Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Valve z důvodu nedostatku pamětí a úložišť přehodnocuje plán na vydání zařízení Steam Controller, Steam Machine a Steam Frame: „Cílem tedy stále zůstává vydat všechna tři nová zařízení v první polovině letošního roku, ale přesná data a ceny jsou dvě věci, na kterých usilovně pracujeme a jsme si dobře vědomi toho, jak rychle se v tomto ohledu může vše změnit. Takže ač dnes žádné zveřejnitelné údaje nemáme, hned jak plány finalizujeme, budeme Vás informovat.“
Do 20. února lze hlasovat pro wallpapery pro Ubuntu 26.04 s kódovým názvem Resolute Raccoon.
Něco málo jsme naťukli minule, dnes si to trochu rozšíříme, tradiční „ukolébavka pro investory“ v podání AMD představila novinky pro příští rok.
Fusion, coby unifikovaný procesor zahrnující CPU i GPU s přibližně miliardou tranzistorů na 32nm procesu, netřeba představovat, hovoří se o něm už snad 5 let. Připomeňme tedy, že první verze tohoto APU (Accelerated Processing Unit) bude slepenina dvou jinak nezávislých čipů na jednom kousku křemíku: CPU a GPU (padá tedy kdysi se vynořená varianta dvou křemíků v jednom pouzdře).
Mezi CPU jsme se dostali do stádia, kdy již není tak efektivní, výhodné ani vhodné navyšovat dále počet jader. Jen minimum aplikací dokáže využít více než čtyřjádro, obvykle stačí dvoujádro (i z hlediska her jsou tituly optimalizované pro quad-core spíše výjimkou), takže na příští rok plánovaná šestijádra berme jako předzvěst změn (dvanáctijádra pro servery jsou pochopitelně něco trochu jiného a zcela odlišný segment od Fusion). AMD se po přechodu od „honění se za frekvencí“ u single-core přesouvá od současného „více jader víc ví“ k unifikovanému čipu, který zvládne vše sám o sobě. Možná to tak trochu souvisí i s příchodem OpenCL/DirectCompute, tímto směrem jde ostatně i Intel a vlastně i Nvidia (minimálně v rámci Tegra).
CPU i GPU část projde v budoucnu sloučením v jediný homogenní produkt, což je logický vývoj, na který jde Nvidia s Fermi od lesa (nemá „to“ kam integrovat, ale Fermi bude schopno provozovat i C++ aplikace). AMD plánuje nízkospotřebovou verzi Fusion zvanou „Bobcat“, která má vydržet co nejdéle v provozu na akumulátor, protějškem bude „Bulldozer“.
Bobcat jako takový je vlastně jedno elementární jádro bez paměťového řadiče. Ten se k němu pak na wafferu „přikreslí“, přidá se GPU a další prvky a máme výsledný APU. Jedním takovým bude dvoujádrový (dvouBobcatový) „Ontario“, který ponese i grafiku DirectX 11 a řadič pamětí DDR3. Tedy ideální témeř jednočipové řešení pro netbooky a podobná zařízení.
Bulldozer bude dvoujádrovým základem pro výše popsanou stavebnici. Taková jádra ale budou sdílet FP jednotku (pro operace s plovoucí řádovou čárkou) a další prvky, která může být exkluzivně přidělena v případě potřeby jen jednomu z nich. Bulldozer se objeví na procesoru „Zambezi“, který ponese 4 až 8 těchto „jader“ (jestli jader, nebo dvoujader, toť otázka toho, jak to v AMD nakonec hodlají počítat, ale viděl bych to na 4 Bulldozery, tedy celkem 8 jader). Servery poctí Bulldozer přítomností v procesorech „Interlagos“, které ponesou 12 až 16 jader a budou nástupcem 12jádrového Magny-Cours. Na závěr shrnutí chystaných platforem:
Vzpomínáte na doby, kdy velcí výrobci počítačů stále dokola chrlili na trh nové stroje na bázi architektury Intel Netburst (Pentium 4), když na trhu byly nesrovnatelně lepší a pokročilejší procesory od AMD? Tak to byla doba, kdy měl Intel „jistými způsoby motivovat“ tyto velkovýrobce, aby používali právě jeho, byť horší, produkty. Za to již Intel nafasoval více než miliardovou (€) pokutu od Evropské komise, ale ani to není v tomto monopolním sporu konečná, firma se odvolala, navíc se tento problém řeší i za oceánem, zkrátka Intelu v tomto ohledu teče do bot s rizikem celkových ztrát v řádech několika miliard.
