Hardwarové novinky – 14/2010

15. 4. 2010 | David Ježek | Hardware | 3074×

Minulý týden představila firma AMD vlastní verzi Turbo technologie sloužící k automatickému přetaktovávání procesorů, když nejsou vytížena všechna jádra. Vedle toho se podíváme na dvě zajímavé desky s čipsetem AMD 870X, abychom si současně pověděli, jak to do budoucna AMD vidí s možností odemykání uzamčených procesorových jader. A aby to nebylo jen o AMD, představíme si zajímavou grafiku od Gigabyte, která jen tak mezi řečí nese GPU ATI :-).

Obsah

• Turbo technologie v podání AMD
• Čipset AMD 870X na deskách Biostar
• AMD už nechce odemykání jader CPU
• Gigabyte Radeon HD 5870 SOC

Turbo technologie v podání AMD

Procesory Intel ji mají již dlouho, u AMD jsme na ni čekali až dosud. Turbo technologie, u AMD označovaná jako „Turbo Core“, neslouží k ničemu jinému, než k automatickému přetaktovávání jader CPU v situaci, kdy nejsou vytížena všechna. Zachována je přitom stabilita i mezní hodnoty TDP procesoru.

Implementace v podání AMD bude fungovat na základních deskách AM3, u některých si to ale patrně vyžádá novou verzi BIOSu, která zde ostatně bude i kvůli CPU Microcode nových procesorů, které Turbo právě budou umět. Turbo Core nalezneme v dohledné době v šestijádrových Phenomech II X6 a u AMD to bude fungovat tak, že při využití maximálně poloviny CPU jader se tato o něco přetaktují. Overclocking bude v řádu stovek MHz (ale nepřekročí půl gigahertzu), což dá nesporně výkonnostní injekci jedno/dvouvláknovým aplikacím (ať již třeba Ogg Vorbis encoderům nebo Xvidu atd.).

Čipset AMD 870X na deskách Biostar

Biostar je na našem trhu už více než dekádu, jeho základní desky v posledních letech míří i do nejvyšších segmentů trhu, takže se na čipset AMD 870X podívejme v jeho podání.

Úvodem musím doplnit, že AMD 870X je v podstatě variací na čipset 890GX, oproštěnou však o integrované grafické jádro Radeon HD 4290. Tak jako 890GX, nese i 870X dvojici PCI Express ×16 slotů, v nichž mohou být PCI Express linky konfigurovány buď jako 16+0 (tj. jedna grafika dostává plný počet, neboť druhý slot je nevyužit), nebo 8+8 (to pro případ různých CrossFire konfigurací, nebo osazení nějaké další karty žádající více než jednu PCI Express linku z nejkratšího slotu).

Zatím se ale bavíme převážně o „severní části“ čipsetu (k ní ještě doplňme, že pochopitelně bude implicitně na deskách AM3 se sloty DDR3), co se týče jižní, nebude to nic jiného než SB850, mimo jiné obsahující podporu SATA 6,0 Gbps.

Biostar představil dvě desky: TA870 a TA870+. Obě mají 5fázové napájení CPU a poradí si i se 140W procesory, paměť je v OC režimu podporována až do DDR3-1800 ve čtyřech slotech, karty lze vedle dvojice PCI Express ×16 slotů osadit do dvou PCI Express ×1 nebo dvou PCI. A čím se liší + verze? Inu, místo 5.1 zvukovky má 7.1, nese jeden FireWire port, má vyveden PATA řadič (čip VIA VT6415), jeden SATA port je vyveden jako eSATA, zvuková část má na záslepce vytaženo S/PDIF (namísto dvou USB – těch je tedy více na přídavných záslepkách), jinak je výbava desek zcela shodná. Možnost odemykání jader CPU je u těchto desek zpřístupněna, pod marketingové označení „GTO 6“ pak firma schovává možnost přetaktování CPU až o 60 % (bez bližšího upřesnění) a nakonec je tu i rozhraní BIO-Remote pro Microsoftem certifikované dálkové ovladače (patrně pro „Media Center“). Takže pokud se poohlížíte po poslední platformě AMD a netoužíte po integrované grafice od ATI, může být AMD 870X, třeba v podání Biostar, dobrá volba.

