Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Asociace repair.org udělila anticeny těm nejhorším produktům představeným na veletrhu CES 2026. Oceněnými jsou například šmírující kamery Amazon Ring AI, chytrý běžecký pás od společnosti Merach, která otevřeně přiznává, že nedokáže zabezpečit osobní data uživatelů, případně jednorázové lízátko, které rozvibrovává čelisti uživatele a tak přehrává hudbu. Absolutním vítězem je lednička od Samsungu, která zobrazuje reklamy a kterou lze otevřít pouze hlasovým příkazem přes cloudovou službu.
Íránští protirežimní aktivisté si všímají 30% až 80% ztráty packetů při komunikaci se satelity služby Starlink. Mohlo by se jednat o vedlejší důsledek rušení GPS, kterou pozemní přijímače Starlinku používají k výpočtu polohy satelitů a kterou se režim rovněž snaží blokovat, podle bezpečnostního experta a iranisty Amira Rashidiho je ale pravděpodobnější příčinou terestrické rušení přímo satelitní komunikace Starlinku podobnou
… více »Evropská komise (EK) zvažuje, že zařadí komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Firmy s více než 45 miliony uživatelů jsou podle DSA považovány za velmi velké on-line platformy (Very Large Online Platforms; VLOP) a podléhají přísnějším pravidlům EU pro internetový obsah. Pravidla po
… více »Tržní hodnota technologické společnosti Alphabet poprvé v historii přesáhla čtyři biliony dolarů (83 bilionů Kč). Stalo se tak poté, co Apple oznámil, že bude na poli umělé inteligence (AI) spolupracovat s dceřinou firmou Alphabetu, společností Google.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
Procesory Intel ji mají již dlouho, u AMD jsme na ni čekali až dosud. Turbo technologie, u AMD označovaná jako „Turbo Core“, neslouží k ničemu jinému, než k automatickému přetaktovávání jader CPU v situaci, kdy nejsou vytížena všechna. Zachována je přitom stabilita i mezní hodnoty TDP procesoru.
Implementace v podání AMD bude fungovat na základních deskách AM3, u některých si to ale patrně vyžádá novou verzi BIOSu, která zde ostatně bude i kvůli CPU Microcode nových procesorů, které Turbo právě budou umět. Turbo Core nalezneme v dohledné době v šestijádrových Phenomech II X6 a u AMD to bude fungovat tak, že při využití maximálně poloviny CPU jader se tato o něco přetaktují. Overclocking bude v řádu stovek MHz (ale nepřekročí půl gigahertzu), což dá nesporně výkonnostní injekci jedno/dvouvláknovým aplikacím (ať již třeba Ogg Vorbis encoderům nebo Xvidu atd.).
Biostar je na našem trhu už více než dekádu, jeho základní desky v posledních letech míří i do nejvyšších segmentů trhu, takže se na čipset AMD 870X podívejme v jeho podání.
Úvodem musím doplnit, že AMD 870X je v podstatě variací na čipset 890GX, oproštěnou však o integrované grafické jádro Radeon HD 4290. Tak jako 890GX, nese i 870X dvojici PCI Express ×16 slotů, v nichž mohou být PCI Express linky konfigurovány buď jako 16+0 (tj. jedna grafika dostává plný počet, neboť druhý slot je nevyužit), nebo 8+8 (to pro případ různých CrossFire konfigurací, nebo osazení nějaké další karty žádající více než jednu PCI Express linku z nejkratšího slotu).
Zatím se ale bavíme převážně o „severní části“ čipsetu (k ní ještě doplňme, že pochopitelně bude implicitně na deskách AM3 se sloty DDR3), co se týče jižní, nebude to nic jiného než SB850, mimo jiné obsahující podporu SATA 6,0 Gbps.
Biostar představil dvě desky: TA870 a TA870+. Obě mají 5fázové napájení CPU a poradí si i se 140W procesory, paměť je v OC režimu podporována až do DDR3-1800 ve čtyřech slotech, karty lze vedle dvojice PCI Express ×16 slotů osadit do dvou PCI Express ×1 nebo dvou PCI. A čím se liší + verze? Inu, místo 5.1 zvukovky má 7.1, nese jeden FireWire port, má vyveden PATA řadič (čip VIA VT6415), jeden SATA port je vyveden jako eSATA, zvuková část má na záslepce vytaženo S/PDIF (namísto dvou USB – těch je tedy více na přídavných záslepkách), jinak je výbava desek zcela shodná. Možnost odemykání jader CPU je u těchto desek zpřístupněna, pod marketingové označení „GTO 6“ pak firma schovává možnost přetaktování CPU až o 60 % (bez bližšího upřesnění) a nakonec je tu i rozhraní BIO-Remote pro Microsoftem certifikované dálkové ovladače (patrně pro „Media Center“). Takže pokud se poohlížíte po poslední platformě AMD a netoužíte po integrované grafice od ATI, může být AMD 870X, třeba v podání Biostar, dobrá volba.

