HW novinky: HDD i optická média možná letos zdraží

4. 1. 2013 | David Ježek | Hardware | 3664×

Nový rok nezačínáme, pravda, zrovna optimisticky, ale co naplat. Sešly se nám dvě zprávy, které obě nemusejí nic znamenat, ale stejně tak dobře mohou indikovat zdražení jak pevných disků, tak optických médií. Uvidíme, jak se situace letos vyvine, ale obezřetnost je na místě.

Obsah

• AMD uvedla 95W osmijádro FX-8300
• Intel „Haswell“ v červnu, „Ivy Bridge-E až na podzim
• Plány Intelu na LCD s vysokým rozlišením plní LG
• Marvell porušoval softwarový patent Carnegie Mellon University, což jej bude stát nejméně 1,17 miliardy dolarů
• CMC si chystá půdu: optická média prý letos zdraží až o 50 %

AMD uvedla 95W osmijádro FX-8300

Z konce minulého roku pochází informace o uvedení úspornější varianty osmijádrového „Piledriveru“ na trh. AMD FX-8300 není taktován na 4,0 GHz, nýbrž pouze na 3,2 GHz (s 3,6 GHz; jiné zdroje uvádějí základní takt 3,3 GHz a 4.2GHz Turbo Turbo), díky čemuž se s TDP vejde do 95 W.

Za toto vše si ale AMD nechá náležitě zaplatit, v japonských jenech to činí 16 980, tedy v přepočtu 3 800 Kč, což nepochybně v Česku bude znamenat nějakých 4 400 Kč, přibližně shodnou cenu s AMD FX-8350, sice 125W, ale 4,0/4,2GHz osmijádrem. Model FX-8300 tak bude v(ý)hodný pouze tam, kde základní deska či zdroj nedovolí použití 125W procesoru.

Anebo se možná dokonce vyplatí rovnou koupit FX-8350 a zjistit, s jakým nejnižším napětím běží stabilně. U AMD i Intelu často platí, že výrobcem stanovené hodnoty nejsou ty nejnižší, při kterých jsou CPU plně použitelná bez chyb a padání operačního systému.

Intel „Haswell“ v červnu, „Ivy Bridge-E až na podzim

Z aktuálních plánů Intelu je zřejmé, že s „Haswellem“ nebude firma nikam spěchat. Uvedení v desktopech se dočkáme až začátkem června, tedy v období akce Computex 2013. Do té doby bude Intel nabízet hlavně stávající procesory rodiny „Ivy Bridge“ a ve vyšším segmentu, jak již víme z dřívějška, „Sandy Bridge-E“ na platformě S2011. Nástupce „Ivy Bridge-E“ se objeví až ve třetím čtvrtletí tohoto roku.

Takže pokud máte plány na upgrade, přizpůsobte je této informaci. „Ivy Bridge“ je v tuto chvíli stále ještě vhodnou volbou, až nějaké 3 měsíce se ale už spíše vyplatí počkat na nástupce, protože s ním přijde i změna socketu z 1155 na 1150.

Roadmapa též naznačuje, že ve třetím čtvrtletí by po nejvyšším „Haswellu“ – Core i7-4770K – mohl přijít nějaký vyšší model. Na ten na 99,9 % už nebude mít smysl čekat, velmi pravděpodobně, pokud na něj vůbec dojde, jej bude od 4770K lišit jen 100 MHz taktu, jako tomu bylo už u Core i7-2600 a 2700K v rámci 32nm řady „Sandy Bridge“.

Plány Intelu na LCD s vysokým rozlišením plní LG

Před tři čtvrtě rokem se Intel v jedné prezentaci rozpovídal o plánech na displeje o vyšších rozlišeních. Pokud plány stále platí, tak již za dva roky by rád v desktopech viděl 4800×2700 při 24 až 30palcové úhlopříčce, v noteboocích či Ultraboocích pak až 3840×2160 při 11 až 17palcové a v 8 až 12palcových tabletech až 2560×1600, přičemž mobilní telefony s maximálně 5palcovými displeji by měly nabídnout až 1920×1080. Zkrátka a dobře, nejen Apple, nejen Androidí smartphony, ale i veškeré PC zobrazovadlo pomalu ale jistě míří k daleko vyšší bodové hustotě.