AMD už nechce odemykání jader CPU

Když už jsem to naťukl u Biostaru, vězte, že nejnovější zprávy hovoří o tom, že AMD si již nepřeje, aby výrobci umožňovali v BIOSech svých základních desek odemykání zamčených jader CPU. Důvodem je to, že se do tohoto „sportu“ pouští lidé, kteří si pak v diskusích i jinde stěžují na nestabilitu svého počítače s procesorem a deskou AMD, případně to otevírá možnosti v podvádění zákazníků ze strany špatných prodejců a to pochopitelně poškozuje reputaci firmy AMD. Čipsety 8. řady již tedy toto oficiálně nepodporují, nicméně to by to nebyli výrobci základních desek, aby si cestičku okolo nevyšlapali. Oficiální stanovisko AMD tedy známe, ale tato vlastnost z desek nevymizí, tedy rozhodně ne ze všech.

MSI to bude nadále podporovat pomocí úpravy BIOSu, Gigabyte odemykání jader řeší specifickým čipem, který na deskách AMD 800 řady nalezneme tam, kde je použito PCB 2. revize (což má být dle vyjádření Gigabyte u všech v současné chvíli prodávaných desek). No a Asustek to na svých 890GX deskách podporuje od okamžiku, kdy šly do prodeje.

Otázkou k zamyšlení ale je, co tím vlastně lze získat. Za úsporu „několika stovek“ lze jen riskovat nestabilní systém (nebo také vyhrát v loterii, kdy koupíte X2 a získáte zdarma X4, ještě třeba navíc s masivním overclockingem). Hlavní devizou AMD není tato schopnost odemykat jádra, jsou to až neskutečně levné Athlony X4, které svojí cenou přímo nabádají k tomu koupit rovnou čtyřjádro a nějaké odemykání neriskovat. V dobách, kdy Durony s jádrem Applebred stály výrazně méně než Athlony XP, stálo riziko odemknutí L2 cache z 64 na 256 kB za to, ale dnes?

Gigabyte Radeon HD 5870 SOC

Dalším ze zmíněníhodných Radeonů poslední generace je nejnovější kousek společnosti Gigabyte. Její Radeon HD 5870 SOC („Super OverClock“) přišel na svět s PCB nacpaným po vzoru firemních základních desek větším množstvím mědi ve spojích, dvouslotovým chlazením se dvěma ventilátory a patřičně zvýšenými frekvencemi. GPU neběží na 850, ale na 950 MHz, paměti GDDR5 si povýšily z efektivních 4,8 na 5,0 GHz a lze očekávat, že ani tyto pro kartu základní takty nejsou zdaleka maximum, které na ní bude možné provozovat. Můžeme tuto grafiku brát jako „odpověď na GeForce GTX 480“ (kterou má Gigabyte samozřejmě také v nabídce). Stabilitě na vysokých frekvencích má za úkol pomoci pětice špičkových kondenzátorů NEC Proadlizer v napájecí části (vyznačují se nízkou impedancí a schopností uběhat i frekvence kolem 1 GHz).

       

Komentáře

[..... Izak .....]

Pretaktovavat je blbost, zvlaste overlockeri, linuxaci tuni pres GCC, teplota na CPU tim stopa taky, navyseni vykonu je vetsi nez pri pretaktovavani a stabilita je zarucena.

Ja to delal v dobe pentium mmx 166 ... jenze to jelo na 2xx stabilne ... ale dnes v dobach GHz riskovat pro par MHz navic ze znicim CPU a desku ... a v logu CPU je to poznat, ze jelo rychleji, tedy riziko neuznani reklamace.

[Petr Maleček]

Co prosím ? V logu CPU ? Nemyslíte snad, že se do CPU něco loguje ? :D ... doufám, že to bylo myšleno jako logování v systému.

[David Watzke]

Tohle už jsem někde slyšel... že se dá nějak poznat, že byl CPU provozovanej na vyšších taktech. Osobně si myslím, že to není pravda.

[Michal Kubeček]

Vzhledem k tomu, že většina dnešních disků si pamatuje nejvyšší dosaženou provozní teplotu a některé údajně i nejvyšší přetížení, jakému byly vystaveny, bych se nedivil, kdyby něco podobného zavedli i u procesorů.

[Voaus]

U disků je to celkem běžná praxe, ale u CPU bych se dost divil. Máš nějaké reference že to jde? Podle mne kdyý se CPU tepelně zničí, zničila by se i "vyhodnocovací" část chipu.

[Michal Kubeček]

Nenapsal jsem, že to jde, ale že bych se tomu nedivil. Při překročení nominální provozní frekvence nedojde hned ke zničení, procesor má nějakou rezervu a i pak nejdříve dojde k tomu, že začne dělat chyby a až pak možná dojde k poškození. A určitě by se mi nechtělo sázet své peníze na to, že záznam o maximální provozní frekvenci nepřežije to zničení.

