Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
O současných 32nm procesorech, které už Intel tahá na každou významnější výstavu, netřeba se blíže rozepisovat, stejně jako o plánech na 22nm výrobu v roce 2012. Gordon Moore by se ale jistě zlobil, kdyby jeho následníci ve firmě hodlali nadále nedostá(va)t jeho zákonu, takže Intel přichází s odhadem vývoje výrobních technologií pro nadcházejících 13 let.
V roce 2014 plánuje 16nm výrobu a následně opět vždy s odstupem dvou let 11, 8, 6 a nakonec 4nm procesy. Ruku v ruce s tím poroste i integrace prvků na čipech, takže pokud se dnes bavíme v řádu stovek miliónů až miliardě tranzistorů, tato čísla budou dle Intelu za nějakých 10+ let jen vyvolávat úsměv. Neptejte se však, jak všeho hodlají dosáhnout, to si zaprvé firma nechá pro sebe a zadruhé možná ani sami ještě nevědí, jak a jestli vůbec takových pokroků v technologiích skutečně budou schopni dosáhnout (i IBM si pro chystaných 22 nm musí vypomáhat matkou přírodou). Každopádně jako zákazníci držme všechny čtyři palce.
Dosavadní generace procesorů Power6, později osvěžená variantou Power6+, již brzy „vezme za své“. IBM na konferenci Hot Chips na Stanfordské univerzitě představila novou generaci: procesory Power7.
Power7 nabídne osmijádrovou architekturu se čtyřmi výpočetními vlákny na každé jádro. Daný „kousek křemíku“ tak dokáže pracovat jako 32jádrový procesor. Výroba probíhá (IBM již bezpochyby Power7 vyrábí) 45nm procesem. Vyrovnávací paměť je realizována formou paměti embedded DRAM (eDRAM) o velikosti 16 MB, frekvence přesáhne 4GHz hranici, v rámci vícečipových modulů (po 2, 4 a zmiňovaných 8 jádrech) bude výkon solidně škálovatelný. Každé jádro zvládne rychlost výpočtů 32,3 GFLOPS, čip tedy 258,6 GFLOPS a kompletní modul 517,1 GFLOPS. Superpočítače IBM BlueGene tak v brzké době čeká solidní výkonová injekce.
Stávající Core 2 Quad Q9505 běhající na 2,83 GHz prozatím končil na hodnotě TDP 95 W. Intel mu ale přichystal jinak parametrově nastavené dvojče, Core 2 Quad Q9505s totiž nabídne stejnou pracovní frekvenci, opět 6MB L2 cache, ale současně posunutí TcaseMax z 71,4 na 76,3 °C (což je přinejmenším zajímavé), přičemž vše vyúsťuje v hodnotu TDP krásných 65 W. Cena, jakmile se tento procesor objeví na trhu, bude zhruba o čtvrtinu větší než za 95W verzi, každopádně kdo hledá úsporné čtyřjádro, toto bude jeden ze žhavých adeptů.
Společnost AMD představila nový šestijádrový přírůstek mezi Opterony, model 2419 EE. Jeho hlavní devizou je průměrná spotřeba 40 W (nikoli maximální TDP), za kterou se platí daň v podobě nízké frekvence 1,8 GHz. Procesor jinak nabízí plných 6 MB L3 cache, dále 4,8GHz HyperTransport, hardwarovou virtualizaci a mnohé další. Pro úsporné servery nenáročné na vysoký výkon procesoru/ů to bude vhodná volba. S ohledem na značení je zřejmé, že procesor je určen pro maximálně dvouprocesorové serverové desky se socketem F.
Mezi šestijádry se hovoří i o procesorech AM2/AM3, které by se mohly dle všeho nazývat Phenom II X6. Zatím nekontrolujte obsah prasátka, na něco takového si ještě řadu měsíců počkáme a Intel v té době spolehlivě také bude mít něco adekvátního, nicméně je na čase si to říci. Druhá polovina, resp. závěr příštího roku bude u AMD ve znamení šestijádrových desktopových procesorů, které budou tou dobou mít k dispozici čipovou sadu severního můstku AMD 890FX/890GX a jižního SB850 s nativní podporou 6,0Gbit/s SATA rozhraní (toto konkrétně přijde na svět dříve, někdy před létem).
Ohledně frekvence je v tuto chvíli těžké cokoli odhadovat. AMD v tomto bude využívat nejnovější 45nm výrobu s potřebou bezchybně vyrábět pokud možno co nejvíce těchto šestijader (kde obrovské množství čipu zabere L2 a L3 cache). Na druhou stranu, když tu dnes máme dvou a tříjádrové procesory, které jsou ve skutečnosti čtyřjádry a něčím nepovedeným, bylo by hodně zajímavé, kdyby AMD uvedla i pětijádrové procesory :-).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
V roce 2014 plánuje 16nm výrobu a následně opět vždy s odstupem dvou let 11, 8, 6 a nakonec 4nm procesy. Ruku v ruce s tím poroste i integrace prvků na čipech, takže pokud se dnes bavíme v řádu stovek miliónů až miliardě tranzistorů, tato čísla budou dle Intelu za nějakých 10+ let jen vyvolávat úsměv.aby to nebylo jak pred hodne lety, kdy intel prohlasoval, ze v dalsi petiletce budeme mit procesor bezici na frekvenci 10GHz.... ;-]
+1
10.9.2009 11:46
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
10.9.2009 14:54
mkoubik | skóre: 5
| blog: lorem_ipsum
| Praha 8 - Bohnice
aby to nebylo jak pred hodne lety, kdy intel prohlasoval, ze v dalsi petiletce budeme mit procesor bezici na frekvenci 10GHz.... ;-]Pokud si pamatuju, Intel říkal něco v tom smyslu, že architektura NetBurst je schopná běžet na 10GHz. I když Intel skončil u necelých 4GHz, šílení overclockeři byli schopni se dostat za hranici 7GHz (ovšem za vydatného chlazení tekutým dusíkem). Kdyby se použila dnešní 32nm výrobni technologie, tak je opravdu možné, že by se takový procesor za obdobně šílených podmínek k hranici 10GHz dostal. BTW: Někde mám doma knížku z roku 1985, kde je citována předpověď nějakého amerického odborníka ohledně možností polovodičových techologií. Podle něj by měl být limit u křemíku okolo 4GHz a u galium-arsenidu okolo 40GHz (za předpokladu, že by byla technologie dovedena do stejného stavu jako je u křemíku). Z dnešního pohledu se to jeví jako velmi přesná předpověď, alespoň ohledně křemíku ...
Pokud si pamatuju, Intel říkal něco v tom smyslu, že architektura NetBurst je schopná běžet na 10GHz.Pokud si pamatuju, tak teprve od těchhle frekvencí měl NetBurst byl efektivní.
šílení overclockeři byli schopni se dostat za hranici 7GHzRekord je 8GHz a kousek.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz