ (případně čtyři jádra, ale to již spekuluji).
Desktopové modely mají již TDP adekvátně vyšší, však také mají i výkonnější paměťový řadič a koneckonců i výše taktované GPU (model 661 nad všemi v tomto ohledu vybočuje ještě výše). Dovolím si předpovědět, že je jen otázkou času, než se někdo pokusí dosáhnout s těmito procesory za 5, resp. 7GHz hranici, uvidíme, zdali aspoň tu nižší půjde uchladit vzduchem nebo alespoň vodou.
Protože jsou (nejprve mobilní) čipsety zbaveny grafického břímě, asi nepřekvapí, že v desktopu jsou posazeny všechny mezi 40 a 43 USD, v mobilním segmentu pak mezi 40 a 53 USD. Důvody jsou v tabulce, vyšší mobilní čipsety podporují například Active Management Technology 6.0 a další věci pro spíše korporátní sféru, základní HM55 je pak třeba ochuzen o dva USB 2.0 porty (ale to při počtu 12 asi nebude problém, počet PCI Express linek už je jiná káva).
Desktopové čipsety se samozřejmě také o něco liší, spíše jsou to různé „softwarově povypínané“ aspekty, které dělají to třídolarové cenové rozmezí :-).
Máte-li desku s čipsetem Intel P55, pak, pokud je váš výrobce hodný a aktualizuje BIOS, můžete nové 32nm procesory směle používat. Jen pochopitelně nevyužijete jejich integrovanou grafiku, na tu si umí sáhnout pouze nové čipsety. Funguje to i naopak, do nových desek osadíte staré procesory, jen jaksi vyvedené grafické výstupy nic nezobrazí a tudíž budete muset osadit nějakou grafiku standardně do slotu.
Nové grafiky přidávají podporu dekódování dvou videí současně, doostřování i pro HD video, podporu formátu xvYCC, dva současné HDMI výstupy, dva zvukové streamy, 12bitovou barevnou hloubku na HDMI i DP a s ohledem na výše uvedené pochopitelně také duální HDCP balast. Příznivce kvalitního zvuku potěší Dolby TruHD a DTS HD Master Audio, což je myslím od jisté verze součástí specifikace Blu-ray normy, takže je to vlastně nezbytnost.
Pro 3D stránce je tu též řada novinek. Hlavní je třetí generace unifikované architektury u Intelu, větší počet vykonávacích jednotek, vylepšené vertexy, Z, vyšší takty, podpora více paměti, ale jinak Intel nadále setrvává na DirectX 10, resp. OpenGL 2.1, resp. Shader Modelu 4.0, tedy zamrzl někde v roce 2006. Neočekával bych od těchto grafik nijak úchvatný výkon ani schopnosti, to není ani jejich účelem, to měl mít na starosti chudáček Larrabee.
Volitelnou novinkou je možnost přepínat mezi integrovanou a přídavnou grafikou, pro notebooky skvělé řešení, které tu v různých variacích bylo již před lety, ale nikdy se pořádně nechytilo. Tak snad nyní, neboť Intel se svým podílem na mobilním trhu bezpochyby "má tu moc".
Značka Centrino odnedávna nepatří platformě Intel jako celku, ale pojmenovává pouze Wi-Fi od Intelu. Výrobci mají možnost používat i jiné WiFi řešení, jen jej pak nemohou nazývat Centrino. V rámci nových produktů Intel nyní představil i nová Centrina, zahrnující vedle obligátního WiFi 802.11/n i WiMax. Jednotlivé verze se liší rychlostí.
Platforma jako celek se nám tedy u Intelu smrskává ze tří na dva „brouky“ (čipů je na nich stále neměnné množství, to až později dojde ke sloučení v křemík jediný).
Na závěr mi dovolte vypůjčit si od „kolegů z diit“ fotografie nových procesorů, aby to dnes nebylo jen teoretické. Vlevo je procesor určený pro desktopový socket 1156, uprostřed notebooková rPGA verze pro „klasickou patici“ a nakonec vpravo zmiňovaný „nízkonapěťový“ model určený k pájení přímo na základní desku. Menším čipem na všech třech je samotný 32nm procesor, větším pak integrovaná grafika s řadiči.
Pouhým porovnáním počtu tranzistorů obou částí procesoru musíme jasně dospět k závěru, že až Intel začne i grafickou část vyrábět 32nm procesem, situace se ještě zlepší (a vše završí zmiňovaná integrace do jednoho kousku křemíku).
Pohled na wafer s 32nm CPU. Schválně, kdo z vás si je troufne spočítat?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
a dělá tak vrásky na čele Jen-Hsun Huanga, prezidenta Nvidie.
Neočekával bych od těchto grafik nijak úchvatný výkon ani schopnosti, to není ani jejich účelemVzhledem k tomu druhému docela pochybuju o tom prvním. Tipuju, že nvidia ze slabých čipů tak velké příjmy nemá.