Proto Intel s AMD přistoupil na „řešení“, které by mělo uchlácholit všechny šťouravé antimonopolní: Intel firmu AMD odškodní částkou 1,25 miliardy USD a slíbí, že „už to neudělá“, za což AMD stáhne všechny antitrustové žaloby. A nejde jen o vyrovnání za uvedené praktiky, dohoda současně zahrnuje i výměnu patentů a licencí na období pěti let.
Zajímavé je však pozadí, jak se na něj podívali zahraniční kolegové. Přeci jen tu „máme takzvanou krizi“, takže je nutné omezit riziko. Intel prý má v hotovosti 13 miliard, z čehož by mu antimonopolní organizace mohly v prohraných sporech odsát výrazně větší část než 1,25 miliardy (odhady uvádí 4 miliardy). AMD by z toho moc neviděla, i pro ni je tato dohoda finančně výhodnější. Připomenu, že po Intelu za jeho praktiky jde i stát New York (není to ten, kde má stát fabrika GlobalFoundries?) a také již delší dobu FTC – Federální obchodní komise. Jich se pochopitelně dohoda netýká, ale dává šanci, že je uchlácholí (zkrátka ukáže, jak se kaje a úřady možná dají pokoj). Přeci jen dusit přední americkou firmu v době recese Spojeným státům také moc neprospěje, zvláště když druhá americká firma už svoje odškodnění dostala.
AMD si pochopitelně polepší ve smyslu zamáznutí 1,25 miliardy ze svého mínusu, její akcie po oznámení dohody vylétly nahoru o 20 % (Intelovy spadly jen o 0,1 %). „Superbonusem“ pro AMD bych se nebál nazvat to, že GlobalFoundries bude moci vyrábět x86 procesory pro AMD (za tímto účelem ještě ale musí explicitně uzavřít dohodu s Intelem), což z ní může časem učinit skutečně nezávislého výrobce procesorů prostě proto, že Intel mu již nebude dělat dusno ohledně té vrtkavé chiméry, která se označuje „x86 licence“. Další detaily patentové dohody si ale firmy nechávají pro sebe.
Další výhodou pro Intel je bezpochyby to, že AMD nejenže přežije, ale bude i nadále spokojeně fungovat. Kdyby totiž AMD zaniklo a Intel se tak stal prakticky zcela monopolním výrobcem x86 procesorů (VIA je se svým podílem jen výsměch), okamžitě by se na něj sesypaly antimonopolní úřady a kdo ví, třeba i firmu roztrhaly na několik menších (jako to před mnoha lety hrozilo Microsoftu).
Gigant Hewlett-Packard opět vyrazil na nákupy a tentokrát si nepořídil nikoho menšího než firmu 3Com, známou síťovými produkty. Správní rady obou již tento obchod za 2,7 miliardy dolarů posvětily, je tedy téměř ruka v rukávě, zbývá už jen schválení regulačních orgánů, což se očekává v horizontu příštího půl roku. Hewlett-Packard získává tímto i značky H3C a TippingPoint, které patří 3Com.
Matrox zase po nějaké době vyprodukoval novou grafiku na bázi své letité technologie, vyznačující se tentokrát ale obrovským množstvím výstupů. Možná se tak trochu zalekl Radeonu HD 5870 se šesti výstupy formou mini DisplayPortů, možná ne, ale faktem je, že grafická karta M9188 nese výstupů rovnou osm.
Jde samozřejmě o grafiku PCI Express x16 s celkem osmi výstupy DisplayPort, resp. single-link DVI, na záslepce je pouze osmice miniDisplayPortů, vše ostatní se realizuje kabelovými redukcemi. Maximální podporované rozlišení na každém z výstupů je pochopitelně 2560×1600. Celkově nese karta 2 GB pamětí, podporuje OpenGL 2.0 a disponuje jednoslotovým aktivním chladičem. Osadit lze až dvě karty do jednoho počítače, tedy zprovoznit až 16 výstupů (např. matici 4×4 s rozlišením 10240×6400), Matrox podporuje vedle všemožných verzí Windows také Linux. Hlavním zádrhelem pro běžného smrtelníka tak bude pouze cena 1995 USD, ale na to jsme u této firmy zvyklí. Levnější varianta M9128 se dvěma výstupy vyjde na 259 USD.

Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AMD bych už nějak rozchodil (pokud dokázali v Lenovu zázrak a skloubili parametry "dlouhá výdrž na baterie" a "procesor AMD")
Možná jsem to jen blbě pochopil, ale faktem je, že o uplynulém víkendu byl po třech hodinách můj notebook s AMD Turion X2 (prodejci, když byl v nabídkách udávali papírovou výdrž pouhé 2 hodiny) jediný který zůstal v chodu na baterii. Intely to zabalily vesměs po těch třech hodinách.