Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Proklamovaný a dlouze očekávaný nástupce řady GeForce GTX 750 / GTX 750 Ti je zde. Čekala se karta s podobnými provozními parametry, ale vyšším výkonem a novou funkcionalitou. Nvidia tato očekávání naplnila zhruba ze dvou třetin.
GeForce GTX 950 přichází s mírně povypínaným GPU z GeForce GTX 960. To znamená 28nm kousek, v nímž pochopitelně oproti 28nm GPU z GeForce GTX 750 /Ti nelze dělat zázraky. Nová karta se tak nevejde do limitu napájení PCI Express ×16 sloty, tedy 75 W, její hodnota TDP je 90 W a tak je zde přítomen 6pin PCI Express konektor přídavného napájení.
Navýšený výkon je splněn z prosté povahy, že GeForce GTX 750 / Ti nesou 512 / 640 CUDA jader, zatímco GeForce GTX 950 má v GPU aktivních 768 CUDA jader. Frekvence jsou odpovídající, takže celkový výkon roste a díky proporcím jednotek a určitým pokrokům v architektuře (GTX 750 je Maxwell 1.0, GTX 950 je Maxwell 2.0) je celkový výkon ve 3D vyšší zhruba o 40 %. A je zde nová funkcionalita jako třeba výstup HDMI 2.0 zvládající 4k/60Hz signál, nebo nový video dekodér, který si poradí s 4k / H.265 videem - to GTX 750/Ti neumí.
Vše by asi bylo v naprostém pořádku, jenže vyšší GeForce GTX 750 Ti se dá koupit kolem 3700Kč, zatímco GeForce GTX 950 se pohybuje od 4500 Kč výše (v době, kdy čtete tyto řádky se to mohlo trochu srovnat). Mnoho lidí tak, přesto, že GTX 750 Ti také při uvedení stála více, nepovažuje GTX 950 za přímého nástupce GTX 750 / GTX 750 Ti. S tím lze souhlasit minimálně do té míry, že s ohledem na přídavné napájení a celkově tedy mírně složitější konstrukci se v obecném slova smyslu nehodí k nasazení všude, kam se GTX 750 (Ti) vejde.
Také je modelu GTX 950 vyčítáno, že mezi Radeony naleznete výkonnější a levnější starší karty. To je pravda. GeForce GTX 950 zkrátka v sobě kombinuje vše nové a Nvidia nikdy nebyla takový samaritán, aby to dávala za cenu odpovídající starým produktům konkurence s menší funkcionalitou, nebo aby si sama parazitovala (do)prodeje starších modelů. Mimochodem, ta věc na fotografiích je referenční model, ale v prodeji potkáte hlavně nereferenční a OC modely od všemožných výrobců.
Tohle je zatím neoficiální, nicméně to dává perfektní smysl. GPU GM206 je využitelné ve více než dvou kartách, takže vedle GeForce GTX 960 s 1024 CUDA jádry a nové GeForce GTX 950 s 768 CUDA jádry je zde prostor pro třetí model s 896 CUDA jádry. GeForce GTX 950 Ti by mohla mít TDP odpovídající 100 W a výkon posazený právě mezi obě uvedené existující grafiky. Otázkou je v jaké podobě a jak rychle přijde, odhadoval bych to na podzim. Více už z čipu GM206 asi vytěženo nebude, o další krok níže se bavíme o 640 CUDA jádrech, což už je doméně výrobně levnějšího čipu použitého na řadě GeForce GTX 750 /Ti.
Pokud by to bylo před rokem či déle, pak by dávalo smysl určité přepracování čipů pro nové produkty ve třídě s 512/640 CUDA jádry, ale nyní na počátku úsvitu 16nm FinFET výroby GPU u TSMC (což Nvidia nepochybně nyní plně testuje) už by to bylo zvláštní štěpení sil. Leda že by Nvidia měla na skladech dostatek čipů, které mají v pořádku výpočetní bloky pro maximálně 640jádrovou grafiku, pak by mohl na bázi GM206 přijít skutečný nástupce GeForce GTX 750 Ti: karta napájená pouze z PCI Express slotu.
Po AMD se i Intel v budoucnu přidá k výrobcům GPU (v jeho případě integrovaných v CPU), která podporují technologii VESA Adaptive Sync, známou též jako AMD FreeSync. Vyplývá to ze slov Davida Blythea, který má v Intelu ve své pozici Chief Graphics Software Architect na starosti softwarovou podporu integrovaných GPU. Zpráva v zásadě pozitivní, ale nezazněla slova o tom, kdy by k tomu mělo dojít, ani jakých generací CPU by se to mělo týkat. Ale přiznejme si, že s ohledem na výkon GPU Intel lze nějaký výraznější praktický přínos čekat spíše u vyšších až nejvyšších GPU, která kupříkladu v Celeronech a Pentiích nenajdeme.
