Pornhub zveřejnil podrobné statistiky za rok 2025. V části věnované zařízením a technologiím se lze dočíst, že 87 % přenášených dat směrovalo na telefony, 2 % na tablety a 11 % na desktopy. Operační systém Linux běžel na 6,3 % desktopů. O 22,4 % více než před rokem. Firefox má na desktopu 8,4 % podíl.
Chcete vědět, co se odehrálo ve světě techniky za poslední měsíc? Nebo si popovídat o tom, co zrovna bastlíte? Pak dorazte na prosincovou Virtuální Bastlírnu s mikrofonem a kamerou, nalijte si něco k pití a ponořte se s strahovskými bastlíři do diskuze u virtuálního piva o technice i všem možném okolo. O čem budou tentokrát strahováci referovat? Téměř každý už si všiml významného zdražení RAM a SSD, jsou zde ale i příjemnější zprávy. Průša uvádí
… více »Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) podporuje vyjádření partnerů ze Spojeného království, kteří upozorňují na škodlivé aktivity společností Anxun Information Technology (též „I-S00N“) (pdf) a Beijing Integrity Technology (též „Integrity Tech“) působících v kyberprostoru a sídlících v Čínské lidové republice (ČLR). Tyto společnosti jsou součástí komplexního ekosystému soukromých subjektů v ČLR,
… více »Společnost Pebble představila (YouTube) prsten s tlačítkem a mikrofonem Pebble Index 01 pro rychlé nahrávání hlasových poznámek. Prsten lze předobjednat za 75 dolarů.
Společnost JetBrains v listopadu 2021 představila nové IDE s názvem Fleet. Tento týden oznámila jeho konec. Od 22. prosince 2025 již nebude možné Fleet stáhnout.
Byl vydán Mozilla Firefox 146.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 146 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Před rokem převzala Digitální a informační agentura (DIA) vlastnictví a provoz jednotné státní domény gov.cz. Nyní spustila samoobslužný portál, který umožňuje orgánům veřejné moci snadno registrovat nové domény státní správy pod doménu gov.cz nebo spravovat ty stávající. Proces nové registrace, který dříve trval 30 dní, se nyní zkrátil na několik minut.
IBM kupuje za 11 miliard USD (229,1 miliardy Kč) firmu Confluent zabývající se datovou infrastrukturou. Posílí tak svoji nabídku cloudových služeb a využije růstu poptávky po těchto službách, který je poháněný umělou inteligencí.
Nejvyšší správní soud (NSS) podruhé zrušil pokutu za únik zákaznických údajů z e-shopu Mall.cz. Incidentem se musí znovu zabývat Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Samotný únik ještě neznamená, že správce dat porušil svou povinnost zajistit jejich bezpečnost, plyne z rozsudku dočasně zpřístupněného na úřední desce. Úřad musí vždy posoudit, zda byla přijatá opatření přiměřená povaze rizik, stavu techniky a nákladům.
Organizace Free Software Foundation Europe (FSFE) zrušila svůj účet na 𝕏 (Twitter) s odůvodněním: "To, co mělo být původně místem pro dialog a výměnu informací, se proměnilo v centralizovanou arénu nepřátelství, dezinformací a ziskem motivovaného řízení, což je daleko od ideálů svobody, za nimiž stojíme". FSFE je aktivní na Mastodonu.
Grafenu, za který byla loni udělena Nobelova ceny za fyziku, se po světě věnuje v té či oné podobě mnoho výzkumných týmů, ale IBM, jež před časem oslavila stoleté výročí, má nepochybně kapitál na cokoli včetně praktické implementace. O týmu z T.J. Watson Research Center patřícího IBM tak přichází zpráva, že se tamním vědcům podařilo vyrobit vůbec první jednoduchý integrovaný obvod na bázi grafenu.
Integrace není prozatím nijak vysoká, v útrobách čipu se nachází jediný tranzistor doprovázený dvěma cívkami, nicméně to hlavní, a sice odstranění dosavadních problémů s nízkou přilnavostí grafenu ke kovům a oxidům, v IBM vyřešili.
Pokladem pro nanesení vlastní logiky čipu je zde karbid křemíku (SiC), výroba vlastního grafenu na čipu probíhá termální desorpcí (uvolněním adsorbovaných molekul z povrchu dané látky) z tohoto waferu. Do něj již vlastní „vodivé cesty“ vypálí klasická litografie pomocí elektronového paprsku a přebytečné grafenové části odstraní kyslíková plasma. Při výrobě cívek přijde ke slovu ještě technologie vrstviček hliníku mikronových rozměrů a vše nakonec izoluje od zbytku „konstrukce“ elektronové odpařování vrstvy oxidu křemičitého z podkladu.
Vyvinutá technologie má podstatnou výhodu, že je z valné části plně kompatibilní se stávajícími metodami výroby křemíkových čipů, takže případný přechod na grafen bude v továrnách poměrně usnadněn. Zatím je ale třeba zapracovat na míře integrace, v dohledné budoucnosti můžeme s grafenovou technologií počítat maximálně tak u čipů pro bezdrátová komunikační zařízení či v různých zesilovačích. Do výroby CPU či nedej bože GPU má grafen ještě hóóódně moc daleko. Však vzpomeňme, jak dlouho to trvalo od vynálezu Jacka Kilbyho/Roberta Noyceho k 3mld+ grafickým procesorům.
