Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Další zvýšení entropie ve značení procesorů, resp. APU AMD, přichází s novými Fusiony ULP (Ultra Low Power). Po řadě různých typů svého prvního APU přichází AMD se superúspornou variantou pro tablety a podobná zařízení, nesoucí prozatím kódové označení „Brazos-T“. Oproti dosavadnímu „Brazos“ (CPU „bobcat“ a GPU s 80 stream procesory vyráběné 40nm technologií u TSMC) je změn výrazně méně, než kolik plánovala 28nm generace, Brazos-T bude nadále vyráběno 40nm u TSMC (tuhle informaci nezapomeňte, až budete za chvíli číst o Nvidia Kepler).
Jaký důvod stojí za tím, že druhá verze tohoto APU nebude na 28 nanometrech, se neví, možná je to snaha urychlit uvedení na trh, možná nemá AMD nasmlouvány dostatečné výrobní kapacity (co se týče nejpokročilejších technologií, tak na ty se u TSMC typicky stojí fronta jak v SSSR na toaletní papír), každopádně čekejme v rámci platformy „Brazos-T“ APU označené „Hondo“ s TDP menším než 4,5 W. Typicky bude tento kousek křemíku i se zbytkem „čipsetu“ baštit 2 W, o 100 mW více při přehrávání 720p videa a pouze 1,6 W při surfování se zapnutou WiFi.
Na dvoujádrový CPU s DirectX 11/OpenCL 1.1 grafikou to rozhodně není špatné. Jistě se vedle tabletů dočkáme i nějakých menších netbooků s „Hondo“ pod kapotou, ke chlazení postačí jednoduchý pasivní systém, balení čipu má mít rozměry 19×19 mm. GPU poběží na 276 MHz, CPU na 1,0 GHz. Druhou částí skládačky bude nový „čipset“ "Hudson M2T" též v 19×19mm pouzdře, oba čipy budou odlehčeny o zbytečné PCI Express linky a další nepotřebné prvky (například analogový video výstup). První vzorky se mají objevit v prosinci, na trh „Hondo“ zamíří někdy na jaře. To je doba, kdy bych začal vyhlížet ladění této generace Fusionu na již použitelnou 28nm technologii TSMC, tedy pokud AMD nepoužije své nasmlouvané kapacity na GPU pro desktopy a notebooky.
Tedy alespoň co se týče architektonického slova smyslu. Architektura „Haswell“, tedy nástupce Sandy Bridge, resp. Ivy Bridge, který bude zbrusu novou záležitostí přinášející mimo jiné instrukční sadu AVX2 s podporou integeru a dalších specialit jako FMA3, bude v desktopových procesorech o mnoho řádů výše než AMD Fusion, ale důležité je brát „Haswell“ jako celek, tedy včetně GPU.
V nejnižším bodu se „Haswell“ posadí na TDP 15 W, přičemž v mobilní verzi přijde i ve víceméně SoC provedení. Intel si toto může dovolit, „Haswell“ bude vyráběn 22nm procesem s „3D“ tranzistory druhé generace. Přinese přepracovaný systém cache, až 8 jader (to bude ona desktopová verze, pochopitelně nikoli 15W) a propracovanější správu napájení, resp. řízení spotřeby CPU+GPU. Intel v „Haswellu“ zkrátí výpočetní pipeline na 14 stages a obohatí jej o jisté prvky z architektury Netburst (Otče náš, jenž jsi na nebesích…).
Co reálně přinesou (volitelné) 512bitové vektorové Larrabee New Instruction (toto uvádí Heise.de, ale možná se jedná o Haswell New Instructions, tedy AVX2), to těžko předjímat, nevíme ani, co tou dobou nabídne přesně konkurence. Momentálně není zcela jasno, jak výrazná míra provázanosti CPU a GPU části bude v „Haswellu“ implementována, ale Intelu nezbude nic jiného než mířit k unifikaci CPU a GPU částí tak, jak to plánuje AMD pro nadcházející architekturu a dále. Důležitá pro úspěch bude softwarová podpora AVX, která je skokanským můstkem pro AVX2, na druhém břehu pak stojí celé OpenCL, na jehož pilu tlačí úplně všichni (AMD, Intel, Nvidia, ARM, …)
Dodejme, že dle VR-zone to vypadá, že uvedení nových hi-endových CPU Sandy Bridge-E se o něco opozdí. Tato platforma s paticí LGA2011 a quad-channel paměťovým řadičem, která staví na čipsetu Intel X79, měla být uvedena ještě letos, nicméně nyní je prý odsunuta až na začátek roku 2012. Logicky to tak dává na výstavu CES, kde se Intel bude chtít blýsknout (AMD tam jistě bude mít Llano, Bulldozer, nějaké další Fusiony a možná i novou generaci grafik). Jako první mají přijít na trh serverové Xeony, desktopové varianty až o něco později.