Po zhruba dvouwattovém 400MHz Quarku X1000 z loňského roku přináší Intel další produkt v rámci této ultraúsporné řady procesorů. Nový Quark D1000, který je de facto mikrokontrolérem, jde s parametry řádové níže. Jeho pracovní frekvence je 33 MHz a TDP pouze 0,25 W. To jsou maximální provozní parametry, procesor umí pracovat na daleko nižších taktech od 32 až po 1 MHz, s nímž má TDP pouze 0,0016 W, tedy 1,6 mW. Na napájecím vstupu počítá s regulátorem dodávajícím 1,62 až 3,63 V a z rozhraní nabízí SPI, I2C, 24GPIO či 2× UART. Jde o další produkt, kterým Intel cílí na dlouhodobá hájenství ARMu. Instrukční sada je 32bit, CPU jádro je samozřejmě jen jedno, není zde ani HT, ani cache.
Aktuálně máme od AMD na světě sice čerstvou novinku - grafiky řady Fury s GPU Fiji, ale to jde stále o 28nm GPU. AMD však, stejně jako Nvidia, pilně pracuje na přípravě FinFET produktů, ať již to v jejím případě znamená 16nm u TSMC, nebo 14nm u GlobalFoundries (která pro AMD již nějakou dobu také různá GPU či APU na bázi 32/28nm technologií vyrábí). Jedním z FinFET produktů má být nový hi-endový čip, další dva budou spadat do jiných segmentů.
Hi-endový čip údajně nese označení „Greenland“ a AMD má již brzy dostat jeho zkušební vzorky vzešlé z rizikové výroby. ARchitektonicky se máme dočkat výrazného skoku od předchozích produktů několika generací GCN architektury a samozřejmě podpory HBM2 pamětí.
Další dva čipy, tedy „Baffin“ a „Ellesmere“, představují mainstream, resp. low-end. Je otázka, jestli low-endem je opravdu myšlen čip cílící do grafik za ±1 tisíc Kč, jejichž segment rychle umírá, nebo spíše vyšší karty. Viděl bych to na to druhé a od toho se samozřejmě odvine i to, kam bude cílit mainstreamový čip. AMD je pod velkým tlakem, neboť již nějakou dobu přešlapuje na místě se staršími čipy, podobně jako Nvidia. Uvidíme, s čím (tedy s jakými konkrétním grafikami a za jaké ceny) příští rok přijde.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
nějakou vulgaritou
nedělej ze sebe, že jsi něco víc než prostý lid!
nedělej ze sebe, že jsi něco víc než prostý lid!Ty vidíš expresivní výraz? Já teda vidím jazykový vtípek na etymologii slova „vulgární“.
Nepsal jsem nic o tom, že on použil expresivní výraz tady. Použil ho v té druhé diskusi a teď přispěchal podpořit někoho, kdo používá podobné výrazy tady.
Jsou lidé, kteří by se poté, co rezolutně prohlásili za hovadinu něco, co se ukázalo být pravdivým, tiše styděli. Jsou lidé, kteří by přiznali, že se mýlili. Jsou i lidé, kteří by se omluvili. Ta poznámka byla jen pozorováním, že Petr Tomášek nepatří do žádné z těchto tří skupin, nic víc.
To takhle obecně rozhodně nelze tvrdit. Ale i kdyby ano, kolega "koroptev" výslovně psal "to stejny osmijadro s integrovanou"; pak se sice opravil na "`trochu jiny ne uplne stejny' osmijadro", ale pořád trvá na osmijádru, takže je na místě otázka, které to podle něj má být.
Mimochodem, ještě jsem neviděl CPU-intensive test, ve kterém by hyperthreading přinesl víc než nějakých 10-20 procent (a spíš to bývá při té dolní hranici). To, že čtyřjádra Intelu mohou výkonem konkurovat osmijádrům AMD, je dáno spíš nižším počtem taktů na instrukci, rozhodně ne hyperthreadingem.
rozumne akcelerovat videa zvladne procesor (minimalne ty, o kterych tu je rec) vzdy lepe
Pominu-li, že jste asi chtěl napsat přehrávat místo akcelerovat, občas by se hodilo právě to, aby přehrávání procesor zbytečně nezatěžovalo. Ale to se dostáváme zpátky k tomu, že ne pro každého je v systému nejdůležitější to, co se mu v daném okamžiku kreslí na obrazovku.
