Americká vláda se po převzetí zhruba desetiprocentního podílu ve výrobci čipů Intel chystá na další investice do vybraných firem. Na sociální síti Truth Social to napsal prezident Donald Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett v rozhovoru v televizi CNBC řekl, že nemusí jít pouze o firmy z technologického sektoru, ale i z jiných odvětví.
V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Něco málo jsme naťukli minule, dnes si to trochu rozšíříme, tradiční „ukolébavka pro investory“ v podání AMD představila novinky pro příští rok.
Fusion, coby unifikovaný procesor zahrnující CPU i GPU s přibližně miliardou tranzistorů na 32nm procesu, netřeba představovat, hovoří se o něm už snad 5 let. Připomeňme tedy, že první verze tohoto APU (Accelerated Processing Unit) bude slepenina dvou jinak nezávislých čipů na jednom kousku křemíku: CPU a GPU (padá tedy kdysi se vynořená varianta dvou křemíků v jednom pouzdře).
Mezi CPU jsme se dostali do stádia, kdy již není tak efektivní, výhodné ani vhodné navyšovat dále počet jader. Jen minimum aplikací dokáže využít více než čtyřjádro, obvykle stačí dvoujádro (i z hlediska her jsou tituly optimalizované pro quad-core spíše výjimkou), takže na příští rok plánovaná šestijádra berme jako předzvěst změn (dvanáctijádra pro servery jsou pochopitelně něco trochu jiného a zcela odlišný segment od Fusion). AMD se po přechodu od „honění se za frekvencí“ u single-core přesouvá od současného „více jader víc ví“ k unifikovanému čipu, který zvládne vše sám o sobě. Možná to tak trochu souvisí i s příchodem OpenCL/DirectCompute, tímto směrem jde ostatně i Intel a vlastně i Nvidia (minimálně v rámci Tegra).
CPU i GPU část projde v budoucnu sloučením v jediný homogenní produkt, což je logický vývoj, na který jde Nvidia s Fermi od lesa (nemá „to“ kam integrovat, ale Fermi bude schopno provozovat i C++ aplikace). AMD plánuje nízkospotřebovou verzi Fusion zvanou „Bobcat“, která má vydržet co nejdéle v provozu na akumulátor, protějškem bude „Bulldozer“.
Bobcat jako takový je vlastně jedno elementární jádro bez paměťového řadiče. Ten se k němu pak na wafferu „přikreslí“, přidá se GPU a další prvky a máme výsledný APU. Jedním takovým bude dvoujádrový (dvouBobcatový) „Ontario“, který ponese i grafiku DirectX 11 a řadič pamětí DDR3. Tedy ideální témeř jednočipové řešení pro netbooky a podobná zařízení.
Bulldozer bude dvoujádrovým základem pro výše popsanou stavebnici. Taková jádra ale budou sdílet FP jednotku (pro operace s plovoucí řádovou čárkou) a další prvky, která může být exkluzivně přidělena v případě potřeby jen jednomu z nich. Bulldozer se objeví na procesoru „Zambezi“, který ponese 4 až 8 těchto „jader“ (jestli jader, nebo dvoujader, toť otázka toho, jak to v AMD nakonec hodlají počítat, ale viděl bych to na 4 Bulldozery, tedy celkem 8 jader). Servery poctí Bulldozer přítomností v procesorech „Interlagos“, které ponesou 12 až 16 jader a budou nástupcem 12jádrového Magny-Cours. Na závěr shrnutí chystaných platforem:
Vzpomínáte na doby, kdy velcí výrobci počítačů stále dokola chrlili na trh nové stroje na bázi architektury Intel Netburst (Pentium 4), když na trhu byly nesrovnatelně lepší a pokročilejší procesory od AMD? Tak to byla doba, kdy měl Intel „jistými způsoby motivovat“ tyto velkovýrobce, aby používali právě jeho, byť horší, produkty. Za to již Intel nafasoval více než miliardovou (€) pokutu od Evropské komise, ale ani to není v tomto monopolním sporu konečná, firma se odvolala, navíc se tento problém řeší i za oceánem, zkrátka Intelu v tomto ohledu teče do bot s rizikem celkových ztrát v řádech několika miliard.
Proto Intel s AMD přistoupil na „řešení“, které by mělo uchlácholit všechny šťouravé antimonopolní: Intel firmu AMD odškodní částkou 1,25 miliardy USD a slíbí, že „už to neudělá“, za což AMD stáhne všechny antitrustové žaloby. A nejde jen o vyrovnání za uvedené praktiky, dohoda současně zahrnuje i výměnu patentů a licencí na období pěti let.
