Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Další ARMovou zastávkou z letošního MWC v Barceloně bude ta v Jižní Koreji. Samsung přichystal dva nové čipy konceptu big.LITTLE a jak již nadpis naznačuje, vedle obligátního osmijádra se nám tu objevuje šestijádrový ARM.
SoC Exynos Octa 5422 dnes ničím nepřekvapí, již pár dní pohání všeobecně známý smarpthone Samsung Galaxy S5. Jde o 4+4jádrový čip konceptu big.LITTLE využívající 4 lowend jádra Cortex A7 s taktem 1,5 GHz a čtyři jádra Cortex A15 na taktu 2,1 GHz. Podobně jako samotný Galaxy S5, i toto osmijádro je spíše taková běžná evoluce. Jeho grafickou část obstarává GPU ARM Mali-T628.
To Exynos Hexa 5260 je podivný hybrid. Kdo by čekal kombinaci dvou pomalých jader pro extrémně úsporný klidový chod smartphonu a čtveřici rychlých pro hraní a multimédia, by se mýlil. Koncept big.LITTLE je zde v podobě 4+2 jader. Pomalejší Cortexy A7 běhají na 1,3 GHz, rychlejší A15 na 1,7 GHZ – tak či onak je toto co do TDP výrazně úspornější řešení než výše uvedené osmijádro. Míří do nižších a menších smartphonů.
Oba čipy podporují nové ISOCELL snímače Samsungu (více dále) až do 16Mpix rozlišení, nechybí v čipech zahrnutý DisplayPort výstup, nová verze NFC PHY či Wi-Fi 802.11 b/g/n (s rychlostí až 300 Mbit/s). Obecně se od Hexa varianty očekává, že to bude právě ona, kdo bude pohánět zmenšenou verzi, smartphone Galaxy S5 Mini.
Snapdragony osmistovkové řady známe, takže je jasné, že nový Snapdran 605 a 610 míří do mainstreamového segmentu. Ale co bylo loni hi-end, je letos mainstream, pročež by tyto čipy neměly uniknout naší pozornosti. V obou případech jde o ARM SoC využívající standardní 64bit ARM Cortex A53 jádra, která jsou navržena tak, aby poskytovala výkon na úrovni starších 32bit Cortex A9, ale při daleko lepší energetické efektivitě.
Zajímavá je nepochybně ale informace, že vedle obligátních čtyř procesorových jader ve Snapdragonu 610 jich model 605 nese rovnou osm. Takže se nechme překvapit, jak moc efektivně budou využitelná v typickém Androidím smartphonu. Qualcomm v rámci svých SoC zapracoval též na LTE Cat 4 a vyšší efektivitě tohoto typu připojení, výrobci zařízení tak mimo jiné budou moci pokrývat větší spektrum frekvenčních pásem. Oba nové Snapdragony jsou přitom pinově kompatibilní s modelem 410, výrobci tak budou moci stavět na stejné PCB platformě.
GPU část je řešena pomocí Adreno 405, což je grafické jádro podporující vedle DirectX 11.2 také OpenGL ES 3.0. Zmínkou o DX Qualcomm jasně vysílá signál, že tato ARM SoC jsou připravena i na systém Windows Phone v nejnovějších variantách. Chybí ale zmínka o „plnohodnotném“ OpenGL, jakkoli by to právě DX 11.2 naznačovaly. Kupříkladu to aktuálně znamená, že Tegra K1 postavená na architektuře Nvidia „Kepler“ je stále jediným známým ARM SoC, na kterém plně běhá Unreal Engine 4.
Jinak Adreno 405 podporuje dnes obvyklé věci jako rozlišení displeje až po 2560×1600, 4k video včetně formátu H.265. Na trhu se nové Snapdragopny objeví v produktech až na konci tohoto roku, samotné čipy budou připraveny ve čtvrtém čtvrtletí. Lze tedy předpokládat, že již nyní začíná Qualcomm dodávat testovací vzorky svým partnerům.
Další evoluční krok ve vývoji snímačové technologie představil Samsung v dalším novém snímači. Po původním 8Mpix ISOCELL snímači přichází nové 13Mpix a 16Mpix varianty, opět samozřejmě využívající výrobní technologii CMOS, konkrétně 65nm stacked proces.
U 13Mpix čipu >hovoří jihokorejský gigant o podpoře technologie Smart WDR (Wider Dynamic Range), což je firemní variace na HDR. Jeho 16Mpix bratr je pak speciálem zejména pro video, jelikož je uspořádán do poměru 16:9. Vedle 1080p při 60 snímcích za vteřinu si poradí též se záznamem UltraHD videa v rozlišení 3840×2160 při až 30 fps. To jsou ale parametry komerčně dostupné varianty čipu, on samotný bez problémů zvládá předávat kompletní rozlišení 30× za vteřinu, tedy v podstatě záznam 30fps videa v 16Mpix rozlišení.
Oproti BSI CMOS technologii hovoří Samsung u ISOCELL o 30% nárůstu nábojové kapacity fotocitlivých buněk a ve výsledku o 20 % vyšším úhlu, ve kterém mohou světelné paprsky na buňky dopadat – to dále zjednodušuje konstrukci objektivů,. resp. snižuje jejich velikost.
Nový Nikon D4s navazuje po vzoru D3 → D3s na dosavadní top model D4. Zatímco zachovává rozlišení full-frame snímače lehce přes 16 megapixelů (reálné rozlišení fotografií 4928×3280), je po okraj našlapán novinkami. I samotný snímač je nový, přepracovaný a jak díky němu, tak díky nové elektronice v čele s procesorem Expeed 4 (D4 využíval Expeed 3) nabízí základní rozsah ISO 100 až 25600 s Lo a Hi režimy rozšiřitelný na ISO 50 až – naprosto šílených – ISO 409 600.
AF systém nabízí 51 AF bodů, z toho 15 křížových, resp. 9 pracujících až do f/8. Závěrka samozřejmě zvládá i čas 1/8000, Nikon opět upravil materiálové složení zejména jejích lamel, a tak stoupá udávaná životnost na parádních 400 tisíc cyklů.
Vedle 12 a 14bit RAWu a JPEGu je podporován i formát TIFF. LCD s úhlopříčkou 3,2 palce má konzervativní rozlišení 921k bodů, hledáček nabízí 100% pokrytí a 0,7× zvětšení. Snímač v kombinaci s procesorem umí 11 fps v plném rozlišení. Video je podporováno až 1080p s maximálně 60 fps, a sice V podobě H.264 s datovým tokem až 42 Mbps. Zvuk je monofonní.
Podobně jako Nikon D4, i D4s podporuje vedle CompactFlash karet i nový formát XQD, který hrne data na flash čipy v podstatě přímo po PCI Express sběrnici. Z rozhraní nechybí USB 2.0, miniHDMI (s nekomprimovaným výstupem v 1080/60p) a také GLAN. Velký akumulátor zabírající celý vertikální grip, je též vylepšenou verzí, vydrží na 3020 snímků (dle metodiky CIPA). Tělo je pochopitelně chráněno proti nepřízni počasí. Rozměry 160×157×91 mm a hmotnost 1,35 kg odpovídají tomuto segmentu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: