HW novinky: Blu-ray má nástupce, přinese 1TB optické disky

14. 3. 2014 | David Ježek | Hardware | 4389×

Modrý laser je tu s námi již zatraceně dlouho. Sony předváděla první prototypy „DVR Blue“na CEATECu v říjnu 2000, první spotřebitelské produkty dorazily na trh v dubnu 2003 a nejpozději s příchodem PlayStation 3 došlo ke zpečetění osudu konkurenčního formátu HD-DVD a penetraci Blu-ray mezi širé masy. Je tak nejvyšší čas představit si nástupce, který jako bájný Fénix povstává z popela svého předchůdce, když staví na stejné vlnové délce laseru. Představuje se Archival Disc, šestivrstvý optický kotouček o stovkách gigabajtů úložného prostoru.

Obsah

• Panasonic a Sony představují nástpce Blu-ray technologie
• Nejrychlejší GeForce GTX 750 Ti od jednotlivých výrobců
• 20nm ARM SoC Apple A8 vyrábí dle očekávání TSMC i Samsung
• Pozor na SSD Kingston V300

Panasonic a Sony představují nástpce Blu-ray technologie

Archival Disc, jak zní název nové technologie, vlastně není zas až tak nová. Obě firmy sice pro pozdější léta (bez bližšího upřesnění) slibují kapacity 500 GB a později dokonce 1 TB / disk, ale začínat bude tento formát příští rok s kapacitou 300 GB. Tu přitom tvoří pomocí oboustranného třívrstvého optického disku, tedy v celkem šesti vrstvách.

To dává v průměru čistou kapacitu na vrstvu zhruba 50 GB, což je jen „co by kamenem dohodil“ od v průměru 33GB kapacity Blu-ray disků typu BDXL, které nabízejí 100 GB ve třech vrstvách, resp. 128 GB ve čtyřech vrstvách. A podobnost to není náhodná. Samotný Blu-ray formát používá modrolaserový snímací systém s vlnovou délkou 405 nanometrů a numerickou aperturu 0,85. Stejné parametry používá i Archival Disc, liší se pouze tím, že rozteč stop je 225 nanometrů (namísto 320 u Blu-ray) a délka datového bitu je 79,5 nm (namísto původních 150 nm). Použit je tedy stejný typ laseru, ale s hustším záznamem, mimochodem ve formátu „Land and Groove“, jaký používaly již disky DVD-RAM.

Jako ECC je použit samoopravný kód typu Reed-Solomon. Prvotní využití nalezne tento systém primárně v profesionálním nasazení, pro archivaci dat. Spotřebitelskou verzi zatím Panasonic ani Sony neplánují, nebo se o ní alespoň nezmiňují. Blu-ray byl uveden na trh v souvislosti s videem o rozlišení 1920×1080, a to v dobách, kdy online streamování obsahu ve špičkové kvalitě bylo jen snem. Dnes doba pokročila a ač sice přichází 4× větší rozlišení (základní UltraHD, tedy 3840×2160), díky papírově až 2× efektivnější H.265 kompresi je možné na dnešních internetových linkách streaming realizovat, nebo použít pro 2× větší objem dat právě BDXL média (původní Blu-ray má 25GB jednovrstvá, resp. 50GB dvouvrstvá média). V oblasti příchodu spotřebitelské verze Archival Discu bych tak zatím byl spíše skeptický. Bude to drahé (zejména případná záznamová média, tedy „AD-R“ či „AD-RE“) a trh to zatím nepotřebuje.

Mimochodem, je to zhruba 10 let, co se Blu-ray technologie začala objevovat v podobě prvních reálných produktů. Mezi Blu-ray a DVD byl rozestup kratší. Zkrátka je nejvyšší čas na něco co pojme stále rostoucí objemy dat. Nutí mě to ale také připomenout nedávnou zprávu o Blu-ray archivním systému Facebooku. Asi už tuším, jak bude vypadat u tohoto Velkého bratra příští generace .

