Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Z konce minulého roku pochází informace o uvedení úspornější varianty osmijádrového „Piledriveru“ na trh. AMD FX-8300 není taktován na 4,0 GHz, nýbrž pouze na 3,2 GHz (s 3,6 GHz; jiné zdroje uvádějí základní takt 3,3 GHz a 4.2GHz Turbo Turbo), díky čemuž se s TDP vejde do 95 W.
Za toto vše si ale AMD nechá náležitě zaplatit, v japonských jenech to činí 16 980, tedy v přepočtu 3 800 Kč, což nepochybně v Česku bude znamenat nějakých 4 400 Kč, přibližně shodnou cenu s AMD FX-8350, sice 125W, ale 4,0/4,2GHz osmijádrem. Model FX-8300 tak bude v(ý)hodný pouze tam, kde základní deska či zdroj nedovolí použití 125W procesoru.
Anebo se možná dokonce vyplatí rovnou koupit FX-8350 a zjistit, s jakým nejnižším napětím běží stabilně. U AMD i Intelu často platí, že výrobcem stanovené hodnoty nejsou ty nejnižší, při kterých jsou CPU plně použitelná bez chyb a padání operačního systému.
Z aktuálních plánů Intelu je zřejmé, že s „Haswellem“ nebude firma nikam spěchat. Uvedení v desktopech se dočkáme až začátkem června, tedy v období akce Computex 2013. Do té doby bude Intel nabízet hlavně stávající procesory rodiny „Ivy Bridge“ a ve vyšším segmentu, jak již víme z dřívějška, „Sandy Bridge-E“ na platformě S2011. Nástupce „Ivy Bridge-E“ se objeví až ve třetím čtvrtletí tohoto roku.
Takže pokud máte plány na upgrade, přizpůsobte je této informaci. „Ivy Bridge“ je v tuto chvíli stále ještě vhodnou volbou, až nějaké 3 měsíce se ale už spíše vyplatí počkat na nástupce, protože s ním přijde i změna socketu z 1155 na 1150.
Roadmapa též naznačuje, že ve třetím čtvrtletí by po nejvyšším „Haswellu“ – Core i7-4770K – mohl přijít nějaký vyšší model. Na ten na 99,9 % už nebude mít smysl čekat, velmi pravděpodobně, pokud na něj vůbec dojde, jej bude od 4770K lišit jen 100 MHz taktu, jako tomu bylo už u Core i7-2600 a 2700K v rámci 32nm řady „Sandy Bridge“.
Před tři čtvrtě rokem se Intel v jedné prezentaci rozpovídal o plánech na displeje o vyšších rozlišeních. Pokud plány stále platí, tak již za dva roky by rád v desktopech viděl 4800×2700 při 24 až 30palcové úhlopříčce, v noteboocích či Ultraboocích pak až 3840×2160 při 11 až 17palcové a v 8 až 12palcových tabletech až 2560×1600, přičemž mobilní telefony s maximálně 5palcovými displeji by měly nabídnout až 1920×1080. Zkrátka a dobře, nejen Apple, nejen Androidí smartphony, ale i veškeré PC zobrazovadlo pomalu ale jistě míří k daleko vyšší bodové hustotě.
Do roku 2015 je ještě daleko, LG však vedle několika UltraHD (3840×2160) televizorů předvede na CESu 2013 (tato monstr-akce začíná v Las Vegas příští týden) i 12,9palcový displej pro Ultrabooky s rozlišením 2560×1700, 7palcový displej pro tablety s rozlišením 1920×1200 a konečně 4,7palcový pro mobily, který nabídne 1920×1080. V případě největšího je jistá technologie AH-IPS, u menších bych tipoval totéž, LG je tahounem vývoje variant IPS masky LCD panelů.
Kdy konkrétně se ale objeví Ultrabooky vybavené takto jemným displejem, to se teprve ukáže. Jedna věc je předvádět takový displej na výstavě, druhá zajistit dodávky (desítek) tisíc kusů měsíčně partnerům. Je jasné, že každý si „bude chtít smočit“, protože pokud může koncept Ultrabooků s retinovými MacBooky něčím bojovat, pak jedině technologickou nadřazeností, nebo maximálně srovnatelnými parametry, ale nikoli jako zaostávající koncept nabízející ve 13 palcích pouze pravěkých 1366×768, navíc ve formě TN displeje.
Softwarové patenty jsou úžasná věc. Vymyslíte nějaký princip, necháte si jej patentovat bez toho, že byste jej vůbec uvedli do komerční praxe a pak pár let počkáte, kdo jej třeba dokonce nezávisle na vás vymyslí také, ale narozdíl od vás uvede do praxe. A pak toho hajzla zažalujete!
Možná je to přehnaně expresivní, ale v zásadě takto probíhá valná část scénářů odvíjejících se podle notiček znetvořeného amerického patentového práva. Hajzlem je tentokrát výrobce harddiskových řadičů Marvell, jehož produkty používají v podstatě všichni výrobci HDD na trhu, a tím chudáčkem, který přece nedělá nic jiného, než že chrání svoje intelektuální vlastnictví, americká univerzita Carnegie Mellon.
Soud již proběhl, porota přiklepla CMU odškodnění ve výši 1,17 miliardy dolarů a pokud se k tomu připojí ještě paní soudkyně „tím správným způsobem“ (ztotožní se s verdiktem poroty), pak může pokuta stoupnout na trojnásobek. Částka je tak vysoká proto, že patent CMU porušují doslova milióny čipů Marvellu. Je jedno, že sama CMU žádné HDD řadiče nevyrábí a jen si patentovala teoretický princip pro optimalizace zvyšující přesnost a rychlost čtení dat z diskových ploten, Marvell je prostě vinen, jelikož jeho právníci buď na patentový úřad žádnou žádost nepodali, nebo prostě byli až druzí po CMU.
