Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Gigabyte definitivně naskakuje do vlaku s novými rozhraními USB 3.0 a 6,0Gbps SATA bez ohledu na jejich aktuální nedostupnost v čipsetech obou hlavních výrobců (AMD, Intel). Základní deska GA-P55A-UD4 již v názvu slibuje základ na bázi Intel P55 a socketu 1156 (tedy nižší Core i5/i7), který oproti běžnému standardu obohacuje dvěma přídavnými čipy: 6,0Gbps rozhraní SATA (dva bílé konektory, zbytek je 3,0Gbps SATA) má na starosti Marvell (ten, který před několika týdny dělal problémy, berme to tedy jako potvrzení jejich vyřešení), dvouportový řadič USB 3.0 (porty jsou odlišeny modrou barvou) obstarává čip od japonské firmy NEC. Gigabyte pochopitelně k této vlaštovce pro hardwarové nadšence přidává i další lákadlo v podobě posílení napájecích fází na 12+2 (standardně bývá 8+2, procesor tedy má k dispozici kvalitnější regulaci). Zájemci si ale na desku musí počkat na přelom listopadu a prosince (ale to je v podstatě za měsíc, akorát čas vyrazit na brigádu a na desku vydělat :-)).
Sluší se připomenout, že Seagate již představil první 6.0Gbps disk Barracuda XT. Samozřejmě se současnou hustotou záznamu na plotny není 300MB/s rychlost 3,0Gbps rozhraní SATA nijak omezující, běžné 3,5palcové 7200rpm disky dosahují k maximu kolem 150 MB/s, ale nový limit 600 MB/s bude důležitý pro přenosy z/do cache, která se v poslední době ustaluje na standardu 64 MB. Na první reálné měření si ale počkejme.
Před několika měsíci to byla Sony, která prorokovala 12 až 20Mpix fotomobily během tří let. O něco později jsme si dva takové 12Mpix chystané skutečně představili a nyní Texas Instruments jako první pokládá základy na cestě k 20 megapixelům v mobilech.
Jeho nový procesor OMAP-DM525 je nejvyšší modelem z rodiny DM-5xx, který nabízí podporu právě pro zpracování fotografií o rozlišení 20 megapixelů, tedy přibližně 5200×3900. Vedle toho si poradí i s videem 720p H.264 a dalšími věcmi, nechybí také podpora typicky kompaktové výbavy jako sledování obličejů, kompenzace protisvětla, automatická detekce typu scény, redukce šumu a další. Procesor je složen z jádra ARM926 podpořeného obrazovými/video koprocesory a příslušnou sadou rozhraní a sběrnic. Disponuje také vlastní interní 256MB pamětí, pochopitelně pro náročnější věci je tu rozhraní DDR a v mobilech čekejme také něco v řádu GB pro ukládání fotek/videí.
Každopádně něco špatného je mezi výrobci fotomobilů. Nadále podporují tzv. „megapixel war“, protože spoléhají na to, že lidé prostě slyší na čísla a 20Mpix je pro ně více než třeba 5Mpix. Silně pochybuji, že kvalita fotografií bude odpovídat rozlišení, reálné bude dle mého daleko níže, maximálně na úrovni kvalitních 2Mpix fotek z první generace D-SLR (před více než 10 lety). Obraz bude bezpochyby patřičně vyžehlený, prostý jemných detailů a následně o něco doostřen, aby alespoň působil solidním dojmem. Nehledě na to, že vyrobit objektivek rozměrů pro fotomobily, který by dokázal na tak malém prostoru (jaký snímače v mobilech zabírají) přenést do těla skutečně 20Mpixelů, je prakticky nemožné, případně neskutečně nákladné. Ale za nic z toho nemůže TI, ti pouze uvedli patřičný procesor, volba snímače a objektivu je na výrobcích mobilů (a přiznejme si, že na pozadí plochy, či fotografiích 15×10 cm běžní uživatelé beztak nedokonalosti nepoznají).
Japonský NEC zmíním dnes ještě jednou. V jeho nabídce se konečně objevil v srpnu představený 23palcový monitor EA231WMI s panelem S-IPS a LED podsvícením. A protože je to skutečně zajímavý kousek za zajímavou cenu, povězme si o něm něco bližšího. Rozlišení je pochopitelně „často neoblíbených“ 1920x1080, tedy „nudle“ 16:9. Pokud toto překousnete, čeká vás panel S-IPS se zornými úhly 178/178°, jasem až 270cd/m², kontrastem 3000:1 (dynamický, statický je 1000:1) a odezvou 4, resp. 14 ms (šedá-šedá, resp. plná). Výbavu vedle zmíněného energeticky úsporného podsvícení a VGA/DVI vstupů doplňuje i DisplayPort, což se minimálně pro nové Radeony HD 5700 skvěle hodí.
Monitor pak celkem logicky splňuje nepřísnější normy Energy Star 5.0 a TCO Displays 5.0 (ty definují vedle spotřeby také řadu pravidel ohledně ergonomie, firemních procesů, použití recyklovaných materiálů, ať již plastů nebo papíru, a mnohé další). Spotřeba monitoru se vejde do 43 W, přítomný ECO režim pak drží průměr kolem 28 W, což je na panel S-IPS tohoto rozlišení a velikosti vynikající. Při deaktivací 4portového USB hubu (výrobce neuvádí, je-li vyveden i přímo z rozhraní DisplayPort, ale spíš bych to tipoval klasický na USB kabel) se vejde dokonce do 22 W, ve standby do 450 mW. Dále nechybí malé reproduktorky, pivot, obslužný software NaViSet, přepínání mezi všemi vstupy za běhu. To vše za 10000 Kč včetně daně.
Nemohu si však odpustit srovnání. Kromě „nudlovějšího“ poměru stran, který stojí i částečně za o palec menší úhlopříčkou, mi tento monitor přijde jako vhodná náhrada třeba za HP LP2475W (24", S-IPS, 2×DVI, HDMI, DP, kompozit, komponent, Pivot, podsvícení CCFL atd.). Sice mu chybí HDMI a video vstupy (minimálně třeba pro připojení Playstation 3 vedle PC se HDMI velmi hodí), ale zato díky LED podsvícení umí zmíněnou spotřebu 22 až 28 W, zatímco HP se neostýchá brát si i 70 až 100 W dle nastavení jasu. Doba LED podsvícení je zkrátka zde, i EIZO již na něj přechází a záhy se dočkáme modelů s DUE (zaručená rovnoměrnost podsvícení – u LED si to vyžádalo ne zrovna jednoduchý vývoj), takže konečně můžeme zapomenout na WUXGA monitory spotřebou srovnatelné s 21/22palcovými CRT Trinitrony/Diamondtrony. Pochopitelně jsou i jiná želízka v ohni, za ~7000 Kč si můžete pořídit Samsung SyncMaster F2380 s FullHD panelem C-PVA. Snad se vedle LED podsvícení blíží i doba, kdy budeme TN panely vídat jen v kancelářích (kde cena kolem 3000 Kč znamená výraznou úsporu firemních nákladů), zato domácí monitory budou stále častěji *VA nebo *-IPS.
Framework pro psaní programů běžících (nejen) na GPU známý jako OpenCL (Open Computing Language) se dostal k dalšímu milníku. Oba hlavní a v této chvíli jediní pořádní hráči na poli GPU, AMD a Nvidia, dali k dispozici implementaci OpenCL pro svá GPU, kterou posvětila Khronos Grooup.
Nvidia představila kompletní sadu pro OpenCL zahrnující ovladače i vývojářský kit (vč. OpenCL Visual Profileru) a ukázky kódu s příručkou pro vývojáře, a to pro Windows, Linux i Mac OS X (poslední jmenovaný bez ovladačů, OpenCL je součástí Mac OS X Snow Leopard). Ovladače i SDK jsou dle firmy kompatibilní s aktuálním CUDA Toolkit 2.3.
ATI získala svoji certifikaci o něco později (aktuálně jde o ATI Stream SDK 2.0 beta 4), nicméně zato má již delší dobu OpenCL prověřené Khronosem pro svá CPU. Takže u ATI se mohou vývojáři věnovat programování, i když aktuálně nemají k dispozici adekvátní GPU. ATI udává dostupnost SDK pro Windows (XP až 7 včetně 64bitových variant) a Linux (prozatím se hovoří o openSUSE 11.0 a Ubuntu 9.04, ale jistě to pojede i jinde). Mezi kompilátory kódu jsou oficiálně podporovány MS Visual Studio 2008 Professional Edition, GCC 4.3 a vyšší a ICC 11.x. Grafickou kartu si přichystejte z rodin Radeon HD 4000 a 5000, Mobility Radeon HD 4000, dále FirePro (V8750, V8700, V7750, V5700, V3750, mobilní M7740), FireStream (9270, 9250) a z embedded produktů také Radeon E4690. CPU část OpenCL u AMD pracuje s libovolným x86 procesorem disponujícím instrukcemi SSE3.x a vyššími, tedy včetně procesorů Intel.