Do roku 2015 je ještě daleko, LG však vedle několika UltraHD (3840×2160) televizorů předvede na CESu 2013 (tato monstr-akce začíná v Las Vegas příští týden) i 12,9palcový displej pro Ultrabooky s rozlišením 2560×1700, 7palcový displej pro tablety s rozlišením 1920×1200 a konečně 4,7palcový pro mobily, který nabídne 1920×1080. V případě největšího je jistá technologie AH-IPS, u menších bych tipoval totéž, LG je tahounem vývoje variant IPS masky LCD panelů.

Kdy konkrétně se ale objeví Ultrabooky vybavené takto jemným displejem, to se teprve ukáže. Jedna věc je předvádět takový displej na výstavě, druhá zajistit dodávky (desítek) tisíc kusů měsíčně partnerům. Je jasné, že každý si „bude chtít smočit“, protože pokud může koncept Ultrabooků s retinovými MacBooky něčím bojovat, pak jedině technologickou nadřazeností, nebo maximálně srovnatelnými parametry, ale nikoli jako zaostávající koncept nabízející ve 13 palcích pouze pravěkých 1366×768, navíc ve formě TN displeje.

Marvell porušoval softwarový patent Carnegie Mellon University, což jej bude stát nejméně 1,17 miliardy dolarů

Softwarové patenty jsou úžasná věc. Vymyslíte nějaký princip, necháte si jej patentovat bez toho, že byste jej vůbec uvedli do komerční praxe a pak pár let počkáte, kdo jej třeba dokonce nezávisle na vás vymyslí také, ale narozdíl od vás uvede do praxe. A pak toho hajzla zažalujete!

Možná je to přehnaně expresivní, ale v zásadě takto probíhá valná část scénářů odvíjejících se podle notiček znetvořeného amerického patentového práva. Hajzlem je tentokrát výrobce harddiskových řadičů Marvell, jehož produkty používají v podstatě všichni výrobci HDD na trhu, a tím chudáčkem, který přece nedělá nic jiného, než že chrání svoje intelektuální vlastnictví, americká univerzita Carnegie Mellon.

Soud již proběhl, porota přiklepla CMU odškodnění ve výši 1,17 miliardy dolarů a pokud se k tomu připojí ještě paní soudkyně „tím správným způsobem“ (ztotožní se s verdiktem poroty), pak může pokuta stoupnout na trojnásobek. Částka je tak vysoká proto, že patent CMU porušují doslova milióny čipů Marvellu. Je jedno, že sama CMU žádné HDD řadiče nevyrábí a jen si patentovala teoretický princip pro optimalizace zvyšující přesnost a rychlost čtení dat z diskových ploten, Marvell je prostě vinen, jelikož jeho právníci buď na patentový úřad žádnou žádost nepodali, nebo prostě byli až druzí po CMU.

Co dodat? Snad jen, že tímto můžeme jen doufat, že nám pevné disky zase o něco podraží, aby se holt CMU nažrala.

CMC si chystá půdu: optická média prý letos zdraží až o 50 %

Když už jsme u toho zdražování, pak ani druhá zálohovací technologie nekreslí pro letošní rok lepší vyhlídky. Robert Wong, šéf CMC Magnetics – firmy, která vyrábí nemalou část optických médií na trhu (dodávají léta letoucí řadě partnerů, takže jejich CD a DVD můžete vídat třeba pod značkami Verbatim či Imation, ale i mnoha dalšími) – „vyjádřil své obavy“, že s ohledem na úbytek producentů a jimi prováděné vyklízení skladových zásob, které zamávalo nezdravě s cenami dolů, ale již končí, přijde efekt opačný.

