plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Něco málo jsme naťukli minule, dnes si to trochu rozšíříme, tradiční „ukolébavka pro investory“ v podání AMD představila novinky pro příští rok.
Fusion, coby unifikovaný procesor zahrnující CPU i GPU s přibližně miliardou tranzistorů na 32nm procesu, netřeba představovat, hovoří se o něm už snad 5 let. Připomeňme tedy, že první verze tohoto APU (Accelerated Processing Unit) bude slepenina dvou jinak nezávislých čipů na jednom kousku křemíku: CPU a GPU (padá tedy kdysi se vynořená varianta dvou křemíků v jednom pouzdře).
Mezi CPU jsme se dostali do stádia, kdy již není tak efektivní, výhodné ani vhodné navyšovat dále počet jader. Jen minimum aplikací dokáže využít více než čtyřjádro, obvykle stačí dvoujádro (i z hlediska her jsou tituly optimalizované pro quad-core spíše výjimkou), takže na příští rok plánovaná šestijádra berme jako předzvěst změn (dvanáctijádra pro servery jsou pochopitelně něco trochu jiného a zcela odlišný segment od Fusion). AMD se po přechodu od „honění se za frekvencí“ u single-core přesouvá od současného „více jader víc ví“ k unifikovanému čipu, který zvládne vše sám o sobě. Možná to tak trochu souvisí i s příchodem OpenCL/DirectCompute, tímto směrem jde ostatně i Intel a vlastně i Nvidia (minimálně v rámci Tegra).
CPU i GPU část projde v budoucnu sloučením v jediný homogenní produkt, což je logický vývoj, na který jde Nvidia s Fermi od lesa (nemá „to“ kam integrovat, ale Fermi bude schopno provozovat i C++ aplikace). AMD plánuje nízkospotřebovou verzi Fusion zvanou „Bobcat“, která má vydržet co nejdéle v provozu na akumulátor, protějškem bude „Bulldozer“.
Bobcat jako takový je vlastně jedno elementární jádro bez paměťového řadiče. Ten se k němu pak na wafferu „přikreslí“, přidá se GPU a další prvky a máme výsledný APU. Jedním takovým bude dvoujádrový (dvouBobcatový) „Ontario“, který ponese i grafiku DirectX 11 a řadič pamětí DDR3. Tedy ideální témeř jednočipové řešení pro netbooky a podobná zařízení.
Bulldozer bude dvoujádrovým základem pro výše popsanou stavebnici. Taková jádra ale budou sdílet FP jednotku (pro operace s plovoucí řádovou čárkou) a další prvky, která může být exkluzivně přidělena v případě potřeby jen jednomu z nich. Bulldozer se objeví na procesoru „Zambezi“, který ponese 4 až 8 těchto „jader“ (jestli jader, nebo dvoujader, toť otázka toho, jak to v AMD nakonec hodlají počítat, ale viděl bych to na 4 Bulldozery, tedy celkem 8 jader). Servery poctí Bulldozer přítomností v procesorech „Interlagos“, které ponesou 12 až 16 jader a budou nástupcem 12jádrového Magny-Cours. Na závěr shrnutí chystaných platforem:
Vzpomínáte na doby, kdy velcí výrobci počítačů stále dokola chrlili na trh nové stroje na bázi architektury Intel Netburst (Pentium 4), když na trhu byly nesrovnatelně lepší a pokročilejší procesory od AMD? Tak to byla doba, kdy měl Intel „jistými způsoby motivovat“ tyto velkovýrobce, aby používali právě jeho, byť horší, produkty. Za to již Intel nafasoval více než miliardovou (€) pokutu od Evropské komise, ale ani to není v tomto monopolním sporu konečná, firma se odvolala, navíc se tento problém řeší i za oceánem, zkrátka Intelu v tomto ohledu teče do bot s rizikem celkových ztrát v řádech několika miliard.
Proto Intel s AMD přistoupil na „řešení“, které by mělo uchlácholit všechny šťouravé antimonopolní: Intel firmu AMD odškodní částkou 1,25 miliardy USD a slíbí, že „už to neudělá“, za což AMD stáhne všechny antitrustové žaloby. A nejde jen o vyrovnání za uvedené praktiky, dohoda současně zahrnuje i výměnu patentů a licencí na období pěti let.