Na závěr si ještě dovolím zmínit drobnost k poslední generaci grafik ATI, že zatímco Radeony HD 5800 podporují double-precision FP, modely HD 5700 nikoli. Takže uvažujete-li o novém Radeonu i z hlediska GPGPU, mějte to na paměti. U Nvidie se z tohoto hlediska pochopitelně vyplatí počkat na Fermi.
Na úplný závěr si dovolím upozornit vás na nedávnou konferenci GPU Technology pořádanou společností Nvidia. Je to ona akce, na které byla představena architektura Fermi, ale k vidění bylo mnohem více zajímavostí. Několik prezentací měli šéfové firem jako Cray, Lucasfilm/ILM, Bloomberg nebo profesoři z Harwardu a další. Hovořilo se na téma využití a využívání GPU v superpočítačích, vizualizacích, finančních aplikacích atd. Zájemcům rozhodně doporučuji, uděláte si o GPGPU a budoucnosti lepší představu, než jakou lze získat z běžně dostupných článků na internetu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
už jsem se v tom blázinci úplně ztratil. Kdybych dneska stavěl Linuxový stroj. Po čem má člověk šáhnout?
dualcore vs. quad-core? (nedávno všem stačil jednojádrový CPU)
AMD Phenom II vs. Intel Core i5? a kdo má lepší chipsety?
ATI vs. nVidia?
Seagate 7200.12 vs. Samsung F3 vs. WD a jeho zamíchané různé řady pod stejným názvem?
Existuje dnes nějaká Linux frinedly a naopak Linux unfriendly firma?ATI vs. nVidia?To máš těžké. ATI je dnes určitě více Linux-friendly, ale NVIDIA má určitě lepší linuxové ovladače
Jako Linux unfriendly bych bral BroadcomAFAIK trochu otočili a nějaký ovladače už dělaj
OpenCL SDK pro GPU ATI i Nvidia k dispoziciHurá!
x = 1,22 * lambda * f / d [m]kde
x
je minimální vzdálenost dvou bodů, které jdou ještě rozlišit, lambda
je vlnová délka světla, f
ohniskoá vzdálenost a d
průměr objektivu (f / d
je vlastně clona). Pokud za lambdu
dosadíme 420 nm, tj. vlnovou délku fialového světla (nejktratší, kterou musí objektiv ješte zvládnout), tak je vzorec následující (délka je v milimetrech) :
x = 0,0005 * clona [mm,1/f]Pokud má snímací prvek délky stran
a
a b
v mm (přesné velikosti si dohledejte na Wikipedii v článku o CCD, převod z palců a výpočet je netriviální), tak maximální počet bodů v megapixelech (ta čtyřka je 2 * (1 / 0.0005), to celé děleno miliónem) je:
Nmax = 4 * a * b / clona [mm,mm,Mpix]Jenže na jeden výsledný pixel potřebujeme u Bayerova filtru čtyři pixely* (RGBG), takže se nám z toho vyklubal celkem jednoduchý vzoreček po ideální snímač:
Nmax = a * b / clona [mm,mm,MPix]Řekněme, že snímač má velikost 1/3.6", tj. 4x3mm (ať se to dobře počítá) a clona je oněch 3,5. Potom je
Nmax
rovno 3,43. V praxi ale je zhruba polovina plochy snímače nevyužitá, protože tudy vedou spoje, takže skutečné maximální rozlišení je méně než poloviční a už jsme u 1,7 Mpix a to za předpoladu zcela perfektního objektivu s dokonalou kresbou. Oněch 1,3 Mpix je nejspíš ješte blíže skutečnosti ...
*I když algoritmy běžně dělají z RGBR čtyřikrát RGB, tak se to nedá považovat za skutečné rozlišení, protože se data interpolují, což je v našem případě jen eufemismus pro "domýšlejí se" Nmax = a * b / clona^2 [mm,mm,1/f,Mpix]pro skutečné rozlišení (bez interpolace) a
Nmax = 4 * a * b / clona^2 [mm,mm,1/f,Mpix]pro to, co vyleze z Bayerova filtru. Pro náš příklad je to 0,97 a 3,92 Mpix.