Nejrychlejší GeForce GTX 750 Ti od jednotlivých výrobců

Osobně považuji nedávno uvedené GeForce GTX 750 a GTX 750 Ti za aktuálně nejzajímavější volbu na hraní pod Linuxem. Parádně úsporné grafiky za solidní peníze, na nichž se navíc výrobci předhánějí v tom, kdo uvede ještě výše taktovaný model. Dovolím si tedy představit to z nabídky, co je k dispozici v Česku v rámci modelu GTX 750 Ti.

Nutno na úvod doplnit, že referenční parametry GeForce GTX 750 Ti jsou tyto: takt GPU 1,02 GHz (GPU Boost 1,085 GHz), efektivní takt GDDR5 pamětí 5,4 GHz. CUDA jader je 640, karta si vystačí s 300W zdrojem.

První v abecedě je ASUS, jehož GTX750TI-OC-2GD5 má GPU taktované na 1,072/1,150 GHz a paměti na referenčních 5,4 GHz. EVGA nabízí model GeForce GTX 750 Ti FTW w/ ACX Cooling 2GB s 1,189/1,268GHz GPU a pamětmi na referenčním taktu. Velmi zajímavý Gainward GeForce GTX 750 Ti „Golden Sample“ šlape na 1,202/1,281 GHz s 6,008GHz GDDR5 pamětmi. Gigabyte jde u GPU asi nejvýše, nově ohlášená GV-N75TWFOC-2GI nabízí 1,215/1,294GHz GPU a referenční paměti. Karta navíc umí spojit oba HDMI 1.4 výstupy do dual-mode a poskytnout tak 4096×2160/60 Hz. Doporučen je 400W zdroj. MSI nabízí N750Ti Twin Frozr IV 2GD5/OC Gaming s 1,085/1,163GHz GPU a referenčními pamětmi. Možná zajímavěji než Gigabyte působí PALIT GTX 750 Ti StormX Dual 2GB: GPU běží na 1,202/1,281 GHz, paměti pak také výrazně výše, na efektivních 6,008 GHz (podobnost s Gainwardem „je čistě náhodná“). Peloton uzavírá Zotac s GTX 750 Ti OC 2GB drží konzervativně: 1,046/1,124GHz GPU, referenční paměti.

20nm ARM SoC Apple A8 vyrábí dle očekávání TSMC i Samsung

Ač se společnost Apple poměrně snaží, stále potřebuje a i v budoucnu bude potřebovat výrobní kapacity svého úhlavního nepřítele, jihokorejského Samsungu. Ono, když odbočím, by se jí totiž jednoho dne mohlo podobně vymstít, být plně, nebo většinově závislá na někom jiném, v tomto případě TSMC. Ale to teď není důležité. Co stojí za pozornost, je chystané SoC Apple A8, které je připraveno pro 20nm technologii a jelikož – jak by pravil jeden známý – „ovcí je na světě pořád dost“, potřebuje Apple veškeré sehnatelné výrobní kapacity. A tak se stále vedle přesouvání výroby k TSMC, drží i Samsungu.

Obě tyto společnosti nyní pro Apple nová SoC uvedenou technologií již vyrábějí (minimálně v testovacím režimu, ale kdo ví, třeba už nějaké ty dobré wafery putují do skladů pro pozdější komerční využití). Výtěžnost výroby se má u obou pohybovat přibližně kolem 50 % a Samsung je při tom levnější než TSMC. Foxconn má prý letos pro Apple vyrobit hned 60 miliónů telefonů typu iPhone 6, o iPadech se zpráva nezmiňuje.

TSMC ohlásila, že i přes počáteční zpoždění rozjezdu 20nm výroby očekává, že celou jednu pětinu jejích příjmů v posledním čtvrtletí tohoto roku, budou tvořit právě 20nm wafery. Objemy výroby 20nm technologií celý letošní rok jen porostou.

Pozor na SSD Kingston V300

Závěrem mi dovolte jednu poznámku, která není hardwarovou novinkou, ale která s ohledem na popularitu daných produktů musí být hlášena. Kingston v posledních týdnech v tichosti nahradil dosavadní oblíbená SSD řady V300 novými typy s výrazně pomalejšími NAND flash čipy. Ceny tak sice klesly, a to poměrně příjemně, SSD ale poskytují podstatně horší přenosové rychlosti, zejména rychlost zápisu klesla výrazně. Podrobnosti shrnuje WIFT na DIIT.

       

Komentáře

[omq]

Jsem technicky nějak zaostalý. Mám pouze DVD a to stejně skoro nepoužívám.

[Václav "Darm" Novák]

mně se DVD mechanika velmi osvědčila před rokem. Jako podložka pod projektor

[jehovista]

Ja vlastnim dokonce jedno blu-ray medium, ktere jsem vyhral v mistni soutezi. Akorat ho nemam jak prehrat.

[Vladimír Čunát]

Proto jsem si v notebooku míst DVD mechaniky strčil SSD.

[Radek]

Jo jo nejlepší využití díry po mechanice a pak že nejsou dvd mechaniky v ntb důležité. Logy, cache, filmy a dočasné soubory hezki na plotnu a zbytek na 256G SSD.

[2X4B-523P]

záslepky po 600kč, nejdražší součást case...

[Jirka]

Já DVD používám, ale už je malý. Optický média jsou už asi minulost, neb kam SONY šlápne, tam 100let tráva neroste.

[qpal]

Osobně považuji nedávno uvedené GeForce GTX 750 a GTX 750 Ti za aktuálně nejzajímavější volbu na hraní pod Linuxem.

Koupil jsem GTX 750 Ti Boost pred vanoci a mam s ni same dobre zkusenosti. Prostredi KDE je skvele plynule, filmy jedou pres GPU a ne CPU a hry jsou krasne plynule se vsemi efekty (HL2, Portal2, L4D2, pod win i GTA4 (posledni tot duvod pro win)). Parada, na bezne domaci pareni vrele doporucuji.

[jehovista]

GTX 750 Ti se zacala prodavat az minuly mesic. Nemas na mysli GTX 650 Ti Boost?

[vain]

Hry co jsi vyjmenoval mi jedou na plné detaily 1920x1200 na GeForce 9800GT, takže by bylo s podivem, kdyby to na nové grafice nejelo krásně plynule.

[lertimir]

Já těm zprávám o vysokopacitních optických mediích nevěřím. Pokud si vzpomínáte. 2005 Maxell a InPhase, 2009 GE, 2010 bankrot InPhase bez toho že by něco fakticky prodali. 2011 zase GE. Nicméně nic použitelného. Možná SONY to dotáhne dále. Když si uvědomíme jak daleko urazily disky od roku 2005, ak i 500GB placka v podstatě nestíhá. V současnosti myslím, že je situace zřejmá. Normální zálohy -> běžné HDD. Velké objemy a relativně nedlouhý čas -> páskové mechaniky (ale to je specifikum takových objemů kdy jsou pásky + mechaniky se započítáním pomalosti, levnější než disky). Dlouhodobá archivace dat (30-80 let) -> CD, DVD, Blu-ray v provedení barviva z anorganických materiálů. Na druhou stranu, kdo ukládá data na 50let?

[Jirka]

Já. Takový svatební video pro výstrahu dětem, vnoučatům, pravnoučatům...

[j]

Vis co stim udelaj tvoji potomci? "Co stou hromadou placek? Nahazej to do kontaku ... stejne to neni kam dat"

[2X4B-523P]

nebo to všechno přepálí na jeden disk...

[ovoce]

Já jsem teď skenoval 50-60letý fotky od Babičky. Pár jich je ještě z dětství, 1. republika, válečné Slovensko... Štěstí, že nejsou žádné videa, to by byl problém a mrzelo by mě to nezdigitalizovat...

Někomu záleží, někomu ne. Ale je pravda, že dneska lidi fotí moc a když je toho kopice, tak se to stává nestravitelným. A třeba různé stylizovaná videa ze svatby "od profíků", to je šlem, to jo. Jasně že v tom jsou i nějaké záběry které by člověk chtěl, ale celkově je to taková umělina.

[j]

Jop, taky mam krabici takovych fotek, problem je, ze nikdo vlastne uz nevi, co/kdo na nich je. Nektery jsou jeste po prababickach ... (LP 18xx) a nevi to ani babi, ktera ty fotky taky proste zdedila. Jenze je to relativne par fotek, takze se to jeste da. Co je treba horsi, je knihovna ... po dedovi zbude nekolik velkych knihoven plnych knih ... a co snima?

V tomhle ohledu si proste nedelam iluze, ze nekdo bude nadsen dedictvim hromady plastovych kotoucku, na kterych budou hromady zcela nic nerikajicich obrazku.

[j]

Ony uz ani pasky se dneska moc nepouzivaji. Pokud bys totiz chtel mit jakous takous jistotu, potrebujes to mit nekolikrat ... a pravidelne testovat, zda je zaznam citelny => mit na to velmi nakladny zarizeni.

Na discich citelnost overis daleko snaz. Navic v 90% pripadu nikdo nevyrabi archiv dat "ktera nepotrebuje". Pokud historicka data k necemu potrebuju, tak chci aby byla dostupna => na discich. Jejich zalohu dam na jiny disky. Pokud data nepotrebuju ... proc bych je mel archivovat?

Takze dneska bezne uvidis to, ze mas provozni disky, na kterych sou data (vsechna), pak mas nejakou lokalni zalohu (na discich) s nejakou kratkou/strednedobou historii (radove mesice). A pak mas nekde mimo geograficky vzdalenej backup ... kdyby nastala nejaka katastrofa. Opet na discich, protoze v principu to potrebujes vzit, a zprovoznit, ne mesic nekam neco kopirovat.

[lertimir]

No jak se to vezme. Psal jsem, že je to celkem specifikum. Např. jeden popis tady a fotka. V roce 2012 se páskových zařízení prodalo více než za miliardu dolarů a podle reportů z 1Q a 4Q to sice klesá, ale ne brutálně. LTO-6 je 6TB za 1500Kč. Podle reportů, které jsem našel se prodává cca 5000 PB datového objemu na páskách čtvrtletně a pomalu klesá, ale ještě v roce 2012 to bylo více než prodaný datový objem na HDD. Souhlasím, že pro normální malou organizaci to není, ale pokud organizace má a potřebuje stabilně zazálohovat tak 20 TB denně, tak pásky jsou jednoznačně výhodnější.

[ivdo]

Good joke, "LTO-6 je 6TB za 1500Kč" to je páska, a cena té mechaniky? No jak se to vezme, a něco na doma?

[lertimir]

O domácí použití nejde. Asi minimální smysluplné použití je tak při cca 100 páskách tedy cca 600TB záloh, cena za pásky je cca 150kKč za mechaniku od 80kKč (v závislosti na úrovni automatizace), tedy cca 250kKč totéž v discích je od 600kKč plus infrastruktura a elektřina, pásky mohou ležet ve skříni (ohnivzdorném trezoru) a nic se jim neděje.

[j]

To je dany spis setrvacnosti- jednoduse firma/osoby zvykle na pasky koupej zase pasky. Ale zaloha na paskach je strasne neoperativni ... vem si, ze trebas potrebujes mrknout jak vypadal tenhle 100kB textak pred tydnem ... abys to udelal s paskou, musis nejak nekam ulozit casto minimalne jednotky TB. Na tom disku se podivas proste hned a to misto nepotrebujes.

Variantne kdyz ti chcipnou primarni disky/pole ... tak v pripade ze mas backup na discich, muzes obratem v radu jednotek minut spustit provoz z ty zalohy. Mozna to bude pomalejsi, mozna ti to neutahne uplne vsechno, ale aspon nouzovej provoz ti pojede. To opet s paskou neudelas.

