Hardwarové novinky – 46/2009

24. 11. 2009 | David Ježek | Hardware | 2780×

Většina dnešního dílu se týká AMD, neboť firma oficiálně zveřejnila své plány pro nadcházející měsíce a roky, ale hlavní peckou je urovnání všech patentových a licenčních sporů mezi AMD a Intelem a obrovské odškodnění, které Intel svému konkurentovi vyplatí pod hrozbou možných budoucích pokut. Vše zakončíme pohledem na dění kolem 3Com a na novou grafiku Matrox.

Obsah

• AMD Financial Analyst Day 2009 ve znamení novinek
• Spory mezi AMD a Intelem vyřešeny tučným narovnáním
• 3Com odkoupena firmou Hewlett-Packard
• Matrox M9188: Grafika s osmi výstupy

AMD Financial Analyst Day 2009 ve znamení novinek

Něco málo jsme naťukli minule, dnes si to trochu rozšíříme, tradiční „ukolébavka pro investory“ v podání AMD představila novinky pro příští rok.

Fusion, coby unifikovaný procesor zahrnující CPU i GPU s přibližně miliardou tranzistorů na 32nm procesu, netřeba představovat, hovoří se o něm už snad 5 let. Připomeňme tedy, že první verze tohoto APU (Accelerated Processing Unit) bude slepenina dvou jinak nezávislých čipů na jednom kousku křemíku: CPU a GPU (padá tedy kdysi se vynořená varianta dvou křemíků v jednom pouzdře).

Mezi CPU jsme se dostali do stádia, kdy již není tak efektivní, výhodné ani vhodné navyšovat dále počet jader. Jen minimum aplikací dokáže využít více než čtyřjádro, obvykle stačí dvoujádro (i z hlediska her jsou tituly optimalizované pro quad-core spíše výjimkou), takže na příští rok plánovaná šestijádra berme jako předzvěst změn (dvanáctijádra pro servery jsou pochopitelně něco trochu jiného a zcela odlišný segment od Fusion). AMD se po přechodu od „honění se za frekvencí“ u single-core přesouvá od současného „více jader víc ví“ k unifikovanému čipu, který zvládne vše sám o sobě. Možná to tak trochu souvisí i s příchodem OpenCL/DirectCompute, tímto směrem jde ostatně i Intel a vlastně i Nvidia (minimálně v rámci Tegra).

CPU i GPU část projde v budoucnu sloučením v jediný homogenní produkt, což je logický vývoj, na který jde Nvidia s Fermi od lesa (nemá „to“ kam integrovat, ale Fermi bude schopno provozovat i C++ aplikace). AMD plánuje nízkospotřebovou verzi Fusion zvanou „Bobcat“, která má vydržet co nejdéle v provozu na akumulátor, protějškem bude „Bulldozer“.

Bobcat jako takový je vlastně jedno elementární jádro bez paměťového řadiče. Ten se k němu pak na wafferu „přikreslí“, přidá se GPU a další prvky a máme výsledný APU. Jedním takovým bude dvoujádrový (dvouBobcatový) „Ontario“, který ponese i grafiku DirectX 11 a řadič pamětí DDR3. Tedy ideální témeř jednočipové řešení pro netbooky a podobná zařízení.

Bulldozer bude dvoujádrovým základem pro výše popsanou stavebnici. Taková jádra ale budou sdílet FP jednotku (pro operace s plovoucí řádovou čárkou) a další prvky, která může být exkluzivně přidělena v případě potřeby jen jednomu z nich. Bulldozer se objeví na procesoru „Zambezi“, který ponese 4 až 8 těchto „jader“ (jestli jader, nebo dvoujader, toť otázka toho, jak to v AMD nakonec hodlají počítat, ale viděl bych to na 4 Bulldozery, tedy celkem 8 jader). Servery poctí Bulldozer přítomností v procesorech „Interlagos“, které ponesou 12 až 16 jader a budou nástupcem 12jádrového Magny-Cours. Na závěr shrnutí chystaných platforem:

Spory mezi AMD a Intelem vyřešeny tučným narovnáním

Vzpomínáte na doby, kdy velcí výrobci počítačů stále dokola chrlili na trh nové stroje na bázi architektury Intel Netburst (Pentium 4), když na trhu byly nesrovnatelně lepší a pokročilejší procesory od AMD? Tak to byla doba, kdy měl Intel „jistými způsoby motivovat“ tyto velkovýrobce, aby používali právě jeho, byť horší, produkty. Za to již Intel nafasoval více než miliardovou (€) pokutu od Evropské komise, ale ani to není v tomto monopolním sporu konečná, firma se odvolala, navíc se tento problém řeší i za oceánem, zkrátka Intelu v tomto ohledu teče do bot s rizikem celkových ztrát v řádech několika miliard.

