Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Budoucnost je tady, společnost Intel opět přiložila pod kotel svého TGV, aby opět o něco poskočila konkurenční AMD. Uvádí na trh první procesory vyráběné 32nm procesem, které navíc obsahují i integrovanou grafiku, takže další část (po paměťovém řadiči) se nám přesouvá na bedra CPU a dělá tak vrásky na čele Jen-Hsun Huanga, prezidenta Nvidie.
Dnes to bude hlavně o „malých“ procesorech, takže mi dovolte připomenout, že jsme tu již měli testy chystaného hi-end 32nm šestijádra Intel.
Nyní tedy Intel uvádí pět nových mobilních Core i7, osm Core i5 (půl mobilní, půl desktopová) a čtyři Core i3 (taktéž půl napůl). K nim přísluší sedm nových čipsetů řady 5 – mobilní QS57, QM57, HM57, HM55; desktopové Q57, H57, H55 – a také tři bezdrátová řešení – Centrino Ultimate N, Centrino Advanced N a Centrino Advanced N obohacené o WiMax.
Mobilní procesory, nelekněte se, jsou všechno dvoujádra s HyperThreadingem, tedy tvářící se jako čtyřjádra. Na čtyři jádra se s potřebným TDP Intel ještě asi nedostane, nicméně i tak je to velmi pěkné, zejména modely i5 a i7, které umějí TurboBoost. Došlo i na LV a ULV (nyní značené LM a UM) procesory s TDP 25 a 18 W, které jsou v provedení BGA, tedy pájené/lepené přímo na základní desku notebooků, nikoli osazené v patici.
To klíčové jsem ale ještě zjevně nenapsal: 32nm je pouze CPU část, zbytek, tedy druhá křemíková destička obsahující GPU, paměťový a PCI Express řadič, je stále 45nm. Turbo Boost umí taktovat jak CPU, tak GPU část. Každopádně s ohledem na starší proces GPU křemíku je zde potenciál pro růst výkonu/frekvencí v „dohledné době“ (případně čtyři jádra, ale to již spekuluji).
Desktopové modely mají již TDP adekvátně vyšší, však také mají i výkonnější paměťový řadič a koneckonců i výše taktované GPU (model 661 nad všemi v tomto ohledu vybočuje ještě výše). Dovolím si předpovědět, že je jen otázkou času, než se někdo pokusí dosáhnout s těmito procesory za 5, resp. 7GHz hranici, uvidíme, zdali aspoň tu nižší půjde uchladit vzduchem nebo alespoň vodou.
Protože jsou (nejprve mobilní) čipsety zbaveny grafického břímě, asi nepřekvapí, že v desktopu jsou posazeny všechny mezi 40 a 43 USD, v mobilním segmentu pak mezi 40 a 53 USD. Důvody jsou v tabulce, vyšší mobilní čipsety podporují například Active Management Technology 6.0 a další věci pro spíše korporátní sféru, základní HM55 je pak třeba ochuzen o dva USB 2.0 porty (ale to při počtu 12 asi nebude problém, počet PCI Express linek už je jiná káva).
Desktopové čipsety se samozřejmě také o něco liší, spíše jsou to různé „softwarově povypínané“ aspekty, které dělají to třídolarové cenové rozmezí :-).
Máte-li desku s čipsetem Intel P55, pak, pokud je váš výrobce hodný a aktualizuje BIOS, můžete nové 32nm procesory směle používat. Jen pochopitelně nevyužijete jejich integrovanou grafiku, na tu si umí sáhnout pouze nové čipsety. Funguje to i naopak, do nových desek osadíte staré procesory, jen jaksi vyvedené grafické výstupy nic nezobrazí a tudíž budete muset osadit nějakou grafiku standardně do slotu.
Nové grafiky přidávají podporu dekódování dvou videí současně, doostřování i pro HD video, podporu formátu xvYCC, dva současné HDMI výstupy, dva zvukové streamy, 12bitovou barevnou hloubku na HDMI i DP a s ohledem na výše uvedené pochopitelně také duální HDCP balast. Příznivce kvalitního zvuku potěší Dolby TruHD a DTS HD Master Audio, což je myslím od jisté verze součástí specifikace Blu-ray normy, takže je to vlastně nezbytnost.
Pro 3D stránce je tu též řada novinek. Hlavní je třetí generace unifikované architektury u Intelu, větší počet vykonávacích jednotek, vylepšené vertexy, Z, vyšší takty, podpora více paměti, ale jinak Intel nadále setrvává na DirectX 10, resp. OpenGL 2.1, resp. Shader Modelu 4.0, tedy zamrzl někde v roce 2006. Neočekával bych od těchto grafik nijak úchvatný výkon ani schopnosti, to není ani jejich účelem, to měl mít na starosti chudáček Larrabee.
Volitelnou novinkou je možnost přepínat mezi integrovanou a přídavnou grafikou, pro notebooky skvělé řešení, které tu v různých variacích bylo již před lety, ale nikdy se pořádně nechytilo. Tak snad nyní, neboť Intel se svým podílem na mobilním trhu bezpochyby "má tu moc".
Značka Centrino odnedávna nepatří platformě Intel jako celku, ale pojmenovává pouze Wi-Fi od Intelu. Výrobci mají možnost používat i jiné WiFi řešení, jen jej pak nemohou nazývat Centrino. V rámci nových produktů Intel nyní představil i nová Centrina, zahrnující vedle obligátního WiFi 802.11/n i WiMax. Jednotlivé verze se liší rychlostí.
Platforma jako celek se nám tedy u Intelu smrskává ze tří na dva „brouky“ (čipů je na nich stále neměnné množství, to až později dojde ke sloučení v křemík jediný).
Na závěr mi dovolte vypůjčit si od „kolegů z diit“ fotografie nových procesorů, aby to dnes nebylo jen teoretické. Vlevo je procesor určený pro desktopový socket 1156, uprostřed notebooková rPGA verze pro „klasickou patici“ a nakonec vpravo zmiňovaný „nízkonapěťový“ model určený k pájení přímo na základní desku. Menším čipem na všech třech je samotný 32nm procesor, větším pak integrovaná grafika s řadiči.
Pouhým porovnáním počtu tranzistorů obou částí procesoru musíme jasně dospět k závěru, že až Intel začne i grafickou část vyrábět 32nm procesem, situace se ještě zlepší (a vše završí zmiňovaná integrace do jednoho kousku křemíku).
Pohled na wafer s 32nm CPU. Schválně, kdo z vás si je troufne spočítat?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
a dělá tak vrásky na čele Jen-Hsun Huanga, prezidenta Nvidie.
Neočekával bych od těchto grafik nijak úchvatný výkon ani schopnosti, to není ani jejich účelemVzhledem k tomu druhému docela pochybuju o tom prvním. Tipuju, že nvidia ze slabých čipů tak velké příjmy nemá.