Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
Procesory Intel ji mají již dlouho, u AMD jsme na ni čekali až dosud. Turbo technologie, u AMD označovaná jako „Turbo Core“, neslouží k ničemu jinému, než k automatickému přetaktovávání jader CPU v situaci, kdy nejsou vytížena všechna. Zachována je přitom stabilita i mezní hodnoty TDP procesoru.
Implementace v podání AMD bude fungovat na základních deskách AM3, u některých si to ale patrně vyžádá novou verzi BIOSu, která zde ostatně bude i kvůli CPU Microcode nových procesorů, které Turbo právě budou umět. Turbo Core nalezneme v dohledné době v šestijádrových Phenomech II X6 a u AMD to bude fungovat tak, že při využití maximálně poloviny CPU jader se tato o něco přetaktují. Overclocking bude v řádu stovek MHz (ale nepřekročí půl gigahertzu), což dá nesporně výkonnostní injekci jedno/dvouvláknovým aplikacím (ať již třeba Ogg Vorbis encoderům nebo Xvidu atd.).
Biostar je na našem trhu už více než dekádu, jeho základní desky v posledních letech míří i do nejvyšších segmentů trhu, takže se na čipset AMD 870X podívejme v jeho podání.
Úvodem musím doplnit, že AMD 870X je v podstatě variací na čipset 890GX, oproštěnou však o integrované grafické jádro Radeon HD 4290. Tak jako 890GX, nese i 870X dvojici PCI Express ×16 slotů, v nichž mohou být PCI Express linky konfigurovány buď jako 16+0 (tj. jedna grafika dostává plný počet, neboť druhý slot je nevyužit), nebo 8+8 (to pro případ různých CrossFire konfigurací, nebo osazení nějaké další karty žádající více než jednu PCI Express linku z nejkratšího slotu).
Zatím se ale bavíme převážně o „severní části“ čipsetu (k ní ještě doplňme, že pochopitelně bude implicitně na deskách AM3 se sloty DDR3), co se týče jižní, nebude to nic jiného než SB850, mimo jiné obsahující podporu SATA 6,0 Gbps.
Biostar představil dvě desky: TA870 a TA870+. Obě mají 5fázové napájení CPU a poradí si i se 140W procesory, paměť je v OC režimu podporována až do DDR3-1800 ve čtyřech slotech, karty lze vedle dvojice PCI Express ×16 slotů osadit do dvou PCI Express ×1 nebo dvou PCI. A čím se liší + verze? Inu, místo 5.1 zvukovky má 7.1, nese jeden FireWire port, má vyveden PATA řadič (čip VIA VT6415), jeden SATA port je vyveden jako eSATA, zvuková část má na záslepce vytaženo S/PDIF (namísto dvou USB – těch je tedy více na přídavných záslepkách), jinak je výbava desek zcela shodná. Možnost odemykání jader CPU je u těchto desek zpřístupněna, pod marketingové označení „GTO 6“ pak firma schovává možnost přetaktování CPU až o 60 % (bez bližšího upřesnění) a nakonec je tu i rozhraní BIO-Remote pro Microsoftem certifikované dálkové ovladače (patrně pro „Media Center“). Takže pokud se poohlížíte po poslední platformě AMD a netoužíte po integrované grafice od ATI, může být AMD 870X, třeba v podání Biostar, dobrá volba.

Když už jsem to naťukl u Biostaru, vězte, že nejnovější zprávy hovoří o tom, že AMD si již nepřeje, aby výrobci umožňovali v BIOSech svých základních desek odemykání zamčených jader CPU. Důvodem je to, že se do tohoto „sportu“ pouští lidé, kteří si pak v diskusích i jinde stěžují na nestabilitu svého počítače s procesorem a deskou AMD, případně to otevírá možnosti v podvádění zákazníků ze strany špatných prodejců a to pochopitelně poškozuje reputaci firmy AMD. Čipsety 8. řady již tedy toto oficiálně nepodporují, nicméně to by to nebyli výrobci základních desek, aby si cestičku okolo nevyšlapali. Oficiální stanovisko AMD tedy známe, ale tato vlastnost z desek nevymizí, tedy rozhodně ne ze všech.
MSI to bude nadále podporovat pomocí úpravy BIOSu, Gigabyte odemykání jader řeší specifickým čipem, který na deskách AMD 800 řady nalezneme tam, kde je použito PCB 2. revize (což má být dle vyjádření Gigabyte u všech v současné chvíli prodávaných desek). No a Asustek to na svých 890GX deskách podporuje od okamžiku, kdy šly do prodeje.
Otázkou k zamyšlení ale je, co tím vlastně lze získat. Za úsporu „několika stovek“ lze jen riskovat nestabilní systém (nebo také vyhrát v loterii, kdy koupíte X2 a získáte zdarma X4, ještě třeba navíc s masivním overclockingem). Hlavní devizou AMD není tato schopnost odemykat jádra, jsou to až neskutečně levné Athlony X4, které svojí cenou přímo nabádají k tomu koupit rovnou čtyřjádro a nějaké odemykání neriskovat. V dobách, kdy Durony s jádrem Applebred stály výrazně méně než Athlony XP, stálo riziko odemknutí L2 cache z 64 na 256 kB za to, ale dnes?
Dalším ze zmíněníhodných Radeonů poslední generace je nejnovější kousek společnosti Gigabyte. Její Radeon HD 5870 SOC („Super OverClock“) přišel na svět s PCB nacpaným po vzoru firemních základních desek větším množstvím mědi ve spojích, dvouslotovým chlazením se dvěma ventilátory a patřičně zvýšenými frekvencemi. GPU neběží na 850, ale na 950 MHz, paměti GDDR5 si povýšily z efektivních 4,8 na 5,0 GHz a lze očekávat, že ani tyto pro kartu základní takty nejsou zdaleka maximum, které na ní bude možné provozovat. Můžeme tuto grafiku brát jako „odpověď na GeForce GTX 480“ (kterou má Gigabyte samozřejmě také v nabídce). Stabilitě na vysokých frekvencích má za úkol pomoci pětice špičkových kondenzátorů NEC Proadlizer v napájecí části (vyznačují se nízkou impedancí a schopností uběhat i frekvence kolem 1 GHz).

Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Tak jednak to bude do určité míry technický problém. …
Tak ještě jednou: neříkám, že to dnešní procesory umějí, neříkám, že je to triviální. Jen tvrdím, že by mne ani trochu nepřekvapilo, kdyby to procesory, pokud ne ty dnešní, tak během pár let, uměly.
existují různí nadšenci, výzkumníci, vědci a v neposlední řadě také konkurenční výrobce, který určitě procesory konkurence pečlivě zkoumá
To by IMHO ani nebylo potřeba, stačilo by, aby se ozvali ti, komu na základě zjištění, že došlo k porušení provozních podmínek, odmítnou uznat záruku.
…a hned by toho využili: "výrobce tenaten dává flashe do procesoru a zaznamenává, co s CPU děláte. Nekupujte to, kupte naše, mi takovýhle sviňárny neděláme."
Proč stejná úvaha nefunguje v případě disků? Nebo víte o nějakém výrobci, který se chlubí tím, že jeho disk nezaznamenává provozní informace, takže ho můžete bez problémů upéct a přesto uplatnit záruku?
Na to by určitě byl nutný nějaký netriviální hardware, který by buďto si musel každý výrobce koupit
Vzhledem k tomu, kolik stojí vývoj procesoru a jak je technologicky náročná jejich výroba, bych v tomhle neviděl nejmenší problém.