Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
Budoucnost je tady, společnost Intel opět přiložila pod kotel svého TGV, aby opět o něco poskočila konkurenční AMD. Uvádí na trh první procesory vyráběné 32nm procesem, které navíc obsahují i integrovanou grafiku, takže další část (po paměťovém řadiči) se nám přesouvá na bedra CPU a dělá tak vrásky na čele Jen-Hsun Huanga, prezidenta Nvidie.
Dnes to bude hlavně o „malých“ procesorech, takže mi dovolte připomenout, že jsme tu již měli testy chystaného hi-end 32nm šestijádra Intel.
Nyní tedy Intel uvádí pět nových mobilních Core i7, osm Core i5 (půl mobilní, půl desktopová) a čtyři Core i3 (taktéž půl napůl). K nim přísluší sedm nových čipsetů řady 5 – mobilní QS57, QM57, HM57, HM55; desktopové Q57, H57, H55 – a také tři bezdrátová řešení – Centrino Ultimate N, Centrino Advanced N a Centrino Advanced N obohacené o WiMax.
Mobilní procesory, nelekněte se, jsou všechno dvoujádra s HyperThreadingem, tedy tvářící se jako čtyřjádra. Na čtyři jádra se s potřebným TDP Intel ještě asi nedostane, nicméně i tak je to velmi pěkné, zejména modely i5 a i7, které umějí TurboBoost. Došlo i na LV a ULV (nyní značené LM a UM) procesory s TDP 25 a 18 W, které jsou v provedení BGA, tedy pájené/lepené přímo na základní desku notebooků, nikoli osazené v patici.
To klíčové jsem ale ještě zjevně nenapsal: 32nm je pouze CPU část, zbytek, tedy druhá křemíková destička obsahující GPU, paměťový a PCI Express řadič, je stále 45nm. Turbo Boost umí taktovat jak CPU, tak GPU část. Každopádně s ohledem na starší proces GPU křemíku je zde potenciál pro růst výkonu/frekvencí v „dohledné době“ (případně čtyři jádra, ale to již spekuluji).
Desktopové modely mají již TDP adekvátně vyšší, však také mají i výkonnější paměťový řadič a koneckonců i výše taktované GPU (model 661 nad všemi v tomto ohledu vybočuje ještě výše). Dovolím si předpovědět, že je jen otázkou času, než se někdo pokusí dosáhnout s těmito procesory za 5, resp. 7GHz hranici, uvidíme, zdali aspoň tu nižší půjde uchladit vzduchem nebo alespoň vodou.
Protože jsou (nejprve mobilní) čipsety zbaveny grafického břímě, asi nepřekvapí, že v desktopu jsou posazeny všechny mezi 40 a 43 USD, v mobilním segmentu pak mezi 40 a 53 USD. Důvody jsou v tabulce, vyšší mobilní čipsety podporují například Active Management Technology 6.0 a další věci pro spíše korporátní sféru, základní HM55 je pak třeba ochuzen o dva USB 2.0 porty (ale to při počtu 12 asi nebude problém, počet PCI Express linek už je jiná káva).
Desktopové čipsety se samozřejmě také o něco liší, spíše jsou to různé „softwarově povypínané“ aspekty, které dělají to třídolarové cenové rozmezí :-).
Máte-li desku s čipsetem Intel P55, pak, pokud je váš výrobce hodný a aktualizuje BIOS, můžete nové 32nm procesory směle používat. Jen pochopitelně nevyužijete jejich integrovanou grafiku, na tu si umí sáhnout pouze nové čipsety. Funguje to i naopak, do nových desek osadíte staré procesory, jen jaksi vyvedené grafické výstupy nic nezobrazí a tudíž budete muset osadit nějakou grafiku standardně do slotu.
Nové grafiky přidávají podporu dekódování dvou videí současně, doostřování i pro HD video, podporu formátu xvYCC, dva současné HDMI výstupy, dva zvukové streamy, 12bitovou barevnou hloubku na HDMI i DP a s ohledem na výše uvedené pochopitelně také duální HDCP balast. Příznivce kvalitního zvuku potěší Dolby TruHD a DTS HD Master Audio, což je myslím od jisté verze součástí specifikace Blu-ray normy, takže je to vlastně nezbytnost.
Pro 3D stránce je tu též řada novinek. Hlavní je třetí generace unifikované architektury u Intelu, větší počet vykonávacích jednotek, vylepšené vertexy, Z, vyšší takty, podpora více paměti, ale jinak Intel nadále setrvává na DirectX 10, resp. OpenGL 2.1, resp. Shader Modelu 4.0, tedy zamrzl někde v roce 2006. Neočekával bych od těchto grafik nijak úchvatný výkon ani schopnosti, to není ani jejich účelem, to měl mít na starosti chudáček Larrabee.
Volitelnou novinkou je možnost přepínat mezi integrovanou a přídavnou grafikou, pro notebooky skvělé řešení, které tu v různých variacích bylo již před lety, ale nikdy se pořádně nechytilo. Tak snad nyní, neboť Intel se svým podílem na mobilním trhu bezpochyby "má tu moc".
Značka Centrino odnedávna nepatří platformě Intel jako celku, ale pojmenovává pouze Wi-Fi od Intelu. Výrobci mají možnost používat i jiné WiFi řešení, jen jej pak nemohou nazývat Centrino. V rámci nových produktů Intel nyní představil i nová Centrina, zahrnující vedle obligátního WiFi 802.11/n i WiMax. Jednotlivé verze se liší rychlostí.
Platforma jako celek se nám tedy u Intelu smrskává ze tří na dva „brouky“ (čipů je na nich stále neměnné množství, to až později dojde ke sloučení v křemík jediný).
Na závěr mi dovolte vypůjčit si od „kolegů z diit“ fotografie nových procesorů, aby to dnes nebylo jen teoretické. Vlevo je procesor určený pro desktopový socket 1156, uprostřed notebooková rPGA verze pro „klasickou patici“ a nakonec vpravo zmiňovaný „nízkonapěťový“ model určený k pájení přímo na základní desku. Menším čipem na všech třech je samotný 32nm procesor, větším pak integrovaná grafika s řadiči.
Pouhým porovnáním počtu tranzistorů obou částí procesoru musíme jasně dospět k závěru, že až Intel začne i grafickou část vyrábět 32nm procesem, situace se ještě zlepší (a vše završí zmiňovaná integrace do jednoho kousku křemíku).
Pohled na wafer s 32nm CPU. Schválně, kdo z vás si je troufne spočítat?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
a dělá tak vrásky na čele Jen-Hsun Huanga, prezidenta Nvidie.
Neočekával bych od těchto grafik nijak úchvatný výkon ani schopnosti, to není ani jejich účelemVzhledem k tomu druhému docela pochybuju o tom prvním. Tipuju, že nvidia ze slabých čipů tak velké příjmy nemá.