Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Většina současné výroby probíhá na 200, resp. 300mm křemíkových waferech, ale ty tu nebudou věčně. Přední světoví výrobci již pracují na vývoji výroby na 450mm waferech a jeden z nich, taiwanský TSMC, poodhalil detaily. Zkušební výrobu chce firma rozjet již příští rok a tape-out fáze takových koláčů bychom se u TSMC měli dočkat již v roce 2012, někdy poté se tedy začneme pořádně bavit o reálné výrobě. Vše bude záviset ještě na miliónu drobných faktorů a je otázkou, jak se také bude dařit zmenšovat výrobní proces jako takový. Se 40nm TSMC poměrně zápasila a jak u ní bylo zvykem, reálně přišel na svět výrazně později, než by si ATI a Nvidia přály, takže ať již budou „wafle“ jakkoli velké, podstatnější bude velikost prvků na čipech na ně leptaných.
Když už jsme u těch výrobních procesů, je slušností vedle měsíc staré zprávy o připravenosti TSMC na 28nm výrobu zmínit i dalšího dvorního dodavatele z Tchaj-wanu: firmu UMC. Její představitelé také hlásí, že „mají téměř hotovo“ a budou připraveni k rozjezdu zkušební výroby low-power i high-performance čipů 28nm procesem ve druhé polovině příštího roku. Pak by, pokud nebudou problémy, měla následovat výroba komerční. Zatím pochopitelně stále na 300mm a menších deskách, byť i v UMC na 450mm pilně pracují. Mimochodem, i v UMC již s 45/40nm procesem dosahují solidní výtěžnosti výroby u low-power čipů v jedné ze svých továren, takže tato výroba na Tchaj-wanu dostane v nadcházejících měsících pořádné konkurenční prostředí (na složitá GPU to ale není, ta jsou stále doménou TSMC).
Kódové označení „Magny Cours“ si pomalu můžeme škrtnout a začít se bavit o reálných Opteronech pro obdélníkový socket G34. Do něj pasující procesor je ve skutečnosti slepencem dvou šestijádrových kousků křemíku, kterými hodlá AMD rychle ztrestat náskok, který Intel začal nastolovat s příchodem generace Core.
Obě šestijádra jsou porpojena přes dvě spojení HyperTransport 3.0 (16 + 8bit). S ohledem na slepeninu je pochopitelné, že obě poloviny CPU mají každá svůj vlastní paměťový řadič. Pro dvouprocesorové (2×12) a čtyřprocesorové (4×12) kombinace tak AMD musela co nejelegantněji vyřešit problém vzájemné komunikace na až 16 paměťových kanálech.
Výsledek jejich šachové partie vidíte na schématech, každopádně fungovat to bude. Jednotlivé procesory mezi sebou externě komunikují pomocí čtyř HT linek (2×16 a 2×8bit), další 16bitový kanál je vyhrazen pro komunikaci s čipsetem (jestli v tom máte chaos, pak je to jen důsledek nádherné specifikace HT sběrnice, kterou lze „flikovat“ snad téměř libovolně, Nvidia by se svým můstkem nForce 200 mohla vyprávět).
Spolu s dvanáctijádry se pro nový socket objeví i osmijádra, jakožto slepence dvou čtyřjádrových kousků křemíku. Z hlediska spotřeby zatím těžko hádat, ale AMD už má 40W šestijádro (ACP – průměrná spotřeba, nikoli maximální, TDP je 60 W), takže řekněme, že kolem 105 W, resp. 125 W bychom se mohli bavit o reálné hodnotě, ale vše až příští rok v prvním kvartálu.
Svého času velmi populární socket 939 (u nás zejména s legendárním taktovadlem Opteron 144) již dávno spláchly dějiny, ale u firmy ASRock taková prohlášení jednoduše často neplatí. ASRock 939A785GMH/128M to opět potvrzuje, tato nová základní deska totiž přináší čipset AMD 785G+SB710 s integrovaným Radeonem HD 4200 s vlastní 128MB pamětí DDR3 i pro socket 939. Pochopitelně jde o kombinaci s řadičem DDR1, který procesory 939 nesou, což z desky činí přinejmenším velmi zajímavé řešení. Nechybí podpora Hybrid CrossFireX (věc, která, pokud vím, snad nikdy pořádně nefungovala :-)), 5× SATA + 1× eSATA, dále třeba GLAN, LPT+COM (nevyvedeny přímo) a samozřejmě slot PCI Express x16 pro grafiku.
