HW novinky: Hitachi GST pohlcena, ale HDD Hitachi zůstávají

16. 3. 2012 | David Ježek | Hardware | 2733×

Úřední šiml je konečně spokojen, takže si ve společnosti Western Digital mohou trochu odfrknout. Jejich odfrknutí ale má mírnou antimonopolní pachuť, vedle které se dnes samozřejmě podíváme i na další hardwarová témata…

Obsah

• Western Digital definitivně převzal HDD divizi Hitachi
• Intel uvedl 8jádrové Xeony E5
• ARM uvádí superúsporný Cortex-M0+

Western Digital definitivně převzal HDD divizi Hitachi

Trvalo to poměrně dlouho, ale z pochopitelných důvodů. Všemožné antimonopolní úřady v čele s Evropskou komisí a americkou FTC (Federální obchodní komise) vyřkly své požadavky, po jejichž splnění byly ochotny posvětit koupit harddiskové divize Hitachi firmou Western Digital. Nyní je vše splněno a obě instituce tento obchod posvětily. Pevné disky Hitachi tak vstupují do svého posledního dějství, nyní již plně pod křídly Western Digital.

Hitachi Global Storage Technologies jako samostatný subjekt tedy končí. Western Digital ji získal za 3,9 miliardy dolarů plus 25 miliónů kmenových akcií a nějaká ta křesla ve vedení firmy. Mateřská Hitachi od nynějška vlastní 10 % firmy Western Digital a dosazuje dva členy správní rady. Dosavadní šéf Hitachi GST Steve Milligan usedne na pozici prezidenta WDC, jejím CEO nadále zůstává John Coyne.

A teď k již známé „fintě“ s Toshibou. Evropská komise si vymínila, že WDC v rámci tohoto nákupu Hitachi GST zajistí, že na trhu desktopových pevných disků zůstane ještě třetí subjekt. WDC domluvil celou zálěžitost s Toshibou, což jsme si podrobně rozebírali předminule. WDC tak na Toshibu přehazuje výrobu 3,5palcových HDD (Toshiba sama dosud v posledních letech vyráběla vlastní převážně 2,5palcové a 1,8palcové HDD, od 3,5palcových se držela dále) a část intelektuálního vlastnictví HDD technologií. Čínské antimonopolní orgány (ano, existují ) si navíc vymínily, že WDC a Hitachi budou ještě alespoň dva roky vystupovat jako samostatné subjekty a budou tedy držet konkurenční boj na trhu (mno, to jsem zvědav, je asi jasné, že konkurence to bude hlavně naoko, spíše jen aby uspokojila úřady a nikoho jiného) – mimochodem totéž platí i pro spojení Seagate s HDD divizí Samsungu – takže i disky Samsung bychom měli nějakou dobu ještě na trhu vídat.

Dá se tedy říci, že formálně máme nadále na trhu HDD slušnou konkurenci: Seagate a Samsung plus Hitachi a Western Digital a k tomu možná v nedaleké budoucnosti přibude ještě Toshiba (nikdo ale neříká, že musí prodávat v maloobchodním trhu, byť informace WDC naznačují vstup Toshiby s HDD na desktopový trh a také do spotřební elektroniky či enterprise segmentu). V rámci IP dostává Toshiba do vínku aktuální HDD platformu Hitachi pro výrobu 1, 2 a 3plotnových HDD. Hitachi však kromě toho vyráběla i 4 a 5plotnové disky, ty jsou technologicky samozřejmě náročnější a dá se tedy předpokládat, že WDC si tyto technologie podrží jako konkurenční výhodu (v kontextu převzetí Samsung HDD firmou Seagate). WDC očekává, že převod výroby na Toshibu bude dokončen v horizontu 6 až 12 měsíců. Obě firmy se také zavázaly spolupracovat v oblasti dodávek diskových hlaviček a médií (ploten).

Každopádně reálně prostě máme výrobce jen dva, možná dva a půl. A to jednoduše není a nikdy nebylo dobré (vzpomeňme cenové kartely výrobců grafik: ATI+Nvidia, výrobců pamětí: Samsung+Hynix (a pár dalších drobných) a klidně si dovolím říci, že i duopol Seagate+WDC nám zrovna moc rychlost inovací na trhu nezvýší. Tohle ale nechci predikovat na příliš mnoho let dopředu, protože je zde stále a stále rostoucí tlak SSD.

Toužíte-li po disku Hitachi v pravém slova smyslu, pak bez ohledu na cenu asi nelze nedoporučit 4TB/7200ot. Deskstar 7K4000, případně nějaký ten kapacitně nižší Ultrastar.