Jako každá správná dieta, bude dle CMC Magnetics tento trend následován jojo efektem v podobě zvýšení cen. K tomu by mělo dojít ve druhé polovině tohoto roku a zvýšení cen má dosáhnout až 50 % hodnoty. Takže čistě náhodou, kdybyste se chtěli předzásobit a jen čekáte na ten správný moment, nezapomeňte tuto dnešní informaci.

Na ceny českých DVD médií DataTresorDisc by to ale myslím vliv mít nemělo.

       

Komentáře

[Ovocníček]

Já bych byl s tou implikovanou obhajobou Marvellu opatrnější. Neříkám, že ten verdikt poroty nemusel být chybný (už jsem z více stran četl, že v těchto sporech je rozhodování porotou velkou chybou). Ale jestli porota konstatovala, že porušení patentu bylo "willful", to jest vědomé a ne náhodné (proto ta možnost trojnásobného odškodnění), tak na tom dost možná něco bude.

V takovém případě by se věc totiž měla tak, že Marvell o patentu CMU věděl /ruku na srdce, univerzitní výzkum nebývá většinou charakteru patentový troll, že/, ale prostě si to lajznul. Otázka, jaké pro to jsou důkazy, že o všem věděl, a tedy se dopustil "willful infringementu". Ale porota se usnesla, že věděl, takže až zas jednostranně bych to fakt nemaloval, i když chápu, že v těchhle končinách se neradikální názory na patenty fakt nenosí :)

[Michal Kubeček]

Tomu, na čem se usnesla porota, bych nijak velkou váhu nepřikládal. Porota je dvanáct (doufejme že aspoň) náhodně vybraných lidí, mezi kterými bude při velkém štěstí tak jeden, který má aspoň nějaké základní povědomí o technické problematice nebo o právu. Takže nakonec nejde o nic jiného než o to, který tým právníků působí přesvědčivěji a umí lépe zapůsobit na jejich city. :-(

[Ovocníček]

Tak pozor. Na jedné straně je soud a porota, čemuž zřejmě přikládáte nulovou váhu.

A nějakou nenulovou váhu zřejmě přikládáte vlastnímu přesvědčení, že kdykoliv někdo úprohraje spor o patenty, tak je nevinný. No není to absurdní?

Zrovna poslouchám v TV Tomia Okamuru, který vůbec nezváží možnost, že ústavní soud je nějak rozumný a uvážlivý. Prostě nerozhodl tak, jak se milému Tomiovi líbilo, tak je něco špatně! Snad se nechcete chovat podobně.

Jako uznávám že pochybnost je hezká vlastnost. Ovšem jen jako součást kritického myšlení! Vy neapoak myslíte zcela nekriticky. Patenty? Soud? Jasná věc, jsou to trollové, soud je podjatej a blbej! Ehm.

[Michal Kubeček]

Víte, ono bývá dobré si příspěvek přečíst, než na něj napíšete reakci, a pak reagovat na to, co je v něm napsáno, ne na to, co jste si vyfantazíroval, že by si jeho autor asi tak mohl myslet.

vlastnímu přesvědčení, že kdykoliv někdo úprohraje spor o patenty, tak je nevinný

Na to jste přišel jak? Zkuste si ten příspěvek přečíst znovu a tentokrát pozorně. Třeba si všimnete, že jsem v něm nenapsal ani slovo o tom, co si myslím o vině ani v tomto jednom konkrétním případě. O té vaší svérázné generalizaci ani nemluvě.

Reagoval jsem výhradně na vaši větu: "Ale jestli porota konstatovala, že porušení patentu bylo "willful", to jest vědomé a ne náhodné (proto ta možnost trojnásobného odškodnění), tak na tom dost možná něco bude." Na ni jsem reagoval upozorněním, jak vlastně taková porota funguje a že to, k čemu porota dojde, vůbec nemusí být po odborné ani právní stránce v pořádku, protože ti lidé tomu - čistě statisticky - vůbec nerozumějí, takže jsou odkázáni výhradně na to, co jim o tom řeknou právníci jedné či druhé strany a jimi najatí (a jim poplatní) experti. Soudce samozřejmě může porotou do určité míry manipulovat také, ale tím by se vystavil riziku obvinění z podjatosti.

