HW novinky: 1TB optický disk

22. 10. 2010 | David Ježek | Hardware | 4599×

Možná by se zdálo, že 12cm optickým kotoučkům odzvonilo s Blu-rayem, ale vyvrátit tento trend se pokouší firma TDK. Vedle tohoto tématu se ale podíváme také na novou GeForce GT 430, zas o něco menší 3bitové NAND flash paměti Samsung a také koncept videokamery se záznamem ve 4k rozlišení.

Obsah

• Nvidia uvedla GeForce GT 430
• Terabajtový optický disk od TDK
• Výroba 64Gbit 3bpc NAND flash u Samsungu na 2x nanometrech
• Canon předvedl koncept 4k videokamery

Nvidia uvedla GeForce GT 430

Protože jsem ji slíbil již minule, probereme si ji jako první. GeForce GT 430 je low-end kartou generace Fermi, tedy s podporou DirectX rozhraní řady 11 či OpenGL řady 4.x a všeho dalšího, co s tím souvisí, plus hardwarové akcelerace videa PureVideo (v Linuxu zpřístupněno skrze VDPAU) v nejnovější verzi.

GeForce GT 430 by se dala označit za „poloviční GTS 450“. Nese 96 CUDA jader, využívá levné DDR3 paměti na 128bitové sběrnici a s TDP se vejde do 49 W. Snad jen počet ROP má oproti GTS 450 okleštěn na čtvrtinu (16 vs 4), ale to berme jako daň za cílení karty primárně na HTPC.

3D/GPGPU výkonem nijak neoslní, akcelerací videa včetně HDMI 1.4 a podpory pro 3D video již leckoho třeba ano. Bohužel s ohledem na to, že Nvidia prodá cokoli v OEM segmentu (zde se GT 430 již nějakou dobu prodává pod označením GT 420), je cenová politika tohoto modelu naprosto mimo realitu. Zatímco konkurenční Radeon HD 5850 koupíte od 800 Kč, za GT 430 dáte 1 700 Kč a více dle značky. Navíc řada modelů nese aktivní chlazení, které do HTPC prostě nepatří.

Můj osobní dojem je ten, že GT 430 přichází pozdě (zhruba 3/4 roku po HD 5450), je nevhodně konstruovaná (ventilátor je součástí referenčního designu, byť pasivně chlazené modely jsou/budou také v prodeji) a navíc za doslova urážlivou cenu. O pouhých pár set výše leží zmíněná GTS 450. Na fotografiích máte také několik zajímavých nereferenčních karet.

Terabajtový optický disk od TDK

Na v Japonsku proběhlé akci CEATEC nechyběla tradičně firma TDK stojící léta letoucí za optickými médii, přičemž letos přivezla něco opravdu unikátního. Mluví se o tom už celé roky, na tuto marketingovou polívčičku se nás snažilo nalákat více firem již někdy v dobách 120GB disků, ale „skutek utek“ až dodnes, kdy se 1TB+ pevné disky prodávají jak vietnamské ženy mezi léty 1955 a 1975.

Nebudu se ani řečnicky ptát, kolik z vás vůbec Blu-ray ve formě BD-R/RE disků využívá pro své zálohy, to není podstatné. Pro uživatelský segment není 1TB optický disk ničím zajímavý, z hlediska funkcionality je to pouze jiný způsob, jak riskovat ztrátu obrovského množství dat, která si v ničem nezadá s levnými 1TB+ disky a jejich „SMART šarlatánstvím“ (prosím berte to s rezervou ). V nedávné době představený formát BDXL se 100GB kapacitou na třech 33GB vrstvách byl již v prezentacích před několika lety překonán 320GB 10vrstvým diskem právě od TDK. Právě jeho variací se jeví být 1TB disk, který je vyráběn jako oboustranné médium s 500 GB na každé straně.

Kapacity je též dosahováno více vrstvami, přesněji šestnácti 32GB na každé straně média, podobnost s BDXL je tedy zcela zjevná. Kotouč je však tvořen materiálem s propustností světla mezi jednotlivými vrstvami na hodnotě 95,1 %, na nejvzdálenější 16. vrstvu tedy dorazí laserový paprsek o výkonu 72,6 % původně vyslaného. Hlavním problémem ve vývoji se ukazuje složitost ukočírování takovéto optické soustavy, kdy jednotlivé záznamové vrstvy mají tloušťku 260 µm (2,6× více než u Blu-raye) a to působí větší rozhazování paprsku (možná vám spíše pomůže termín „optická aberace“) při průchodu vrstvami. Nejenže je tedy potřeba držet stopu stejně precizně jako u BDXL a mít dobře nastaven výkon laseru vůči barvivu ve všech 16 vrstvách, ale také při výrobě média být natolik precizní, že 15 vrstev umožní průchod laserového paprsku bez větších interferencí. To jsou důvody, proč jde stále jen o předváděčku po všech těch letech. Mám takový pocit, že než se 1TB optické disky TDK dostanou na trh (tedy patrně zejména do televizních společností apod., byť TDK počítá i s domácnostmi), tak už tu budeme mít pevné disky výrazně větší než současné 3TB modely čerstvě uváděné.

Výroba 64Gbit 3bpc NAND flash u Samsungu na 2x nanometrech

Korejský Samsung přešel před několika měsíci ve značení svých výrobních procesů od exaktních čísel k marketingovému mlžení, takže není jasné, jestli se pod „20nm-class process“ ukrývá konzervativnější 28nm, lepší 25nm, nebo třeba špičková 22nm výroba, ale i tak jde o hodně důležitý počin, neboť firma na procesu 20nm kategorie začala vyrábět tříbitové NAND flash čipy. Roste tak dále hustota hned na dvou frontách: díky menším tranzistorům se na danou velikost čipu vejde více jednotlivých paměťových buněk a navíc díky tříbitovému systému uložení dat každá buňka nepojme pouze jednotlivý 1bit (jako SLC - single level cell) ani pouhou dvojici bitů (jako MLC - multi level cell), ale hned trojici bitů (3bpc - 3bits per cell, také bývá vidět označení TLC – tripple level cell).

Podrobněji vám to objasní inženýr z Micronu ve videu, já pouze dodám, že 3bpc NAND flash mají význam zejména tam, kde není požadavek na vysoké rychlosti či IOPS, ale naopak na co největší objem uložených dat. 3bpc NAND flash čipy se tak uplatňují primárně v USB flashkách, paměťových kartách (což u Samsungu znamená nyní hlavně SDHC a SDXC) či pomalejších datových úložištích, vše je ale vykoupeno nižší životností (chcete-li přepsat jeden bit, musíte přepsat celou trojici).

3bit NAND

Canon předvedl koncept 4k videokamery

Než se dostaneme od „FullHD“ alias 1920×1080 k „8k videu“ (známé také jako Ultra High Definition, Japonci už si s ním hrají již nějakou dobu, zatímco my tu stále máme víceméně jen kostičkovaný 720×576 MPEG-2 DVB-T s nízkým datovým tokem), čeká nás mezikrok známý jako "4k video". Na něj se připravuje i Canon, který na své vlastní akci v Paříži před pár dny předvedl koncept videokamery vybavené 8Mpix CMOS snímačem se schopností záznamu 4k videa při 60 snímcích za vteřinu. Součástí přístroje byl tradiční firemní 20× objektiv s rozsahem ohnisek 24 až 480 mm (přepočet na 35mm film), celek lze považovat, na rozdíl od nedávno prezentovaných speciálních CMOS snímačů, za něco, co se skutečně během příštích několika let začne pomalu drát na trh (záleží na tom, jak moc bude chtít Hollywood zuby nehty ždímat FullHD potenciál, než se přesuneme „o rozlišení výše“).

V širším slova smyslu nás z hlediska přechodu od 1080p na 4k čeká více nástrah. Z hlediska snímačů a optických systémů pro videokamery jsme víceméně připraveni, vhodné kodeky pro záznam také máme (od „overkilových“ 4:4:4 bez komprese pro profíky až třeba po AVCHD/H.264 ve spotřebce – a kdo ví, jestli nestihne svůj příchod i H.265, ale do těchto spekulací se opravdu pouštět nebudu , kamenem úrazu budou spíše zobrazovadla: pro 4k video je potřeba zhruba 4× více bezvadně vyrobených obrazových bodů na jednom panelu, ať již jde o LCD či plasmu, navíc je tu hledisko spotřeby (a nesmyslné regulace EU, která vedle 75W(+) žárovek zatrhla v principu i „žravé“ HD televize). Skutečně to prozatím berme jako okénko do vzdálenější budoucnosti, naštěstí z hlediska filmů jsme v bezpečí, kvalitní 35mm negativ (nebo nedejbože 70mm) stále skýtá dostatek detailů, které nebudou vyčerpány ani při 4k skenu pro nějaký budoucí „Blu-ray Next“.

       

Komentáře

[fred]

a je tu teda někdo kdo blurej používá???

[Dadan]

Jako ripy urcite spousta lidi. Toz slava mu.

[mikirc]

No pri cene mechaniky, ktera sic uz neni tak vysoka jak drive, a pri cene samotnych disku, je opravdu levnejsi si koupit pevny disk, ktery bych rekl je i bezpecnejsi, pokud se k nemu covate jako clovek.

[martin knocik]

Ale tak zase výhoda optických diskov je že sa nedajú zmazať nedeštruktívnym sposobom.

[Rezza]

Na filmy a gamesy.

[Sten]

Je, na FullHD projektoru DVD filmy vypadají strašně nevypadají dobře

[kralyk z abclinuxu]

HD video zdaleka nemusí být jen na Blu-Ray...

[=anm=]

Ve tretim odstavci je chyba (5850).