Intel uvedl 8jádrové Xeony E5

Zatímco v desktopu se Intel vymlouvá na to, že „uživatelé se více přáli rychlejší 6core, než pomalejší 8core“, v serverovém segmentu je potřeba co nejvíce potrápit AMD a její 8 a 16jádrové Opterony Interlagos architektury Bulldozer (resp. nedopustit, aby nás s nimi trápili víc než je nutné). Na trh tak míří první procesory Sandy Bridge-EP s plně aktivovaným křemíkem v útrobách, tedy skutečně 8jádrové procesory bez kompromisů.

Nejvyšší model má základní takt 2,9 GHz (Turbo sahá na 3,8GHz mez) a 20 MB L3 cache, přičemž TDP je velmi pěkné. Nové procesory pak doprovází i várka nových čipsetů, vše různé variace na desktopový Intel X79. Čipsety C602(J), C604, C606 a C608 se liší aktivovanou výbavou, v tomto konktextu připomenu nedávnou Intel X79 desku od ECS, která neoficiálně podporuje SAS – oficiálně jej nalezneme právě v čipsetech C6xx, vyjma C602J, který je desktopovému X79 asi nejbližší.

Jinak zcela samozřejmě jde stále o 32nm „TOCK“ čipy, 22nm technologie v první „TICK“ fázi si odbude premiéru s procesory Ivy Bridge. Co je dále zajímavé, je například informace o Xeonu E5-2690, který dokáže alokovat až 750 GB paměti (v závislosti na použitém typu). Tcase je stanoveno na hodnotě 72 °C, Tjunction pak na 88,2 °C. Z podrporovaných teechnologií v procesorech Intel jsou v tomto nejvyšším Xeonu samozřejmě přítomny úplně všechny. Jeho cenovka pro zajímavost začíná někde kolem 42 000 Kč.

ARM uvádí superúsporný Cortex-M0+

Dnes jsem trochu ukecanější, tak si to tentokrát uzavřeme třetím tématem, ze zcela opačného pólu než kam spadají nové Xeony. ARM představil inovovanou architekturu Cortex-M0+, o které do světa hlásá, že jde o vůbec nejúspornější procesor co do energetické efektivity. Tento 32bitový ARM, pokud je vyroben modelovým low-cost low-power 90nm procesem, baští pouze 11,2 µW/MHz (případně 3 µW/MHz při 40nm výrobě), což při frekvenci 1 GHz dává – chvilka pro hi-level matematiku – 11,2 mW. A to se bavíme o sice odladěném a k úspornosti vytvořeném, stále však 90nm výrobním procesu. Mimochodem, velikost die je pro 90/40nm výrobu spočítána na 0,04/>0,01 mm².

Rodina Cortex M0 obecně ale není honěna do vysokých taktů, spíše je využívána pro případy méně náročných 8 a 16bitových systémů, kde se ocení právě co nejnižší spotřeba. Nečekejme tedy Cortex-M0+ SoC v nějakých tabletech, spíše v produktech, se kterými se jako běžní spotřebitelé tolik nesetkáme, nicméně všude tam, kde jsou použity úsporné čipy od Freescale a NXP Semiconductor, to hrozí – oba si totiž tuto verzi již licencovali.

Podrobnosti v případě zájmu naleznete u ARMu.

       

Komentáře

[ET]

Z podrporovaných teechnologií

[little.owl]

Intel me jiz fakt s**e, doufam, ze se AMD zmatori a zacne opet vice tlacit, Intelu chyby konkurence jak praseti drbani.

[pc2005]

Souhlasím, ale jenom AMD by bylo málo. Subjektivní optimum by bylo tak 5+ hráčů. Nejideálnější stav by ale byl celou x86 zrušit .

[little.owl]

Nejideálnější stav by ale byl celou x86 zrušit

Ja si nemyslim, ze x86_64 je spatna architektura, jen by to chtelo trochu vycistit instruction set, coz neni bohuzel z duvodu zpetne kompatibility mozne.

S prichodem ARMu cekam roztristenost a souvisejici zmatek.

[pc2005]

Njn jenže architekturu definuje z velké části hlavně instruction set.

[little.owl]

To ano, jenze problem x86_64 neni, ze by neco vyrazne chybelo, ale naopak, ze je tam prilis mnoho historickeho balastu. Pokud pouzivate rozumny subset instrukcni sady je to celkem v pohode. I kdyz ja uz jsem krome inlined SSEx na assembler x86_64 roky nesahl.

[aceman]

Takze nieco ako Itanium? IA64?

[little.owl]

Ne. Itanium je v podstate jina architektura a kategorie.