Proto Intel s AMD přistoupil na „řešení“, které by mělo uchlácholit všechny šťouravé antimonopolní: Intel firmu AMD odškodní částkou 1,25 miliardy USD a slíbí, že „už to neudělá“, za což AMD stáhne všechny antitrustové žaloby. A nejde jen o vyrovnání za uvedené praktiky, dohoda současně zahrnuje i výměnu patentů a licencí na období pěti let.

Zajímavé je však pozadí, jak se na něj podívali zahraniční kolegové. Přeci jen tu „máme takzvanou krizi“, takže je nutné omezit riziko. Intel prý má v hotovosti 13 miliard, z čehož by mu antimonopolní organizace mohly v prohraných sporech odsát výrazně větší část než 1,25 miliardy (odhady uvádí 4 miliardy). AMD by z toho moc neviděla, i pro ni je tato dohoda finančně výhodnější. Připomenu, že po Intelu za jeho praktiky jde i stát New York (není to ten, kde má stát fabrika GlobalFoundries?) a také již delší dobu FTC – Federální obchodní komise. Jich se pochopitelně dohoda netýká, ale dává šanci, že je uchlácholí (zkrátka ukáže, jak se kaje a úřady možná dají pokoj). Přeci jen dusit přední americkou firmu v době recese Spojeným státům také moc neprospěje, zvláště když druhá americká firma už svoje odškodnění dostala.

AMD si pochopitelně polepší ve smyslu zamáznutí 1,25 miliardy ze svého mínusu, její akcie po oznámení dohody vylétly nahoru o 20 % (Intelovy spadly jen o 0,1 %). „Superbonusem“ pro AMD bych se nebál nazvat to, že GlobalFoundries bude moci vyrábět x86 procesory pro AMD (za tímto účelem ještě ale musí explicitně uzavřít dohodu s Intelem), což z ní může časem učinit skutečně nezávislého výrobce procesorů prostě proto, že Intel mu již nebude dělat dusno ohledně té vrtkavé chiméry, která se označuje „x86 licence“. Další detaily patentové dohody si ale firmy nechávají pro sebe.

Další výhodou pro Intel je bezpochyby to, že AMD nejenže přežije, ale bude i nadále spokojeně fungovat. Kdyby totiž AMD zaniklo a Intel se tak stal prakticky zcela monopolním výrobcem x86 procesorů (VIA je se svým podílem jen výsměch), okamžitě by se na něj sesypaly antimonopolní úřady a kdo ví, třeba i firmu roztrhaly na několik menších (jako to před mnoha lety hrozilo Microsoftu).

3Com odkoupena firmou Hewlett-Packard

Gigant Hewlett-Packard opět vyrazil na nákupy a tentokrát si nepořídil nikoho menšího než firmu 3Com, známou síťovými produkty. Správní rady obou již tento obchod za 2,7 miliardy dolarů posvětily, je tedy téměř ruka v rukávě, zbývá už jen schválení regulačních orgánů, což se očekává v horizontu příštího půl roku. Hewlett-Packard získává tímto i značky H3C a TippingPoint, které patří 3Com.

Matrox M9188: Grafika s osmi výstupy

Matrox zase po nějaké době vyprodukoval novou grafiku na bázi své letité technologie, vyznačující se tentokrát ale obrovským množstvím výstupů. Možná se tak trochu zalekl Radeonu HD 5870 se šesti výstupy formou mini DisplayPortů, možná ne, ale faktem je, že grafická karta M9188 nese výstupů rovnou osm.

Jde samozřejmě o grafiku PCI Express x16 s celkem osmi výstupy DisplayPort, resp. single-link DVI, na záslepce je pouze osmice miniDisplayPortů, vše ostatní se realizuje kabelovými redukcemi. Maximální podporované rozlišení na každém z výstupů je pochopitelně 2560×1600. Celkově nese karta 2 GB pamětí, podporuje OpenGL 2.0 a disponuje jednoslotovým aktivním chladičem. Osadit lze až dvě karty do jednoho počítače, tedy zprovoznit až 16 výstupů (např. matici 4×4 s rozlišením 10240×6400), Matrox podporuje vedle všemožných verzí Windows také Linux. Hlavním zádrhelem pro běžného smrtelníka tak bude pouze cena 1995 USD, ale na to jsme u této firmy zvyklí. Levnější varianta M9128 se dvěma výstupy vyjde na 259 USD.