[Michal Fecko]

Ak dam 9 x jednoliate 100GB udaje na 1TB HDD a na 1TB opticky disk a dam ich do sejfu na 10 rokov, skuste si tipnut z ktoreho media viac preciam

[chrono]

Chybovosť pri čítaní toho TDK disku je 1x10-5 - 1x10-4, takže hneď po uložení prídeš o celkom slušné množstvo dát. :) (z čoho je zrejmé, že to asi nemá slúžiť na ukladanie údajov)

[gtz]

Po 10-letech snad jen bude problém najít to správné rozhraní, ale disk myslím přečteš bez ztráty květinky, kdežto optický disk za těch 10 let ztratí na odrazu něco a tedy bude se z něj dát přečíst méně dat.

[Jendа]

Rozhraní snad není po 10 letech problém, to až tak za 20-30.

[Sten]

Přesně naopak. Disk se časem, pokud není používán, demagnetizuje a po mnoha letech se na něm vyskytne hodně chyb, zatímco pokud umístíte optický disk někam do trezoru s nulovou vlhkostí a bez UV záření, vydrží teoreticky několik set až tisíc let.

[gtz]

a optický disk neztratí něco ze své odrazové vrstvy? potřeboval jsem přečíst jedno CD-R - Kodak Gold z roku 1996 a jako měl jsem problém. Nakonec se to podařilo, CDR četlo sice 1x, ale vše se přečetlo. Bylo to uložené ne ve trezoru, ale v normální skříni, která se zase tak moc neotvírá a je to i celkem ve tmě.

[Sten]

Ono tam právě záleží i na vlhkosti. Ale u zlacených médií je to divné, ty by měly na rozdíl od těch hliníkových udržet odrazivost.

[Sten]

Jenže to je čistá chybovost a tyhle disky mají samoopravné kódy

[Jan]

A co holografické nebo magnetooptické disky? Moc se neprosadily.

[Sten]

Holografické disky mají před sebou ještě dlouhý vývoj, než bude k dispozici rozumně použitelná technologie. Technologie založená na DVD, kdy se přidávají vrstvy nebo zhušťuje zápis, už existuje, proto všechny tyhle optické disky se celkem rychle vyvíjejí. Magnetooptické disky mezitím nějak umřely, zřejmě měly problémy obou způsobů záznamu.

[Michal Kubeček]

naštěstí z hlediska filmů jsme v bezpečí, kvalitní 35mm negativ (nebo nedejbože 70mm) stále skýtá dostatek detailů, které nebudou vyčerpány ani při 4k skenu pro nějaký budoucí „Blu-ray Next“.

Film jako médium ano, ale nejsem si jistý, jestli reálné natočené filmy tak jemné detaily opravdu mají. Porovnám-li např. původní a novou trilogii Star Wars na DVD, je tam zřetelný rozdíl v obrazové kvalitě. Proto mám určité pochybnosti, jestli třeba u filmů natočených v posledních deseti letech bude po přepisu na 4K nebo dokonce 8K znatelný rozdíl oproti FullHD.

[David Ježek]

v tomto bych s tebou možná býval byl i ve své nevědomosti souhlasil do letošního dubna, kdy jsem navštívil krnov...

[Michal Kubeček]

Co tam bylo k vidění?

[Liborek]

Tipuji festival 70mm filmů.

[Kaacz]

Samozrejme, ze to bude poznat. Uvidime kazde zrnko filmoveho pasu.

[Pavel Beníšek]

Fakt by me zajimalo jak tomuhle clanku muze nekdo dat spatne hodnoceni!

GRRR

Diky za nej!

[Freeman]

Pokud je propustnost jedne vrstvy 0.951, tak po pruchodu 15 vrstvami dopadne na posledni .. 0.951^15 = 0.471 .. a ne uvadeny 0.76. Takze mi to trosku nesedi.

[chrono]

Priepustnosť tých vrstiev nie je rovnaká (tie pri okraji prepúšťajú viac svetla ako tie vnútorné).

[Tomáš]

1TB+ pevné disky se prodávají jak vietnamské ženy mezi léty 1955 a 1975? To znamená jak? Nehledě na to, že je takové tvrzení politicky nekorektní.

[Mirek]

Podívejte se jak rychle klesá poměr cena za 1GB v oblasti Flash disků/SD karet ... možná že dřív než se bude masově ukládat na 1TB optiký disk už budeme používat něco úplně jiného ... ( viz třeba: 2,88MB FDD; 750MB IOmega disky; ... )

[David Ježek]

no já si pamatuju spíš na 1,44MB diskety formátovaný dle potřeby na 1,48 až 1,72MB, ale 2,88 jsem nikdy neměl v ruce

[Michal Kubeček]

Tyhle "nafouknuté diskety" využívaly klasické mechaniky a formátování na více stop. Obvykle se totiž na disketu vešlo více stop než standardních 40/80, stopy navíc se dokonce v počátcích používaly pro náhradu vadných sektorů. Formát 2.88 MB už vyžadoval speciální mechaniku (buď hustší stopy nebo více sektorů na stopu, nevím) a dost možná i speciální média. V praxi se ale skoro nepoužíval. Na Wikipedii se k tomu píše:

In 1988 IBM introduced a drive for 2.88 MB "DSED" diskettes in its top-of-the-line PS/2 models; it was a commercial failure.

[David Ježek]

tohle vše já samozřejmě vím, já jen konstatoval .