Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
O současných 32nm procesorech, které už Intel tahá na každou významnější výstavu, netřeba se blíže rozepisovat, stejně jako o plánech na 22nm výrobu v roce 2012. Gordon Moore by se ale jistě zlobil, kdyby jeho následníci ve firmě hodlali nadále nedostá(va)t jeho zákonu, takže Intel přichází s odhadem vývoje výrobních technologií pro nadcházejících 13 let.
V roce 2014 plánuje 16nm výrobu a následně opět vždy s odstupem dvou let 11, 8, 6 a nakonec 4nm procesy. Ruku v ruce s tím poroste i integrace prvků na čipech, takže pokud se dnes bavíme v řádu stovek miliónů až miliardě tranzistorů, tato čísla budou dle Intelu za nějakých 10+ let jen vyvolávat úsměv. Neptejte se však, jak všeho hodlají dosáhnout, to si zaprvé firma nechá pro sebe a zadruhé možná ani sami ještě nevědí, jak a jestli vůbec takových pokroků v technologiích skutečně budou schopni dosáhnout (i IBM si pro chystaných 22 nm musí vypomáhat matkou přírodou). Každopádně jako zákazníci držme všechny čtyři palce.
Dosavadní generace procesorů Power6, později osvěžená variantou Power6+, již brzy „vezme za své“. IBM na konferenci Hot Chips na Stanfordské univerzitě představila novou generaci: procesory Power7.
Power7 nabídne osmijádrovou architekturu se čtyřmi výpočetními vlákny na každé jádro. Daný „kousek křemíku“ tak dokáže pracovat jako 32jádrový procesor. Výroba probíhá (IBM již bezpochyby Power7 vyrábí) 45nm procesem. Vyrovnávací paměť je realizována formou paměti embedded DRAM (eDRAM) o velikosti 16 MB, frekvence přesáhne 4GHz hranici, v rámci vícečipových modulů (po 2, 4 a zmiňovaných 8 jádrech) bude výkon solidně škálovatelný. Každé jádro zvládne rychlost výpočtů 32,3 GFLOPS, čip tedy 258,6 GFLOPS a kompletní modul 517,1 GFLOPS. Superpočítače IBM BlueGene tak v brzké době čeká solidní výkonová injekce.
Stávající Core 2 Quad Q9505 běhající na 2,83 GHz prozatím končil na hodnotě TDP 95 W. Intel mu ale přichystal jinak parametrově nastavené dvojče, Core 2 Quad Q9505s totiž nabídne stejnou pracovní frekvenci, opět 6MB L2 cache, ale současně posunutí TcaseMax z 71,4 na 76,3 °C (což je přinejmenším zajímavé), přičemž vše vyúsťuje v hodnotu TDP krásných 65 W. Cena, jakmile se tento procesor objeví na trhu, bude zhruba o čtvrtinu větší než za 95W verzi, každopádně kdo hledá úsporné čtyřjádro, toto bude jeden ze žhavých adeptů.
Společnost AMD představila nový šestijádrový přírůstek mezi Opterony, model 2419 EE. Jeho hlavní devizou je průměrná spotřeba 40 W (nikoli maximální TDP), za kterou se platí daň v podobě nízké frekvence 1,8 GHz. Procesor jinak nabízí plných 6 MB L3 cache, dále 4,8GHz HyperTransport, hardwarovou virtualizaci a mnohé další. Pro úsporné servery nenáročné na vysoký výkon procesoru/ů to bude vhodná volba. S ohledem na značení je zřejmé, že procesor je určen pro maximálně dvouprocesorové serverové desky se socketem F.
Mezi šestijádry se hovoří i o procesorech AM2/AM3, které by se mohly dle všeho nazývat Phenom II X6. Zatím nekontrolujte obsah prasátka, na něco takového si ještě řadu měsíců počkáme a Intel v té době spolehlivě také bude mít něco adekvátního, nicméně je na čase si to říci. Druhá polovina, resp. závěr příštího roku bude u AMD ve znamení šestijádrových desktopových procesorů, které budou tou dobou mít k dispozici čipovou sadu severního můstku AMD 890FX/890GX a jižního SB850 s nativní podporou 6,0Gbit/s SATA rozhraní (toto konkrétně přijde na svět dříve, někdy před létem).
Ohledně frekvence je v tuto chvíli těžké cokoli odhadovat. AMD v tomto bude využívat nejnovější 45nm výrobu s potřebou bezchybně vyrábět pokud možno co nejvíce těchto šestijader (kde obrovské množství čipu zabere L2 a L3 cache). Na druhou stranu, když tu dnes máme dvou a tříjádrové procesory, které jsou ve skutečnosti čtyřjádry a něčím nepovedeným, bylo by hodně zajímavé, kdyby AMD uvedla i pětijádrové procesory :-).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
V roce 2014 plánuje 16nm výrobu a následně opět vždy s odstupem dvou let 11, 8, 6 a nakonec 4nm procesy. Ruku v ruce s tím poroste i integrace prvků na čipech, takže pokud se dnes bavíme v řádu stovek miliónů až miliardě tranzistorů, tato čísla budou dle Intelu za nějakých 10+ let jen vyvolávat úsměv.aby to nebylo jak pred hodne lety, kdy intel prohlasoval, ze v dalsi petiletce budeme mit procesor bezici na frekvenci 10GHz.... ;-]
+1
aby to nebylo jak pred hodne lety, kdy intel prohlasoval, ze v dalsi petiletce budeme mit procesor bezici na frekvenci 10GHz.... ;-]Pokud si pamatuju, Intel říkal něco v tom smyslu, že architektura NetBurst je schopná běžet na 10GHz. I když Intel skončil u necelých 4GHz, šílení overclockeři byli schopni se dostat za hranici 7GHz (ovšem za vydatného chlazení tekutým dusíkem). Kdyby se použila dnešní 32nm výrobni technologie, tak je opravdu možné, že by se takový procesor za obdobně šílených podmínek k hranici 10GHz dostal. BTW: Někde mám doma knížku z roku 1985, kde je citována předpověď nějakého amerického odborníka ohledně možností polovodičových techologií. Podle něj by měl být limit u křemíku okolo 4GHz a u galium-arsenidu okolo 40GHz (za předpokladu, že by byla technologie dovedena do stejného stavu jako je u křemíku). Z dnešního pohledu se to jeví jako velmi přesná předpověď, alespoň ohledně křemíku ...
Pokud si pamatuju, Intel říkal něco v tom smyslu, že architektura NetBurst je schopná běžet na 10GHz.Pokud si pamatuju, tak teprve od těchhle frekvencí měl NetBurst byl efektivní.
šílení overclockeři byli schopni se dostat za hranici 7GHzRekord je 8GHz a kousek.