ty karty jsou na jakekoli moderni vyuziti tak jako tak nepouzitelneExistují lidé, kteří dělají výpočetně náročné paralelizovatelné úlohy, které ale nikdo nenapsal tak, aby šly pouštět na grafice (nebo to prostě nejde), ale jako výstup jim stačí textový terminál. Na druhou stranu MK tuším nechce integrovanou grafiku proto, že mu žere paměť - kolik toho ale sežere když na ní bude provozovat obyčejné desktopové prostředí a kancelář?
i prehravani videa je lepsi delat pres cpu nez pres akceleracni moznosti te karty..Jestli myslíš dekódování, tak to stejně AFAIK na Linuxu moc nefunguje (a procesor ho zvládne v pohodě), jestli myslíš akceleraci výstupu, tak ta mi jela i na s3virge.
a doba zobrazovadel bez te 3d casti, ktera zere, se uz nevratiJá teda vidím v obchodech spoustu ne3D monitorů. Dokonce bych řekl že v relaci do 10k většinu.
Na druhou stranu MK tuším nechce integrovanou grafiku proto, že mu žere paměť - kolik toho ale sežere když na ní bude provozovat obyčejné desktopové prostředí a kancelář?
Myslím, že mu nešlo ani tak o vlastní spotřebu paměti jako spíš o zabrání části datového pásma = zpomalení přístupu do paměti pro procesor a další DMA periférie.
Které části věty
Když budu sestavovat počítač pro někoho jiného, zohledním při tom, k jakému účelu a jakým způsobem ho dotyčný bude používat, a podle toho budu volit komponenty.
jste nerozuměl?
lowend gfx karta nebude pravdepodobne ten typ karty, ktery uspokojuje pozadavek na "narocne paralelizovatelne ulohy" (predpkladam, ze pointa te vety mela byt "ktere ale nikdo nenapsal, aby sly poustet JINDE nez na grafice)..
Ne, to jste to pochopil přesně naopak. Myšleno to bylo tak, jak to bylo napsáno: úlohy, které jsou sice dobře paralelizovatelné, ale nejde na ně využít GPU. Přesně pro tento typ nasazení se hodí vícejádrový procesor, ale není žádoucí, aby se o přístup do paměti musel dělit s GPU. Nějaká GPU pořád potřeba je (ne vždy se hodí použít úplně headless server), ale low end stačí.
Ja mam R5 230 tusim, no ale to je tusim stale to stejne jak 6450:
01:00.0 VGA compatible controller: Advanced Micro Devices, Inc. [AMD/ATI] Caicos [Radeon HD 6450/7450/8450 / R5 230 OEM]
Jinak nemuzu si stezovat s OSS ovladaci to jede vyborne, popravde lepe nez notas s intel hd4000
nasobnej vykon tech par kacek za rok navic opodstatni
Není to jen "pár kaček za rok", ale i tisícovka hned při nákupu.
koho zajima, zdali chladic ma rozmer x nebo y, kdyz se tam vejde?
Právě že nevejde - tyhle karty jsem ještě neviděl v provedení, které by se vešlo do jednoho slotu.
proc te potom zajima nejaky pokrok?
Třeba proto, že s dnešní technologií by se dala vyrobit karta se stejnou spotřebou ale vyšším výkonem, případně stejným výkonem a nižší spotřebou.
silnejsi karty mas integrovany v cpu od amd i intelu.. pokud pro tebe gpu neni tema, tak ho proste nekupujes
Existují i jiné důvody, třeba to, že nechci, aby GPU sdílela paměť s procesorem. Jednak kvůli té paměti, jednak proto, že to má vliv na výkon systému.
by vedlo k zisku zkusenosti, ktere by vyustily v jiste zavery a reakceJo. Třeba bys nenapsal že
silnejsi karty mas integrovany v cpu od amd i intelubez uvedení ekvivalentu FX-8xxx s grafikou.
to pochybujem, je to obyc MCU ktore asi nebude mat kontroler na externu pamat, ma to len 25 GPIO... mozes to pouzit namiesto atmelu AVR alebo STM32, ci PIC ,-)
podla napajacich napati to bude isto minimalne okolo 90nm. podla mna to bude vykonnostne porovnatelne s radou CortexM (mozno aj M0), otazka este ci tam bude aj MMU, kolko RAMky ci sa bude dat rozsirit a tak podobne ci app budeme pisat pre RTOS, alebo fakt nejaky miniaturny Linux ,-)
PLL nasobic sa bude dat nastavovat kedze pisu rozne spotreby podla frekvencie (1MHz, 32, 33, ..)