Hardwarové novinky – 41/2009

14. 10. 2009 | David Ježek | Hardware | 3166×

Období sucha po mnoha velkých uvedeních sice pokračuje, ale jen zdánlivě. Hlavní zprávou minulého (i tohoto) týdne je bezpochyby uvedení nových ATI Radeonů HD 5700, na které konkurenční Nvidia kontrovala pouze nemastnou-neslanou low-end GeForce GT220. Kromě toho se společně podíváme na další (téměř) kilowattovou „svářečku“ od Corsairu, novou Blu-ray vypalovačku Plextor a také jednu hodně zvláštní klávesnici určenou všem, kterým narostlo více než deset prstů (pokud možno podstatně více).

Obsah

• AMD uvedla Radeon HD 5750 a 5770
• Nvidia uvedla GeForce GT220
• 0,95kW Corsair s 80Plus Bronze
• 12× BD-R v podání Plextoru
• Roccat Valo: Klávesnice pro stonožku

AMD uvedla Radeon HD 5750 a 5770

Původně sice toto téma spadá až do příštího dílu hardwarových novinek, ale protože většina informací včetně fotografií unikla na internet již o týden dříve, nebudu se dnes tvářit, jakože mám k dispozici neoficiální leaky z čínských končin, ale rovnou si dva nové Radeony představíme.

Vlevo na fotografii můžete vidět referenční model Radeonu HD 5750. Nese 40nm GPU s 1,04 miliardou tranzistorů disponujících celkově aktivními 720 stream procesory. GPU pracuje na frekvenci 700 MHz, 128bitové paměti GDDR5 na efektivních 4,6 GHz, tento model se tedy parametrově řadí mezi HD 4770/4830 a HD 4850, nabídne totiž výkon 1,008 TFLOPs (tedy více než kterákoli jednočipová grafika Nvidia aktuálně existující na trhu). HD 5850 se objeví v 512MB i 1GB verzi.

Vpravo již je Radeon HD 5770, který přidává na celkových 800 stream procesorů taktovaných na 850 MHz a též navíc 200 MHz k taktu pamětí. Je tedy morálním a výrazně úspornějším nástupcem právě Radeonu HD 4850. Pozice výkonnějších karet jako HD 4870 a HD 4890 ale pochopitelně zastane také. Celkový udávaný výkon 1,36 TFLOPS jej řadí na stejný stupínek s nejvyšším jednočipovým modelem předchozí generace, objeví se pochopitelně již pouze 1GB varianta.

Hlavními devizami obou nových modelů je vynikající spotřeba. V klidu si vezmou 16, resp. 18 W, což už tady nesmírně dlouho nebylo. V zátěži pak 86, resp. 108 W, což je též vynikající a dá se říci, že spolu s Radeonem HD 5850 tyto dva modely definitivně pohřbívají generaci HD 4800 a kompletně celé portfolio Nvidie do prachu dějin. Pochopitelně co se týče Linuxu, je situace jiná. Phoronix sice oba modely ohodnotil velmi vysoko, ale na rovinu si přiznejme, že z hlediska ovladačů to u ATI stále hodně skřípe a karty řady HD 5700 rozhodně pro Linux nelze doporučit jako bezproblémové. Pokud se to rozhodnete risknout, připravte si 3000, resp. 3700 Kč.

Ohledně technologií dnes nebudu plýtvat prostorem, věnoval jsem jim nedávno samostatný článek.

Nvidia uvedla GeForce GT220

Na rovinu se přiznám, že v několika přeznačovacích vlnách Nvidie už mám takový chaos, že nemám nejmenší chuť zjišťovat, co vše má tato firma mezi nižšími modely grafik na trhu a z čeho v originále daný model vychází. Každopádně na světě je nová GeForce GT220, u které Nvidia hlásá nejen 40nm GPU, ale též podporu rozhraní DirectX 10.1. Dle dostupných testů to vypadá na výkonově pomalejší skoro-konkurenci starému Radeonu HD 4650, avšak prozatím s nehotovou chybovou implementací DX 10.1 (viz obrázek ze hry Tom Clancy's HAWX, Toms Hardware to tipuje na vadnou implementaci Screen Space Ambient Occlusion). GPU GT216 pracuje na 625 MHz (shadery o celkovém počtu 48 na 1,36 GHz), paměti v rozmezí ~1,5 až 2 GHz, karta se spotřebou vejde do 58 W. Zkrátka nic, čím bychom se v době 1 TFLOPS+ měli vzrušovat, ale „hlásit se to musí“.