Nevim co myslis 20TB ... jestli 20TB zmen, kazdopadne ano, pasky vyjdou pri opravdu velkych objemech levnejs, ale zase sme u toho, ze v pripade, ze je budes nucen realne vyuzit, tak takovou zalohu budes obnovovat spis tydny nez dny.

Pasky maji podle me smysl (trebas) pro archivaci takovych veci jako vsemozna rozhodnuti statni spravy. Nikdo se o to nezajima pokud nedojde na nejaky soudy, rozhodnuti muze mit dosah desitky let, ale videt ho za tu dobu bude chtit mozna 1 mozna 2 lidi. Tudiz je ti celkem jedno, ze bude trvat trebas desitky minut/hodiny ziskani tech dat.

[mhepp]

U nás máme velké datové úložiště o kapacitě několik desítek PB a tam si bez pásek neškrtneme.

Celé to pak funguje tak, že aktuální data jsou na nejrychlejších médiích a když jsou nepoužívaná, tak postupně migrují na pomalejší média až skončí na páskách. To je hrubý nástin technologie.

Uživatelský pohled je takový, že má svá data pořád na jednom místě a neví a nestará se na jak rychlém úložišti zrovna který soubor má. Jen se ten soubor na pásce, který chce číst jednou za rok, bude načítat o chvíli dýl (garantovaná dostupnost libovolného souboru je do 45s). Ale tím se zase přesune na rychlé úložiště.

Takže pokud se na pásky přistupuje pomocí inteligentních nástrojů, tak to vůbec není pomalé a neoperativní.

Na malém úložišti, které má kapacitu cca 100TB jsme testovali katastrofické scénáře a kompletní obnova byla možná do druhého dne.

Ale uznávám, že naše řešení není úplně pro každého. Každopádně, NENÍ to tak těžkopádné řešení jak popisuješ, protože asi nemáš zkušenosti s takovou mírou automatizace u pásek. Jediné, co se musí řešit ručně, je naládovat nové pásky do knihovny. Vše ostatní je automaticky.

[Bystroushaak]

Cool. Kde pracuješ, že tam máte takové úložiště?

[Jendа]

NSA

[jehovista]

Neni ta garantovana dostupnost nejak malo? Nevim co pouzivate, ale treba tady rikaji ze !average! seek time na LTO-4 je 57 sekund(v nejhorsim pripade tedy skoro dve minuty). K tomu nejake zalozeni do mechaniky...

[Michal Kubeček]

Řekl bych, že tenhle formát dopadne - co se použití pro zálohování a archivaci týká - jako DVD a BD. Než se to pořádně rozšíří (pokud k tomu vůbec dojde), bude to malé. CD si pár let slávy ještě stihlo užít, ale ty další už ne a ani tohle nevidím moc optimisticky. Na druhou stranu, růst velikosti běžně používaných disků se v posledních letech výrazně zpomalil, tak kdo ví.

[Petr Tomášek]

Zrovna jsem si po letech koupil DVD vypalovačku - takovou, co je údajně kompatidebilní s DTD. Tak jsem zvědav, jestli skutečně jsou tahle média tak dobrá

[odin]

Proc to rypnuti do uzivatelu produktu od spolecnosti apple ? Imho to do seriozniho clanku nepatri.

[Rivon]

Souhlas. iPhone mám a je prostě skvělej. Krásný plynulý prostředí, všechny aplikace fungujou bezvadně a spolupracujou, internet je na tom rychlej, výtečně a superrychle fotí. Tělo je kvalitně provedený a vypadá hezky. Prostě super telefon. Rozhodně ho nemám proto, abych byl cool.

[ovoce]

Rozhodně ho nemám proto, abych byl cool.

Šak jasně. Kůl to taky z nikoho neudělá, to si blbečci jenom myslí :D