Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Těch klacků už Intel naházel svým procesorům pod nohy víc. Dávno ty tam jsou doby, kdy šlo u CPU Intel měnit většinu provozních parametrů, díky kterým jsme dosahovali OC na úrovni +50 % celkem běžně. Když si vezmeme dnešní OC-friendly modely, například Core i7 řady K, pak se běžně dosahovaný OC (tj. bez složitého ladění napětí za bezpečnou hranici a použití nestandardních metod chlazení) pohybuje tak do zhruba +33 % u těch lepších kusů CPU. Ale to se bavíme o procesorech, které jsou často s cenou kolem 10 tisíc Kč, nebo minimálně kolem 7 tisíc Kč. Jedinou výjimkou je snad to výroční Pentium G3258, ale i to je vlastně „fosilní“ záležitost, řada Haswell Refresh, přičemž mezitím Intel vydal Broadwell a Skylake.
Solidním polenem do soukolí overclockingu i K-čkových procesorů Skylake je ztenčení podložky, která nese celé CPU, tedy známá kauza kolem ohýbání CPU. To spolu s obligátním méně kvalitním materiálem pro přenos tepla z pouzdra čipu na heatspreader CPU tvoří už celé seskupení polen. Ale když odbočíme k dnešnímu tématu, tak i přesto všechno se výrobcům základních desek doteď dařilo nabídnout zákazníkům možnost přetaktovávat procesory Skylake navzdory Intelu.
Modelový je v tomto ASRock, který u svých desek pro Skylake nabídl tzv. SkyOC, možnost přetaktovávat zamčené procesory změnou taktu sběrnice (BCLK). Tedy všech těch ještě relativně levných Core i3 či i5. Nedlouho poté, co tuto věc inzeroval, ale začalo najednou být ticho po pěšině a s nejnovějšími BIOSy najednou SkyOC mizí pryč. Zlí jazykové tvrdí, že za to může velký tlak Intelu na výrobce desek. Intel sám ale vše sichruje ještě dalším polenem do soukolí, které představují aktualizace mikrokódu CPU, které dokáží taktování změnou frekvence sběrnice znemožnit. Takže ve výsledku jsou Skylake procesory hned několika způsoby uměle zaříznuty v možnosti vymáčknout z nich více, nemluvě o té chatrné mechanické konstrukci podkladového materiálu CPU.
A mezitím AMD na to nadále kašle a prostě své ve srovnání s Intelem levné procesory umožňuje taktovat. Doufejme, že to zachová i pro 14nm Zen, to by mohli Intelu trochu zavařit, neboť…
De facto potvrzenou je nově informace, že architektura Zen od AMD nabídne až 32jádrové procesory pro servery, dále 16jádrové a v běžných desktopech minimálně 8jdárové procesory. Těch 32 jader bude možná obligátní slepenec dvou 16jádrových čipů, to prozatím nepředjímejme, ale povězme si o daleko podstatnější informaci, která vzešla z materiálů prezentovaných v CERNu [video](nutná registrace).
Ta tvrdí, že Zen bude mít o 40 % vyšší IPC než stávající firemní CPU architektury, tedy o 40 % vyšší výkon na takt. Aktuální procesory pro socket AM3+ mají sice též 8 jader, ale jsou vyráběny 32nm procesem, zatímco Zen bude vyráběn 14nm FinFET. Pokud si toto sečteme, lze předpokládat, že pokud má dnes AMD 32nm osmijádra s TDP od řekněme 65/95 W přes nejběžnějších 125W až po 220W monstra, Zen bude v těch nejnižších hladinách TDP a při dané frekvenci nabídne minimálně o 40 %, ale spíše o 50 až 100 % vyšší výkon oproti procesorů FX rodiny Piledriver. Ten přitom dává v multi-thread úlohách srovnatelný výkon s procesory AMD stejné cenové třídy a jeho hlavním neduhem je právě vyšší spotřeba.
Mně to dává zatím papírově následující úvahu: Zen má šanci překonat architektury Haswell Refresh a Haswell-E a vzhledem k tomu, že Skylake není nikterak zásadně lepší než Haswell Refresh, bude muset Intel s Kaby Lake předvést něco hodně moc úžasného. Vím, že jsem hodně optimistický, ale prozatím věřím/doufám, že Zen bude pro AMD něco jako první K7 Athlony. A s ohledem na to jak se Intel poslední roky chová a jak snižuje kvalitu svých produktů (teplovodivá pasta místo pájení u Ivy Bridge, lámající se Skylake), bude jedině dobře, pokud se AMD zase po mnoha letech něco opravdu povede. On 32jádrový Opteron se SMT by mohl nadělat vrásky na čele i Broadwellovým Xeonům s více než dvěma desítkami CPU jader.
Když SanDisk vydal řadu SSD Z400s, první s 15nm TLC čipy Toshiba/SanDisk, udával u některých modelů životnost zápisu odpovídající pouze směšným 281 přepisům celého prostoru SSD. OCZ nyní po několika měsících přichází s řadou SSD Trion 150, který nese jak SSD/NAND flash řadič Toshiba, tak 15nm TLC čipy Toshiba. Lze u něj tedy předpokládat maximální know-how samotného japonského výrobce a měsíce ladění, aby životnost byla vyšší.
Jenže je tomu právě naopak, OCZ inzeruje kapacity snížené (tedy ne 128-256-1024GB, ale pouze 120-240-480-960 GB) a k tomu přidává informaci o garantované životnosti 250 přepisů celého povrchu SSD, v datasheetu vtipně přepočítané na denní objem zápisu po dobu tří let, což je shodou okolností délka záruky.
Ne, že by to bylo nepřekonatelně málo, pro 120GB model to znamená garanci tříleté výdrže při přepisu 27 GB dat denně, pro vyšší modely adekvátně výše. SSD tedy většině lidí v běžném užití vydrží déle než tři roky, nebo ještě jinak řečeno svojí životností překoná většinu současných HDD. Ale i tak jde v případě 15nm TLC čipů o suverénně nejhorší volbu SSD pro vaše PC, kterou však nekompenzuje adekvátně nižší cena. Ta je v podstatě srovnatelná s 15nm/16nm MLC či také 19nm/20nm MLC/TLC a není tak jediný důvod, proč tuhle nešťastnou věc kupovat (můžeme ale dle informací OCZ očekávat, že s rostoucím výskytem řady Trion 150 v eshopech půjde cena dostatečně dolů, také je třeba dodat, že udávaná životnost je shodná s předchozí 19nm řadou Trion 100). Toshiba to už pochopila, pro QLC plánuje výrazně konzervativnější výrobní proces a použití vrstvených čipů, to ale nic nemění na tom, že Trionu 150 bude lepší se vyhnout.
Matroxu se celkem daří využívat flexibility GCN architektur AMD tak, jak sama AMD nečiní. Nejnovější grafika C900 tak sází na zjevně nižší typ GPU, ze kterého ale díky osázení karty rozbočovači výstupů (vzpomeňme, že jde o dědictví externích krabiček DualHead2Go a TrippleHead2Go) vyvedla celkem devět microHDMI výstupů. Ty jsou omezeny na rozlišení 1920×1200, ale i tak jde o unikátní produkt pro speciální použití, s nímž jsou dodávány i ovladače pro Linux a software Matrox PowerDesk.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.
Intel sám ale vše sichruje ještě dalším polenem do soukolí, které představují aktualizace mikrokódu CPU, které dokáží taktování změnou frekvence sběrnice znemožnit.A teď když si člověk uvědomí to, že když může mikrokódem intel ovládat takovéhle blbosti (ten mikrokód musí mít interface k ovládání režimů vnitřní PLL násobičky), tak co všechno dalšího by se mohlo mikrokódem prakticky neviditelně "upravit". Je ta změna z firmware permanentní (=odpálení nějakého můstku v čipu) nebo stačí vrátit starej mikrokód/BIOS? BTW udělal by někdo, kdo je tímto postižen, binární porovnání těch mikrokódů, aby šlo zjistit, kterej bit to ovládá?
Ale nový firmwary asi budou šifrovaný, že?
Navyse ber to tak ze CPU s nizsimi taktmi su po hw. stranke totozne s CPU na vyssich taktoch (v ramci rady) - akurat ze nepresli vystupnou kontrolou na vyssich taktoch. Pretaktovavat ich (hlavne extremnejsie) moze viest k tomu ze sa prejavia ich vady. To je asi jediny a podla mna celkom rozumny dovod preco by vyrobca mohol mat zaujem uzamkynat taktovaciu freq.
Intel jednoduše jen chce, aby byl prémiový segment včetně desek, kde bude mít největší marže.Citation needed, jinak je to jen a jen tva interpretace...
Křemík je to vždy stejný (to platí jak pro čipsety, tak pro CPU)Nemůže se třeba kvůli nepřesnostem při výrobě stát, že některé kusy jedou stabilně do 2.8 GHz, a některé až do 3.5, tak je podle toho prodají?