Zajímavé je však pozadí, jak se na něj podívali zahraniční kolegové. Přeci jen tu „máme takzvanou krizi“, takže je nutné omezit riziko. Intel prý má v hotovosti 13 miliard, z čehož by mu antimonopolní organizace mohly v prohraných sporech odsát výrazně větší část než 1,25 miliardy (odhady uvádí 4 miliardy). AMD by z toho moc neviděla, i pro ni je tato dohoda finančně výhodnější. Připomenu, že po Intelu za jeho praktiky jde i stát New York (není to ten, kde má stát fabrika GlobalFoundries?) a také již delší dobu FTC – Federální obchodní komise. Jich se pochopitelně dohoda netýká, ale dává šanci, že je uchlácholí (zkrátka ukáže, jak se kaje a úřady možná dají pokoj). Přeci jen dusit přední americkou firmu v době recese Spojeným státům také moc neprospěje, zvláště když druhá americká firma už svoje odškodnění dostala.
AMD si pochopitelně polepší ve smyslu zamáznutí 1,25 miliardy ze svého mínusu, její akcie po oznámení dohody vylétly nahoru o 20 % (Intelovy spadly jen o 0,1 %). „Superbonusem“ pro AMD bych se nebál nazvat to, že GlobalFoundries bude moci vyrábět x86 procesory pro AMD (za tímto účelem ještě ale musí explicitně uzavřít dohodu s Intelem), což z ní může časem učinit skutečně nezávislého výrobce procesorů prostě proto, že Intel mu již nebude dělat dusno ohledně té vrtkavé chiméry, která se označuje „x86 licence“. Další detaily patentové dohody si ale firmy nechávají pro sebe.
Další výhodou pro Intel je bezpochyby to, že AMD nejenže přežije, ale bude i nadále spokojeně fungovat. Kdyby totiž AMD zaniklo a Intel se tak stal prakticky zcela monopolním výrobcem x86 procesorů (VIA je se svým podílem jen výsměch), okamžitě by se na něj sesypaly antimonopolní úřady a kdo ví, třeba i firmu roztrhaly na několik menších (jako to před mnoha lety hrozilo Microsoftu).
Gigant Hewlett-Packard opět vyrazil na nákupy a tentokrát si nepořídil nikoho menšího než firmu 3Com, známou síťovými produkty. Správní rady obou již tento obchod za 2,7 miliardy dolarů posvětily, je tedy téměř ruka v rukávě, zbývá už jen schválení regulačních orgánů, což se očekává v horizontu příštího půl roku. Hewlett-Packard získává tímto i značky H3C a TippingPoint, které patří 3Com.
Matrox zase po nějaké době vyprodukoval novou grafiku na bázi své letité technologie, vyznačující se tentokrát ale obrovským množstvím výstupů. Možná se tak trochu zalekl Radeonu HD 5870 se šesti výstupy formou mini DisplayPortů, možná ne, ale faktem je, že grafická karta M9188 nese výstupů rovnou osm.
Jde samozřejmě o grafiku PCI Express x16 s celkem osmi výstupy DisplayPort, resp. single-link DVI, na záslepce je pouze osmice miniDisplayPortů, vše ostatní se realizuje kabelovými redukcemi. Maximální podporované rozlišení na každém z výstupů je pochopitelně 2560×1600. Celkově nese karta 2 GB pamětí, podporuje OpenGL 2.0 a disponuje jednoslotovým aktivním chladičem. Osadit lze až dvě karty do jednoho počítače, tedy zprovoznit až 16 výstupů (např. matici 4×4 s rozlišením 10240×6400), Matrox podporuje vedle všemožných verzí Windows také Linux. Hlavním zádrhelem pro běžného smrtelníka tak bude pouze cena 1995 USD, ale na to jsme u této firmy zvyklí. Levnější varianta M9128 se dvěma výstupy vyjde na 259 USD.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AMD bych už nějak rozchodil (pokud dokázali v Lenovu zázrak a skloubili parametry "dlouhá výdrž na baterie" a "procesor AMD")
Možná jsem to jen blbě pochopil, ale faktem je, že o uplynulém víkendu byl po třech hodinách můj notebook s AMD Turion X2 (prodejci, když byl v nabídkách udávali papírovou výdrž pouhé 2 hodiny) jediný který zůstal v chodu na baterii. Intely to zabalily vesměs po těch třech hodinách.
24.11.2009 08:52
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
24.11.2009 13:12
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz