Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Vrabci si o ní štěbetali, ale přinést ji muselo hejno vzducholodí. GeForce GTX 690 je monstrum ve stylu GTX 590, 9800 GX2 a podobných „zvěrstev“, kterými nás výrobci čas od času oblažují, aby se na několik týdnů zase papírově předehnali ve výsledcích 3D Marku či něčem podobném.
GeForce GTX 690 to má o to horší, že její cenovka je vpravdě nechutná. No řekněte sami, dali byste za grafickou kartu nějakých 23 000 Kč? Inu, to je daň za dvě výkonná 28nm GPU a PCB, které tuhle obludu s TDP 300 W nejen pojme, ale i uživí.
GeForce GTX 690 svými takty odpovídá spíše o něco později (před pár hodinami) uvedené GeForce GTX 670 (o té zase příště), pochopitelně v provedení „X2“. Osazovat ji do PC je něco jako vzít si do tramvaje nejnovější román Neala Stephensona či Stephena Kinga.
Každopádně pokud chcete to nejvýkonnější a máte v prasátku opravdu hodně moc Kalorií českých, pak neváhejte. Dostanete 3072 CUDA jader, celkem 4 GB 6,0GHz GDDR5 pamětí (zlé jazyky tvrdí že na hraní v ultra vysokých rozlišeních je to málo – a mají pravdu) a nutnost mít zdroj s 8+8pin napájením.
A co teprve dva kousky v QuadSLI
…
Od 28nm Otesánků pojďme kvapem mezi 28nm anorektiky.
Rozporuplné zprávy stále přicházejí z TSMC. Na jednu stranu víme, že výrobci GPU nejsou moc šťastní z výtěžnosti a objemů výroby, na druhou stranu nás i oni sami i TSMC masírují zprávami o stále světlejších dnešcích i zítřcích (nejen o tom, jak se daří výroba 28nm hi-end GPU, ale také jak rostou kapacity atd.). Do toho tedy přichází další kladná zpráva, a sice z ARM tábora, který je pro samotnou TSMC velice důležitý, neboť u ní vyrábí jak Nvidia své Tegry, tak Apple svá SoC pro iPady a iPhony.
Tchajvanský výrobce popohnal svůj úsporný 28nm výrobní proces k vysokým frekvencím. Dvoujdárový ARM Cortex-A9 se jí totiž podařilo vyrobit tak, že šlape na pracovní frekvenci 3,1 GHz. Pro tyto účely byla použita subvarianta procesu označovaná jako 28HPM, která při vysokém výkonu současně přináší jisté úpravy zamezující nežádoucím proudovým ztrátám, ale přímo nejúspornější varianta výrobního procesu 28LP to není. Každopádně pokrok je to obrovský, v současné době se v chytrých telefonech používají jádra Cortex-A9 taktovaná někde v rozmezí 1,0 až 1,5 GHz, nyní tedy TSMC předvedla více než dvojnásobek, a to díky přechodu od dosavadní 40nm právě k 28nm výrobě.
Jak již ale však zaznělo, nejde o 28LP subvariantu, ale 28HPM, která přeci jen baští poněkud více elektřiny, takže tento prvotní vzorek není v žádném případě v uvedených zařízeních použitelný. Teoreticky si jej lze představit v serverech či noteboocích, kde již jej půjde jak uchladit (3.1GHz takt podle všeho při daném form factoru takových přenosných zařízení vyžaduje aktivní chlazení), tak uživit, navíc tato zařízení budou lépe benefitovat z výrazného nárůstu výkonu. Pro mobilní telefony a podobné přístroje čekejme pomalejší verzi, která začne právě tam, kde 40nm končí, a sice na 1,5 GHz, ale za 2GHz hranici se pouštět nebude.