0,95kW Corsair s 80Plus Bronze

Corsair připravil další zdroj s certifikátem 80Plus Bronze na bázi designu jednoho ze svých partnerů (historicky používá zdroje od SeaSonic a Channel Well Technology). Tentokrát jde o velice výkonný 950W model TX950 vybavený jako obvykle jednou masivní 12V větví. Ta je schopna dodávat až 78 A, tedy 936 W výkonu, pochopitelně v 950W celkovém limitu sdíleném s dalšími větvemi. Na +3,3 a +5 V zdroj umí 25/25 A, pro -12/+5 VSB zbývá 0,8/3,0 A. Certifikace 80Plus Bronze znamená nejméně 82-85-82% účinnost pro 20-50-100% zatížení zdroje, jak je u Corsairu zvykem, za vše ručí po dobu pěti let. Mezi konektory nechybí celkem šest 6+2pin PCI Express, 12× SATA, 8× Molex a dva FDD, to vše za 3000 Kč. Stavíte-li si domácí 12V svářečku, nebo chcete být připraveni třeba na superpočítač se třemi kartami Nvidia Fermi, toto je žhavý adept.

12× BD-R v podání Plextoru

Firma Plextor, již jen tuctový „lepič samolepek“ na cizí produkty, představila další „svoji“ vypalovačku. Doby legendy jsou pryč, Blu-ray mechanika PX-B940SA sice umí na BD-R média 12×, ale přepisovatelná pouze 2×; zkrátka nic, čím by uchvátila davy, zejména pokud si dáte tu práci a zjistíte, že je to opět OEM model někoho jiného. V tomto případě je skutečným výrobcem Pioneer, který má takový model již pár dnů také venku: BDR-S05J. Plextor jako obvykle přibaluje nějaký ten software pro Windows (tak činí mnoho dalších výrobců i lepičů), ale nic víc. Ostatně, jak jste na tom vy, zajímá vás vůbec, s ohledem na dnešní ceny pevných disků, Blu-ray jakožto (lety neprověřená) technologie pro zálohu dat?

Roccat Valo: Klávesnice pro stonožku

Multimediální klávesy máme na klávesnicích již více než deset let, ale zdá se, že svěží vítr s makry a komby a významně vyšším počtem jim dal až Logitech G15. Německá firma Roccat se ale zjevně odhodlala počet dodatečných kláves dotáhnout ad absurdum, a to na klávesnici Valo.

Vedle toho, co na dnešní 104/105klávesovou periferii patří, přidává Roccat navíc téměř padesátku dalších kláves a tlačítek. Klávesy jsou kompletně namapovatelné, lze jim přiřazovat makra až o délce 512 stisků kláves, 2MB interní paměť umí uchovat až 20 různých map kláves, pročež celkově výrobce udává schopnost pracovat až s 420 tisíci příkazy. Vedle standardních černých kláves je navíc v balení jejich vytahovač a dvě sady barevně odlišených: Červené a modré, o celkovém počtu 45. Klávesnice se také chlubí výkonným 40MHz procesorem, schopností ukočírovat mnoho současně stisknutých kláves a také USB hubem a konektory pro sluchátka s mikrofonem (nacvakávací mikrofon je i součástí balení). Sice na první pohled působí poměrně plastovým dojmem, ale s ohledem na výbavu je cena 99 eur více méně adekvátní.

Roccat Valo Unboxing

       

Komentáře

[trekker.dk]

Toms Hardware to tipuje na vadnou Screen Space Ambient Occlusion implementaci

Já Čecha správná byla, slov pořadím problém nemám s.

Klávesy jsou kompletně namapovatelné, lze jim přiřazovat makra až o délce 512 stisků kláves

Co ovladač? Dá se ta klávesnice naprogramovat sama sebou, nebo je na to potřeba nějaké udělátko?

[David Ježek]

já příliš mnoho válek hvězdných viděl, Yodou ovlivněn být :-S.

[Heron]

Na horším místě ten mikrofon už být nemůže. To bych urval při prvním přesunu pravačky z myši na klávesnici.

[pet]

Ty máš klávesnici napravo od myši?