       

Komentáře

[Jan Grmela]

A aby toho nebylo z HW novinek málo, tak se proslýchá (spíš teda prokoukává jelikož je i fotka), že má na jaře Lenovo uvést na trh barevný (tím myslím výběr z černé, bílé a červené) netbook ThinkPad X100e s procesorem AMD. Pokud tomu tak opravdu bude, tak jsou to zbořené dva tradiční pilíře ThinkPadů. Jen nějak nevím, zda je to dobře nebo špatně. AMD bych už nějak rozchodil (pokud dokázali v Lenovu zázrak a skloubili parametry "dlouhá výdrž na baterie" a "procesor AMD"), horší to bude s tou bílou/červenou. Tu bych opravdu na ThinkPadu viděl jen velmi nerad (od toho tu máme všeljaké ty barevné IdeaPady).

Už jsem si pomalu začínal myslet, že v Lenovu pochopili, že ThinkPady mají být konzervativní (či designově čisté) protože si je jinak cílová skupina nekoupí. Příkladem budiž návrat k matnému víku na SL510 a SL410 oproti předchozí revizi. Tak jen tiše doufám, že to zmíněné Xko bude nakonec nějaký úplně jiný stroj patřící do nové budget (opět proslýchané) řady ThinkPad Edge (kde by se podobné věci daly pochopit) a ThinkPad X100e bude černočerná krabice bez nějakých výstřelků.

[Aleš Kapica]

AMD bych už nějak rozchodil (pokud dokázali v Lenovu zázrak a skloubili parametry "dlouhá výdrž na baterie" a "procesor AMD")

Možná jsem to jen blbě pochopil, ale faktem je, že o uplynulém víkendu byl po třech hodinách můj notebook s AMD Turion X2 (prodejci, když byl v nabídkách udávali papírovou výdrž pouhé 2 hodiny) jediný který zůstal v chodu na baterii. Intely to zabalily vesměs po těch třech hodinách.

[Jan Grmela]

To rád slyším. Nemám s mobilními procesory AMD osobně moc zkušeností, používám jen AMD jen na desktopu (tam v podstatě výhradně). Z toho co jsem ale slyšel, tak jsem nabyl dojmu, že AMD na mobilním stroji není dobrá volba.

[jama]

Díky.

Chvilku mi trvalo než jsem rozparsoval: s/že o Intelu za jeho praktiky jde/že po Intelu za jeho praktiky jde/g

[belisarivs]

jak to v AMD nakoenc hodlají počítat

Intelovy spadly jen o 0,1 % -> Intelu spadly jen o 0,1%

Dekuju za pekne pocteni.

[Robert Krátký]

Omlouvám se za překlepy.

Ad "Intelovy" - to není 3. pád, ale 2., takže je to IMHO OK

[belisarivs]

V pohode.

[jarin]

Single-link DVI a rozliseni 2500x1600 ? Myslim, ze jsem nekde cetl, ze na takove rozliseni je treba Dual-link DVI (pri rozumne frekvenci 60Hz).

[Suchý čert]

Pro 2560×1600 bude asi potřeba použít DisplayPort.

[tinyt]

Všichni mají pravdu :)... V originále se totiž hovoří: Drive two (M9128) or eight (M9188) DisplayPort monitors at 2560x1600 per display or DVI Single-Link monitors at 1920x1200 per display. To vše při 60Hz frekvenci ...

[Frekvence]

Jak je to s tou frekvencí. Nebyla důležitá u CRT monitorů? Není to na LCD jedno?

[radek]

je a neni. Ja mam doma starsi LCD, a tam kdyz se nastavilo 60hz, tak to bylo takove maznute. Pouzival jsem to tlacitko na vyladeni,ale nepomahalo to- optimum a take maximum bylo 75hz, kde vsechno bylo pekne ostre na jakykoliv rozliseni vicemene :)

[Zdeněk Štěpánek]

Ale to je s VGA konektorem ne?

U DVI/DisplayPort, obecne u digitalniho pripojeni a hlavne u digitalnich panelu je nejaka obnovovaci frekvence vpodstate prezitek. Lze logicky ocekavat ze se prenasej pouze zmeny obrazu a i displej prekresluje pouze pixely ktere zmenily barvu.

Zdenek

[Kvakor]

Jediná vyjímka, u které je obnovovací frekvence u LCD důležitá, je zobrazovaní stereo obrazu pomocí brýlí s polarizačními filtry (něco jako průhledné LCD s jedním jediným pixelem přes celou plochu). Protože donedávna nebyly schopnmé LCD panely jít nad 100Hz, což je pro stereozobrazení minimum, tak se to moc neřešilo, ale nedávno Samsung představil LCD s obnovovací frekvencí 120Hz, které ve spojení s 3D brýlemi funguje jako 60Hz 3D zobrazovač.