Cortex-A9 se řadí mezi starší jednodušší jádra, již nyní se ví mimo jiné o Cortex-A15, které přináší vyšší poměr výkon/takt. Tyto věci budou ale samozřejmě dosti záviset i na tom, kdo si jaká jádra licencuje a u koho si zajistí výrobu: TSMC není jediná, spolehnout se na 28 nanometrech můžeme minimálně na Samsung či GlobalFoundries a další.
Jinak výroba na 28nm bázi nám pozvolna roste, ale z mixu, který TSMC nabízí, je to stále malá část. Největší podíl pochopitelně zabírají obě předchozí generace: 40nm a 65nm (s 55nm die-shrinkem).
Nedávno jsme si připomněli nákup diskové divize Hitachi firmou Western Digital. Regulační orgány si mimo jiné vydupaly, že obě firmy budou ještě nějakou dobu vystupovat odděleně, navíc bude uměle vytvořen další výrobce HDD (o to se postará Toshiba). Nový SSD počin tak nadále nese značku Hitachi GST.
Tento výrobce, který je vlastníkem původní harddiskové divize IBM, samozřejmě neopomíjí SSD. Nástup podchytila možná pomaleji než výrobci pamětí jako OCZ, ale předváděčkou SAS SSD s 12Gbps rozhraním o sobě dal hodně vědět.
Žádné hotové řešení zatím nemíří na trh, firma ve spolupráci s výrobci řadičů předvedla příští generaci, která jistě pronikne i do desktopového SATA. Aktuálně její řešení pracuje bez potíží s řadiči a expandery PMC-Sierra a LSI. SSD umí na tomto SASu využívat i sekundární připojovací kabel, kdy celková propustnost dosahuje až 4,8 GB/s.
Bez bližšího upřesnění tu tak máme výhled na SSD, která budou konkurenceschopná PCI Express modelům všude tam, kde je potřeba v serverech k SSD snadný a rychlý přístup plus odpojitelnost za běhu – zde je benefit externích SSD SAS krabiček oproti PCI Express kartám. Hitachi bude své řešení předvádět v srpnu a konferenci v Kalifornii, komerčního nasazení se dočkáme v příštím roce.
Když už je dnešní díl takový zčásti megalomanský, zakončeme jej ve stejném duchu. Panasonic totiž ve spolupráci s NHK, japonskou vysílací společností, připravil pokračování loňské demonstrace. Tehdy NHK spolu se SHARPem předváděli velkou LCD televizi s rozlišením 8k, dnes tedy přišla na řadu plasmová technologie. Panasonic je vlastníkem původní americké „firmičky“, která plasmy vyvinula, a tak není divu, že je to právě ona, kdo je první.
370cm televize má rozlišení 7680×4320, na nějž se Japonci již řadu let chystají a již v tomto desetiletí s ním začnou vysílat (to my tady v křupanově mezi Polskem a Rakouskem se možná dohrabeme k 1920×1080i
). S prototypem se můžete osobně setkat mezi 24. a 27. květnem v tokijských Science & Technology Research Laboratories společnosti NHK. Firma očekává, že po doladění se takovéto displeje objeví nejdříve v komerčním nasazení a do domácností dorazí později. Vše bude záviset na tom, jestli vůbec bude dostatek obsahu, který by bylo možné v 8k takzvaně konzumovat.
Před Panasonicem pochopitelně stojí ještě jedno úskalí, a sice pokračují práce na snižování spotřeby. Firma sice s každou další generací přinese zlepšení, ale když si srovnáte spotřebu aktuální generace řekněme 1,0 až 1,5metrových plasem s FullHD rozlišením a tuto 8k obludu s 16× více obrazovými body, je jasné, že se na současné generaci panelů pohybujeme v kilowattech. Na to, že v Japonsku před pár dny odstavili poslední jaderný reaktor, je to počin odvážný
.
Jak s oblibou dodávám, u prvního 8k pornofilmu bude takové řešení využitelné i pro ty lékaře, kteří si dělají atestaci z gynekologie, u 8k už možná i bakteriologie
.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Filmy jsou buď staré, blbé nebo emerické...Jedeš!