[belisarivs]

WTF? Proste pouziva pravacku na mys. Cili mys ma napravo od klavesnice jako vetsina.

[Limoto]

Ty máš klávesnici napravo od myši?

Cili mys ma napravo od klavesnice

Neprotiřečí si to?

[belisarivs]

No vzdyt jo. Proto tam je to WTF?

[belisarivs]

Nejake srovnavaci benchmarky nejsou? Abych mohl srovnavat GF s novymi Radeony? Prosim prosim.

[Huhu1]

Na Phoronixu je srovnani se starsimi Radeony a vysledek je jasny. ATI ovladace stoji tradicne naprosto za hovno.

[Limoto]

HD 5850 se objeví v 512MB i 1GB verzi.

Řekl bych, že spíš 5750

Blu-ray jakožto (lety neprověřená) technologie

é?

[kralyk z abclinuxu]

Prověřoval snad někdo BluRay lety? Ne. No tak co se ti nezdá?

[Kdakel]

No, možná je Blu-ray technologie neprověřená, ale já si zatím nemohu stěžovat, na rozdíl od slavných začátků DVD mechanik.. Sice jako zálohování dat to zatím moc nevyužívám, ale co se týče filmů v HD rozlišení je to užásná pastva pro oči. Takový koncert Cecilky (celine dion) v las vegas na blu-ray disku je opravdu nádherná věc i co se týče zvuku.. Čili této technologii docela fandím..

[David Ježek]

ale to co popisuješ není vázáno na blu-ray. stejně nádhernou věc ti předvede i x264 v matrošce v dvd-dl ripu (včetně toho zvuku, pokud tedy nejsi netopýr a nemáš doma aparaturu za milión).

[kralyk z abclinuxu]

Přesně. HD je něco jinýho než BluRay a BluRay je příšera, stejně jako naštěstí již mrkvé HDDDDVD (nebo jakse to menovalo ).
Problém je obskurní formát kontejneru, či spíš nekontejneru - struktury disku, a hlavně DRM DRM DRM.

Nicméně se nedivím, že si lidi pletou HD s BluRay, všechny firmy i firmičky na poli produkce filmů/etc. na tom mají zájem, takže se imho snaží nabudit na veřejnosti dojem, že HD = BluRay.

[Heron]

HDDDDVD (nebo jakse to menovalo ).

HDD-DVD - to je HDD a místo mg. ploten má DVD-RAM.

Ano uznávám, zase tak vtipné to není.

[Vskutečnosti Saýc]

A nova verze je SSDHDDDVD :)

[Kdakel]

No, né že bych si to pletl, ale měl jsem celou dobu zato, že blu-ray (mimo tahaní peněz z lidí) vzniklo taky kvůli možnosti si pouštět video v HD rozlišení doma v přehrávači atd.. Proč je Blu-ray příšera ?

[Robert Krátký]

DRM

[Kdakel]

Máte namysli tu DRM ochranu ?

[David Ježek]

já bych to trochu upřesnil, co me se*e nejvíc:

1) AACS - vývoj stál milióny a milióny $ - prolomeno (ochrana obejíta analýzou komunikace po USB) pár hodin po startu prodeje první HDDVD mechaniky (muslix64) => HDDVD zemřelo

2) BD+ - vývoj stál milióny a milióny a milióny $ - prolomeno(obejíto krátce po uvedení prvního filmu chráněného BD+ (nejsem si jistý, ale mám pocit, že to udělali ve slysoftu)

a teď ať mi někdo vysvětlí, k čemu ta DRM sračka je? znám lidi, kteří stahují na private trackerech 1:1 full BD image filmů. Jeden release má luxusní video stopu, druhe má zas DTS-HD zvuk, třetí něco dalšího unikátního, takže lidé stáhnou 3x tentýž 1:1 film (celkem řekněme 150GB dat) a zbuildují si vlastní "ultimátní release" a o ochranách si jen povídají vtipy v hospodě u piva.

[Robert Krátký]

Tohle mě na tom netrápí. Mně vadí ta snaha určovat, co smí uživatel s diskem dělat, ačkoliv si jej řádně koupil. Je to podobné jako u DVD - např. neexistuje čistý a legální způsob, jak DVD nebo Blu-ray přehrát pomocí svobodného softwaru. To je prostě zakrslé uvažování zábavního průmyslu, který jde až do absurdních délek ve svém pomateném přesvědčení, že je nutno škrtit technologický pokrok, aby zůstalo vše při starém.