A pokud chcete můj názor, tak řešit otázku viny či neviny a spravedlnosti rozsudku v podobných případech nemá podle mne vůbec smysl, protože už samotnou možnost existence patentu na myšlenku považuji za absurdní, nemorální a škodlivou. Proto neřeším otázku kompatibility rozhodnutí poroty s příslušným zákonem, protože problém vidím už v zákonu samotném (a samozřejmě i proto, že nemám dost informací o tomto případu). Stejně jako je otázka toho, zda byly politické procesy v 50. letech v souladu s tehdejšími účelovými zákony, zajímavá z hlediska právního (třeba kvůli případnému odsouzení aktérů), ale ne z hlediska morálního.

[Ovocníček]

Váš příspěvek jsem četl. Napsal jste víceméně apriori, že faktu, že porota nějak rozhodla, není třeba přikládat žádný význam. A to je to na co jsem reagoval.

Abych shrnul o co mi jde: pro fakt, že Marvell není v právu je jedna indicie s nenulovou pravděpodobností. Pro fakt, že Marvell je nevinný není indicie (nám k dispozici) zatím žádná. Ergo je podle mě intelektuální nepoctivost, když i přesto hned začnete mluvit o tom, že ta porota to stejně nejspíš zblbnula. Pravděpodobnější je opak.

[Michal Kubeček]

Asi jste pořád nečetl pozorně. Já jsem vůbec nenapsal, přímo ani nepřímo, že "porota to stejně nejspíš zblbnula". Jen jsem zpochybnil vaši úvahu, že z toho, že porota určitým způsobem rozhodla, vyplývá něco o oprávněnosti obvinění. Aniž bych - a to znovu zdůrazňuji - nějak hodnotil správnost rozhodnutí poroty v tomto konkrétním případě.

Jazykem formální logiky: Pokud na úvahu, že z P(a) plyne Q(a) pro nějaké konkrétní a, odpovím upozorněním, že obecně ani zdaleka neplatí implikace P(x) ⇒ Q(x), nemáte právo z toho usuzovat, že tvrdím něco o pravdivosti Q(a) pro to vaše konkrétní a.

Nebo na konkrétním příkladu: prohlásíte-li, že protože je 17 liché, bude to prvočíslo, a já vás upozorním, že z toho, že je číslo liché, nevyplývá, že je prvočíslo, neznamená to, že bych nějak zpochybňoval platnost tvrzení, že 17 je prvočíslo, ale pouze úvahu, kterou jste k tomu závěru došel.

[Ovocníček]

Řekl jste tohle: "Tomu, na čem se usnesla porota, bych nijak velkou váhu nepřikládal. Porota je dvanáct (doufejme že aspoň) náhodně vybraných lidí, mezi kterými bude při velkém štěstí tak jeden, který má aspoň nějaké základní povědomí o technické problematice nebo o právu. Takže nakonec nejde o nic jiného než o to, který tým právníků působí přesvědčivěji a umí lépe zapůsobit na jejich city. "

A se vší úctou, to si já vykládám tak, jak jsem uvedl výše :) Možná jste to myslel jinak, ale stejně jako v krásné literatuře platí, že původní intence autora a obsah textu/výroku se nemusí shodovat (nemluvě už o tom, že čtenář si z toho může vzít ještě něco jiného).

[Jendа]

Tomu, na čem se usnesla porota, bych nijak velkou váhu nepřikládal.

Tomu, že je číslo 17 liché, bych při určování prvočíselnosti velkou váhu nepřikládal.

[Michal Kubeček]

A se vší úctou, to si já vykládám tak, jak jsem uvedl výše

To je ovšem váš problém, že ignorujete, co jsem opravdu napsal, a vymýšlíte si svou vlastní dezinterpretaci, s níž pak polemizujete.

[Ovocníček]

No, jestli jste ve svém příspěvku skutečně nechtěl říct, že názor soudu je narozdíl od vašeho skromného názoru bezcenný, tak se vám omlouvám, jinak platí výše.

