Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Většina současné výroby probíhá na 200, resp. 300mm křemíkových waferech, ale ty tu nebudou věčně. Přední světoví výrobci již pracují na vývoji výroby na 450mm waferech a jeden z nich, taiwanský TSMC, poodhalil detaily. Zkušební výrobu chce firma rozjet již příští rok a tape-out fáze takových koláčů bychom se u TSMC měli dočkat již v roce 2012, někdy poté se tedy začneme pořádně bavit o reálné výrobě. Vše bude záviset ještě na miliónu drobných faktorů a je otázkou, jak se také bude dařit zmenšovat výrobní proces jako takový. Se 40nm TSMC poměrně zápasila a jak u ní bylo zvykem, reálně přišel na svět výrazně později, než by si ATI a Nvidia přály, takže ať již budou „wafle“ jakkoli velké, podstatnější bude velikost prvků na čipech na ně leptaných.

Když už jsme u těch výrobních procesů, je slušností vedle měsíc staré zprávy o připravenosti TSMC na 28nm výrobu zmínit i dalšího dvorního dodavatele z Tchaj-wanu: firmu UMC. Její představitelé také hlásí, že „mají téměř hotovo“ a budou připraveni k rozjezdu zkušební výroby low-power i high-performance čipů 28nm procesem ve druhé polovině příštího roku. Pak by, pokud nebudou problémy, měla následovat výroba komerční. Zatím pochopitelně stále na 300mm a menších deskách, byť i v UMC na 450mm pilně pracují. Mimochodem, i v UMC již s 45/40nm procesem dosahují solidní výtěžnosti výroby u low-power čipů v jedné ze svých továren, takže tato výroba na Tchaj-wanu dostane v nadcházejících měsících pořádné konkurenční prostředí (na složitá GPU to ale není, ta jsou stále doménou TSMC).

Kódové označení „Magny Cours“ si pomalu můžeme škrtnout a začít se bavit o reálných Opteronech pro obdélníkový socket G34. Do něj pasující procesor je ve skutečnosti slepencem dvou šestijádrových kousků křemíku, kterými hodlá AMD rychle ztrestat náskok, který Intel začal nastolovat s příchodem generace Core.

Obě šestijádra jsou porpojena přes dvě spojení HyperTransport 3.0 (16 + 8bit). S ohledem na slepeninu je pochopitelné, že obě poloviny CPU mají každá svůj vlastní paměťový řadič. Pro dvouprocesorové (2×12) a čtyřprocesorové (4×12) kombinace tak AMD musela co nejelegantněji vyřešit problém vzájemné komunikace na až 16 paměťových kanálech.

Výsledek jejich šachové partie vidíte na schématech, každopádně fungovat to bude. Jednotlivé procesory mezi sebou externě komunikují pomocí čtyř HT linek (2×16 a 2×8bit), další 16bitový kanál je vyhrazen pro komunikaci s čipsetem (jestli v tom máte chaos, pak je to jen důsledek nádherné specifikace HT sběrnice, kterou lze „flikovat“ snad téměř libovolně, Nvidia by se svým můstkem nForce 200 mohla vyprávět).
Spolu s dvanáctijádry se pro nový socket objeví i osmijádra, jakožto slepence dvou čtyřjádrových kousků křemíku. Z hlediska spotřeby zatím těžko hádat, ale AMD už má 40W šestijádro (ACP – průměrná spotřeba, nikoli maximální, TDP je 60 W), takže řekněme, že kolem 105 W, resp. 125 W bychom se mohli bavit o reálné hodnotě, ale vše až příští rok v prvním kvartálu.
Svého času velmi populární socket 939 (u nás zejména s legendárním taktovadlem Opteron 144) již dávno spláchly dějiny, ale u firmy ASRock taková prohlášení jednoduše často neplatí. ASRock 939A785GMH/128M to opět potvrzuje, tato nová základní deska totiž přináší čipset AMD 785G+SB710 s integrovaným Radeonem HD 4200 s vlastní 128MB pamětí DDR3 i pro socket 939. Pochopitelně jde o kombinaci s řadičem DDR1, který procesory 939 nesou, což z desky činí přinejmenším velmi zajímavé řešení. Nechybí podpora Hybrid CrossFireX (věc, která, pokud vím, snad nikdy pořádně nefungovala :-)), 5× SATA + 1× eSATA, dále třeba GLAN, LPT+COM (nevyvedeny přímo) a samozřejmě slot PCI Express x16 pro grafiku.

