Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Procesory Intel ji mají již dlouho, u AMD jsme na ni čekali až dosud. Turbo technologie, u AMD označovaná jako „Turbo Core“, neslouží k ničemu jinému, než k automatickému přetaktovávání jader CPU v situaci, kdy nejsou vytížena všechna. Zachována je přitom stabilita i mezní hodnoty TDP procesoru.
Implementace v podání AMD bude fungovat na základních deskách AM3, u některých si to ale patrně vyžádá novou verzi BIOSu, která zde ostatně bude i kvůli CPU Microcode nových procesorů, které Turbo právě budou umět. Turbo Core nalezneme v dohledné době v šestijádrových Phenomech II X6 a u AMD to bude fungovat tak, že při využití maximálně poloviny CPU jader se tato o něco přetaktují. Overclocking bude v řádu stovek MHz (ale nepřekročí půl gigahertzu), což dá nesporně výkonnostní injekci jedno/dvouvláknovým aplikacím (ať již třeba Ogg Vorbis encoderům nebo Xvidu atd.).
Biostar je na našem trhu už více než dekádu, jeho základní desky v posledních letech míří i do nejvyšších segmentů trhu, takže se na čipset AMD 870X podívejme v jeho podání.
Úvodem musím doplnit, že AMD 870X je v podstatě variací na čipset 890GX, oproštěnou však o integrované grafické jádro Radeon HD 4290. Tak jako 890GX, nese i 870X dvojici PCI Express ×16 slotů, v nichž mohou být PCI Express linky konfigurovány buď jako 16+0 (tj. jedna grafika dostává plný počet, neboť druhý slot je nevyužit), nebo 8+8 (to pro případ různých CrossFire konfigurací, nebo osazení nějaké další karty žádající více než jednu PCI Express linku z nejkratšího slotu).
Zatím se ale bavíme převážně o „severní části“ čipsetu (k ní ještě doplňme, že pochopitelně bude implicitně na deskách AM3 se sloty DDR3), co se týče jižní, nebude to nic jiného než SB850, mimo jiné obsahující podporu SATA 6,0 Gbps.
Biostar představil dvě desky: TA870 a TA870+. Obě mají 5fázové napájení CPU a poradí si i se 140W procesory, paměť je v OC režimu podporována až do DDR3-1800 ve čtyřech slotech, karty lze vedle dvojice PCI Express ×16 slotů osadit do dvou PCI Express ×1 nebo dvou PCI. A čím se liší + verze? Inu, místo 5.1 zvukovky má 7.1, nese jeden FireWire port, má vyveden PATA řadič (čip VIA VT6415), jeden SATA port je vyveden jako eSATA, zvuková část má na záslepce vytaženo S/PDIF (namísto dvou USB – těch je tedy více na přídavných záslepkách), jinak je výbava desek zcela shodná. Možnost odemykání jader CPU je u těchto desek zpřístupněna, pod marketingové označení „GTO 6“ pak firma schovává možnost přetaktování CPU až o 60 % (bez bližšího upřesnění) a nakonec je tu i rozhraní BIO-Remote pro Microsoftem certifikované dálkové ovladače (patrně pro „Media Center“). Takže pokud se poohlížíte po poslední platformě AMD a netoužíte po integrované grafice od ATI, může být AMD 870X, třeba v podání Biostar, dobrá volba.
Když už jsem to naťukl u Biostaru, vězte, že nejnovější zprávy hovoří o tom, že AMD si již nepřeje, aby výrobci umožňovali v BIOSech svých základních desek odemykání zamčených jader CPU. Důvodem je to, že se do tohoto „sportu“ pouští lidé, kteří si pak v diskusích i jinde stěžují na nestabilitu svého počítače s procesorem a deskou AMD, případně to otevírá možnosti v podvádění zákazníků ze strany špatných prodejců a to pochopitelně poškozuje reputaci firmy AMD. Čipsety 8. řady již tedy toto oficiálně nepodporují, nicméně to by to nebyli výrobci základních desek, aby si cestičku okolo nevyšlapali. Oficiální stanovisko AMD tedy známe, ale tato vlastnost z desek nevymizí, tedy rozhodně ne ze všech.
MSI to bude nadále podporovat pomocí úpravy BIOSu, Gigabyte odemykání jader řeší specifickým čipem, který na deskách AMD 800 řady nalezneme tam, kde je použito PCB 2. revize (což má být dle vyjádření Gigabyte u všech v současné chvíli prodávaných desek). No a Asustek to na svých 890GX deskách podporuje od okamžiku, kdy šly do prodeje.
Otázkou k zamyšlení ale je, co tím vlastně lze získat. Za úsporu „několika stovek“ lze jen riskovat nestabilní systém (nebo také vyhrát v loterii, kdy koupíte X2 a získáte zdarma X4, ještě třeba navíc s masivním overclockingem). Hlavní devizou AMD není tato schopnost odemykat jádra, jsou to až neskutečně levné Athlony X4, které svojí cenou přímo nabádají k tomu koupit rovnou čtyřjádro a nějaké odemykání neriskovat. V dobách, kdy Durony s jádrem Applebred stály výrazně méně než Athlony XP, stálo riziko odemknutí L2 cache z 64 na 256 kB za to, ale dnes?
Dalším ze zmíněníhodných Radeonů poslední generace je nejnovější kousek společnosti Gigabyte. Její Radeon HD 5870 SOC („Super OverClock“) přišel na svět s PCB nacpaným po vzoru firemních základních desek větším množstvím mědi ve spojích, dvouslotovým chlazením se dvěma ventilátory a patřičně zvýšenými frekvencemi. GPU neběží na 850, ale na 950 MHz, paměti GDDR5 si povýšily z efektivních 4,8 na 5,0 GHz a lze očekávat, že ani tyto pro kartu základní takty nejsou zdaleka maximum, které na ní bude možné provozovat. Můžeme tuto grafiku brát jako „odpověď na GeForce GTX 480“ (kterou má Gigabyte samozřejmě také v nabídce). Stabilitě na vysokých frekvencích má za úkol pomoci pětice špičkových kondenzátorů NEC Proadlizer v napájecí části (vyznačují se nízkou impedancí a schopností uběhat i frekvence kolem 1 GHz).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Tak jednak to bude do určité míry technický problém. …
Tak ještě jednou: neříkám, že to dnešní procesory umějí, neříkám, že je to triviální. Jen tvrdím, že by mne ani trochu nepřekvapilo, kdyby to procesory, pokud ne ty dnešní, tak během pár let, uměly.
existují různí nadšenci, výzkumníci, vědci a v neposlední řadě také konkurenční výrobce, který určitě procesory konkurence pečlivě zkoumá
To by IMHO ani nebylo potřeba, stačilo by, aby se ozvali ti, komu na základě zjištění, že došlo k porušení provozních podmínek, odmítnou uznat záruku.
…a hned by toho využili: "výrobce tenaten dává flashe do procesoru a zaznamenává, co s CPU děláte. Nekupujte to, kupte naše, mi takovýhle sviňárny neděláme."
Proč stejná úvaha nefunguje v případě disků? Nebo víte o nějakém výrobci, který se chlubí tím, že jeho disk nezaznamenává provozní informace, takže ho můžete bez problémů upéct a přesto uplatnit záruku?
Na to by určitě byl nutný nějaký netriviální hardware, který by buďto si musel každý výrobce koupit
Vzhledem k tomu, kolik stojí vývoj procesoru a jak je technologicky náročná jejich výroba, bych v tomhle neviděl nejmenší problém.