[Michal Kubeček]

S ohledem na váš svérázný způsob "porozumění" psanému textu jsem dospěl k závěru, že nemá smysl, abych v diskusi pokračoval, protože ať napíšu cokoli, musím počítat s možností, že to budete ignorovat a dál budete polemizovat se svou fikcí místo s mými příspěvky.

[já]

Už se těším až budu zahazovat novou televizi a na kolenou prosit UPC, aby mi konečně dotáhli ten kabel, kterým by snad mohli protáhnout ke mě ty potřebné megabity dat.

A jak si kupuju k notebooku brejle s 10 dioptriema, nemluvě o úplně geniálním telefonu, na kterém tvůrci samozřejmě využijí všech možností miniaturizace zobrazení.

[Michal Kubeček]

A jak si kupuju k notebooku brejle s 10 dioptriema

A pročpak to, smím-li se zeptat?

[já]

Že by kvůli miniaturním ikonkám a textům, jejichž velikost se obvykle špatně nastavuje tak, aby to vždycky fungovalo?

[Václav "Darm" Novák]

Který OS se ještě dneska nedovede přizpůsobit DPI monitoru? 

[jehovista]

Windows?

[David Ježek]

1. jak píše kolega, jde to uzpůsobit.

2. vyšší rozlišení neznamená menší ikonky a písma. znamená stejně velké ikonky a pisma, ale jemnější rastr, takže naopak budou při zachované velikosti ještě lépe čitelné.

[Jendа]

2. Uchodit rozumně Firefox s viewportem šířky 1920 px se mi prostě nepovedlo. Buď byly rastry (tj. veškerá webová grafika) hnusně upscalované a/nebo na různých webech vytékal či se oříznul text.

[Michal Kubeček]

Vzhledem k tomu, že 1920px je nejčastější šířka u nově prodávaných monitorů (a že jeden takový mám zrovna před sebou), chybí asi v příspěvku nějaký podstatný předpoklad.

[Jendа]

OK, zkusil jsem to (v nested X s tímto rozlišením) a fakt to funguje. Nejspíš vlčí mlha nebo už to od Firefoxu 3.něco fixli.

[Tom]

k notebooku brejle s 10 dioptriema

Když i tady padají takhle fundované komentáře, přestávám se divit nedávné smršti požadavků na naš helpdesk potřebuju větší monitor, protože na mém 27" je všechno moc malé

[já]

Dělal jsi někdy v AutoCADu?

[Ovocníček]

Ne třeba Allplan si s DPI nerozmněl. Ale už přišlo od té doby pár nových verzí, tak možná už to fixli.

[andree]

osobne by som bol rad keby konecne notebooky mali standardne aspon 1680x1050 - respektivne keby to mali aspon tie v strednej triede. Aktualne vsetky okrem notasov za 30+k maju 1366x768, co je dost tragedia ked uz viac maju i 7x mensie mobily...

[jarda667]

Nevim jak na slovensku , ale ja pouzivam delsi dobu HP probook ruznych rad a tam je rozliseni 1680x1050 tusim nebo jeste vetsi . Prave proto sem ho kupoval . A cena +- 20K ceskych podle konfigurace.

[Vtipnéř]

Úvod části o softwarovém patentu CMU mi připadá skutečné přehnaně expresivní. Vypadá to jako nařčení CMU z účelového jednání, ale pro to není uveden žádný argument.

Je samozřejmě možné diskutovat o výši odškodnění, o softwarových patentech, případně o americkém právním systému. O něm si nedělám žádné iluze od té doby, co jsem kdysi četl článek o tom, jak Microsoft prohrál nějaké soudní řízení ohledně svého monopolního postavení na trhu. Psalo se tam zhruba toto: "Microsoft patrně má dostatečně kvalitní právníky, aby řízení vyhrál, ale mohlo by to být vnímáno jako negativní reklama." Jinými slovy řečeno, vyhrává ten, kdo má lepší právníky. Sbohem, právní státe.