Nvidia tohle udělala předloni s Fermi (architekturu ohlásila téměř ¾ roku před reálným uvedením karet na trh), nyní podobný krok zkouší i AMD. Na Fusion Developer Summitu v polovině června byla představena zbrusu nová chystaná architektura, která, jak již napovídá název summitu, není tak silně o 3D grafice, ale (s každou další generací) ze stále větší a větší části o GPGPU. AMD letos vstoupila do Fusion éry a tlačí na co nejlepší GPGPU implementaci jak ze strany softwaru (open-source vývojáři, podpora OpenCL atd.), tak hardwaru (odchod od VLIW).
Stávající superskalární architektury, jichž se v posledních generacích s různými obměnami držely všechny Radeony od generace HD 2000, brzy vezme za své. Ještě na přelomu roku vyzkoušela AMD celkem slušný evoluční krok v podobě přechodu z VLIW5 na VLIW4, ale budoucnost GPU v AMD je skalárně-vektorová. To má přinést mimo jiné snadnější programování pro taková GPU, čistší zdrojový kód a snazší ladění.
Nová generace GPU sjednotí obecnou i texturovou L1 cache, přibude podpora komprimovaných textur na úrovni L1, propracovanější plánovač a zbrusu nový front-end s vyšší škálovatelností geometrie (geometrické jednotky budou co do počtu nezávislé na dalších výpočetních blocích). Podrobnosti kolem optimalizací architektury na výpočty se jistě budeme dozvídat v blízké budoucnosti více, AMD si potřebuje pohlídat konkurenční Nvidii, ale jinak obě firmy mají jeden společný zájem: konečně „donutit“ vývojáře, aby začali psát více GPGPU aplikací pro běžné smrtelníky (což v případě AMD znamená OpenCL a snahu oprostit GPGPU od Nvidia CUDA).
Podrobnosti shrnuje obsáhlá prezentace.
A když už jsme u toho, nemineme ani téma OpenCL v jiném kontextu. AMD se společně s ARMem nechala na Fusion Developer Summitu slyšet o dalším důležitém bodu: obě firmy budou odteď na podpoře a propagaci OpenCL silně spolupracovat, aby se věci pokud možno konečně začaly pořádně hýbat. To, že AMD za OpenCL stojí, je jasné, ARM pak má již nějakou dobu (od loňského listopadu) k dispozici architekturu vlastního GPU Mali-T604, které si také s OpenCL poradí (konkrétně tehdy ARM udával dokonce podporu OpenCL 1.1 a i teprve chystané verze 1.2).
ARM co do počtu jader posiluje jak svoji CPU část, tak i GPU, byť nezřídka je jeho CPU architektura párována s jinými GPU, jmenujme alespoň Nvidia Tegra a budoucí plány Nvidie zahrnout ARM CPU i do hi-endových GPU – i zde by mohla prosazování OpenCL pšenka kvést velmi dobře. AMD nyní čerstvě pustila do prodeje Llano APU (již můžete v cenících vyhlížet jak celé produkty, tak pro desktopy základní desky a CPU se socketem FM1). Otázkou ale je, jestli se OpenCL podaří konečně nastartovat. Možností je spousta, minimálně u programů pracujících s grafikou či videem, ale o těchto věcech se hovoří již několik let, minimálně od chvíle, kdy Nvidia uvedla první CUDA GPU.
Před (delším) časem to vypadalo, že společnost OCZ definitivně odstavila výrobu a prodej „klasických“ napájecích zdrojů odkoupené firmy PC Power & Cooling, která se do srdcí všech konzervativců zapsala setrváním u 80mm ventilátorů a pevně připojené kabeláže, stejně jako testovacími reporty v balení každého prodaného zdroje, uváděním hodnot, které jiné firmy raději opomíjejí anebo také jako vůbec první výrobce zdrojů sedmiletou zárukou na některé modely. Některé věci jsou dnes již v nabídce jiných výrobců, nicméně stále byla, je a bude po zdrojích PC Power & Cooling poptávka a tehdejší odstavení klasických modelů a nahrazení jich zdroji „Mark II“ se 135mm ventilátory moc na pohodě nepřidalo.
OCZ ale zdá se vystřízlivěla a z nedávného rozhovoru s jedním z předních představitelů firmy plyne následující: zdroje řad Silencer či Turbo-Cool budou nadále v nabídce, což potvrdilo nedávné uvedení nového Silenceru. OCZ stále zaměstnává původní tým inženýrů z PC Power & Cooling a nic na tom měnit nebude, pokračuje nadále v odkazu zakladatele firmy Douga Dodsona. OCZ má již ověřeno, že PC Power & Cooling má velmi loajální základnu klientů, kteří si cení i toho, že firma uměla nabídnout i takové speciality, jako výrobu atypických zdrojů s atypickými konektory vyžádanými tím kterým klientem.
OCZ do budoucna počítá s novou generací zdrojů Silencer/Turbo-Cool. Více podrobností ale nebylo prozrazeno, tak jen doufejme, že PC Power & Cooling se posune na certifikace 80Plus Gold a Platinum. Na závěr snad jen připomenu, že zdroje s 80mm ventilátory nabízí také Antec, nicméně tady se již bavíme o odpojitelné kabeláži.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Toto je uplne klasicky priklad kedy si autor skutocne zasluzi Nobelovu cenu. Zober si kolko laboratorii, sofistikovanych pristrojov, postupov, lasery, plasma, nanotechnologie, neviem kde vselikde sa robi tento tzv bazalny vyskum a potom pride manik ze "lepia paska". Uplne genialne. Ked som pocul o grafene tak som to isiel pozriet a ten material vyzera uplne skvele. Az potom som sa dozvedel o lepiacej paske a chlamal som sa po zemi od smiechu.
Podla mna pre toto sa boja ruska. Nevedia aku hlupost maju skrytu niekde vo vrecku. Uplne jednoduchu, primitivnu ktora nikoho nenapadla s velkou silou a potencialom.