Když už jsem to naťukl u Biostaru, vězte, že nejnovější zprávy hovoří o tom, že AMD si již nepřeje, aby výrobci umožňovali v BIOSech svých základních desek odemykání zamčených jader CPU. Důvodem je to, že se do tohoto „sportu“ pouští lidé, kteří si pak v diskusích i jinde stěžují na nestabilitu svého počítače s procesorem a deskou AMD, případně to otevírá možnosti v podvádění zákazníků ze strany špatných prodejců a to pochopitelně poškozuje reputaci firmy AMD. Čipsety 8. řady již tedy toto oficiálně nepodporují, nicméně to by to nebyli výrobci základních desek, aby si cestičku okolo nevyšlapali. Oficiální stanovisko AMD tedy známe, ale tato vlastnost z desek nevymizí, tedy rozhodně ne ze všech.
MSI to bude nadále podporovat pomocí úpravy BIOSu, Gigabyte odemykání jader řeší specifickým čipem, který na deskách AMD 800 řady nalezneme tam, kde je použito PCB 2. revize (což má být dle vyjádření Gigabyte u všech v současné chvíli prodávaných desek). No a Asustek to na svých 890GX deskách podporuje od okamžiku, kdy šly do prodeje.
Otázkou k zamyšlení ale je, co tím vlastně lze získat. Za úsporu „několika stovek“ lze jen riskovat nestabilní systém (nebo také vyhrát v loterii, kdy koupíte X2 a získáte zdarma X4, ještě třeba navíc s masivním overclockingem). Hlavní devizou AMD není tato schopnost odemykat jádra, jsou to až neskutečně levné Athlony X4, které svojí cenou přímo nabádají k tomu koupit rovnou čtyřjádro a nějaké odemykání neriskovat. V dobách, kdy Durony s jádrem Applebred stály výrazně méně než Athlony XP, stálo riziko odemknutí L2 cache z 64 na 256 kB za to, ale dnes?
Dalším ze zmíněníhodných Radeonů poslední generace je nejnovější kousek společnosti Gigabyte. Její Radeon HD 5870 SOC („Super OverClock“) přišel na svět s PCB nacpaným po vzoru firemních základních desek větším množstvím mědi ve spojích, dvouslotovým chlazením se dvěma ventilátory a patřičně zvýšenými frekvencemi. GPU neběží na 850, ale na 950 MHz, paměti GDDR5 si povýšily z efektivních 4,8 na 5,0 GHz a lze očekávat, že ani tyto pro kartu základní takty nejsou zdaleka maximum, které na ní bude možné provozovat. Můžeme tuto grafiku brát jako „odpověď na GeForce GTX 480“ (kterou má Gigabyte samozřejmě také v nabídce). Stabilitě na vysokých frekvencích má za úkol pomoci pětice špičkových kondenzátorů NEC Proadlizer v napájecí části (vyznačují se nízkou impedancí a schopností uběhat i frekvence kolem 1 GHz).

Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Tak jednak to bude do určité míry technický problém. …
Tak ještě jednou: neříkám, že to dnešní procesory umějí, neříkám, že je to triviální. Jen tvrdím, že by mne ani trochu nepřekvapilo, kdyby to procesory, pokud ne ty dnešní, tak během pár let, uměly.
existují různí nadšenci, výzkumníci, vědci a v neposlední řadě také konkurenční výrobce, který určitě procesory konkurence pečlivě zkoumá
To by IMHO ani nebylo potřeba, stačilo by, aby se ozvali ti, komu na základě zjištění, že došlo k porušení provozních podmínek, odmítnou uznat záruku.
…a hned by toho využili: "výrobce tenaten dává flashe do procesoru a zaznamenává, co s CPU děláte. Nekupujte to, kupte naše, mi takovýhle sviňárny neděláme."
Proč stejná úvaha nefunguje v případě disků? Nebo víte o nějakém výrobci, který se chlubí tím, že jeho disk nezaznamenává provozní informace, takže ho můžete bez problémů upéct a přesto uplatnit záruku?
Na to by určitě byl nutný nějaký netriviální hardware, který by buďto si musel každý výrobce koupit
Vzhledem k tomu, kolik stojí vývoj procesoru a jak je technologicky náročná jejich výroba, bych v tomhle neviděl nejmenší problém.