[kralyk z abclinuxu]

Já myslim, že je lepší spíš uvažovat o tom, kam by to ten procesor případně zapsal, že? Ten disk to zapisuje kam? Na disk? Na nějakou flash?

A jak by to měl udělat CPU? To by musel mít někde extra čip, nějakou flash apod. Imho hovadina - to by neprošlo bez povšimnutí.
Jedinná smysluplná možnost, se mi jeví, by byla, kdyby to logoval BIOS. To je velmi snadné. Ovšem pokud člověk nakupuje a reklamuje desku a CPU zvlášť, netýká se ho to. Nehledě k tomu, že paměť BIOSU není problém vymazat, že...

[Michal Kubeček]

Proč vám připadá "hovadina", že by měl procesor v sobě obsaženu flash RAM, kam by stavové informace ukládal? Pro takové účely by jí nebylo potřeba nijak moc, stačilo by pár bytů.

[kralyk z abclinuxu]

Tak jednak to bude do určité míry technický problém. Nevím jak moc, to bych tomu musel rozumět do hloubky, ale imho (odhaduju) by bylo přidání flash ROM poměrně velký zásah do teho čipu. Jednak je to výrobní proces - je možné vyrábět flash ROM stejným procesem jako CPU? Potom místo - v čipu CPU obvykle bývá vužit každičký nanometr nečím užitečným - vešla by se tam flash, i kdyby to mělo být pár bajtů? A co teplota, snese flash teplotu, na jaké CPU pracuje? A pokud by došlo ke zničení jádra (typicky vysokou teplotou), přežila by to flash?

A pak si myslim by to byl praktický problém. Pokud by výrobce "propašoval" do CPU flash, určitě by se na to přišlo. Teda takhle: normální uživatel asi nerozebírá a neanalyzuje procesor, ale existují různí nadšenci, výzkumníci, vědci a v neposlední řadě také konkurenční výrobce, který určitě procesory konkurence pečlivě zkoumá. Ti by na to přišli, a hned by toho využili: "výrobce tenaten dává flashe do procesoru a zaznamenává, co s CPU děláte. Nekupujte to, kupte naše, mi takovýhle sviňárny neděláme."
Obvykle výrobce CPU zveřejní kompletně popis, co všechno do teho narval, protože se chce prostě pochlubit a zákazníky to zajímá.

Další praktický problém je čtení informací z flashe zničeného procesoru. Na to by určitě byl nutný nějaký netriviální hardware, který by buďto si musel každý výrobce koupit, nebo by musel CPU někam posílat, což by asi šlo, ale je to dost nepraktické.

Mnohem jednodušší než překonávat všechny tyhle problémy je prostě znemožnit přetaktování nad nějakou úroveň. Zamknout CPU. To samozřejmě ve většině případů taky jde obejít, ovšem to udělá naprosté minimum lidí, takže to prodejce nějak výrazně neohrozí.

[Michal Kubeček]

Tak jednak to bude do určité míry technický problém. …

Tak ještě jednou: neříkám, že to dnešní procesory umějí, neříkám, že je to triviální. Jen tvrdím, že by mne ani trochu nepřekvapilo, kdyby to procesory, pokud ne ty dnešní, tak během pár let, uměly.

existují různí nadšenci, výzkumníci, vědci a v neposlední řadě také konkurenční výrobce, který určitě procesory konkurence pečlivě zkoumá

To by IMHO ani nebylo potřeba, stačilo by, aby se ozvali ti, komu na základě zjištění, že došlo k porušení provozních podmínek, odmítnou uznat záruku.

…a hned by toho využili: "výrobce tenaten dává flashe do procesoru a zaznamenává, co s CPU děláte. Nekupujte to, kupte naše, mi takovýhle sviňárny neděláme."

Proč stejná úvaha nefunguje v případě disků? Nebo víte o nějakém výrobci, který se chlubí tím, že jeho disk nezaznamenává provozní informace, takže ho můžete bez problémů upéct a přesto uplatnit záruku?

Na to by určitě byl nutný nějaký netriviální hardware, který by buďto si musel každý výrobce koupit

Vzhledem k tomu, kolik stojí vývoj procesoru a jak je technologicky náročná jejich výroba, bych v tomhle neviděl nejmenší problém.

[mici]

Paneboze. To je zase komentar.

[jose]

"linuxaci tuni pres GCC"

:D :D