Společnost Galaxy se také, jako jiné další, snaží vyždímat z GeForce GTX 200 generace vše, co ještě vůbec hypoteticky lze, a tak pouští na trh novou GeForce GTX 260-216, která si vystačí s jednoslotovým chladičem. Překvapeni? Inu, nejste sami, Galaxy se skutečně rozhodla chladit tuto poměrně náročnou 55nm grafiku na standardních frekvencích velmi nízkým chladičem. Lze mu přičíst k dobru celoměděnou konstrukci (hliník by to při těchto rozměrech již skutečně nezvládal) a mezi negativa velkým písmem zapsat hlučnost. Při pohledu na počet lopatek a úzké rozměry žebrování je jasné, že tohle chlazení sice asi bude dostatečně výkonné, ale vše, jen ne tiché. Každopádně, i pokud ji k nám někdo doveze, pochybuji, že by v dnešní době byl kdokoli do této grafiky ochoten investovat (Fermi sice prozatím zavání spíše lednovým termínem, ale jsou zde Radeony HD 5800, byť v Linuxu si o nich můžeme jen nechat zdát).
Mezinárodní organizace Serial ATA (SATA-IO) pomalu finišuje novou specifikaci konektoru mini SATA (mSATA), převážně v odezvě na rozjetý trh SSD. Jak se postupně zmenšuje výroba NAND flash čipů a lze s nimi osazovat maličké kartičky s výbornou kapacitou i solidní rychlostí, je starý dobrý konektor SATA prostě příliš velký. Však se sami podívejte na fotografie modulů mSATA od Toshiby, které nesou 32nm flash čipy. Tolik současné informace.
Bystrému oku ale neunikne fyzická shodnost nového mSATA s konektorem mini PCI Express. Je-li to záměr (bezpochyby je), pak dle všeho bude možné moduly mSATA osazovat v noteboocích do často volných konektorů miniPCIe, přičemž propustnost jedné linky PCI Express, kterou tento konektor nese, je 2× 250, resp. 2× 500 MB/s (in/out) v první a druhé generaci tohoto rozhraní, tedy rychlost více než postačující. Konkrétně Toshiba představila své 30 a 62GB produkty (opravdu to není překlep) THNSxB030GMCJ a THNSxB062GMCJ, které dosahují na 180/70 MB/s čtení/zápis (o IOPS nehovoří, ale nečekal bych zázraky, ani přítomnost nějaké rozumné větší DRAM cache). Při čtení/zápisu si vezmou 1,3/1,8 W, v klidu pouze 65 mW.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jako že by na jediném konektoru na konkrétním kusu motherboardu mohlo být konfiguračně zvoleno buď PCI-e x1 nebo SATA? Tomu moc nevěřím... Třeba SODIMM a MiniPCI jsou taky dost podobné konektory, a o duální funkci nemůže být řeč. I když třeba konfigurovatelný x16 slot pro grafiku, který umí taky SDVO, to na inteských GMCH už nějakou dobu funguje.
Bystrému oku ale neunikne fyzická shodnost nového mSATA s konektorem mini PCI Express. Je-li to záměr (bezpochyby je), pak dle všeho bude možné moduly mSATA osazovat v noteboocích do často volných konektorů miniPCIe
Možná časem… Zatím moc nefunguje ani normální mini PCIe SSD. Což by měla být PCIe karta s řadičem (PATA nebo SATA) a integrovaným SSD diskem. Možná až to budou přímo SATA SSD disky bez řadiče, že bude kompatibilita lepší, ale zase to bude potřebovat podporu ze strany notebooku – musí umět jak PCIe tak SATA, podle toho, jestli se jedná o disk bez řadiče nebo třeba PCIe bezdrátovou síťovku.