Zajímavé je však pozadí, jak se na něj podívali zahraniční kolegové. Přeci jen tu „máme takzvanou krizi“, takže je nutné omezit riziko. Intel prý má v hotovosti 13 miliard, z čehož by mu antimonopolní organizace mohly v prohraných sporech odsát výrazně větší část než 1,25 miliardy (odhady uvádí 4 miliardy). AMD by z toho moc neviděla, i pro ni je tato dohoda finančně výhodnější. Připomenu, že po Intelu za jeho praktiky jde i stát New York (není to ten, kde má stát fabrika GlobalFoundries?) a také již delší dobu FTC – Federální obchodní komise. Jich se pochopitelně dohoda netýká, ale dává šanci, že je uchlácholí (zkrátka ukáže, jak se kaje a úřady možná dají pokoj). Přeci jen dusit přední americkou firmu v době recese Spojeným státům také moc neprospěje, zvláště když druhá americká firma už svoje odškodnění dostala.
AMD si pochopitelně polepší ve smyslu zamáznutí 1,25 miliardy ze svého mínusu, její akcie po oznámení dohody vylétly nahoru o 20 % (Intelovy spadly jen o 0,1 %). „Superbonusem“ pro AMD bych se nebál nazvat to, že GlobalFoundries bude moci vyrábět x86 procesory pro AMD (za tímto účelem ještě ale musí explicitně uzavřít dohodu s Intelem), což z ní může časem učinit skutečně nezávislého výrobce procesorů prostě proto, že Intel mu již nebude dělat dusno ohledně té vrtkavé chiméry, která se označuje „x86 licence“. Další detaily patentové dohody si ale firmy nechávají pro sebe.
Další výhodou pro Intel je bezpochyby to, že AMD nejenže přežije, ale bude i nadále spokojeně fungovat. Kdyby totiž AMD zaniklo a Intel se tak stal prakticky zcela monopolním výrobcem x86 procesorů (VIA je se svým podílem jen výsměch), okamžitě by se na něj sesypaly antimonopolní úřady a kdo ví, třeba i firmu roztrhaly na několik menších (jako to před mnoha lety hrozilo Microsoftu).
Gigant Hewlett-Packard opět vyrazil na nákupy a tentokrát si nepořídil nikoho menšího než firmu 3Com, známou síťovými produkty. Správní rady obou již tento obchod za 2,7 miliardy dolarů posvětily, je tedy téměř ruka v rukávě, zbývá už jen schválení regulačních orgánů, což se očekává v horizontu příštího půl roku. Hewlett-Packard získává tímto i značky H3C a TippingPoint, které patří 3Com.
Matrox zase po nějaké době vyprodukoval novou grafiku na bázi své letité technologie, vyznačující se tentokrát ale obrovským množstvím výstupů. Možná se tak trochu zalekl Radeonu HD 5870 se šesti výstupy formou mini DisplayPortů, možná ne, ale faktem je, že grafická karta M9188 nese výstupů rovnou osm.
Jde samozřejmě o grafiku PCI Express x16 s celkem osmi výstupy DisplayPort, resp. single-link DVI, na záslepce je pouze osmice miniDisplayPortů, vše ostatní se realizuje kabelovými redukcemi. Maximální podporované rozlišení na každém z výstupů je pochopitelně 2560×1600. Celkově nese karta 2 GB pamětí, podporuje OpenGL 2.0 a disponuje jednoslotovým aktivním chladičem. Osadit lze až dvě karty do jednoho počítače, tedy zprovoznit až 16 výstupů (např. matici 4×4 s rozlišením 10240×6400), Matrox podporuje vedle všemožných verzí Windows také Linux. Hlavním zádrhelem pro běžného smrtelníka tak bude pouze cena 1995 USD, ale na to jsme u této firmy zvyklí. Levnější varianta M9128 se dvěma výstupy vyjde na 259 USD.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AMD bych už nějak rozchodil (pokud dokázali v Lenovu zázrak a skloubili parametry "dlouhá výdrž na baterie" a "procesor AMD")
Možná jsem to jen blbě pochopil, ale faktem je, že o uplynulém víkendu byl po třech hodinách můj notebook s AMD Turion X2 (prodejci, když byl v nabídkách udávali papírovou výdrž pouhé 2 hodiny) jediný který zůstal v chodu na baterii. Intely to zabalily vesměs po těch třech hodinách.