Co dodat? Snad jen, že tímto můžeme jen doufat, že nám pevné disky zase o něco podraží, aby se holt CMU nažrala.
Když už jsme u toho zdražování, pak ani druhá zálohovací technologie nekreslí pro letošní rok lepší vyhlídky. Robert Wong, šéf CMC Magnetics – firmy, která vyrábí nemalou část optických médií na trhu (dodávají léta letoucí řadě partnerů, takže jejich CD a DVD můžete vídat třeba pod značkami Verbatim či Imation, ale i mnoha dalšími) – „vyjádřil své obavy“, že s ohledem na úbytek producentů a jimi prováděné vyklízení skladových zásob, které zamávalo nezdravě s cenami dolů, ale již končí, přijde efekt opačný.
Jako každá správná dieta, bude dle CMC Magnetics tento trend následován jojo efektem v podobě zvýšení cen. K tomu by mělo dojít ve druhé polovině tohoto roku a zvýšení cen má dosáhnout až 50 % hodnoty. Takže čistě náhodou, kdybyste se chtěli předzásobit a jen čekáte na ten správný moment, nezapomeňte tuto dnešní informaci.
Na ceny českých DVD médií DataTresorDisc by to ale myslím vliv mít nemělo.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Víte, ono bývá dobré si příspěvek přečíst, než na něj napíšete reakci, a pak reagovat na to, co je v něm napsáno, ne na to, co jste si vyfantazíroval, že by si jeho autor asi tak mohl myslet.
vlastnímu přesvědčení, že kdykoliv někdo úprohraje spor o patenty, tak je nevinný
Na to jste přišel jak? Zkuste si ten příspěvek přečíst znovu a tentokrát pozorně. Třeba si všimnete, že jsem v něm nenapsal ani slovo o tom, co si myslím o vině ani v tomto jednom konkrétním případě. O té vaší svérázné generalizaci ani nemluvě.
Reagoval jsem výhradně na vaši větu: "Ale jestli porota konstatovala, že porušení patentu bylo "willful", to jest vědomé a ne náhodné (proto ta možnost trojnásobného odškodnění), tak na tom dost možná něco bude." Na ni jsem reagoval upozorněním, jak vlastně taková porota funguje a že to, k čemu porota dojde, vůbec nemusí být po odborné ani právní stránce v pořádku, protože ti lidé tomu - čistě statisticky - vůbec nerozumějí, takže jsou odkázáni výhradně na to, co jim o tom řeknou právníci jedné či druhé strany a jimi najatí (a jim poplatní) experti. Soudce samozřejmě může porotou do určité míry manipulovat také, ale tím by se vystavil riziku obvinění z podjatosti.
A pokud chcete můj názor, tak řešit otázku viny či neviny a spravedlnosti rozsudku v podobných případech nemá podle mne vůbec smysl, protože už samotnou možnost existence patentu na myšlenku považuji za absurdní, nemorální a škodlivou. Proto neřeším otázku kompatibility rozhodnutí poroty s příslušným zákonem, protože problém vidím už v zákonu samotném (a samozřejmě i proto, že nemám dost informací o tomto případu). Stejně jako je otázka toho, zda byly politické procesy v 50. letech v souladu s tehdejšími účelovými zákony, zajímavá z hlediska právního (třeba kvůli případnému odsouzení aktérů), ale ne z hlediska morálního.
Asi jste pořád nečetl pozorně. Já jsem vůbec nenapsal, přímo ani nepřímo, že "porota to stejně nejspíš zblbnula". Jen jsem zpochybnil vaši úvahu, že z toho, že porota určitým způsobem rozhodla, vyplývá něco o oprávněnosti obvinění. Aniž bych - a to znovu zdůrazňuji - nějak hodnotil správnost rozhodnutí poroty v tomto konkrétním případě.
Jazykem formální logiky: Pokud na úvahu, že z P(a) plyne Q(a) pro nějaké konkrétní a, odpovím upozorněním, že obecně ani zdaleka neplatí implikace P(x) ⇒ Q(x), nemáte právo z toho usuzovat, že tvrdím něco o pravdivosti Q(a) pro to vaše konkrétní a.
Nebo na konkrétním příkladu: prohlásíte-li, že protože je 17 liché, bude to prvočíslo, a já vás upozorním, že z toho, že je číslo liché, nevyplývá, že je prvočíslo, neznamená to, že bych nějak zpochybňoval platnost tvrzení, že 17 je prvočíslo, ale pouze úvahu, kterou jste k tomu závěru došel.
Tomu, na čem se usnesla porota, bych nijak velkou váhu nepřikládal.Tomu, že je číslo 17 liché, bych při určování prvočíselnosti velkou váhu nepřikládal.
A se vší úctou, to si já vykládám tak, jak jsem uvedl výše
To je ovšem váš problém, že ignorujete, co jsem opravdu napsal, a vymýšlíte si svou vlastní dezinterpretaci, s níž pak polemizujete.
A jak si kupuju k notebooku brejle s 10 dioptriema
A pročpak to, smím-li se zeptat?
k notebooku brejle s 10 dioptriemaKdyž i tady padají takhle fundované komentáře, přestávám se divit nedávné smršti požadavků na naš helpdesk potřebuju větší monitor, protože na mém 27" je všechno moc malé