Na první pohled toto byla zpráva jako blesk z čistého nebe, ale jakmile se internetem začaly šířit podrobnosti (které z pochopitelných důvodů v oficiální tiskové zprávě nezazněly), začalo to spíše připomínat jistá bezvýznamná škatulata. Každopádně věc se má následovně: společnost VIA se po několika letech vlastnictví rozhodla prodat divizi známou jako S3 Graphics, někdejšího známého výrobce grafických čipů/karet. Kupcem nebyl nikdo jiný než společnost HTC, kterou jistě příznivcům chytrých telefonů netřeba představovat.
HTC si tak spolu s kvalitními inženýry a technickým know-how společnosti S3 pořídila i dostatečnou právní jistotu v neustálých bojích s konkurenčním Apple. S3 totiž vlastní patenty a práva k řadě zajímavých technologií, které současné smartphony využívají, a to je to, co HTC potřebovala.
VIA koupila S3 Graphics roce 1999 za 150 miliónů dolarů, nyní svůj zbývající přibližně 50% podíl prodala firmě HTC za 147 miliónů dolarů, zbývajících 153 miliónů za svoji těsnou většinu dostane WTI. VIA si však ponechává přístup ke grafickým technologiím S3, takže toto nijak nenaruší její nabídku na trhu.
Ta pravá legrace je ale v tom, že CEO společnosti VIA a šéfka HTC a současně majoritní „vlastnice“ WTI, jsou manželé. Takže drobná domácí škatulata vykázaná jako 300miliónový obchod, který VIA nijak neochudí a HTC pomůže. Všichni jsou spokojeni a jedeme dál
.
Vypadá to, že chystanou architekturu Kepler stihne stejný osud jako Fermi, a sice můžeme možná počítat s papírovým představením ještě letos, ale uvedení na trh se nebude konat dříve než v roce 2012. Tolik alespoň naznačují průběžné úpravy roadmapy Nvidie týkající se tria Fermi – Kepler – Maxwell. Původně jsme měli s Keplerem počítat již letos, nyní to vypadá (pokud vše klapne) na začátek příštího roku, tedy víceméně výstavu CES 2012.
Je otázkou, co za odsunem stojí, nicméně s ohledem na aktuální informace z TSMC to může být opět výrobní proces. Kepler nutně potřebuje 28nm výrobu u TSMC a podle všeho lze opět očekávat velké monolitické GPU, přičemž 28nm technologie TSMC sice rozjede ještě letos, ale nebude to s nijak světobornou výtěžností a už vůbec ne na nejkomplexnějších GPU.
V tomto kontextu se sluší připomenout pár měsíců staré prohlášení šéfa Nvidie Jen-Hsun Huanga o tom, že 28nm Tegru (což je výrazně jednodušší SoC) letos nečekejme, pak totiž vše začne dávat smysl, nicméně s drobnou příchutí, že „Jensen“ možná jen balamutí svět, aby ukolébal konkurenci. Každopádně o Kepleru je již dlouho podezřele ticho, takže nás čeká buď blesk z čistého nebe (to ale asi opravdu letos nehrozí, jsme v půlce července), nebo opravdu uvedení až příští rok. Konkurence ale nespí, AMD v těchto dnech představila architekturu příští generace, u které nadále zůstane u TSMC, konkrétně též u 28nm procesu, pokud to bude možné. Uvedení některých produktů chce stihnout ještě letos.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Víte, někteří z nás tyhle "slátaniny" čtou a je příjemné mít zajímavé novinky z hw světa na jednom místě. Co si clastně představujete pod pojmem "jak hardware funguje pod Linuxem" ?
)