Společnost Galaxy se také, jako jiné další, snaží vyždímat z GeForce GTX 200 generace vše, co ještě vůbec hypoteticky lze, a tak pouští na trh novou GeForce GTX 260-216, která si vystačí s jednoslotovým chladičem. Překvapeni? Inu, nejste sami, Galaxy se skutečně rozhodla chladit tuto poměrně náročnou 55nm grafiku na standardních frekvencích velmi nízkým chladičem. Lze mu přičíst k dobru celoměděnou konstrukci (hliník by to při těchto rozměrech již skutečně nezvládal) a mezi negativa velkým písmem zapsat hlučnost. Při pohledu na počet lopatek a úzké rozměry žebrování je jasné, že tohle chlazení sice asi bude dostatečně výkonné, ale vše, jen ne tiché. Každopádně, i pokud ji k nám někdo doveze, pochybuji, že by v dnešní době byl kdokoli do této grafiky ochoten investovat (Fermi sice prozatím zavání spíše lednovým termínem, ale jsou zde Radeony HD 5800, byť v Linuxu si o nich můžeme jen nechat zdát).
Mezinárodní organizace Serial ATA (SATA-IO) pomalu finišuje novou specifikaci konektoru mini SATA (mSATA), převážně v odezvě na rozjetý trh SSD. Jak se postupně zmenšuje výroba NAND flash čipů a lze s nimi osazovat maličké kartičky s výbornou kapacitou i solidní rychlostí, je starý dobrý konektor SATA prostě příliš velký. Však se sami podívejte na fotografie modulů mSATA od Toshiby, které nesou 32nm flash čipy. Tolik současné informace.
Bystrému oku ale neunikne fyzická shodnost nového mSATA s konektorem mini PCI Express. Je-li to záměr (bezpochyby je), pak dle všeho bude možné moduly mSATA osazovat v noteboocích do často volných konektorů miniPCIe, přičemž propustnost jedné linky PCI Express, kterou tento konektor nese, je 2× 250, resp. 2× 500 MB/s (in/out) v první a druhé generaci tohoto rozhraní, tedy rychlost více než postačující. Konkrétně Toshiba představila své 30 a 62GB produkty (opravdu to není překlep) THNSxB030GMCJ a THNSxB062GMCJ, které dosahují na 180/70 MB/s čtení/zápis (o IOPS nehovoří, ale nečekal bych zázraky, ani přítomnost nějaké rozumné větší DRAM cache). Při čtení/zápisu si vezmou 1,3/1,8 W, v klidu pouze 65 mW.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jako že by na jediném konektoru na konkrétním kusu motherboardu mohlo být konfiguračně zvoleno buď PCI-e x1 nebo SATA? Tomu moc nevěřím... Třeba SODIMM a MiniPCI jsou taky dost podobné konektory, a o duální funkci nemůže být řeč. I když třeba konfigurovatelný x16 slot pro grafiku, který umí taky SDVO, to na inteských GMCH už nějakou dobu funguje.
Bystrému oku ale neunikne fyzická shodnost nového mSATA s konektorem mini PCI Express. Je-li to záměr (bezpochyby je), pak dle všeho bude možné moduly mSATA osazovat v noteboocích do často volných konektorů miniPCIe
Možná časem… Zatím moc nefunguje ani normální mini PCIe SSD. Což by měla být PCIe karta s řadičem (PATA nebo SATA) a integrovaným SSD diskem. Možná až to budou přímo SATA SSD disky bez řadiče, že bude kompatibilita lepší, ale zase to bude potřebovat podporu ze strany notebooku – musí umět jak PCIe tak SATA, podle toho, jestli se jedná o disk bez řadiče nebo třeba PCIe bezdrátovou síťovku.