Vzpomeňte na podobné snahy o omezení nahrávání z TV na VHS/Betamax. Z dnešního pohledu se zdá směšné, že by se Universal Studios soudily se Sony kvůli nahrávání pořadů z televize. Pevně doufám, že za 20 let budou všem lidem připadat podobně zhovadilé dnešní pokusy o zabránění kopírování Blu-ray nebo nahrávání HD vysílání z kabelovky.

Skutečnost, že ve své zaťatosti utrácejí obrovské prachy za vývoj snadno prolomitelných ochran je jen komický postranní efekt.

[David Ježek]

ale jsou to právě ty nefunkční ochrany, které ti z hlediska českého práva znemožňují legálně přehrávat film z dvd/bd pod linuxem. ač nefunkční, z hlediska českého práva jde stále o jejich prolomení.

[kralyk z abclinuxu]

Moment, u nás je protizákoné, když si např. doma pustím dvd přes libdvdcss? Měl jsem za to, že ne...

[Robert Krátký]

No, kdežto kdyby nešly prolomit, tak bych si to přehrál jak?

[David Ježek]

no zjevně "bez rozporu se zákonem" - tj ve stolním přehrávači nebo ve wokenicích/masoxu

[kralyk z abclinuxu]

Proč je Blu-ray příšera ?

Tak DRM už popsali pánové výše, takže k tomu už se vyjadřovat nebudu.
S DRM souvisí také regiony - taky naprostá blbost.

No a do třetice mi vadí ten obskurní kontejner, vadí mi na něm, že je vytvořen z ohledem jednak na jednostranné použití v BD přehrávačích - tedy je neflexibilní a také s ohledem na komerční nasazení - pochybuju, že standardy okol BD-video jsou otevřené.
Nasazení Javy pro menu sice hodnotím kladně, záporně však hodnotím celý koncept těch menu. Na dvd to byl děs. Menu se špatně používala a byla zbytečná, zabírala čas i místo na disku.

Java by sice situaci zlepšit mohla, jenže nevěřím, že by pouze změna technologie zabránila výrobcům tvořit šílená menu. Vždyt i s použitím staré dvd technologie se dala vytvořit slušná & použitelná menu. Takže si myslim, že BD menu budou i přes Javu stejně šílená, jako na dvd.

Další nevýhoda BD-video kontejneru je neflexibilita z hlediska obsahu. Můžete do teho narvat jen některé kodeky, jen některá rozlišení, jen (afaik) jeden formát titulků atd.
Když srovnám BD-video a Matrošku, vychází z toho matroška mnohem líp:

1. Je otevřeným standardem, jsou k diskozici OSS knihovny, podpora napříč operačními systémy
2. Je flexibilní - můžete do teho nacpat video/audio/titulky v jakémkoli formátu, který přehrávač dekóduje
3. Sestává z jednoho souboru, ne z šílené adresářové struktury jako BD, takže není nutnost babrat se s iso
4. Je dobře použitelná pro streamování, stejně tak pro distribuci po internetu, stejně jako pro distribuci na discích(dvd, bd, ...). BD je vázáno na jedno konkrétní médium.
5. Z předchozího bodu vyplývá i použitelnost pro budoucí úložná média, bd-video odejde do věčných lovišť s překonáním BluRay, stejně jako dvd-video odešlo s překonáním dvd.
6. Vhodné pro embedded aplikace, minimálně stejně jako BD, navíc ale není zatíženo linencemi a spol.
7. Zkrátka matroška je vytvořena pro lidi, BD je vytvořeno pro massmediální průmysl a jeho maximální výdělek.

[kralyk z abclinuxu]

Ok, tak jakýkoli kodek do matrošky nacpat nende, nicméně seznam podporovaných kodeků je doost dlouhý, a pokud by někomu jó nějaký chyběl, asi by nebyl velkej problém ho doplnit...

[Kdakel]

Děkuji moc za vyčerpávající odpověď, máte pravdu. Inu jsou skutečnosti, které jsem nevěděl.. Ale co se týče toho sedmého bodu, Blu-ray je prostě další generace optických disků. A tak jako kdysi byly pásky BETAMAX, VHS a pak přišel disk DVD atd.. vždycky to bylo vytvořeno pro massmediální průmysl, někdo prostě určuje směr..